Fiat Ritmo 138A Super 85

Opět jezdí

Po hodně dlouhé době se hodím nějakou aktualizaci. Červené Ritmo mělo dlouhohobé problémy se zapalováním, které nakonec vyústily v to, že jsem ho odstavil do garáže. Rok jsem s ním nejezdil, cukající netáhnoucí a chcípající vozidlo bylo otravné a i přes kompletní několikanásobnou výměnu všech komponent zapalování (a taky několika karburátorů) se příčinu nepodařilo odhalit. Až nakonec jsem si před letošním prvním srazem řekl, že ještě zkusím jednu věc: originální kondenzátor Magneti Marelli, dovezený přímo z Itálie. No a bylo to tím. Prostě kondíky, určené přímo pro Ritmo, od několika výrobců, nefungovaly správně. MM to vyřešil a od výměny auto najelo bez potíží asi 600 km. Druhá věc je, že i přes to že stojí v garáži, vypadá postupně čímdál hůř. Lak zmatněl a celkově se projevuje ošuntělost. V budoucnosti to bude chtít nějaký velký zásah.

Nejelo a už zase jede

Na vině byla spálená cívka. Zdá se že je nějaká sezóna ritmích zapalování, postihlo to obě dvě auta a dokonce to vypadá, že u obou spálil cívku vadný kondenzátor v rozdělovači. Náhoda, ale podivná.

Renovace stropu

Po třiceti letech v autě byl strop v hrozném stavu. Nejenže byl špinavý, děravý a odlepený, takže visel dolů a bimbal pasažérům vzadu o hlavy, ale ještě kdysi někdo auto stříkal a strop nesundal a blbě zakryl, takže byl místy červený. A ke všemu se z něj drolily a vyletovaly oranžové šupinky nějakého sajrajtu. Tak jsem se rozhodl pro radikální akci. Strop jsem sundal, starý potah z něj vyhodil a nalepil na něj potah nový. Vypadá to k světu, jak je vidět v galerii. Krom toho proběhly nějaké další akce, jako namazání nějaké mechaniky, nové znáčky na karoserii a pod. Postupně se snažím auto dávat do pořádku, je to ale běh na delší trať.

Renovace stropu

Po třiceti letech v autě byl strop v hrozném stavu. Nejenže byl špinavý, děravý a odlepený, takže visel dolů a bimbal pasažérům vzadu o hlavy, ale ještě kdysi někdo auto stříkal a strop nesundal a blbě zakryl, takže byl místy červený. A ke všemu se z něj drolily a vyletovaly oranžové šupinky nějakého sajrajtu. Tak jsem se rozhodl pro radikální akci. Strop jsem sundal, starý potah z něj vyhodil a nalepil na něj potah nový. Vypadá to k světu, jak je vidět v galerii. Krom toho proběhly nějaké další akce, jako výměna rozvoďáku, futra v řízení, namazání nějaké mechaniky a pod. Postupně se snažím auto dávat do pořádku, je to ale běh na delší trať.

Sedačka

Jsem si dneska vyměnil prosezenou sedačku u řidiče za jinou, která původně byla v jiným autě jako spolujezdcova. Sice teď mam štelovací kolečko na opačný straně, ale rozdíl v sezení je teda enormní - konečně už vidím dopředu přes stěrače :) Taky vyměněné futro v řízení, rozvody, svíčky a tak dále.

SPZ

včera jsem na auto nasadil nové pražské espézetky. Po šesti letech jsem se odhodlal plecháče přehlásit na sebe, takže staré karvinské KIJ se dvěma pomlčkami jsem musel odevzdat státu. Trochu mě to mrzí, autu rozhodně slušely víc než ty nové s modrým evropským pruhem, ale holt legislativa je legislativa. Aspoň už nemusím mít obavu co by se s vozidlem stalo, kdyby třeba původní majitel umřel a řešilo by se dědictví. Kupní smlouvu jsem měl, ale ofociálně byl Sikyta stále registrovaný na majitele z Havířova. Teď už je papírování vyřízené a mám klid.

Převod

Po skoro šesti letech jsem se rozhoupal a Sikytu převedl na sebe. Bylo s tím teda strašný martýrium, čtyři návštěvy registru, dvě náštěvy historického registru a další papírování, ale výsledek je, že auto má nové značky.

PF 2014

všem na moje.auto.cz

Vegetační klid

Dneska jsem ho šoupnul do garáže, kde bude odpočívat do jara. Celkem mě mrzí, že jsem nestihl všechny naplánované opravy na letošní rok, ale něco přece. Garáž není vytápěná, není v ni ani elektřina, takže se tam přes zimu nedá dělat, všechno bude muset počkat na příští rok. Za letošek tohle auto najelo nějakých 2100 kilometrů. Není to moc, ale byly to kiláky pro radost.

Blatník

konečně jsem po loňské nehodě nechal spravit plecháčovi nabouraný blatník. Klempířina dopadla na jedničku, odstín je bohužel o trošku tmavší než původní, ale co nadělám.

1300 kilometrů za volantem 30 let starého fiata

O víkendu proběhl v severoitalské Selva di Val Gardena mezinárodní sraz Fiatů Ritmo. Pro tuto událost jsme tři měsíce připravovali můj kabriolet, který na poslední chvíli fatálně selhal (popíšu v jeho profilu), takže jsme ve stavu nouze ráno v den srazu, pět minut po dvanácté (už jsme měli být tři hodiny na cestě) vytáhli z garáže červený hatchback. Auto, na které jsem rok prakticky nešáhnul (před rokem dostalo novou spojku a ránu na předek). Vozidlo, o kterém jsem nevěděl, v jakém je vlastně stavu - např. jestli funguje chlazení, co dělá elektrika, jaký je stav provozních kapalin... prostě nic. Baterka byla dlouhým stáním mrtvá, takže jsme Sikytu prostě roztlačili a jel. Ani jsme nedofoukali gumy, nebyl prostě čas. Auto tak jak bylo vyrazilo na 650 kilometrů dlouhou jízdu přes 4 státy a přes Alpy. Bylo to dobrodružství, neměl jsem s sebou ani náhradní klínový řemen. No ale stal se zázrak: Ritmo nejen že tam dojelo, ale vydrápalo se i klikatými dolomitskými silničkami skoro do dvouapůl kilometrové nadmořské výšky, ani jedinkrát nezazlobilo a bez nejmenšího zaváhání mě dovezlo i zpátky. Chudák auto, špinavé, olezlé, s chybějícími částmi interiéru a nabouraným předním blatníkem působilo mezi všemi těmi leštěnkami dost kuriózně, ale předvedlo obdivuhodný výkon. Když jsem z něj pak doma před barákem po devítihodinové jízdě vystupoval, dal jsem mu pusu na volant. Je to statečné autíčko a bude mu věnována náležitá péče, kterou si teda rozhodně vysloužilo.

Pověra?

V pátek třináctého jsem v Sikytovi udělal díru. Vylít mi do cesty ze zatáčky motorkář. Rána to byla pořádná, ale naštěstí to ustál a nespadl. Škody jsou především na motorce, ale i tak Ritmo má díru v blatníku. Uvidíme, jestli to půjde vyklepat, nebo bude potřeba blatník vyměnit, obavu mám ale především z lakování. Nerad bych, aby každý plech měl jiný odstín.

Po několika dnech hledání závady v zapalování jsme jí nakonec objevili - viróza byla v karbeci. No a zázraky se dějí: po vyčištění a seřízení Sikyta opět jezdí. No, jezdí - lítá splašeně jako raketa, vzteká se jak utrženej ze řetězu, řádí jako malá puma. Byl tak divokej, že jsem s ním při projížďce div nevylelěl ze zatáčky. Trochu jsme mu stáhli směs (kvůli spotřebě) a zdá se, že teď by konečně mohl jezdit jak má.

Něco se podělalo

Dneska jsem Sikytu vytáhnul před garáž, kde jsem udělal nějakou práci na chladiči a zpátky už jsem nezacouval. Přestalo to chytat. Startér točí jako vzteklej, karbec stříká, svíčky čistý a mokrý, odtrh kladívka v pořádku, ale ani si nezabrblá. Takže zpátky do garáže jsem musel doskákat potupně přes startér a bude se muset hledat. Můj tip je cívka.

Spojka

Sikyta dnes dostal novou spojku a simering na klice. Spojka byla spálená a plynule klouzala, ložisko bylo špatné, simering propouštěl, navíc byly zatuhlé i páky řazení. A navíc má auto letos 30. narozeniny, takže spojku dostalo k jubileu.

Sraz v Německu

Byli jsme s plecháčem na víkendovém srazu v neměckém Höchstadtu. Byla to příjemná akcička, i když komorní. Ritem už je málo (a navíc majitelů je tak čtvrtinový počet oproti autům, každý ritmař jich má několik), a tak se sjelo jedenáct aut. Ale zase tu byla zastoupená opravdu pestrá směs a ani dvě auta nebyla stejná. Sikyta trochu zlobí, něco se děje s motorem a moc se mi to nelíbí. Sraz sice odjezdil bez problémů, ale je čas na nějakou větší údržbu. STK absolvoval bez problémů tři dny před srazem, ale výkon není takový, jaký by měl být.

Chladič

Chladič byl dvakrát na repasi a stejně je děravý a jde z něj pára. Tak mi došla trpělivost a koupil jsem z Německa fungl nový. Na jaře namontuju a bude to.

Elektrika

Dneska jsem se vztekal s elektrikou. Přestala jít sahara (opět), takže jsem vzal měřák, kleště a páječku a pustil jsem se do hloubkového průzkumu. Zjistil jsem, že elektrika kolem pojistek je v naprosto katastrofálním stavu, někdo jí příšerně zbastlil (viz fotka) a nedivím se, že v instalaci straší a každou chvíli něco nejde. Spíš div, že v tom ještě nezačalo hořet. Bohužel elektrika pod palubkou jak každý ví je jedna z nejotravnějších a nejsložitějších prací na autě a u tohohle fiata by možná nebylo od věci jí celou udělat znovu. Na to se samozřejmě necítím, takže zřejmě budu muset začít pátrat po někom, kdo by to byl schopný udělat.

Po dovče

Auto je po dovolené, ujelo za týden necelých 700 kilometrů. Já vím že to není nijak moc, když občas čtu ty pálky tady, ale tomuhle autíčku už pomalu táhne na 30 let. Závady žádné, jen uklepaný drát od troubení. Nicméně stejně ho čeká velká údržba, bude se muset vychytat spousta mušek, různého vrzání, klepání a podobně.

Hejfuk jsem vyměnil

(ze stříbrného ritma, čili kanibalizace začala), ale taky to není žádný zázrak. Nicméně sezónu odjezdí v pohodě. Ten starý se po sundání samovolně v tlumiči rozlomil na dva kusy, visel fakt na vlásku.

Nemilé překvapení

Včera jsem si tak jezdil a z pod auta jsem slyšel povědomé prdlání. Hned jsem si říkal, že to bude asi nějaká díra ve výfuku. Tak jsem to hned stočil na rampu, vlezl jsem pod to a je zle! Oba tlumiče jsou v řiti, trubky v nich visí na vlásku a jentak tak se vyrvat. Naštěstí stříbrné ritmo se zdá že má výfuk slušný, takže kanibalizace začne co nevidět, dovolená se kvapem blíží. Ještě že jsem to zjistil včas.

Nějak venku duje

a Ritmo teda poryvy větru docela cítí. Včera při stotřicítce na dálnici to s ním hodně mávalo, a to jak boční, tak i protivítr. No holt 30 let stará krabice je znát. Zas ale je fakt, že ten vítr byl hodně silný a řekl bych že ho musejí citelně vnímat i moderní auta.

Zpátky k chladiči

zjistil jsem, že nedávno repasovaný chladič stále teče, takže jsem ho musel včera znova vymontovat a jde na reklamaci. Docela pruda. No každopádně Sikyta zvládnul v pohodě třísetkilometrový výlet a díky vyměněnému termostatu už s krásnou spotřebou 8,7 litru. Chladič musí být hotový do konce června, kdy jede tohle ritmečko na dovču.

Chladič je po repasi

a namontován, nová kapalina, nová baterie, plná nádrž a prvních letošních 30 kilometrů. O víkendu má být krásně, tak Ritmo trochu protáhnu. Zjišťoval jsem, kolik žralo v zimě, když byl K. O. termostat a nebylo schopné se ohřát přes 50 stupňů. Vyšla mi strašlivá cifra 13.1 litru. Naštěstí toho s touhle spotřebou nenajelo moc. Ale rozhodně mi to zvýšilo dlouhodobý průměr (viz. údaj Spritmonitoru tady nahoře).

Termostat

Namontován nový termostat. Těsnění pod něj jsem si vyráběl sám z kartonového papíru, který jsem před montáží napustil olejem. Uvidíme jestli to nebude propouštět. Čeká se ještě na chladič, který je v repasi.

Konečně se aspoň trochu

umoudřilo počasí a mohl jsem vyndat chladič. Půjde na repasi, protože netěsní.

Stříbrné půjde na likvidaci

Takže bylo definitivně rozhodnuto, že stříbrné Ritmo se stane dárcem orgánů. Bohužel legislativní aparát v této zemi mě donutil k odhlášení a ekologické likvidaci, protože jinak bych se nevyhnul extrémním platbám za v podstatě polovrak. Ona ho nebude zas tak velká škoda, má shnilé všechny dveře, ale i prahy, sloupky a kapotu. Krom toho je i dost zbastlené. Záchrana by byla nerentabilní, jen bohužel z Česka zmizí další jedničkové Ritmo, jedno z posledních.

Další Ritmo do party

Předevčírem jsem si přivezl další Super85ku, čili už mám tři. Je to taky pětidvéř, jako Sikyta a kdo koukal na fotky v galerii, tak si lehce domyslí že je to ten stříbrný polovrak. Nicméně je funkční, dojel po svých a po důkladné obhlídce, hlavně zespoda, se ukáže co s ním. Buď se pustím do záchrany, nebo se holt rozebere na díly a zlikviduje.

Spotřeba

Odešel termostat, auto se ohřeje maximálně na 70, ale klidně zůstane ručička teploměru i ležet, což znamená nějakých 50 stupňů. Spotřeba podle toho samozřejmě vypadá, motor se trápí a palivoměr klesá raketovým tempem. Sikyta jasně dává najevo, že se mu v zimě a venkovním sajrajtu vůbec nelíbí a že chce urychleně zpátky do garáže. Vynasnažím se mu to splnit pokud možno co nejdřív, jen co se Kredenc vrátí z dílny.

Letos ještě ve službě

Jsem si myslel, že Sikyta už bude až do jara odpočívat v pelíšku, ale bohužel kombík se začal sypat a musel na dílnu, takže Ritmo chtě nechtě muselo z brlohu ven do zimy a jezdit sychravými podzimními dny. Dobrá zpráva je že naprosto skvěle topí a to už po pár metrech, špatná že se nechce vůbec ohřívat motor a na 60-70 stupňů provozní teploty to skutečně není optimální ježdění. Snad ho nebudu trápit dlouho.

Jiná garáž

Auto se přestěhovalo do jiné garáže, která už není ve svahu a lépe se do ní zajíždí. Jeho původní domeček dostal můj nový přírůstek ve stáji.

Dovča

Strávili jsme spolu a se třemi dalšími historickými auty týden v podkrkonoší, v tech tropických vederch. Přežili jsme všichni bez problémů, jak lidi, tak auta.

Další Ritmo Super 85

Dneska jsem byl obhlídnout jednoho žabáčka, kterého našel kamarád. Radost mi to neudělalo, je to bohužel už polovrak. Viz fotky. Je to také Super 85ka, ale shnilá hrozně a s rok propadlou technickou. Teď už čeká asi jen na výzvu k odstranění vraku a likvidaci :(

Huile

Dneska jsem vyměnil olej, Sikyta dostal kvalitní 15W40 od Shellu. Vznikla u toho jedna pěkná fotka, viz moje galerie.

Jiná ritma

Ještě bych rád jedno (nebo možná dvě) ritma pořídil. Shodou okolností kamarád, který našel ten modrý vrak, objevil i další dvě ritmečka. Jedno je velice zachovalé, odhlášené. Raritní první model, ale majitel je na facku. Druhé je stejný supřík jako mám já, ale obouchaný a orezlý, na toho se jedu podívat v sobotu. Ten je ale spíš jen tak na nafocení, nemělo by asi ani smysl o něm uvažovat, je v žalostném stavu. Ritma nejsou, a těch pár co zbylo, rychle ubývá :(

Mudflaps

Konečně jsem se dostal k namontování nových zadních zástěrek, které jsem autu koupil z Itálie k Vánocům. Ritmo sice zástěrky mít nemusí, má takové polozástěrky vybíhající přímo ze zadního nárazníku, ale nemám rád, když na mě auta za deště cákají (a to platí zejména pro krátké Fabie) a tak ani já to nechci způsobovat ostatním. Možná se nové plácačky s odrazkami leckomu nebudou líbit (viz foto), ale narozdíl od univerzálů, co tam byly předtím, jsou aspoň svisle a navíc mají krásná ritmácká loga.

Odvápnění

Nějak se to špatně chladí, tak jsem se dneska rozhod pro útok na vodní kámen. Milou Stradu jsem vypustil, nalil do chladiče ocet, dolil vodou a uvidíme, jestli to rozpustí nějaký hnus. V sobotu tomu dám 200 kilců po dálnici, aby se to fakt promíchalo a prohřálo a doufejme že vypustím kal a chlazení se zlepší.

Bierfest pro socky

o víkendu proběhla v Holicích u Pardubic akce s názvem Bierfest pro socky 2010, kam se každoročně hlásí účastníci se svými sockovitými auty - kraksnami od 60. do 80. let, která nejsou nijak hodnotná, jsou otřískaná, olezlá, prostě nevábného vzhledu. Neboli auta naprosto neatraktivní, se kterými si ale majitelé chtějí zasoutěžit. Protože Habran není hotový, účastnili jsme se s Ritmem. Letošní téma bylo Afrika, protože v Holicích se narodil známý cestovatel Emil Holub. Vozidlo jsme tedy nakamuflovali v zimbabwsko-italském stylu a posbírali několik cen. Pár fotek v galerii.

STK

Před chvílí prošlo technickou, díky novým částem podvozku se docela líbilo a bylo pochváleno.

Přidány fotky

z dnešní projížďky.

Kola

Tak konečně jsou plecháčky na autě a už to není jen poloritmo. Dnes jsem ho vyzvednul ze zimního domečku, přezul a přivezl do Prahy. Po dálnici jsem prohnal pár překvapených řidičů, i když jsem jel plus minus podle předpisů. Sikyta jede jak dělová koule a upaluje kopec nekopec. Malý vztekloun.

Garage

O víkendu se Sikyta vrací ze svého zimoviště, tak jsem mu připravil uvítání v podobě nového domečku: najal jsem mu garáž, kde bude odpočívat, když nebude zrovna na silnici. Přeci jen, bylo by mi líto auto, které je celý život garážované, nechat na pospas živlům a sídlištní pakáži.

Kola

Takže konečně mám pro Ritmo originál plecháče. Sice ty, co jsou na Sikytovi, na něj skutečně patří (verze Super měly tyhle 14ky), ale co naplat, stará ritmokola z raných modelů jsou prostě tak charakteristická, že jsem je musel mít. Takže Jsem je nechal zrenovovat, obul na ně gumy Pireli P3000 165/70/R13 a nechal vyvážit (což se ukázalo být problémem, protože nemají středovou díru a vyhodili mě ze 4 pneuservisů, než jsem našel jeden kde to dělají). Ještě zbývá nabarvit černé proužky a kola můžou na auto.

Vrak

Včera jsem koupil další Ritmo. Je to totální vrak dieselového pětidvířka, trefený na komoru a shnilý jak švestka. 10 let ležel na nějaké zahradě. Použít z něj nepůjde skoro nic, ale má origo ritmácká kola. Což byl důvod, proč jsem ho vzal. V týdnu odpářu pár maličkostí a půjde do zaslouženého šrotu.

Pneu

Ritmu jsem koupil nové gumy, a protože je to ital, dostalo Pirellky. V sobotu bych měl konečně mít i originál ritmo kola, ale budou se muset napřed zrepasovat. Uvidíme.

Zástěrky

Sikyta dostal k Vánocům nové zadní zástěrky s nápisem Ritmo a odrazkami, místo těch univerzálů, co tam vůbec nepasují. Přišly z Itálie. Jestli mu budou slušet, se dozvím až na jaře, ale pevně doufám že ano.

Konec sezóny

Ritmíčko včera odjelo do hangáru, kde přečká zimu. Do soli nesmí, to by z něj nic nezbylo. Takže se uvidíme až zase na jaře. Ještě jsem přidal 3 fotky.

Repase podvozku

Tak ritmíčko je zpátky ze servisu. Dostalo nové všechny tlumiče, vnější homokineťáky, zadní těhlice, kuláky, svisláky, prachovky, jiné obutí a pár dalších drobností. Už v něm nebouchá, ale stále mám pocit, že plave. Divné.

Sikyta je od pondělka na dílně

musel na generálku podvozku. Začala se projevovat nebezpečná závada, v levém rejdu mělo auto tendenci vyletět ze zatáčky do vnitřního oblouku. Takže dostane nové všechny tlumiče, uložení, čepy a především homokineťáky.

Voda

Tak jsem ráno otevřel dveře, nastoupil a ... sedl si do kaluže. Sedačka je jak houba. Zapráskané střešní okno!!!

Tlemiče

Tak jsem si objednal z Brna tlemiče na Ritmo a přišly mi pro BMW :-/

3 válce

Po zjištění, že tam není skoro žádný olej, jsem tam nalil 2 litry nějakýho Lidl oleje, co jsem měl doma (než se bude komplet měnit olej i s filtrem), potřeboval jsem jenom někam dojet a nejet při tom na sucho. No a ono to teď jede na 3 válce! Jen nevím, jestli to má spojitost.

Sahara

Nastala paradoxní situace: auto přijelo po vlastní ose z Havířova do Prahy, což je nějakých 400 kilometrů. Ale v Praze se nemůže dostat z Pankráce domů na druhý břeh, což je asi 10km. Důvod je nefunkční větrák chladiče - jak se Ritmo dostane na nábřeží do zácpy, je zle a teplota rychle stoupá. Uvařit úplně ho rozhodně nechci. Takže je potřeba saharu urychleně zprovoznit, nebo přejet v noci.