Recenze

Stephen (muž 44 let) Poslat zprávu
 
10 Majitel

Hyundai i30 1,4 T-GDi DCT go!

9.93 Uživatelé

Hodnoceno: Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Hyundai i30, foto 1 Hyundai i30, foto 2 Hyundai i30, foto 3 Hyundai i30, foto 4 Hyundai i30, foto 5 Hyundai i30, foto 6 Hyundai i30, foto 7 Hyundai i30, foto 8
Hyundai i30, foto 9 Hyundai i30, foto 10 Hyundai i30, foto 11 Hyundai i30, foto 12 Hyundai i30, foto 13 Hyundai i30, foto 14 Hyundai i30, foto 15 Hyundai i30, foto 16 Hyundai i30, foto 17 Hyundai i30, foto 18 Hyundai i30, foto 19 Hyundai i30, foto 20 Hyundai i30, foto 21 Hyundai i30, foto 22 Hyundai i30, foto 23 Hyundai i30, foto 24 Hyundai i30, foto 25 Hyundai i30, foto 26 Hyundai i30, foto 27 Hyundai i30, foto 28 Hyundai i30, foto 29 Hyundai i30, foto 30 Hyundai i30, foto 31 Hyundai i30, foto 32 Hyundai i30, foto 33 Hyundai i30, foto 34 Hyundai i30, foto 35 Hyundai i30, foto 36 Hyundai i30, foto 37 Hyundai i30, foto 38 Hyundai i30, foto 39 Hyundai i30, foto 40 Hyundai i30, foto 41 Hyundai i30, foto 42 Hyundai i30, foto 43 Hyundai i30, foto 44 Hyundai i30, foto 45 Hyundai i30, foto 46 Hyundai i30, foto 47 Hyundai i30, foto 48 Hyundai i30, foto 49 Hyundai i30, foto 50 Hyundai i30, foto 51 Hyundai i30, foto 52 Hyundai i30, foto 53 Hyundai i30, foto 54 Hyundai i30, foto 55 Hyundai i30, foto 56 Hyundai i30, foto 57 Hyundai i30, foto 58 Hyundai i30, foto 59 Hyundai i30, foto 60 Hyundai i30, foto 61 Hyundai i30, foto 62 Hyundai i30, foto 63 Hyundai i30, foto 64 Hyundai i30, foto 65 Hyundai i30, foto 66 Hyundai i30, foto 67 Hyundai i30, foto 68 Hyundai i30, foto 69 Hyundai i30, foto 70 Hyundai i30, foto 71 Hyundai i30, foto 72 Hyundai i30, foto 73 Hyundai i30, foto 74 Hyundai i30, foto 75 Hyundai i30, foto 76 Hyundai i30, foto 77 Hyundai i30, foto 78 Hyundai i30, foto 79 Hyundai i30, foto 80 Hyundai i30, foto 81 Hyundai i30, foto 82 Hyundai i30, foto 83 Hyundai i30, foto 84 Hyundai i30, foto 85 Hyundai i30, foto 86 Hyundai i30, foto 87 Hyundai i30, foto 88 Hyundai i30, foto 89 Hyundai i30, foto 90 Hyundai i30, foto 91
 

Technické info

Přezdívka auta Karkulka Rok výroby 2018 Koupeno nové najeto [km]:35711 palivo: benzin počet válců: 4 počet ventilů na válec: 4 objem [cm3]: 1353 výkon [kW]: 103 kroutící moment [Nm]: 242 zrychlení 0-100 km/h [s]: 9.5 maximální rychlost [km/h]: 203 počet rychlostí: 7 převodovka: automatická průměr kol [palce]: 16 zavazadlový prostor [l]: 602 pohon kol: přední spotřeba [l/100km]: 5.5 (udávaná)spotřeba naměřená:Spritmonitor.de

Popis vozu

A zase Hyundai. Už tolikrát jsem vyhrožoval, že značku změníme a zase jsme zůstali. Ale bylo to tentokrát docela zamotané.
Už loni na podzim bylo jasné, že původní záměr používat manželčina kombíka druhé generace Hyundai i30 zároveň jako rodinný vůz a můj služebák na delší cesty nepoužívat, se poněkud míjí s realitou. Tak nějak se stalo, že kombík jezdil s jednou osobou za volantem jen mezi Prahou a Toušní a zbytek ježdění zajišťovala moje krátká i30 s tříválcem. Tak nějak jsem se s tímhle stavem smířil a dospěl k závěru, že tedy manželce pořídíme auto pro její způsob používání vhodnější (tedy menší) a já naopak příští služební auto trochu "zvětším".
A začali jsme hledat toho nejvhodnějšího kandidáta. Velmi záhy jsme zjistili, že vysněná kombinace menšího auta a převodovky nevyžadující používání spojkového pedálu není moc reálná. Ceny a termíny dodání se nám vskutku nelíbili. Zhruba v tu dobu přichází na trh Kona. Auto, které se mi hrozně nelíbí, ale nemělo to být auto pro mě, tak to není až tak důležité. Na pár dní jsme si jí půjčili, jízdně to není špatné auto, výbava Best of Kona je velice slušná. Manželka si auto celkem důkladně vyzkoušela a po delším váhání dospěla k závěru, že jí Kona vyhovuje a že obětuje na oltář menších provozních nákladů svůj "automatický" sen. A tak jsem zahájil se svým prodejcem jednání o tom co by se kdy za jaké peníze dalo. Poměrně rychle jsme nalezli velice zajímavé řešení a vše směřovalo k tomu, že počátkem února si žena odveze svou červenou Konu a Karamelka zůstane u prodejce na protiúčet. A pak se na konci ledna všechno kolem Kony nějak zamotalo. Nemá smysl zabíhat do detailů, ale důležité je, že ač jsem jinak člověk velice racionální, v některých věcech jsem pověrčivý až to bolí. A tohle byl přesně ten případ. A tak jsme na konci ledna do akce Kona, potažmo výměna auta vůbec, hodili vidle. Byli jsme oba z toho jak se to vyvinulo tak otrávení, že se nám v tomto směru nechtělo vůbec nic.
Jenže člověk míní a život mění. Hned 1.2.2018 byl zveřejněn ceník nových akčních provedení i30 s karoseriemi Fastback a Kombi. A v nabídce se objevila zajímavá konfigurace Best of Style s motorem 1,4 T-GDi a převodovkou DCT. Tak jsem ceník začal podrobněji zkoumat. Ukázalo se, že český import opět vymýšlí vymyšlené a naprosto zbytečně přejmenoval (opět) akční konfiguraci go! k blížícímu se fotbalovému šampionátu. Ve výbavě se tak opět objevil černý strop, modré akcenty v interiéru (obšití, vzor na čalounění atp.). Karamelka byla také v takovém provedení a moc se nám to líbilo. Motivace k výměně auta se opět vrátila, hlavně ženě, která byla velice blízko svému snu o automatu. A tak jsem zaútočil na svého prodejce, aby mi předložili konkrétní nabídku nového auta i výkupu. Měl jsem vnitřně stanovenou hranici rozdílu výkupní a kupní ceny, kterou jsem nebyl ochoten překročit ani o haléř. Cena nového auta byla na hranici "zajímavosti", hodnota výkupu ovšem rozevřela nůžky víc, než jsem byl ochoten akceptovat. Zhruba ve stejné době jsem se ovšem dozvěděl, že je to všechno stejně jen teoretizování, protože akční nabídka se vztahuje jen na skladové vozy a zrovna kombíky v "goučku" s DCT někdo zapomněl objednat :-(. A znovu přišlo ze strany mojí ženy zklamání, že bude muset dál kvedlat, tentokrát ještě větší než při ukončení akce Kona.
A zase zasáhla náhoda - zvláštní shodou okolností, která není podstatná, jsem v té době mluvil i s paní prodejkyní z Hyundai Centra Valoušek, kterou znám z jejího předchozího působení u jiného prodejce. Semleli jsme kde co, včetně toho jak si manželka dělala plané naděje na automat. Posléze jsme se rozloučili a každý šel "svou cestou". Jaké bylo mé překvapení, když nám paní prodejkyně odpoledne poslala velice, ale opravdu velice, pěknou nabídku jak na nové auto tak na výkup stávajícího. Hezké gesto, ale když nejsou auta, tak o co jde, že? Jenže další den mi volala, že na importu vybojovala příslib, že auto vyrobí a dodrží předloženou cenovou nabídku! To byl majstrštyk!!! Hned v sobotu jsme skočili do Karamelky, osobně pan Valoušek potvrdil předběžné nacenění výkupu, což jsme stvrdili rukoudáním (na Jižáku jsem vyrostl a mám v živé paměti jak pan Valoušek začínal s Fordem, jak jeho firma expandovala a měnila se, párkrát jsme se i potkali, takže o vzájemnou důvěru nebyla nouze) a manželka podepsala objednávku na svůj vysněný automat. To bylo 10.2.2018 a začalo nekonečné čekání.
Počátkem dubna jsme obdrželi info, že auto jede, jakmile přijelo zajel jsem si udělat pár fotek a zároveň jsem "odevzdal" k montáži a doplnění boční lišty, on-board kameru TrueCam A5s, plastovou ochranu hrany zadního nárazníku a gumové koberce; vanu kufru, zástěrky a SafeLine dodal prodejce. Karkulku si žena převzala 10.4.2018, tedy přesně po dvou měsících od objednání, na místě uzavřela pojistku s UNIQA pojišťovnou a cestou domů jsme Karkulku i přihlásili. V garáži jsme pak vyměnili podložky pod značky, doplnili bezpečnostní matice kol, čepičky ventilků s logem Hyundai, štítek T-GDi na záď a LED osvětlení interiéru. Chybět nemůže ani označení "Začátečník" na němž moje žena i po dvou letech trvá.

Takže zase kombík a ještě k tomu s automatem... Vrátili jsme se k původnímu záměru a Karkulku skutečně používáme jako rodinný vůz, který jen tak mimochodem používá manželka denně k ježdění do Prahy. A já příští rok svůj služební vůz velikostně buď zachovám nebo klidně i zmenším - uvidíme co bude v tu dobu na výběr.

To máme jak a proč, teď se podíváme trochu podrobněji na samotné autí.
Verze kombi i30 PDe přišla po hatchbacku jako druhá v pořadí. Konstrukční základ mají HB i kombík stejný, liší se pouze záď.

Exteriér - vnější vzhled je zajímavý zejména díky akční výbavě go!, celá příď je totiž u těchto výbav použita z provedení Fastback, má jiný tvar DRL a nárazník je ostřejší, než ten standardní (dobře je to vidět na srovnávacích fotkách v galerii). Celkově je design aktuální i30 umírněný až nudný. Já osobně mám poněkud problém se zádí kombíku, která se tak nějak opticky zužuje a snižuje, připadá mi jako kdyby se potkala s velkým ořezávátkem. Zřejmě tu byla snaha o vytvoření jakéhosi náznaku lifestylového kombíku, jeho praktičnost je ovšem kvůli svažující se střeše poněkud diskutabilní a rozhodně menší než u předchůdce. Opravdu krásná byla sedmnáctipalcová kola, opět původem z Fastbacku.
Je škoda, že u nás "goučka" nedostala LED světla, a to ani přední, ani zadní. Ta zadní jsou rozhodně hezčí, ta přední svítí o několik levelů lépe. Ovšem nutno přiznat, že i H7 světla odvádí výbornou práci a je jen dobře, že mají i přísvit do zatáček (řešený přídavnou žárovkou).

Interiér - pro mě starý známý, ve stejném se vozím už víc jak rok, liší se jen v detailech daných použitím automatické převodovky. Máme tu tedy hezkou palubní desku orientovanou horizontálně, na níž se uvelebil tablet infotaimentu. I tady s navigací, kterou považuji za absolutní nutnost, protože verze bez navigace s pouze pětipalcovým displayem a tlustým orámováním je prostě ošklivá.
Poněkud zklamán jsem použitým materiálem čalounění sedadel, je to jakási levnější látka. Rychle se špiní, špatně se udržuje a není ani moc příjemná na omak, materiál použitý v "mojí" krátké i30 je výrazně lepší a příjemnější. Modrý dekor je ale pěkný a černé čalounění stropu je pecka!
Kufr je velký, praktický a skladný. Určité rozčarování mi přinesl fakt, že výrobce stále zmenšuje prostor pro zadní cestující a zvětšuje kufr. První generace kombíku kvůli místu vzadu dokonce použila prodloužený rozvor! Ústup z této strategie u druhé generace mi už po chuti moc nebyl a u třetí generace se místo opět zmenšilo, rozvor je stejný jako u druhé generace, takže jsou zjevně jinde uchycená sedadla, což vzdálenost těch zadních od těch předních zase zmenšilo. Zatím je dcera celkem malá, ale obávám se, že pokud poroste nasazeným tempem, tak menší místo vzadu už nebude do budoucna přijatelné. Tento vývojový směr není zrovna můj šálek kávy. A když už jsme u té kritiky, oddělovací síť zavazadelníku byla u druhé generace taky mnohem lepší, byla větší a její uchycení ve stropě mělo krytky, tady jsou uchycení odkrytá a nepěkná.

Výbava - je velice zajímavá. Bohužel u nás nejde "goučka", na rozdíl od Německa, ještě dokonfigurovat, o pár možných vylepšeních bych věděl. Výbava tak byla zcela fixní, zde jen reprezentativní výběr - automatická dvouzónová klimatizace, navigace, černá stropnice, modré akcenty v interiéru, pádla pod volantem, příď z Fastbacku, sedmnáctky kola z Fastbacku, obyčejné vnější osvětlení, automatické dojezdy nahoru i dolů u všech bočních oken, asistent vedení jízdy v pruzích, vyhřívaná přední sedadla a volant, parkovací kamera, přední a zadní parkovací čidla s grafickým znázorňováním v přístrojovém štítu, zatmavená zadní okna atd.

Motor a převodovka - tady se bude jenom chválit :-). Motor 1,4 T-GDi se opravdu povedl. Má dostatek síly, lineární zátah (ve smysluplných otáčkách), je tichý, i v záběhu úsporný a jeho sladění s převodovkou (nebo převodovky s ním) je ukázkové. Měl jsem z DCT dvojí obavy. Jednak jsem měl dojem, že v typickém jízdním režimu mojí ženy bude dvouspojka trpět a lépe by se hodil planeťák s hydroměničem. Nicméně jsem si typické trasy pro jistotu projel a dospěl jsem k závěru, že to hrotím zbytečně. Tak moc skákání v kolonách tam není resp. skoro žádné. Druhá obava byla mnou neovlivnitelná - naladění převodovky. S ohledem na tlak Brusele jsem měl obavy z podtáčení a trápení motoru v nízkých otáčkách. Naštěstí jsem se opět bál zbytečně. Převodovka velice citlivě reaguje na míru sešlápnutí plynového pedálu a podle toho volí otáčky pro další přeřazení. Můj obvyklý pokus ve stoupání za Táborem při výjezdu z omezení, kdy v 80 km/hod nechám tempomat vzpomenout si na přednastavených 130 km/hod., převodovka vyřešila přesně dle logiky normálního řidiče - zařadila za pět a nechala motor proběhnout do pravé poloviny otáčkoměru. Žádné courání a honění se za co nejmenšími emisemi CO2. To vše v režimu "NORMAL". Lze zvolit i režim "ECO", kdy ale převodovka jede fakt na spotřebu a tam už se pohybujeme na hranici trápení motoru, režim "SPORT" zase drží otáčky pěkně vysoko a dá se i celkem pěkně blbnout na okreskách.

Jízdní vlastnosti a komfort - tady to do stavu tachometru 6.959 km bylo o něco "výživnější". Sedmnáctky z Fastbacku jsou nádherné, kombíček na nich sedí jak přibitý k silnici a pokud jede člověk sám a přepne jízdní režim na "SPORT" tak je to fakt i celkem zábava. Jenže takhle se s rodinným kočárem nejezdí, tedy většinou. Sedmnáctky sice krásně drží, ale taky nic nezatají. Auto se tak na našich silnicích neustále klepe, tluče a drncá. Pokud k tomu ještě narazíte na hrubý asfalt začnou Michelinky ukazovat, že s takovým povrchem se jejich vývojáři nikdy nepotkali a jejich hluk je nesnesitelný (alespoň pro mě). Takže jsem se sebou vedl vnitřní boj, zda obětovat vzhled a pár vteřin zábavy za menší hluk a větší pohodlí a nevyměnit je za šestnáctky. Tento vnitřní boj nakonec 17.8.2018 výměnou skončil. A na šestnáctkách je to úplně jiné auto! Úroveň pohodlí je o několik levelů jinde, samozřejmě už se nedají zatáčky řezat tak jako na sedmnáctkách, ale u family caru je důležitější pohodlí. Podvozek kombíku byl zjevně laděn právě na šestnáctkách a setrvačné síly sedmnáctek byly na rozbitém povrchu už nad jeho síly.

Jaké tedy vlastně je naše 20. auto v rodině, které je zároveň 10. značky Hyundai? Po přezutí na šestnáctky je to velmi dobré auto, které je pohodlné, tiché, jízdní vlastnosti má pořád jisté a předvídatelné, prostorností vyhovuje (místa na nohy na zadních sedadlech by mohlo být víc), s příjemně sladěným motorem s převodovkou. Pokud by šla výbava vylepšit o pár drobností - zejména LED vnější osvětlení a lepší čalounění sedaček - bylo by to auto téměř dokonalé.

Toliko můj pohled, mnohem důležitější je názor mojí ženy, je to její auto, a ta je díky automatické převodovce spokojená na 100%. A to je to hlavní!!!

20. 10. 2018 - 10.458 km
Přezouvací šílenství začalo a Karkulku jsem nechal přezout mezi prvními. Po velmi dobrých zkušenostech z používání na Karamelce opět zvoleny pneu Matador MP92.
Na letním obutí jsme tedy najeli 10.458 km, při průměrné spotřebě 5,92 litru (na původních sedmnáctkách to vychází na 6,17 litru a na šestnáctkách na 5,5 litru Vervy 100 na 100 km). Na to, že v tom je záběh a značné procento příměstského dojíždění mojí ženy to považuji za skvělý výsledek.

30. 3. 2019 - 18.051 km
První zimní sezóna Karkulce skončila. Na Matadorech MP92 Sibir Snow jsme najeli 7.557 km při průměrné spotřebě 6,05 litru Vervy 100. Matadory se dle očekávání plně osvědčily a s autem samotným problémy žádné :-). A jedeme vesele dál, sezóny na hradech, zámcích a v muzeích konečně začaly - kilometry budou na výletech přibývat!

22. 10. 2019 - 30.124 km
První kompletní letní sezóna na šestnáctkách Karkulce skončila. Najeli jsme 12.073 km při průměrné spotřebě 5,60 litru Vervy 100.
Zároveň jsme dnes absolvovali prohlídku po 30.000 km - podrobnosti v sekci zkušenosti se servisem.

2. 4. 2020 - 35.711 km
Tak zimní sezóna v níž jsme vůbec nepotkali sníh ani námrazu dnes skončila i pro Karkulku. Na zimních pneu jsme tuto sezónu najeli 5.584 kilometrů při průměrné spotřebě 6,14 litru Vervy 100 na 100 km. Stejně jako u Sněhurky se i u Karkulky na nárůstu spotřeby podepsalo ježdění krátkých tras při nichž motory T-GDi prostě úsporné nejsou.
Na celkové spokojenosti a bezproblémovosti provozu se nic nemění a jedeme dál. Snad už brzy bude možno i někam jezdit...
---------------------------------------------------------------------------------------------
Vyzkoušené vozy:

6. 10. 2018 - Tucson TLE 1,6 T-GDi 4x2 DCT Trikolor + paket Traveller

Na trh přichází facelift Tucsonu a spolu s ním dnes již tradiční promo akce, tentokrát s názvem "Dny štěstí". Tak si Tucsona po téměř třech letech zase vyzkoušíme. Toto hodnocení bude poněkud netradiční, bude totiž hodně nefér. Pokud by se Tucson měl do naší garáže nastěhovat, bude přímo v této specifikaci a nahrazoval by i30 kombi 1,4 T-GDi DCT (v jejíž recenzi se nacházíme), aby v týdnu sloužil pro dopravu manželky do Prahy a o víkendech jako family car. Bude tedy ve všech oblastech srovnáván právě s kombíkem segmentu "C". Moc podle "pravidel" to sice není, ale je fakt, že tímto rozhodovacím procesem prochází mnozí kupující, tak proč to nezkusit i teď a tady :-).

EXTERIÉR - Začal jsem tím, že jsem si přečetl svoje hodnocení Tucsonu TLe, které jsem napsal bezprostředně po jeho příchodu na trh a které je v recenzi mojí bývalé ix35. A moc se toho vlastně nezměnilo. Pořád platí, že základní tvar auta se mi líbí, ale jsou tu ALE. Pravda, chromovaná maska nepůsobí tak rušivě jako na původním provedení. K mé velké radosti zmizela ta podivná spára na pátých dveřích, ale tím pozitivní změny skončily. Pořád je tu rušivý tvar lemů blatníků, pořád je tu na vyšších výbavách ona prapodivná chromovaná lišta pod okny zakončená čímsi jako pokusem o napodobení Hofmeisterovy křivky. Páté dveře jsou sice konečně z jednoho kusu, ale jsou jaksi vypouklé (či jak to popsat), zadní mlhovky se přestěhovaly a zaujaly pozici velmi podobnou té na i30 PDe. Zadní světla ztratila svou originalitu a naprosto nechápu, proč blinkr má zase oranžové sklíčko. Svůj tvar zásadně změnily DRL, které se v rámci značky vrátily k tvaru "L", uvidíme zda to bude trend. A nutno přiznat, že potkávačky, ač běžné halogeny, svítí opravdu slušně.
A srovnání s kombíkem? Základní tvar obou aut je celkem pěkný, obě ale mají určité estetické rezervy ve ztvárnění zádi :-). Tucson je kratší, ale širší, což s sebou nese problémy s parkováním jak na běžných parkovištích (norma pro šířku stání je ze 70.-tých let, stodvacítka měla šířku skutečně v jiném levelu), tak v garáži. Zajet samozřejmě jde, ale pohyb kolem auta je omezený a dveře nejdou otevřít dost na pohodlné luxování. Limitem je i větší výška Tucsonu, pod otevřenými vraty garáže nejde otevřít víko kufru, i30 se tam vejde.

INTERIÉR - Odkud začít? Asi od palubní desky. Na rozdíl od sesterské Sportage se v rámci faceliftu Tucson vzdal integrované navigace v těle palubní desky, hned za kapličkou přístrojů palubka "spadne" a udělá místo nasazenému tabletu. Nejsem odpůrce tabletů, takže mi to až tak moc nevadí, display velmi pěkně vykresluje, má rychlé reakce a navigace funguje velmi dobře, zejména když si z mobilu uděláte hotspot a má možnost trasu neustále přizpůsobovat dopravní situaci. Ale opravdu nechápu co dělá na palubní desce ta imitace karbonu! Asi pochopím karbonovou lištu v SUV jako jsou Dodge Durango SRT nebo Jeep Cherokee Trackhawk, ale v Tucsonu?! Na tomto místě si dovolím "vykrást" myšlenku Vorlajze, kdyby to bylo v provedení jako v druhé generaci i30 v modelech Turbo a go!, tedy jakési tmavé šedostříbrné byla by to pecka. Možná by to mohlo být i v barvě vozu, ale tuhle variantu nedávám.
Hezký detail jsou chromované hrany tlačítek ovládání oken, ale jejich chod je takový zvláštně "bakelitový" či jak to popsat. Při požadavku na automatický dojezd jedním či druhým směrem v nich podivně křupne.
Nic zásadního se bohužel nezměnilo ani v oblasti sedadel. Pořád si nemohu najít ideální polohu za volantem, samotná sedadla za nejlepší stránku tohoto vozu rozhodně nepovažuji a stále díky absenci výškového nastavení spolujezdci na předním sedadle vyslovují stížnost na nízké ukotvení sedadla, takže si připadají "utopení". Nabídka místa je ovšem velmi dobrá, a to včetně místa pro nohy vzadu.
V kufru žádná výraznější změna - opět s rezervou (i když teď už nouzovou) pod podlahou a už alespoň s jedním háčkem k upevnění tašky, který je výklopný z širší (tedy pravé) poloviny opěradla. Bohužel je dost nízko, takže stejně nezbývá než nadále v tomto směru volit řešení svépomocí.
Ani tady Tucson i30 neporazí. Palubní desku zabíjí imitace karbonu, a to u mě do kategorie "nepřijatelné". Přístrojový štít je téměř stejný, výborně čitelný, uspořádání PP velice podobné (super je položka teploty převodovky), liší se jen v detailech daných částečně i výbavou. Display tabletu v Tucsonu o něco lépe vykresluje, jinak jsou oba systémy prakticky stejné. Sedadla a poloha za volantem jsou v i30 téměř skvělé, Tucson mi nevyhovuje. Pozitivem Tucsonu je jen více místa na zadních sedadlech. V konečné fázi je kufr kombíku praktičtější a větší. A má výrazně použitelnější háčky na tašky! Tucson tady může bodovat už snad jen pohodlnějším nastupováním a vystupováním danými vyšší stavbou auta.

MOTOR a PODVOZEK - Motor 1,6 T-GDi v kombinaci s převodovkou DCT (a už osazený GPF) je jednoznačně nejsilnější stránkou tohoto auta. Motor má rozhodně dostatek výkonu i točivého momentu, převodovka se primárně snaží držet motor v otáčkách nejmenší spotřeby, ale stejně tak se nebojí poslat motor do otáček, když to poloha plynového pedálu vyžaduje, funguje prostě výborně. Dalším kladem je tichý chod, minimum vibrací a příjemně hladké rozjezdy. Spotřeba samozřejmě nemůže být nijak nízká, koně chtějí pít a karosérie s odporem cihly taky udělá své. Přesto to není nenažraná potvora. Já jsem za cca 240 kilometrů skončil na průměru 7,4 litru. Troufám si tvrdit, že kdyby tento Tucson byl naším autem na stálo, tak typický způsob používání v kombinaci s krmením Vervou 100 by dlouhodobou spotřebu dostalo někam na úroveň 7 litrů. To zase na takovou "obludu" není až tak zlé :-D.
A podvozek? Původní provedení jsem zkoušel přesedajíce z ix35, tedy mezi dvěma generacemi SUV stejného výrobce. A byl jsem s ním spokojený. Ale moje aktuální dojmy jsou úplně odlišné. Podvozek této motorizace je poněkud disharmonický. Na kvalitní silnici, kde se tak maximálně objeví vlna, je pohodlný, na vlně se pěkně kontrolovaně zhoupne. Ale jakmile dojde na díru, spáru atp. přijde podivná reakce, kdy přední náprava to zvládne na jedničku a zadní "kopne". Řeč je o autě obsazeném jen řidičem, ale je to nepříjemné. Působí to na mě jako příliš tuhé pružiny zadní nápravy.
Srovnání bude tentokrát od konce :-). Tam kde podvozek kombíkové i30 poklidně nese svou posádku a o mnohých nešvarech našich silnic člověk ví jen podle zvuku, zadní náprava Tucsonu není chvíli "v klidu" - poskakuje, klepe a má občas problém udržet kola patřičně v kontaktu se silnicí - mám k dispozici hodně náročnou trasu (ve smyslu kvality povrchu) po níž jezdím každý den, v jedné levotočivé zatáčce je nepříjemná nerovnost přímo v oblouku a pokud jede naproti auto není možné se jí vyhnout - i30 tady projede bez náznaku problému, zadek se zhoupne nahoru a dolů a jede se dál; Tucson v trochu nižší průjezdové rychlosti regulérně poskočil a odskočil, jen o pár milimetrů možná centimetrů, nic nebezpečného, ztráta kontroly nad autem nehrozila, ale důvěru to rozhodně neposílí. Je to chování nepříjemné a též nepříliš pohodlné. To, že mi zároveň přijde podvozek hůře odhlučněný, zejména od kol, může být způsobeno pouze tím, že na zvuk od kol i30 jsem si zvykl a méně jej vnímám, stejně jako to může být důsledek tichoučkého pohoného ústrojí.
Srovnání motorů není fér, 37 koní rozdílu je znát :-D. Tenhle motor by i30 fakt sednul a já ho chci!!! Sekci motor tedy Tucson, na rozdíl od sekce podvozek, vyhrál; převodovky DCT jsou skvělé v obou autech, tam je to plichta :-D.

VÝBAVA - Konfigurace výbav je samozřejmě výhradně otázkou toho, jak je nastaví imporér, který vychází z nějakých typických požadavků cílové skupiny kupujících. V této konkrétní konfiguraci je příjemné osazení výdechy pro zadní sedadla, za zvláštní považuji absenci LKA, která je u i30 i v totálních holobytech.

ZÁVĚR - Na začátku byla vlastně otázka rozhodování, zda by Tucson mohl nahradit i30 kombi v naší garáži. Ještě než na tuto otázku odpovím a nějak odpověď zdůvodním, vrátím se ke včerejšímu odpoledni. Na pátek navečer je naplánována firemní oslava, dobrovolně jsem se ujal funkce řidiče a primární plán počítá s tím, že si na to vezmu firemní i30 kombi druhé generace. Jenže jsem se včera ráno probudil s pořádnou migrénou a nedařilo se mi ji zkrotit ani pomocí prášků. Protože jsem byl takto indisponován, přešel můj orientační smysl na úroveň zfetované fretky a auto bez navigace nepřipadalo v úvahu. Vzal jsem si tedy testovacího Tucsona a neustále blahořečil perfektně fungující navigaci, tichý chod motoru, nenutnost kvedlat a manipulovat v páteční odpolední pražské zácpě s pedálem spojky. Stejně tak jsem v noci ocenil dobrá světla. A litoval absence LKA, který by mi při cestě domů trošku ulehčil život. Sám o sobě není Tucson špatné auto, s obsazenými zadními sedadly se zadní náprava celkem zklidní a včera to byla pro rozvoz kolegů po Praze a okolí téměř ideální kára. A ten karbon se dá "přelepit" nebo přestříkat. Ale v naší garáži i30 kombi rozhodně nenahradí. Prakticky ve všech kategoriích přímé srovnání prohrál - od takových drobností jako je menší komfort úklidu auta v garáži kvůli jeho šířce, přes menší kufr, méně pohodlný podvozek, vyšší spotřebu a vyšší pořizovací cenu. Silnější motor a více místa na zadních sedadlech spolu s lepším výhledem plynoucím z vyššího posezu jsou moc málo na vítězství. O tom jak moc mě Tucson oslovil koneckonců svědčí i to, že jsem v sobotu Tucsona zaparkoval do garáže ke zdi a zbytek víkendu budu jezdit s Karkulkou!
-----
17. 10. 2018 - Tucson TLE 1,6 CRDi LPT 4x2 Trikolor + paket Traveller

V krátkém sledu přichází na řadu totéž auto, ale s novým naftovým motorem a manuální převodovkou.

O exteriéru a interiéru nemá smysl se znovu rozepisovat, platí samozřejmě vše výše uvedené.

MOTOR a PODVOZEK - Motor 1,6 CRDi v kombinaci s klasickým manuálem o šesti stupních a výkonu 85 kW nahrazuje v nabídce motor 1,7 CRDi o stejném výkonu. Původní motor 1,7 CRDi byl zřejmě shledán hodným náhrady a do jeho uzpůsobení pro plnění požadavků Euro6d už nechtěl HYUNDAI dál investovat. Sáhl tedy po motoru 1,6 CRDi známým například z aktuální i30, přidal SCR (hladina množství AdBlue je k dispozici jako jedna z položek v PP - na stejném místě, kde mají DCT převodovky svou teplotu) a v Tucsonu jím nahradil ve verzi 85 kW nejen předchozí 1,7 CRDi, ale ve verzi 100 kW i slabší verzi motoru 2,0 CRDi.
Tucsona s motorem 1,7 CRDi mám v práci k dispozici a rozhodně to není špatná motorizace. Oproti ix35 došlo k výraznému natažení převodů, čímž trochu utrpěla dynamika na vyšší rychlostní stupně, ale nijak dramaticky a spotřebě to pomohlo. Tato motorizace není trhač rychlostních rekordů, ale ani nepředstavuje poddimenzovanou variantu. Vůči snížení objemu motoru jsem byl v autě s takovouto čelní plochou zatraceně skeptický. A o to víc jsem byl v šoku jak motor 1,6 CRDi s Tucsonem umí zacloumat. V první chvíli jsem měl dokonce podezření, že mi omylem dali k dispozici verzi se 100 kW, a to má testovaný vůz najeto něco přes 2.500 km, takže je motor pořád vlastně syrový. Pokud si ohlídáte patřičný tlak turba, pak rozhodně jede minimálně srovnatelně s naším Tucsonem 1,7 CRDi, který má najeto cca 20.000 km a přitom tišeji; netvrdím, že chrochtáníčko není slyšet, ale je lépe utlumené než v přechozím provedení. Motor je rozhodně příjemným překvapením! Manuální převodovka pracuje přesně, dráhy jsou přiměřeně dlouhé (nebo krátké, jak to kdo bude vnímat :-D), spojka je typický HYUNDAI, krásně čitelná a plynulá.
A co podvozek? Po zkušenosti s motorizací 1,6 T-GDi s DCT jsem se na cestu zas tak moc netěšil. Ale podvozek této motorizace se chová jinak. A vůbec tomu nerozumím. Toto auto se chovalo přesně tak, jak jsem očekával, obě nápravy spolu "komunikují" tak, jak by měly. Zadní náprava neposkakuje a drží kola na silnici. Nemám ani ponětí jak se liší nebo neliší naladění podvozků jednotlivých motorizací a zatížení náprav. Každopádně, tam kde T-GDi poskakovalo, CRDi se jen pohupovalo. Mám dojem, že podvozek benzínu je s ohledem na jeho výkon přitvrzený a díky tomu na náročném povrchu nedokáže udržet kola na silnici, zatímco diesel volí měkčí naladění umocněné možná ještě nádrží na AdBlue pod podlahou kufru a zřejmě i těžším motorem. Přesto mám pocit, že verze před faceliftem byla ještě o fous komfortněji naladěná.

ZÁVĚR - Musím přiznat, že z testíku nejslabšího dieselu mám mnohem lepší pocit z celého auta než v případě nejsilnějšího benzínu. Zatímco nejsilnější benzín je postavený "okolo silného motoru" a vše ostatní se tomu musí přizpůsobit, nejslabší diesel je komplexní auto, kde spolu jednotlivosti vytvářejí vyvážený celek. Mému způsobu používání a vnímání auta tak nejslabší nafťáček vyhovuje mnohem, ale mnohem víc. Potěšil značně komfortněji a posléze jistěji se chovající podvozek a na tak malý zdvihový objem až nečekaná dynamika. Ale bohužel se nic nemění na faktu, že si nedokážu v Tucsonu najít pohodlnou pozici za volantem. Dělal jsem s nastavením sedadla řidiče i volantu "psí kusy", ale ani po půl hodině přenastavování a zkoušení všech myslitelných kombinací jsem se neuvelebil. Zatímco u nejsilnějšího benzínu mě to moc nemrzelo, v případě této motorizace už bych to mohl brát i tak, že je to poněkud škoda ;-), i když podvozek mi stále vyhovuje méně než u i30 - vyšší těžiště a předpokládaná větší zátěž si prostě vybírají svou daň.
-----
5. 3. 2020 - i10 AC3 1,0i Style

Na český trh v lednu 2020 vstoupila nová i10, a tak jsem neodolal a využil první pravidelnou prohlídku Sněhurky k vyzkoušení nového modelu se základním motorem, ale ve velmi bohaté výbavě Style a dvoubarevném provedení karoserie. Mám auta segmentu A rád, jsou mrštná, lehká, s přehlednou karoserií. Jsem rád, že právě HYUNDAI své působení v tomto segmentu nezabalil a přivedl na svět novou generaci. Naposledy jsem v autě tohoto segmentu seděl před 6 lety při "testu" předchozí generace IA. Srovnání s jinými zástupci tohoto segmentu také nemám, vše níže napsané je tedy pouze můj pohled na toto autíčko a moje dojmy z něj, nikoliv kvalifikované srovnání s konkurencí :-).

EXTERIÉR - V segmentu A mají designéři svou práci asi nejnesnadnější. Diktát maximálního možného vnitřního prostoru při minimálním půdorysu moc prostoru pro kreativitu neposkytuje. Přesto se dá vzhled nové i10 označit za roztomilý a přátelský. Přitom ale není infantilní a nejde cestou laciných efektů. Výbava Style na pěkných litých kolech a v dvoubarevném provedení vypadá velice hodnotně.
Co vyloženě oceňuji je jednotící designový prvek prolínající se z exteriéru do interiéru v podobě plastického reliéfu opakujícího se v předních i zadních světlech, na "plaketě" v C sloupku (plaketa i zadní lampa doplňují reliéf i označením modelu) a v interiéru se opakující na výplních všech dveří a palubní desce. Je to drobný detail, ale jasně ukazuje jak moc se designéři snažili prolnout působení vnějšího a vnitřního designu, jak pozorně svou práci odvedli. Za mě rozhodně palec nahoru!

INTERIÉR - Interiéru samozřejmě dominuje palubní deska. I na jejím vzhledu je patrná pozornost, kterou designéři své práci věnovali. Ozdobná lišta palubní desky pracuje se zmíněným plastickým reliéfem, v rozích palubní desky jsou osazeny kruhové výdechy ventilace.
Velice zajímavým řešením je propojení kapličky přístrojů s tabletem infotaimentu. Zmizela tak samostatně stojící obrazovka. Na první pohled působí toho řešení poměrně zvláštně, ale velmi rychle jsem jej "vstřebal". Zákazníci značky by si na toto řešení měli začít zvykat, objevuje se i v dalších nově příchozích modelech. Pod obrazovkou infotainmentu pak najdeme prostřední výdechy ventilace a níže ovládání automatické klimatizace a přihrádku zvládající bezdrátové nabíjení telefonu v tomto prostoru jsou i USB konektory. Před řadící pákou pak najdeme tlačítka vyhřívání předních sedadel a volantu, parkovacích senzorů a vypínání Start/Stopu.
Kaplička přístrojů je osazena štítem s klasickými budíky otáčkoměru a rychloměru s vloženými budíčky teploměru chladící kapaliny a palivoměru. Mezi budíky sídlí LCD display palubního počítače, jehož obsah je majitelům mladších modelů značky důvěrně znám (jednotlivé záložky a stránky víceméně odpovídají tomu, co známe z i30 PDE).
Stejně tak je starým známým infotainment běžící na Androidu. V tomto voze je bez integrované navigace, a tak jsem se donutil rozchodit na svém telefonu Android Auto a nechal jsem se navigovat přímo z telefonu. Připouštím, že na první dobrou mi více vyhovuje fungování vestavěné navigace, ale AA není výrazně horším řešením a věřím, že kdybych nastavení telefonu a infotainmentu věnoval více času, našel bych nastavení, které by mi plně vyhovovalo.
Příjemným překvapením jsou sedadla, tak nějak bych u tak malého auta čekal, že se bude na rozměrech sedadel šetřit - není tomu tak, přední sedadla jsou dostatečně rozměrná a na kratší trase více než pohodlná (delší trasu jsem neměl možnost vyzkoušet, ale předpoklad na pohodlné cestování i na delší trasu tam rozhodně je). Stejně tak mě překvapilo místo na nohy vzadu, sám za sebe jsem se pohodlně vešel! Ano, nastupování menšími zadními dveřmi je trochu méně pohodlné, ale samotné sezení je bez výhrad do všech směrů.
Zavazadelník je samozřejmě malý, ale na poměry třídy mám dojem, že plně konkurenceschopný. Rozhodně potěší stavitelná podlaha, která dává uživateli možnost volit mezi větším objemem, ovšem s vyndáváním věcí přes výraznější práh nebo menším objemem, ale také s podstatně menším schodem (což preferuji já :-D). A na víku kufru nechybí madlo pro zavření bez ušpinění rukou.

MOTOR a PODVOZEK - Od motoru s objemem pod jeden litr o třech válcích nelze čekat zázraky. Výkon 67 koní z atmosférického litru není špatný, ani točivý moment 96 Nm není žádná tragédie, ale ani žádný rekord. Díky hmotnosti pohybující se dle výbavy kolem pouhé jedné tuny a dosti krátkému zpřevodování je v městských rychlostech i10 velmi živá a dynamická. Pokud se nebojíte šlápnout pořádně na plyn a poslat otáčkoměr za hranici 3.000 otáček za minutu, pak se i10 stává nečekaně dynamickou a nečiní jí problém ani vmáčknutí se na dálnici. Samozřejmě není možné motor s 200 najetými kilometry hnát do omezovače a též čekat projev plně zajetého motoru. V tuto chvíli je motor kolem 2.000 otáček trochu letargický, ale předchozí zkušenosti s tříválci HYUNDAI dávají naději, že po zajetí bude motor slušně pružný v celém spektru využitelných otáček. Zvukovým projevem, zejména ve vyšších otáčkách, se tříválcová koncepce neutají, ale není to nepříjemný projev, je takový drsňácký a dobře utlumený.
Příjemně překvapila, s ohledem na úplně syrový motor a hodně dynamickou jízdu, spotřeba, která dle PP činila pouhých 4,7 litru naturalu.
Převodovka je ve své kulise pevná s jasně danými dráhami, krok je sice delší, ale nikoliv nepříjemně a pět "kvaltů" zcela postačuje.
Podvozek se chová dle očekávání, v přímém směru je i v dálničních rychlostech jistý, v zatáčkách se nepřiměřeně nenaklání a velmi příjemně mě překvapilo chování na mém zkušebním úseku s mizernou kvalitou povrchu a mnoha zatáčkami různých poloměrů. Celou trasu podvozek zvládl se ctí, rychlost průjezdu odpovídala větším vozům, díry sice slyšíte, ale necítíte a žádné odskakování se také nekonalo. Auto přenáší váhu plynule a čitelně.
Brzdy jsou zcela typický HYUNDAI - rychlý nástup, dostatečný účinek a v normálním režimu užívání bez vadnutí.

VÝBAVA - Provedení Style má výbavu velice bohatou, řekl bych přímo, že zcela dostatečnou. Elektrické ovládání všech oken (automatický dojezd oběma směry je sice jen u okna řidiče, ale v tomto segmentu to nevnímám jako problém) s krásně pevným chodem ovladačů, automatická klimatizace, vyhřívání předních sedadel i volantu, dobře fungující infotainment ovládající Android Auto na který je napojena i couvací kamera. Moc pěkné barevné provedení interiéru i exteriéru doplněné litými koly.
Cena výbavu bohužel reflektuje - ceníková cena takto nakonfigurovaného vozu vychází Kč 360.890,-- vč. DPH. Žádná láce, ale ceny aut obecně rostou a na pokuty EU se někde vydělat musí :-(.

ZÁVĚR - Už jsem avizoval, že mám auta segmentu A rád. Když jsem s i10 zajížděl do garáže, měl jsem skoro obavu, abych s ní nespadl do montážní jámy :-D. A místa je kolem ní skoro na tancování.
Ale teď vážně - škoda, že není v nabídce skutečný automat, ale pouze robotizovaný manuál, opravdu si umím představit, že by i10 používala k dojíždění do Prahy moje žena a já bych si s ní občas zajel zablbnout na okresku. Tohle autíčko je zábavné i v rychlostech nepřekračujících hranice zákona. Ne, není to sportovní auto, ale určitá porce hravosti v něm rozhodně je. A to je, alespoň podle mě, dobrá zpráva!
----------------------------------------------------------------------------------------------

Silné stránky

- motor, převodovka a jejich vzájemné sladění
- kufr
- solidní výbava

Slabé stránky

- méně místa na zadních sedadlech oproti předchozí generaci

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

12. 5. 2018 - 1.951 km
Zhruba po dvou týdnech od převzetí auta začalo něco drnčet. Zvuk vycházel ze sloupku řízení. Stav se bohužel neustále zhoršoval a i když jsem se snažil zdroj nepříjemného zvuku najít a eliminovat, nebyl jsem úspěšný. Tak jsem se na sobotu objednal do Hyundai Centra Valoušek na "hledání" zdroje pazvuku. Dorazil jsem před devátou, potkal se s mechanikem, projeli jsme se, zvuk se ozval, tak jsme se dali do hledání. Po dvou hodinách bylo celkem slušně rozebráno (viz foto v galerii), ale zvuk jsme slyšeli pořád. Pomalu jsme se smiřovali s tím, že palubka půjde ven. I torpédo jsme sundali, jestli nedrnčí o sklo (taky už jsem se s tím setkal). Ale drnčelo to dál. A přišel další mechanik a povídá - "Nechcete nezaujaté uši?". Nabídka pomoci se neodmítá, a tak vyrazili na zkušební kolečko. Za 5 minut byli zpátky a s lišáckými úsměvy jsem byl vyzván ke zkušební jízdě. Sláva!!! Drnčení zmizelo. A co to bylo? Byl to kabel napájení kamery! Pro mě nezvykle je veden zleva, tedy nad hlavou řidiče. A jak se tam mlel, tak klepal do výztuhy. Obalili jsme ho "molitánkem" a v autě ticho. Takže kablíček klepal za sluneční clonou a strop spolu s krytem A sloupku, palubní deskou a plasty sloupku volantu fungovaly jako špičkový rezonátor...
Hlavní je, že původce byl nalezen a eliminován - zdarma.

20. 10. 2018 - 10.458 km
Tak máme přezuto. Přezutí bylo provedeno v Hyundai Centru Valoušek. Termín objednání dle mého přání, přezutí bylo rychlé, ale nějak jsem se zapovídal :-). Prostě pohodové dopoledne.

9. 2. 2019 - 15.069 km
A máme tu první pravidelnou prohlídku, v jejím rámci je kromě zběžné kontroly vozidla předepsána jen výměna motorového oleje a jeho filtru. Já jsem si rovnou vyžádal i geometrii (a byla trošku cinklá) a výměnu pylového filtru (byl černý jak bota). K tomu ještě seřídit ruční brzdu (žena bohužel převzala v tomto směru moje zvyky a pořádně jí vytahala). Nové mapové podklady ještě k dispozic nejsou. Uvidíme kdy vyjdou, mám domluveno, že aktualizace před létem bude provedena i mimo pravidelnou prohlídku zdarma :-D. Karkulka je naprosto v pořádku a jedeme dál.

30. 3. 2019 - 18.051 km
V poklidu jsem se ráno vyhrabal směr servis a navzdory drobným dopravním komplikacím i včas dorazil na předem domluvený termín přezutí. Na auto se hned vrhli, rychle přezuli a dle předchozí domluvy proběhla i aktualizace infotainmentu a mapových podkladů. Dobrou kávu jsem též dostal. Prostě příjemná návštěva servisu a možná jsem objevil i to správné auto pro šéfa ;-).

5. 5. 2019 - 20.770 km
V úterý dostala Karkulka cestou domů šutrem do čelního skla. Okamžitě se to od ďubky rozběhlo až k okraji, před řidičem ve výši očí - tady nebylo o čem a čelní sklo na výměnu. Shodou okolností to vyšlo tak, že hned ve čtvrtek byla příležitost dát Karkulku do servisu. A protože jsem stálý zákazník, tak nebyl problém si auto po opravě vyzvednout v neděli u ochranky a zbytek papírů vyřídit v klidu v pondělí.
Oprava proběhla z připojištění bez spoluúčasti, bleskově, bez zbytečného ztrácení času ježděním do servisu a zpátky. Prostě skvělá práce!

2. 7. 2019 - 24.050 km
Sice netuším jak se dá vyjíždět z garáže bez toho, aniž byste si zavřeli kufr - musíte ignorovat blikání na přístrojovém štítu, ve zpětném zrcátku vidíte díru "bez okrajů", kamera vám místo podlahy ukazuje strop, nemluvě o tom, že už při usedání za volant přehlédnete rudé dveře proti bílé zdi, ale zjevně to lze. Bohužel je "díra" ve zdi nižší než strop a ještě tu jsou futra od bývalých plechových vrat. Ozvala se rána a páté dveře jsou po konzultaci s onín železným futrem zlámané tak, že jsem to ještě neviděl. Při vší smůle ovšem obrovské štěstí, že to odnesly fakt jen ty dveře! Karkulka byla ihned odvezena do servisu a po 2 týdnech se zase vrátila zpět do služby. Barvu chytili lakýrníci perfektně, ve slícování neshledávám problém.
Doufám, že to byla pro Karkulku poslední pojistná událost!

22. 10. 2019 - 30.124 km
Máme přezuto a zároveň jsme zvládli druhou pravidelnou prohlídku, v jejím rámci byla kromě kontroly vozidla provedena výměna motorového oleje a jeho filtru, výměna brzdové kapaliny a též výměna pylového a vzduchového filtru. Já jsem si opět vyžádal i geometrii (trpím trochu stihomamem z našich silnic). Vše provedeno v Hyundai Centru Praha dle domluvy, v dohodnutém čase a za rozumné peníze (viz spritmonitor).

2. 4. 2020 - 35.711 km
Dnešní přezutí naštěstí nebylo na počkání, takže korzování po parkovišti se konat nemuselo (to mě čeká zítra, v pondělí a v úterý... :-( ). Předáno bleskem, převzato v domluvený čas ještě bleskověji. Cena více než přiměřená :-).

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Hyundai Centrum Valoušek ukázalo velice silný "tah na branku", opravdovou snahu vyjít nám vstříc a sehnat auto, které žena chtěla. Všichni kdo do procesu nabídky, objednávky, výkupu stávajícího vozu, předprodejní přípravy i předání byli zapojeni odvedli svou práci dle mých představ. Rozhodně není důvod tuto společnost nedoporučit.

 

Novinky v recenzi

6.10.2018 12:40

Tucson 1,6 T-GDi 4x2 DCT

Měl jsem možnost si vyzkoušet, celkem důkladně, facelift Tucsona. Shrnutí mých dojmů a pár fotek jsou v recenzi.

19.8.2018 17:17

Foto

Fotogalerie doplněna o slíbené fotografie aktuálního vzhledu na šestnáctipalcových kolech.

17.8.2018 20:05

Změna obutí

Dnes jsem při stavu tachometru 6.959 km vyměnil sedmnáctky za šestnáctky. Projev auta se radikálně změnil, podle mých měřítek jednoznačně k lepšímu :-) . Příslušné části recenze jsou tedy aktualizované dle zjištění po provedení této změny. Fotky na nových kolech dodám jakmile Karkulku umyju.


Další vozy Hyundai i30



Vyhledat podle modelu
Vyhledat pouze:


Hodnocení
spolehlivost
10

Po 7.000 km samozřejmě bez problémů.

praktičnost
9

Typické kombi segmentu C. Zvenku ještě dost "malé", aby se s ním dalo dobře zaparkovat, uvnitř už dostatečně prostorné pro 4 osoby a s kufrem, který vše pobere.

prostornost
8

Dostatečná, ale překvapilo mě, že vnitřní prostor, zejména na zadních sedadlech, je menší než u předchozí generace, zatímco kufr je větší. Zatím to pro nás problém nepřestavuje, ale jak dcera poroste bude prostor na zadních místech nabírat na důležitosti.

jízdní vlastnosti
9

Na kolech o průměru 17 palců měl i kombík jízdní vlastnosti, na svou kategorii, až skoro "sportovní", ale moc pohodlné to nebylo. Na kolech 16-ti palcových je to pohodlný cestovní kočár a jízdní vlastnosti se výrazně nezhoršily.

jízdní komfort
9

Na 17 bylo auto tvrdé a na nekvalitních silnicích "utřesené". Po přezutí na šestnáctky je to krásně pohodlná jízda i na mizerném povrchu bez toho, že by utrpěly jízdní vlastnosti. Prostě ideální kompromis.

provozní náklady
9

Provozní náklady jsou v mezích obvyklých u aut této velikosti a značky.

náhradní díly
9

Obvyklý průměr u značky HYUNDAI. Něco je celkem levné, něco dražší. Ale konkurence to řeší podobně.

výkon motoru
9

Výkon je dostatečný a díky turbu snadno dostupný. Sladění s převodovkou DCT se velice povedlo, převodovka využívá jak výkon, tak točivý moment rozumně, není zbytečně "ekoteroristická" a netrápí motor v nesmyslně nízkých otáčkách.

spotřeba
9

Jsem velmi mile překvapen, jezdí za míň než jsem očekával. Zejména městský provoz potěšil. A kromě toho se dá očekávat, že po pořádném zaběhnutí motoru ještě klesne.

hlučnost motoru
10

Motor 1,0 T-GDi je odhlučněn velice slušně, motor 1,4 T-GDi je odhlučněn velmi dobře! O to více vynikne hluk od kol.

kvalita sedadel
8

Tvar sedadel je příjemný, ale použité čalounění je zjevně levnější varianta. Hůř se udržuje a ani není moc příjemné na omak resp. posez v krátkých nohavicích.

brzdy
10

Brzdy jsou typická i30, s rychlým nástupem (až jedovatým), dobře se dávkují a v běžném provozu nevadnou.

zavazadlový prostor
9

Dostatečně velký, spousta prostoru pod podlahou na drobnosti (v různých schránečkách). Dobře přístupný s přiměřeně vysokým prahem. Roleta vyžadovala trochu cviku, ale teď už bez připomínek.






Blesk.cz

Praha je město mých snů. Novozélandský fotograf nafotil hlavní město z neobvyklé perspektivy

Praha je město mých snů. Novozélandský fotograf…

Amos Chapple je fotograf z Nového Zélandu, který procestoval více než 70 zemí světa, nyní se však cítí být jako…

Den dětí: Historie i tipy na dárky!

Den dětí: Historie i tipy na dárky!

Stejně jako ostatní podobné svátky, i Den dětí vznikl souběžně v mnoha zemích světa a má tedy i různé termíny. …

 

iSport.cz

Spása Jablonce z béčka. Dočekal je univerzál, Látal ho v Polsku odstřelil

Spása Jablonce z béčka. Dočekal je univerzál, Látal…

V úterý proti Zlínu zaskočil na hrotu místo Martina Doležala a nahrál na vítězný gól. Zítra na Slavii může být…

Chalupa už zaujal fanoušky Chicaga! Proč mají po jeho příchodu hlad?

Chalupa už zaujal fanoušky Chicaga! Proč mají po…

Na oficiální potvrzení podpisu se nečekalo dlouho. Vedení hokejistů Chicaga uzavřelo dvouletý kontrakt s českým…

 

Reflex.cz

Koronakrize nás zasáhla, ale osudově napořád nás nepoznamená, tvrdí politolog Stanislav Balík

Koronakrize nás zasáhla, ale osudově napořád nás…

Vláda drsně zametla s obcemi a městy, ministr školství by měl dostat na vysvědčení nedostatečnou. Ošetřovné…

Vidím verze filmů, které vy nikdy neuvidíte. Za vyzrazení děje mi hrozí děsivá pokuta, říká překladatel

Vidím verze filmů, které vy nikdy neuvidíte. Za…

Vojtěch Kostiha bývá častován titulem „dvorní překladatel společnosti Disney“. Překládá a tvoří české verze…