parkoviště (muž )

Land Rover Range Rover Armoured

Hodnoceno: 124× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Původním autorem recenze je uživatel s nickem "mimouch".

Tento vůz přímo nevlastním, používám jej jako služební. Nicméně si myslím, že by mohl některé čtenáře zajímat, tak se na mě snad nebudou zlobit za chlubení se "cizím peřím". Ono ani tak o chlubení se nejde jen vám chci přiblížit zajímavosti auta, které na našich silnicích nejspíš příliš často nepotkáte.

O co se jedná - o na první pohled celkem běžný Range Rover, který je však jakousi pojízdnou pevností. Jde totiž o "pancéřovaný" automobil s balistickou odolností třídy B6 a celou řadou dalších "vychytávek" zajišťujících bezpečnost posádky. Ale hezky popořadě.

Vůz vychází z běžného modelu Range Rover L322. Od toho je na první pohled k nerozeznání, ovšem pod jeho kabátem je téměř vše jinak. Nejpodstatnější změnou je samozřejmě samotné pancéřování. To bylo vyvinuto ve spolupráci s francouzskou firmou "Armor mobile security" a je tvořeno ocelovými a kevlaro-keramickými pláty ve dveřích, ve víku zavazadelníku, v přepážce oddělující motorový prostor od kabiny pro posádku a ve střeše. To je pochopitelně kombinováno s neprustřelnými skly, která nahradila ta běžná ve všech prosklených plochách. Mohutná ocelová deska tvořící podlahu chrání posádku v případě exploze pod vozidlem. To by ovšem samo o sobě k zajištění bezpečí posádky nestačilo, vyztuženy a posíleny musely být i sloupky dveří a to i z důvodu podstatně vyšší hmotnosti pancéřované střechy vozu a rámy bočních oken musely být vybaveny jakýmisi "límci", které zajišťují překrytí skel oken a rámů dveří tak, aby případná střela nepronikla tímto jinak slabým místem do kabiny. To vše dohromady poskytuje ochranu prosti střelám kalibru 7,62x39, tedy puškovým nábojům, které používá napřiklad legendární AK47, známá jako Kalašnikov. Odolnost proti veškerým střelám pistolových a revolverových ráží je samozřejmostí. Posádka je ochráněna pancéřováním i před výbuchy ručních granátů, protipěchotních min nebo třeba proti požáru. Celé panceřování je provedeno s maximálním důrazem na nenápadnost. Z vnějšku jej laik prakticky nemá šanci poznat, prozradí jej až podrobný průzkum okrajů bočních oken, kde jsou pod černými okraji schovány ocelové límce jejich rámů. Že je něco jinak ovšem ihned zjistíte, když na okno zaklepete, 48mm silná skla mají spíše poklepové vlastnosti betonu, než konvenčního okénka. Balistickou ochranu dostal i akumulátor a filter-box v motorovém prostoru a pochopitelně i palivová nádrž. V interiéru jsou změny poněkud patrnější, zejména pro toho, kdo zná standardní vezri Range Roveru. Pancéřování ubírá na prostoru pro cestující, mohutnější jsou hlavně sloupky, ale do značné míry i výplně dveří a na první pohled zaregistrujete i límce rámů oken, které jsou potaženy černou kůží. Dále pozornějším pozorovatelům neunikne absence ovladačů skel oken v zadních dvěřích a zejména airbagů. Naopak pozornost upoutá trojice barevných tlačítek na středovém tunelu a mikrofon interkomu a vysílačky v prostoru pro nohy spolujezdce.

Pojďme se tedy podívat hlouběji "pod sukně" tohoto civilně vyhlížejícího obrněného transportéru. Absence ovladačů skel v zadních dveřích je logická, skla jsou do dveří vsazena napevno. Přední okna ovladatelná jsou, do dveří však sjíždějí jen o několik málo centimetrů a o jejich pohon se vzhledem k jejich hmotnosti stará namísto klasických elektromotorků hydraulika. Jejich pohyb je velmi pomalý a urazit jejich maximální dráhu čítající cca 9cm jim zabere asi 8 sekund. Hmotnost dveřních skel a potažmo celých dveří je taková, že v mírném svahu je problém je udržet, nebo naopak otevřít, záleží kterou stranou vozidla do kopce stojíte. K dovírání dveří slouží pneumatický systém a jejich vylomení při otevření u vozidla stojícího bokem v kopci zabraňují zvlášť instalované dorazy. Airbagy byly demontovány proto, že je předpoklad použití vozidla k prorážení bariér a zátarasů a v takovém případě by aktivace airbagů byla pro řidiče a celou posádku asi nepříjemným překvapením. Pro tyto účely byly také náležitě vyztuženy přední i zadní nárazník.

Zmiňovaná trojice tlačítek na středovém tunelu ovládá další bezpečnostní funkce vozidla. Červeným tlačítkem se aktivuje hasící systém. Vozidlo má totiž na svém podvozku instalováno 18 trysek, jakýchsi sprinklerů, které v případě jejich aktivace uhasí požár pod vozidlem. Oceníte to třeba v případě, kdy s autem prorazíte bariéru z hořících pneumatik a některé z nich vám uvíznou pod vozidlem. Žluté tlačítko spouští přetlakování kabiny. Zjednodušeně řečeno, po jeho stisknutí se uzavřou všechny vstupy vzduchu do vozidla a kabina se naplní stlačeným kyslíkem, což posádce umožní pohodlné cestování v zamořeném prostředí po dobu zhruba sedmi minut. A konečně zelené tlačítko ovládá interkom, tedy komunikaci s okolním světem, protože pancéřování chrání spolehlivě nejen před útoky střelnými zbraněmi, ale i před přenosem zvůků z vnějšku auta dovnitř a naopak. Po jeho stisknutí začnou mikrofony umístěné vně vozidla přenášet vnější zvuky do reproduktorů vozidla a po stisknutí tlačítka mikrofonu umístěného v prostoru pro nohy spolujezdce naopak okolní svět uslyší vás. Bez aktivovaného interkomu slouží mikrofon ke komunikaci prostřednictvím radiostanice, která je umístěna ve schránce před spolujezdcem. Všechny zmiňované systémy, tedy řídící jednotka interkomu, nádrž s hasícím médiem i tlaková láhev na kyslík našly svůj domov v prostoru pro zavazadla, který tím radikálně utrpěl na své prostornosti. Další zmenšení zavazadelníku znamená doplňková výbava v podobě vyprošťovacího zvedáku, čtyř kusů neprůstřelných vest, čtyř kusů kevlarových balistických přileb a "autolékárničky", která svým obsahem i rozměry prezentuje spíše příruční "JIPku". Vedle kyslíkové lahve zde naleznete třeba infuzi s fyziologickým roztokem, injekce adrenalinu, defibrilátor a řadu dalšího vybavení určeného pro sofistikovanou první pomoc. K dalším specialitám pancéřované verze patří siréna, která se aktivuje samostatným tlačítkem a dále se pak ovládá ovladači pro klakson na volantu, kde jí lze zapínat, vypínat nebo měnit její režim.

Je jasné, Že výše uvedené úpravy měly radikální vliv na hmotnost vozidla. Ta vzrostla na výsledných 4.150kg pohotovostní hmotnosti
a vedle řidičského průkazu skupiny C vyžaduje také další úpravy podvozku i hnacího ústrojí. Vzduchové odpružení bylo náležitě posíleno, stejně jako řízení a brzdy, díky jejichž rozměrům se na auto menší, než 19" ráfky nevejdou. Modifikace se dočkala řídící jednotka motoru, která upravuje křivku průběhu točivého momentu. Stejně tak je přeprogramována řídící jednotka automatické převodovky a zcela jiný je měnič točivého momentu.

A netradičně na závěr několik technických údajů a postřehů, jak se s tím vlastně jezdí. Motor je vidlicový osmiválec o objemu 4,4 litru z produkce BMW. Má standardních 306 koní a 440Nm točivého momentu, jeho průběh je však vzhledem k hmotnosti auta jiný, než u běžné verze. Předvodovka je pětistupňová automatická, s možností manuální volby jednotlivých převodových stupňů a její měnič točivého momentu je opět s přihlédnutím k hmotnosti jinak nastaven. Vozidlo má nejvyšší výbavu Vogue, z jejíchž prvků jmenujme alespoň GPS navigaci, TV tuner, DVD přehrávač, audioaparaturu Harman/Kardon, kožené sedačky, nezávislé topení i větrání atd, atd.

A jak se s tím jezdí? Jinak :) Co asi při prvním nasednutí překvapí nejvíce je minimální hladina hluku. Vnější svět je prakticky neslyšitelný. Po nastartování se ozve jen velmi vzdálené předení osmiválce. Extrémní hmotnost se projeví od prvního rozjezdu. Auto není vyslovený lenoch, ale jeho více než čtyři tuny hmotnosti se na dynamice podepisují výrazně. Veškeré manévry je potřeba činit s rozmyslem, protože setrvačnost auta je obrovská a například pokus o klasický losí test by nejspíš skončil prakticky přímou jízdou. Brzdám je potřeba pomoci podřazováním a i tak je lépe počítat s podstatně delší brzdnou dráhou, než na jakou jsme zvyklí z běžných aut kategorie SUV. Nicméně jsou situace, kdy je třeba i takovým autem pospíchat, popřípadě jet opravdu na hranici jeho možností a fyzikálních zákonů, k tomu je ale třeba dlouhodobý trénink a zkušenosti. Zkoušet jet pilu v tomto "Rangi" po přesednutí třeba z Octavie by s největší pravděpodobností netrvalo dlouho. V čem ale auto zcela exceluje je komfort. Vzduchové odpružení je naprosto senzačně nastavené a tak se Range Rover i na špatných površích jakoby vznáší. To je navíc umocněno naprostou akustickou pohodou uvnitř vozu. Díky pancéřování se dovnitř nedostane prakticky žádný hluk od podvozku ani pneumatik. Do nějakých 150kmh se nedá hovořit ani o jakémkoli aerodynamickém hluku. To spolu s mimořádně plavnou jízdou na vzduchovém podvozku přináší zcela netradiční zážitek z jízdy. Na dálnici se auto nechá rozvášnit až někam k tachometrovým 210kmh, to je však vzhledem k ovladatelnosti a brzdným schopnostem holý nesmysl. Není nic hloupějšího, než se při nehodě zabít v autě, které má sloužit především pro bezpečí své posádky... Optimální cestovní rychlosti se tedy pohybují někde v oblasti dopravních předpisů.

A na samotný závěr pár údajů o nákladech spojených s koupí a provozováním takového vozidla. Nový vůz v této specifikaci si můžete pořídit za nějakých 7 milionů korun. Servisní intervaly jsou zkráceny na polovinu, životnost komponent přední nápravy těžko přesáhne 30 tisíc kilometrů. Poměrně drahé pneumatiky Runflat (tedy umožňující jízdu i po celkovém úniku vzduchu) většinou také nepřežijí více než 15 tisíc km. Životnost celého auta je potom okolo pouhých 100-150 tisíc km, v závislosti na stylu použití. Kapitolou sama pro sebe je potom spotřeba. Dlouhodbá spotřeba při běžném jízdním stylu se pohybuje okolo 26 litrů/100km. Při snaze o vyloženě úspornou jízdu se lze dostat k hranici 20 l/100km, naopak při převládajícím podílu jízd ve městě a těžší noze na plynu není problém vyhnat průměrnou spotřebu nad 30 litrů.

Silné stránky

--

Slabé stránky

--

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

--