Toyota Corolla

Hodnoceno: 5× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Recenzi na Toyotu Corollu jsem pojal trochu netradičně – cestovatelsky. Byla mi totiž společníkem na tripu po USA. Auto jsem měl půjčené od rental car „Hertz“. Původně jsem měl zamluvenou Hyundai Elantru 2 dvířko. Důvod je celkem pochopitelný – mezi kompaktními auty jasně nejlevnější varianta. Zaplatit za 11 dní 1000$ za Elantru, nebo 1500$ za Jettu, nebo 2000$ za něco většího, je přeci jen docela rozdíl. No, a když jsem si pro ni v Chicagu přišel do půjčovny, čekalo mě překvapení. Elantra nebyla k mání a tak jsem dostal klíče od Toyoty Corolly. Byl to 4-dveřový sedan v bílé barvě a s automatem. Prostě auto, které bych si dobrovolně sám nikdy nekoupil. Ale z pohledu Hertzů jsem dostal o třídu lepší auto. Ve mně se mísily trochu schizofrenní pocity – moje nepříliš oblíbená značka, v neoblíbené karosářské verzi, navíc v nudné bílé barvě. Aspoň mě kvůli své pověstné spolehlivosti nikde nenechá. A snad to nebude moc žrát. Tak se jí podíváme trošku na zoubek, než vyrazíme na trip.

Po usednutí za volant mě přivítala vůně nového auta, mělo najeto 11600 mil. To bylo pozitivní. První dojem je celkem příjemný, auto je prostorné, interiér celkem útulný. Materiály spíše průměrné, často se střídají různé druhy plastů a povrchů, design spíš japonský ale vše dobře zpracováno. Palubka je nezvykle dost kolmá, ale v zásadě vypadá moderně a funkčně. Hurá je tu automatická klima, rádio, palubní počítač. Sedadla vypadají obyčejně bez nějakého výraznějšího tvarování, ale budou nepochybně dostatečně prověřena. Volant je bohužel jen plasťák. A co to tady máme pod volantem za páčky. Jasně vlevo blinkry, vpravo stěrače. Ale co to tady trčí vpravo dole? No nekecej tempomat a dokonce adaptivní. Paráda. Volič převodovky je pěkně při ruce, ale vždyť já ho vlastně až tak moc potřebovat nebudu. Přesednu dozadu, no tady je ale místa jako v Oktávce, škoda že ho vlastně ani nevyužiju. A co kufřík, a jak se to vlastně otvírá? Zvenku to nejde, žádné tlačítko tam není. Aha, vlevo u sedadla řidiče jsou jakési páčky. První je na otvírání nádrže a na druhé je značka otevřeného kufru. Výborně mám vyhráno. Trochu nezvyklé a old-schoolové řešení, ale zvyknu si. Zatáhnu za tlačítko, ozve se rána, celé auto se mírně otřese a kufr je otevřen. Kouká na mě nepříliš rozměrný otvor, který ukrývá mnohem větší úložný objem, než jsem čekal. Ale co ty dva čnící masivní úchyty víka? No nic zase tolik zavazadel nemám, vadit mi to nebude. Jak se to vlastně zavírá, kde je nějaký úchyt? Žádný není, opřu se do plechového víka a je zavřeno.

Tak a co máme vlastně pod kapotou? Ve schránce před spolujezdcem je manuál. Ale technická data hlesám marně, amíky to asi moc nezajímá. Nakonec to vidím – benzín 1,8 výkon 132Hp a točivý moment 126 Lb/Ft. Ježišmarjá jak to převézt na Nm. Pomohl Google, takže 98Kw a 170,5 Nm. No to nezní úplně špatně, ale jak to pojede s automatem?

První jízda po Chicagu. Stavím téměř na každé křižovatce – americká specialita „stop all ways“. Ještě že mám automat, za chvíli by mě z kvedlání manuálem upadla ruka. Odpich z křižovatky i na půl plynu slušný, řadí to hladce a celkem rychle, ale nějak se nemůžu dopočítat počtu převodových stupňů. No nic až vyjedu za město tak se na to zaměřím. Jsme na dálnici, rychlost 65mil/hod. Je to nějaké pomalé. Taky že jo, přepočtem vychází 104 Km/hod. Ale aspoň je v autě klid a spotřeba by mohla být slušná. Ale zjistit ji z palubního počítače dá dost práce. Okamžitá je znázorněna jen graficky, hrubý odhad mezi 30-35 mil/Gal. Ach jo, zase přepočítat : 6,7-7,8 l/100Km. No to není zrovna málo. Ale pořád se nějak nemůžu dopočítat převodových stupňů. Večer na hotelu pomohl strýček Google, no jo on je tam variátor!

Povíme si něco víc o jeho projevu. Především musím zdůraznit, že mě překvapil pozitivně i negativně. Kombinace 1,8 atmo benzín + variátor je jak dělaná pro klidnou jízdu jak po městě tak mimo i dálnice. Rozjezdy jsou plynulé, když se razantně sešlápne plyn, tak sice otáčky vyskočí k 5000, ale zrychlení je bezprostřední a přiměřeně razantní. Po dosažení 30-40 mil se motor velmi rychle zklidní otáčky padnou k 2000 a je klid. Do města je to určitě OK. Na silnicích a dálnicích do 70-80 mil/hod = 112-128 Km/hod při malém zatížení a po rovině je to taky naprosto OK. Motor točí něco mezi 2000-2500 ot. podle rychlosti a zatížení a tiše si přede. Jízdu ruší jen vyšší úroveň hluku od podvozku. Situace se zásadně změní, pokud přijde dálniční kopec, nebo chcete předjet. Pak otáčky vyskočí k 4000-5000 za nepříjemného vysavačového zvukového doprovodu a navíc neustále kolísají +- 200ot. Jakoby se variátor neustále hledal. Je to opravdu otravné. Jemnou práci s plynem jsem se tuto nepříjemnou vlastnost naučil částečně eliminovat. Ale opravdový opruz byla jízda na adaptivní tempomat zejména v kopcovitých částech dálnice. Do kopce při 120 vytí při vysokých kolísavých otáčkách, aby po dosažení vrcholu zjistil, že jede moc rychle, tak opět vysokými otáčkami brzdil motorem. Částečně vina softwaru převodovky, částečně asi příliš slabým motorem, který v tomto režimu musel pracovat na maximum. Abych to shrnul, při jízdě piánko ( v USA tak jezdí většina ) nejlépe rovnoměrnou ustálenou rychlostí , nebo ve městě je pohon naprosto OK. Pokud po něm chcete o něco víc než skoro nic, je to snesitelné, pokud po něm chcete hodně je to nesnesitelné.

Pohonnému ústrojí sekunduje podvozek. Jako nejvýstižnější slovo musím použít výraz průměrný. Silnice a dálnice v USA jsou značně kolísavé kvality asi jako u nás. Místy dokonale hladký asfalt, pak kvalita D1, Chicago je podobné Praze. Na odlehlých místech mimo města i šotolina. Na 16“ kolech je naladěn spíš tvrdě, na nerovnostech se citelně přenášejí rázy do kabiny i hluk. Rovněž zvuková izolace podběhů a podvozku je spíš průměrná než dobrá. V zatáčkách na nerovnostech dost uskakuje.

Řízení bylo na delších trasách dost nepříjemné. Ale ne kvůli nastavení – to bylo OK, bylo přesné, nepřeposilované, kladlo příjemný odpor, na dálnici nebylo třeba dělat žádné korekce volantem. Ale od tvrdého plastového volantu mě už po prvním dnu bolely ruce. A křídla volantu byly tak široké, že se nedaly uchopit. Snad nejhorší volant co jsem kdy měl v ruce.

Osvětlení – auto bylo vybaveno „hloupými“ xenony – a v noci svítilo fakt dobře. To musím pochválit. Méně už mohu pochválit zrcátka, levé nebylo asférické, několikrát se mi tam schovalo auto i kamion. Při předjíždění jsem se raději vykláněl, abych si prohlédl větší plochu za sebou. Na pravém zase bylo napsáno v překladu „Pozor zrcátka mohou zkreslovat skutečnou vzdálenost „ No lepší by bylo, kdyby tam bylo hlídání mrtvého úhlu.

Poznámka k sedadlům. Přestože vypadají naprosto obyčejně a sedák je kratší, jsou i na delší trasu pohodlná a nebolela mě záda ani pozadí.


Spotřeba dle PP – postupně padala z nějakých 8L po Chicagu na výsledných 7,2l/100 km po ujetí 3819 mil = 6146 km. Evidentně ale ukazoval nesmysly, protože po dopočítání spotřeby dle tankování mi vyšel vynikající průměr 6,55 l/100Km. Projeli jsme 7 států z Illinoi přes Iowu, Nebrasku, Utah, Colorado, Arizonu až do Californie v režimu zhruba 5% město, 55%dálnice při průměrných 120 Km a 40% silnice. Dvakrát jsme byli v nadmořské výšce přes 3000 m, několikrát přes 2000. Spotřebu navíc podpořila velmi nízká cena benzínu v USA – v průměru 3$/galon = 18,2 Kč/L.

Celkově hodnotím Corollu jako příjemného spolehlivého společníka, který perfektně plní funkci přibližovadla zejména ve městě i mimo něj. Pokud toho po něm moc nechcete. Hodí se pro klidnou defenzívní plynulou jízdu. Ke komplexnosti Golfa , ( i když jsem se v recenzi srovnání bránil ) mu chybí lepší podvozek – odhlučnění i pružení a pár důležitých detailů – zrcátka, ergonomie některých ovládacích prvků, infotaiment . Ale chápu, že některé prvky výbavy mohou být v Evropě odlišné. Závěrem přidám ještě jednu perličku.
Občas v diskuzích čtu o možnosti zařazení zpátečky při vyšší rychlosti vpřed. Mě se to skoro povedlo. Abych omezil nepříjemné vytí motoru v dálničních sjezdech na tempomat, občas jsem z „D“ vyhodil volič do „N“- neutrálu. Jednou jsem ho nechtě vyhodil při 110Km/hod trochu víc. „R“-zpátečku přeskočil až do „P“- parking za příšerného kovového zvuku, ne nepodobného klapačce trvajícího až do úplného zastavení. Nic horšího jsem dosud v autě neslyšel. K mému úžasu po zařazení D se auto rozjelo normálně jako by se nic nestalo. Nicméně nikomu kdo má rád auta nedoporučuji, aby to opakoval.

Silné stránky

- pohon ve městě
- prostornost
- spolehlivost
- jednoduché ovládání
- nízká spotřeba

Slabé stránky

- pohon na dálnici a při předjíždění
- tvrdší a hlučnější podvozek
- ergonomické přehmaty
- infotaiment
- menší nádrž, něco jen přes 40L

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

žádné

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

S Rental car Hertz USA jen dobré.