Renault Clio 1.2 16V 55kW LS Blue

Hodnoceno: 36× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Původním autorem recenze je uživatel s nickem "honza_ul".

Nejdříve ze všeho upozorňuji, že to auto není moje, ale mojí milované maminky. Nicméně vzhledem k tomu, že mi moji milovanou Fabii nějakej lump nedobrej (nechal bych ho pověsit nad termitiště, až by z něj do rána zbyly jenom kosti) ukradl, jezdím teď s Cliem asi tak stejně často.
Ke koupi nového auta nás přiměla nespolehlivost Scénicu r.v. 2004 s 1.6 16V, což je kapitola sama pro sebe. I tak ale maminka nedá na Renault dopustit (má teď už čtvrtý a jeden byl podle mě horší než druhý), a tak bylo dopředu rozhodnuto, že další její auto nebude nic jiného, ačkoliv jsem zpočátku (než jsem to vzdal) rodičku spíše lákal do nějaké hezké ojetiny (za ty prachy by byla Fabia úplně nádherná), nebo do Suzuki Ignis. Přestože jsem u kupování vozu byl, moc jsem se o něj nezajímal. Vím jen, že je to ta silnější "dvanáctistovka" s 55kw ve výbavě LS Blue (to jsem právě vyčetl z prospektu), která zahrnuje klimatizaci a nějaké ty blbinky navíc. Jinak je to vlastně základ - 15" "plecháče" s celkem hezkými poklicemi, manuální převodovka, nelakovaná zrcátka... . Zarážející je, že ačkoliv je auto vybavené palubním počítačem, nemá ani hodiny ani venkovní teploměr! Zrovna tyto funkce jsou z těch, které se doopravdy využijí.
Pokud jde o motor, je to klasická čtyřválcová dvanáctka se čtyřventilovou technikou a asi tak normálními 55kW. Právě z pohonné jednotky mám ale asi úplně nejvíce smíšené pocity. Když bylo autíčko ještě syrové, byly jeho výkony samozřejmě nevalné (dokonce bych si troufl i říct, že to byla fakt i bída). Ale jak jsme Clio pozvolna zajížděli, začal se motor ukazovat v čím dál lepším světle. Teď už má ale motor naběháno kolem 2000km, tak už ho ani náhodou nešetřím. Když jezdím po městě a sám, lze jezdit i docela svižně a ani po okreskách není člověk vyloženě brzda provozu. Aby ovšem aspoň tento průměr člověk z auta dostal, je třeba motor víc točit. Tragédie ale nastane, pokud si dovnitř sedne víc lidí a do kufru se naloží nějaký ten náklad. To pak ani jízda po rovině neznamená zrovna adrenalinový zážitek. To by nebylo nic, co by se nedalo vydržet, ale to, že v trochu prudším stoupání málem neudržím 90ku ani na čtyřku, je pro mě, mírně řečeno, nezvyk. Abych to ale shrnul, není to sice raketa, ale pro klidnou řidičku to stačí. Horší už to je s řazením. Páka je dlouhá, až to není hezké a v kulise se pohybuje velice nepřesně. Když už se náhodou při řazení třetího stupně nezadrhnu, jsem z toho tak unesen, že úplně zapomenu na to, že téměř celá dráha spojkového pedálu je k ničemu a spojka tedy zabírá až úplně nahoře, což způsobí autu nehezké škubnutí a mně nepříjemný posměch u ostatních účastníků provozu. Brzdy jsou účinné, o tom není sporu. jenže by to mohly dávat trochu méně okatě najevo. Stačí brzdu jenom polechtat a už se všechny volně ložené věci hrnou kupředu a spolujezdci zděšeně vyhlížejí před vozidlem nějakou kritickou situaci, která mě nutí tak prudce brzdit. Až dosud celkem žádná odchylka od francouzských zvyklostí. Co mě ale opravdu překvapilo, je relativně tuhý podvozek. Ten sice znamená určité zhoršení komfortu, ale zároveň způsobuje, že autíčko i navzdory úzkým (165)pneumatikám celkem obstojně sedí v zatáčkách. Není to sice žádné BMW, ale jízdní vlastnosti pro mě znamenaly asi největší překvapení, jaké mi toto auto mohlo připravit.
Jsou-li jízdní vlastnosti příjemným překvapením, pak pozice za volantem mě po zkušenostech z Méganu 99 a Scénicu 04 (bohužel) vůbec nepřekvapila. Přestože je řidičova sedačka polohovatelná, neznamená dlouhé cvičení s pákou, že se ocitnete sportovně je pár centimetrů nad zemí. To mi působí problémy na semaforech i v zatáčkách, do nichž nevidím přes zpětné zrcátko. Sedadla jsou dostatečně dimenzovaná, ale mají špatný tvar, který nepodepře v zatáčkách a bedra nechá propadnout hodně hluboko, což způsobuje už po trochu delších cestách značnou rozlámanost. Vnitřní prostor není bůhvíjak obrovský. Mám 190cm a za sebe si nesednu, což jsem ovšem od takovéhoto auta ani nečekal. Zavazadlový prostor je také asi tak průměrný. I ten mi ale připravil "překvápko", když jsme do něj naložili benzinovou pojezdovou sekačku.
Interiér není bůhví jak honosný, ale je relativně dobře zpracování. Až na do nebe volající nedokonalost v zapasování radia. To je příplatkové Panasonic, schopné přehrávat mp3. Je ale umístěné v díře pro originální radio, která je ale o dost větší, čímž vznikla nehezká mezera (časem přijde foto).
K designu se nechci moc vyjadřovat. Napíšu pouze tolik, že já znám dost o hodně hezčích aut. Snad ani z jednoho úhlu nemůžu o Cliu říct, že se mi opravdu líbí. Je to ale otázka vkusu každého jedince.
Na závěr bych ještě dodal, že jsem k tomuto autu asi moc kritický. Nedokážu se totiž ubránit srovnávání s mojí Fabií 1.9 TDI Combi, po které se mi moc stýská :-(

Silné stránky

+ jízdní vlastnosti
+ motor
+ slušná výbava
+ relativně příznivá cena
+ je to Renault (tento klad platí pouze pro moji maminku a ostatní srdcaře)

Slabé stránky

- poloha za volantem
- motor
- je to Renault (tento zápor platí pouze pro mě a podobné odpůrce všeho francouzského)

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Pořád je to ještě nové auto, takže jsme zatím naštěstí neměli co opravovat.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Koupeno u Renault Vodrážka v UNL. S tímto servisem máme celkem dobré zkušenosti. Jsou tam příjemní a pokud vím, ani se nás nesnažili nijak zásadně ošidit. Výkup předešlého auta taky proběhl celkem bez problémů. Jenom na SPZ a TP jsme čekali asi měsíc, protože jsme zrovna chytili dobu výpadku příslušného systému, za což samozřejmě nemůže dealer.