Škoda Favorit 135 LX

215 000 km - Favorit ve výborném stavu...

Svět je malý. Je to 2 a čtvrt roku, co jsem Favorita prodal do Moravskoslezského kraje a dnes cestou z práce v Lipůvce na LukOilu (10 km před Brnem) při nabírání paliva zaparkoval vedle mě zelený Favorit...
Jelikož jsem posedlý, tak jsem si jej hned začal prohlížet, černé B-sloupky, stejná nálepka CZ, černé prahy a lemy blatníku, ale jiná SPZ s čerstvým číslem. Nevydržel jsem a oslovil jsem dva mladíky, kteří šli od auta a zeptal se, jak dlouho auto mají... prý je dědečka a má ho asi půl roku...
Pohled na kouřové blinkry na blatnících z Felicie dával 100% jistotu, ty měl jen MŮJ Favorit.

Hned jsem ho celého obešel, vyfotil mobilem (bohužel byla tma)... asi prošel mezi minulým a tímto majitelem opravou, protože zapučené dveře, které byly při prodeji už na něm nejsou, stejně tak je vyměněný pravý práh, jen zadní pravé dveře poznamenává koroze, jinak vypadá v plné síle, najeto aktuálně 215 000 km, tzn 34 000 km přibylo, takže se taky nenudil, prý potřeboval investice za 20 000 a mladík si stěžoval, že nejede, že je slabý, jen 170 z něj vytáhl... pffff... vůbec si neváží legendy.

Ještě jsem upozornil, že kdyby se prodával, mám zájem a že jestli nepojedou opatrně a nabourají ho, tak dostanou po tlamě... :-D

Jen mě mrzí, že jsem si nevzal kontakt nebo se nesvezl....

Jsou to smíšené pocity, z jedné strany jsem rád, že není na vrakovišti a dokonce dostává jakž tak slušnou péči i po 20 letech ježdění (ano, letos slaví kulatiny!), z druhé strany mě mrzí, že není můj... :-(

Inu, stará láska nerezaví...

Jak dopadl ničitel Favoritu aneb co stojí jízda v alkoholovém opojení

Přišel mi dnes dopis, lépe řečeno soudní obsílka a v ní trestní příkaz. Ne pro mne, samozřejmě:-)

Obviněný je vinen, že ve zkratce naboural 5 aut se škodou odhadem: 100 000 Kč, 150 000 Kč, 10 000 Kč-můj Fanouš prý, 5 000 Kč a 5000 Kč a to vše s 2,12 promile alkoholu v krvi.

Takže kdyby vás lákalo udělat něco podobného, tak odhadem dostanete 8 měsíců odnětí svobody s odkladem na 2 roky, 35 000 pokutu a na 30 měsíců vám vezmou řidičský průkaz.

Řekl bych, že je to adekvátní, jen bych mu teda ten řidičák vzal tak na 10 let, jistota je jistota.

Tak tedy na zdraví! :-)))

ZÁZRAK PRODÁN

Po 2,5 letech doma a 2 letech mého oficiálního vlastnictví byl v pondělí Favorit, jakožto mé první vlastní auto, prodán. :-(

Díky, Zázraku, byl si dobré auto a za stejné peníze by mi jen málokteré auto poskytlo tolik spolehlivé služby. Nepočítám, že další majitel se o tebe bude tak pěkně starat, jestli vůbec nějak bude, ale já jsem se staral seč to šlo.

Po 14-i letech v naší garáži není ani jeden Favorit, což je další důkaz, co pro motorismus naší země tohle auto znamenalo...

Takže ještě jednou díky za společných 2,5 roku a 56 000 km.

Všem motoristům tohoto serveru přeji příjemné prožití vánočních svátků.

NA PRODEJ

Po dlouhém odkládání jsem se dokopal k tomu, že Favorit je na prodej.
Najeto je aktuálně 171 000 km, r.v.1993
o se nedočtete v recenzi a novinkách:
-LPG nádrž ještě 8 let platná
-STK 05/2011 (fuknční korekce světel)
-nové: přední tlumiče, řízení, 2 díly výfuku, blatník a dveře, alternátor, homokynetické klouby, silentbloky přední nápravy, rozdělovač
-spoustu drobností typu plastová nadkolí chránící podběhy před korozí, duralové zdvihátka ventilů, vzpěra mezi tlumiči, atd...
-cena 10 000 Kč na letních plechových kolech
-EKOPOPLATEK ZAPLACEN!!!
-za 3000 dodám letní gumy (Dunlop, najeto 10 000 km) na Alu kolech Škoda, za 2500 zimní gumy na Alu kolech, obojí za 5000 Kč.
-Cena není nejvyšší, ale je to auto, které mělo pravidelnou údržbu, má i servisní knížku
-jako dárek nový olej a olejový filtr.

Průběh oprav + srovnání s Felicií

Fanouš už má vyměněný blatník, takže se dají otevřít dveře. Avšak dveře ještě vyměněné nejsou, budu shánět prvně v původní barvě, pokud se to nepodaří, tak teprve pak se koupí nové. Ještě auto musí na geometrii a zjistit, co dělá vůli v tyči volantu. Bohužel servisák si vykloubil rameno při vycházení z vířivky (čti otec) a tak se oprava trochu opozdí.

Jelikož nemám auto a potřeboval jsem jet asi 65 km za Brno, tak jsem si musel pučit Felicii 1,3 50 kw s novou tváří v celkem pěkném stavu a na LPG, takže ideální srovnání s mým Fanoušem. Po stránce prostoru je to stejné, sedadla jsou přecejen pohodlnější, ale to je dáno mým prosezeným opěradlem. Hlučnost auta je na první poslech nižší, ale ve vyšších otáčkách je zvuk motoru hlubší a trochu jadrnější.
Největší rozdíl však je v naprosto jiném zpřevodování. Zatímco Favorit má dlouhé převody, takže v 90 točí na pětku sotva 2000 ot/minutu, tak Felície už má skoro 3000 otáček, takže při této rychlosti se mi zdá Favorit dokonce tišší. S krátkými převody jde ruku v ruce samozřejmě pružnost, kdy Felície je přecejen pružnější, ale třeba při výjezdech ze zatáček se mi zdá Favorit poněkud svižnější, což je dáno okamžitou reakcí na pedál plynu- O tom si Felicie díky přímému vstřikování může nechat zdát nemá a první kilometry bylo vyloženě utrpení. Navíc jakoby se zprvu nic nedělo a pak až nastane docela překvapivý zátah motoru. Pomalu abych začal hledat turbo pod kapotou, když to má takovou turbo díru :-)))
S krátkými převody Felicie taky o něco snadněji dosahuje na dálnici 150 km/h, je to však vykoupeno vysokými otáčkami.
Podvozek je dosti podobný, jen jsem měl pocit, že řízení jde malinko lehčeji, přesnost stejná.
Sečteno a podtrženo je Felície přecejen trochu kultivovanější, ale chybí ji nějaký delší převod, nejlépe šestka, na dálniční jízdu, kdy už od 110 km/h je prostě motor slyšet stejně, ne-li více než u Favoritu.
Ještě jeden postřeh. Felicie má tahometr začínající na 20 km/h, takže do té rychlosti se ručička ani nepohne, což mne prvně dost překvapilo.

Opilec mi naboural auto

Posledních měsíc a půl jsem renovoval hliníková kola, která měla být na zimu. V sobotu je konečně nazul a dneska jsem měl jet na poštu, kde na mě čekaly nové krytky středů se znakem Škoda. Pak jsem Vám je chtěl nafotit a pochválit se, jak Fanoušovi sluší.
Místo toho ráno příjdu k autu, za oknem papír od policie, že mé auto bylo účastníkem dopravní nehody, levé dveře pozohýbané, blatník na prd, levý hliníkáč sedřený a pravý ohnutý, když bylo auto nárazem posunuto na patník. Jo a ještě škrábanec na nárazníku, utrhnutá zástěrka a něco mi dře v řízení, jak jsem zjistil později.
Bohužel jsem musel spěchat do školy, ale hned po ní jsem kontaktoval policii, co se stalo.
Nějaký koko.t jel s 2 promilemi v krvi bílým Citroenem BX, který ani nebyl prý jeho, takže mu v tom stavu byla ulice úzká, tak na pravo prvně vzal Santu Fe, které odřel nárazník, pak utrhnul Xsaře zrcátko, narazil do mé přídě a nakonec to opřel do fungl nové Octavie Combi, která ťukla do před ní stojícího Escortu. Policie sídlí o 200 metrů dále, takže byli na místě hned.
Takže teď čekám, co mi napíše pojišťovna, protože je to 17 let staré auto, dle tabulek dostanu beztak prd a nikoho nezajímá, že je to vlastně auto v perfektním stavu...
Popravdě bych tomu ko.ko.tovi rozkopal ciferník :-/

CESTOPIS DÁLEK 8. aneb všecko dobré, konec dobrý

Jelikož jsem nějakou dobu nepokračoval v příběhu, tak vás musím trochu uvést zpět.
Je pondělí ráno, nacházíme se v Limone sul Garda v severní Itálii, balíme stan a nakládáme vše do Laguny, které opět svítí světla jak mají, ale má vrut v kole a svítí kontrolka řízení motoru. Před námi je přesun do vlasti.

Vše jsme úspěšně sbalili, namazali si chleba s Majkou na cestu a vyrazili směrem k Brenneru. Času je více než dostatek, takže volím cestu mimo dálnici až do města Vipiteno, které je těsne u Brennerského průsmyku, kde naberu LPG, které mi musí vydržet až do Německa na A8.
Cesta utíká příjemně, sice párkrát zapršelo, v Brixenu jsme chvíli stáli v polední zácpě, ale není to taková nuda jako na dálnici.
První problém přichází ve Vipitenu. Je poledne a na LPG plničce mají siestu. Co teď? No nic, hodinu a půl tu čekat nebudeme, zkusíme to dojet, kdyžtak máme dostatek benzínu.

Najíždíme na dálnici přes Brennerský průsmyk. Zde upozorňuju řidiče, kteří by měli stejný nápad jako já... Když najedete zde na průsmyk, tak hned za mítnicí je rozcestí na Trento a Brenner, odbočíte na Brenner a po 200 metrech je další mítnice, kde vás zinkasují o 1,20 Eura za 200 metrů jízdy. To by mě zajímalo, která blbec tohle vymyslel... a hádat se tam o jedno euro jsem už opravdu neměl sílu.

Samotný průsmyk je spíše průlet, klasická dálnice s několika vyššími mosty, aniž by člověk věděl, že na nich je, takže příště bych jej v téhle časové rezervě po dálnici za 8 Euro neabsolvoval a jel po staré silničce, která vypadá lákavě a jistě poskytuje nějaký řidičský požitek.

Po nějaké té hoďce přijíždíme na plničku LPG, palivo vyšlo celkem v pohodě, asi mám špatný odhad (Fanouš žere více a má menší nádrž). Pro majitele LPG upozorňuju, že je to jediná plnička na trase (alespoň jinou jsem nenašel) Brenner-Wien a navíc je v opačném směru jízdy, takže je nutno sjet na sjezdu 110, vrátit se směr Innsbruck a nabrat palivo. A tady je další zvláštnost Německa-palivo si nabíráte sami a je nutno držet neustále tlačítko, které slouží k plnění.

V Německu pršelo, takže jsem nechtěl moc zkoušet maximálku Laguny, navíc máme vrut v kole, takže jen 180 km/h :-) Palivo vydrželo až do Mikulova = za celou cestu nedošlo přepnutí na benzín, což je super, ale zase z druhé strany jsem se benzínu napil před cestou zbytečně :-) Z Milukova do Brna už je to pohoda. I další den po přespání cesta uběhla k domovu bez problémů a dokonce jsem si udělal svůj osobní rekord na trase Brno-Těšín.

No a jak to dopadlo tedy s kontrolkou motoru? Přijel jsem domů, vybalil věci a zajel si nabrat palivo. Nastartuju a kontrolka zhasla. Nevíme proč svítila, co signalizovala a co po nás chtěla, ale od té doby, kdy začala svítit, mám pocit, že auto má tak o 20 koní více a stoupání, kde jsem jezdíval 130 teď jezdím 150... možná šlo o jakýsi autochiptuning :-D

A vrut? Ten byl vytažen až za několik dní po příjezdu.

Na závěr si dovolím malé shrnutí. Favoritem jsme ujeli 763 km, nicméně neúspěšně.
Laguna zdolala 3319 km, náklady na palivo jsem nepočítal, ale bude to tak kolem 3500-4000 Kč, a cca 57 Euro za dálnice. Mimo to 10 Euro za žárovku H7 a jeden defekt kola zalepený až doma.

Popravdě, místy to byl docela stres, ale z druhé strany jsme to ve zdraví přežili, viděli Benátky, Florencii, Pisu, Veronu, Lago di Garda, Alpy, Jaderské moře, Tyrhenské moře a něco, co uvidíte jen v Itálii: 3 Lancie Delty během 10 minut:-). Stálo to za to a až zase budou peníze, tak tentokrát jedeme směr severské státy :-)

PS: Brzy vám dodám pár náhodných fotek Laguny s Thomasinovým GTI, které jsou foceny jen mobilem, takže jen tak ilustrativně :-)

CESTOPIS DÁLEK 7. aneb Ronault cestovatelem

Na sobotu jsme naplánovali horskou turistiku. Přecejen po všech těch městech bude alpská příroda ideální. Převýšení asi 1600 m, krásná příroda, žádné stresy. A nejlepší na tom je, že Laguna byla zamčená jak se patří v kempu :-)

Nicméně i turistika dokáže být stresující... to když Italové výstavbou cyklostezky, aby potěšili kolaře, jaksi z jedné ze stezek odstraní rozcestníky, takže jsme malinko zabloudili.

Tentýž den nás měl původně čekat přesun cca 70 km severně blíže ke Stelviu, ale díky novým botám přítelkyně jsme byli nuceni předělat plán, protože s takovým puchýřem chodit po horách další den nebylo zrovna příjemné (pro ní). Takže jsem měl zbytek večera pro zjištění příčiny nefunkčních světel.

Zde bych pozdravil Pierre-Luca nebo Francoise, prostě toho deb.ila, který vymyslel, že malým otvorem se dostanu k pojistkám. Ne, že by to nešlo, ale při vytažení nejspodnější pojistky by se zapotil i lecjaký neurochirurg. Každopádně pojistky jsou OK.

Druhou možností jsou přímo žárovky. Zde bych naopak potěšil všechny případné zájemce o Lagunu, že ačkoliv je Laguna Renault, tak žárovky dokáže vyměnit i průměrně zručný právník, čili i majitel VW, takže výměna je otázkou minut. Dokonce není nutné krom hrdla nádobky ostřikovačů, které je jen naražené, nic vymontovat. Ideální. Ve srovnání s výměnou žárovky ve Fabii I je to procházka růžovým sadem. Pokud pozorně čtete, tak víte, že nesvítí obě tlumená světla, jestli víte, že máte vozit jednu náhradní žárovku z každého typu, tak vám došlo, že mi jedna chybí. Tak či tak, jsem se svým výkonem spokojen, auto jde zamknout i odemknout, svítí (dají se i vypnout světla), ba dokonce i tlak v kole drží!

Neděle ráno, Limune Sul Garda, Itálie.
Po dlouhém zkoumání turistického průvodce se rozhodujeme, že pojedeme do Verony, města, kde Shakespeare umístil děj románu Romeo a Julie.

Využiji nakousnutí tématu Julie a trochu se rozepíšu o vozovém parku v severní Itálii. Tak předně, potkal jsem na silnicích několik Giuliett a nutno říci, že se nová Alfa opravdu povedla a na fotkách tak dobře její tvary nevyniknou. Samozřejmě v Itálii je velká převaha domácích aut, takže moře F500, Punt, Brav, 147, 159 atd. Samozřejmě není problém potkat Lancii Deltu. Jinak tady vedou hlavně malá auta (Fr, Japan, Korea, cokoliv), žádné velké rozdíly mezi našim vozovým parkem a místním nejsou, až na jednu výjimku - nepotkáte tolik starých ojetin jako u nás. Nicméně potkal jsem Favorita pick-up s Italskou SPZ! Škodovkáře nepotěším, ale mám pocit, že nejoblíbenějším autem je snad Superb, protože Fabie II jsem potkal 4, z toho jedna byla z ČR, Octavii několil. Italové však předvedli, že oni vkus mají, čili obluda Roomster jen jeden. Tolik statistiky :-)

Cestu do Verony jsme absolvovali po silnici I. třídy, příjemně se vinula mezi horami podél dálnice na Brenner. U benzínky jsem dokoupil chybějící H7 žárovku za 10 Euro (slušná pálka). Také parkoviště ve Veroně jsme našli na první pokus velké, u centra a ZDARMA! Fakt mám pocit, že začít se modlit byl asi nejlepší nápad z celé cesty :-D

Samotné město je po navštívení Florencie a Benátek již slabší odvar, čímž nechci říci, že by nebylo hezké, jen ta koncetrace památek, zvláštností atd. není tak vysoká.

Cestou z Verony jsem udělal i několik fotek Laguny, které přidám do recenze.

Večer ještě váhám, jestli jet na Stelvio. Samozřejmě pro jsem z nejasných důvodů, čili prostě musím na Stelvio. Proti ale hovoří argumenty logicky odvoditelné. Tak hlavně, chtěl jsem na Stelvio Fanoušem nebo alespoň svým autem a ne autem taťky, čili tím něco dokázat. Za druhé nám svítí kontrolka motoru a kdo ví, co to znamená. Za třetí máme vrut v kole a za čtvrté musíme být nejpozději v úterý v 8 ráno v Brně, protože má přítelkyně zápis do dalšího ročníku, který je povinný. Takže Stelvio příště :-((( Můžou za to taliáni a jejich homokyneťák, jinak by tam Fanouš určitě vyjel :-P

Pondělní návrat zpět do vlasti v pokračování, zde se dočtete rozuzlení kontrolky motoru :-)))

CESTOPIS DÁLEK 6. aneb Ronault cestovatelem

Čtvrtek, cca 13h odpoledne, Prato, Toskánsko, Itálie.

Zapínám navigaci a hledám nějakou památku ve Florencii, zadávám vyhledat trasu... chvíle čekání... 20 km. Cože? 20 km? Ano, Prato totiž není název nádraží, ale městská část, či spíše předměstí Florencie, kde jsem nastavil navigaci.

Takže shrnuto, jeli jsme přes celou Florencii, ujeli navíc dohromady 40 km a ještě zaplatil zbytečně parkoviště na devět dní. Tomu už teda říkám zas.raná smůla. Nic se nedá dělat, zpět k autu, zapojit baterku, nastartovat a vzhůru do opravdové Florencie :-D Další zmatek po ulicích, navíc v centru Florencie, kde jsou úzké uličky, více motorkářů a ještě cyklisti, to už je na českou náturu opravdu stresový zážitek.

Přijíždím k prvnímu parkovišti. Prý je jen hotelové a do 10h je jej nutno opustit. Nastavuji na navigaci další. Jde vidět, že ve Florencii je problém zaparkovat, protože parkoviště je malé v suterénu a je řešeno tak, že jim dáte klíče a oni si auto někam zaparkují opravdu natěsno vedle dalšího, takže když příjde někdo, kdo má auto vzadu, tak musíte přeparkovat v malém prostoru všechna auta před ním. Samozřejmě pro mě, který musí odpojit baterku aby vypnul světla tohle nepřipadá v úvahu. Velké parkoviště se nachází u hlavního nádraží, které mohu doporučit. Sice jsem opět zaplatil za 8 hodin 16 euro, ale je v centru, hlídané a prostorné. Samozřejmě je i zde do podzemního parkoviště zákaz vjezdu aut na LPG, nicméně na Laguně jako i na ostatních italských autech na LPG, kterých tady jezdí opravdu požehnaně, nepoznáte, že jde o LPG, protože hrdlo je vedle benzínového za krytkou a nálepku nemáme. Navíc máme v kufru ještě druhou bombu na 2kg k vařiči :-D

Auto necháme s odemknutým kufrem a jdeme do centra. Florencie... co dodat? Spoustu krásných památek, alespoň pár fotek jsem vám přidal.

Cesta z Florencie proběhla rychle, kupodivu bez problémů. Večer ještě píšu SMS do servisu, čti otci, že jsem nemohl odemknout auto. Odpověď: "To snad není pravda! Co SMS, to nová porucha. Hoď to někde ze skály, jsem z toho na prášky." Na prášky jsme z té smůly, která se nám lepí na paty, i my. Jako správní křesťané se začínáme modlit.

Je pátek ráno, čeká nás přesun dalších cca 350 km do Limone sul Garda u Lago di Garda. Tentokrát jedeme po dálnici, protože solidní silnici jsem nenašel. Cesta proběhla v pohodě, rychle, jen teda za cca 270 km zaplatit 20 Euro je slušná pálka. Samozřejmě celou cestu svítila kontrolka motoru, ale už jsem si zvykl. Vykládám si to tak, že je to informativní kontrolka o tom, že motor stále máme a neztratili jsme jej. Navíc nyní i jako po zbytek dovolené mám pocit, že je pod kapotou více koní než kdy před tím a spotřeba nižší, prostě Laguna jede nádherně.

Limone Sul Garda je malé městečko, navštěvované často němci, kterých je i hromada v kempu... po několika dnech mám na ně averzi, když mě poučují že popelnice na tenhle odpad je na druhém kempu a v umyvárce si musím mýt ruce v umyvadle a ne v dřezu na nádobí, jak by to v podstatě nebylo jedno. Inu puntičkáři. Samotná krajina je krásná, kolem hory, přitom se dá v jezeře i koupat, hladina je jen 65 m n.m.

Večer po prohlídce města se jde přítelkyně sprchovat a já využívám volné chvíle a zkouším manipulovat s vypínačem světel, jestli by se nedal nějak odblokovat... Po 10 minutách opatrných pohybů páčka přeskočila zpět! ANOOOO! Modlitby zabraly! :-)))

Takže jak na to: Prvně se samozřejmě pomodlete, jinak to nejde. Je zapotřebí středně velkou silou tlačit páčku vpřed a opatrně otáčet vypínačem do polohy tlumených světel. Vlastně to udělat pozpátku.

Samozřejmě zjišťuji, že svítí opravdu jen levá obrysovka, jinak tma. Na výmenu žarovek je už ale tma, navíc mám obavy jak je to s přístupem, je to Renault a to všichni nadávají.

Pokračovaní příště

CESTOPIS DÁLEK 5. + NEJLEPŠÍ RECENZE!

Ještě než začnu vyprávět, tak bych chtěl poděkovat všem, co mi naklikli tip na nejlepší recenzi, taky panu adminovi a panu Z. Popravdě jsem moc rád, už jsem si říkal, že to nikdy nepříjde :-)

Ale zpět k cestopisu:

Díl pátý:
Pro zorientování: Je středa 8.9.2010 cca 22h a 30 minut, někde na silnici mezi Pisou a Marida di Pisa, Toskánsko, Itálie.

Cestou do kempu přemýšlím, jak vypnout světla a přitom zamknout auto... Alespoň mne u přemýšlení neruší přepínaní světel, protože svítí jen dálkové.

Jak tedy zamknout Renaulta bez zapojené elektřiny? No teoreticky by to mělo jít klíčem, který je skrytý v kartě. Zvolil jsem postup tento. Otevřu kapotu, vytáhnu z auta, co potřebuji, auto zamknu, odpojím baterku a decentně přivřu kapotu, to aby šlo opět baterku zapojit, protože kapota se otevírá jen zevnitř. Samozřejmě třeba taky domyslet situaci, že nějaký dobrodinec mi doklapne kapotu, když bude auto někde osamoceně stát. Takže to dořeším krytem baterky, který je položený na baterce a dovřít to prostě nejde. Paráda, co se stresovat.

Takže dojeli jsme, baterku jsem odpojil, kolem auta jsme ještě chodili, vybalovali, pak zapojím znova baterku a zamykám auto, ale nějak to kartou nejde... hmmm... dobrá, zamknu to zevnitř a zabouchnu. Uděláno. MOMENT, jde to odemknout, když to nešlo zamknout? NE, SAKRA! Panika. Jdu do stanu, přítelkyně si ještě čte průvodce Florencií, kam zítra jedeme. "Máš to dočtené?" "Ne, ještě ne." "Tak to ani nečti, nikam nejedeme, nemůžu odemknout auto."

Po chvilce paniky a lamentování nad tím, že v autě je jídlo atd. mě napadá, že mi taťka dal ještě náhradní kartu, originální, ne tu, kterou jsme si nechali dodělat (to víte, ojetiny, k něm všechny klíče/karty nejsou). JO! Touhle kartou se to odemklo. Tak nevím, jestli se tím opakovaným odpojením a zapojením baterky vymazala z paměti nová karta nebo co, každopádně je třeba mít ještě rezervní plán. Řeším to tedy tak, že nezamykám kufr, ono to nejde poznat, že je otevřený, v kempu se nekrade a jinak parkuji stejně na hlídaných parkovištích.

Další den dopoledne vyrážíme do Florencie. Ptám se přítelkyně kam přesně nastavit navigaci. Prý k nějakému nádraží. OK, nádraží je tady nějaké - Prato. Dobrá, jedeme. Kontrolka motoru svítí, vrut v kole tlak drží, světla sklopená svítí na dálkové. Nicméně nálada dobrá, těšíme se.

Jen se mi teda zdá divné, že je to 110 km, přitom se mi zdálo z dřívějšího plánování, že to bylo 90 km. První opravdové setkání s Italskou dopravou nastává ve Florencii. Čtyři pruhy jedním směrem naplněné klidně 6 auty vedle sebe. V tomhle chaosu se proplétají blázni na skútrech, pro nichž neexistuje jiný zákon než fyzikální, takže čáry, semafory, to je nezajímá. Jsem trochu ve stresu, čekám, kdy se ozve rána a Laguna bude ještě k tomu i nabouraná. Nicméně zpětně musím uznat, že když jsem na kruháči špatně odbočoval a najednou jsem projel 2 pruhy, tak všichni pohotově zastavili. Prostě každý tady jezdí jak chce, ale zároveň si každý hlídá toho druhého. Polochaos. Členové MACZ by se zde zbláznili. Není tady totiž jediné auto počínaje 25 let starou Pandou a třeba A6 Allroad konče, které by nemělo nějaký šrám. Přivezu domů taky nějaký?

Dle mnou nastavené navigace jsme v cíli... vypadá to tady klidně, sjíždím k podzemnímu parkovišti. Nikde žádná obsluha, návod italsky. Chápu tolik, že mám platit předem a zadat počet něčeho, asi hodin, co tu auto bude stát. Klikám 9. Naskakuje 18 Euro! Jít do toho? Za mnou už stojí další auto a netrpělivě čeká až Čech vypadne. No nic, co se dá dělat? Házím eura v přepočtu za 450 Kč, vyjíždí lístek, parkuju, dívám se na lístek a tam v překladu:

od 9.9.2010
do 18.9.2010

AHA! Takže to byl počet dní! Čili ještě do včerejška jsem měl v Itálii ve Florencii zaplacené parkovací místo.

Obsluha nikde, takže co už... příště to chce alespoň základní slovíčka po italsku.

Zamknout auto, odpojit baterku a hurá do centra sladké Florencie.

Po pár ulicích se nemůžeme pořád nějak zorientovat, kde to vlastně jsme. Řeka tu teče, jak by měla, nádraží je, ale ty názvy ulic nějak nesedí.

Zapínám tedy pro jistotu navigaci...

Pokračování příště

CESTOPIS DÁLEK 4. aneb Ronault cestovatelem

Všechny kontrolky na plaubce poslušně zhasly, jen jedna svítí, taková ta oranžová "řízení motoru" nebo jak se to jmenuje... popravdě ani nevím, k čemu to je, Favorit takovou zbytečnost nemá. Motor ale naprosto normálně jede, možná to bude nějaký pozůstatek po oné čerstvě udělané opravě, možná odešla lambda po tom, co se zanesly vstřiky... kdo ví...

každopádně jedeme dál, s vrutem a s kontrolkou navíc. Dnes nás čeká 374 km z Benátek do

Marina di Pisa. Rozhodl jsem se jet mimo placené úseky, takže z Benátek do Ravenny, pak do Forli a následně skrz Florencii do Pisy. Mezi Forli a Florencii se projíždí přes hory po dobře vyasfaltované silničce plné zatáček, průsmykem, krásnou přírodou, takže

to stálo za to. Jen pak průjezd Florencii přes poledne je pro českého řidiče slušně řečeno o nervy. Do Florencie se však ještě vrátíme.

374 km za námi za nějakých 5 hodin cesty, kontrolka svítila, ale auto jelo velmi dobře, popravdě mám pocit, že táhlo snad i lépe než kdy dříve a cestu jsem si užil. Přítelkyně už o něco méně, v těch serpentýnách se ji při mém stylu jízdy udělalo nevolno:-))) Inu dítě kinedrilů :-) Teď honem k moři.

Po vykoupání je už pomalu večer, zkusíme vyrazit do 15 km vzdálené Pisy. Město opět pěkné, ne příliš velké, krom hlavních třeba památek (Dom, baptisterium, Campanila) spíše poskrovnu ve srovnání s ostatními navštívenými městy, ale samotná věž krom toho, že je na křivo (co chtít po Italech, jejichž homokyneťák nevydržel ani 30 000 km), tak je opravdu krásná a stojí za zhlédnutí.

Prohlídka je u konce, zpět na parkoviště a do kempu. Asi po 500 m jízdy metrech mám pocit, že je před autem nějak tma. Zastavuju a koukám se na světla. Svítí jen levé obrysové, zbytek nic. Zírám na to, kontroluju, zda jsem na páčce opravdu otočil světla i na druhou polohu. Hmmm... Co dalkáče? Přepínám páčku, svítí oba... Hmmm, tak zkusím vypnout světla... to jsem ale neměl dělat, respektive prvně vypnout dálkové a pak otočit páčkou. Ačkoliv 100x nebo možná 1000x tohle vypnutí světel s dálkovými nevadilo, tak teď se mohlo stát co? Hádejte. Samozřejmě se páčka zasekla v poloze obrysovky + dálková světla. No fajn, takže před chvílí jsme nesvítili skoro vůbec a teď dálkovými. Volám servis, čti otce. "Co se zase sakra děje?", "Ne, tak to se mi fakt nestalo". Takže co naplat, alespoň sklopíme světla a pojedeme s dálkovými do kempu.

Co následovalo a co udělat s Renaultem, kterému nejdou vypnout světla, zamyká se kartou, tak to se dočtete v pokračování, jednoduché to rozhodně není, takže o vzrůšo je postaráno ;-)

CESTOPIS DÁLEK 3. aneb Ronault cestovatelem

Stojím u plničky LPG teprve 40 km od domova po 13 hodinách jízdy a obcházím jen tak auto. Koukám na pravé přední kolo a dívám se, že je tam ve vzorku zaražený kamínek... jdu blíž... ne, to není kamínek, to je vrut, hlavička vrutu krásně vykukuje z gumy. Začínám šílet... jdu to říct přítelkyni. Ta mrzutá, že se ji nechce vracet a jet až zítra dopoledne po opravě defektu. Kontroluju tlak, OK, volám servis, čti otce, prý "co zas?!", "nevím, máš rezervu, ne?" Tak co, má pravdu, máme rezervu, v Itálii pneuservisy mají určitě taky. Vyrážíme tedy i s vrutem v kole do Itálie. Trasa ubíhá prázdnou Slovenskou dálnicí ze Žiliny do Blavy rychle, trochu mě jen zmáhá únava. Přítelkyně tvrdila, že mě bude clou noc hlídat... kdo bude hlídat její aktuální spánek, to nevím. Ladím SK Rozhlas, nějaká pitomá rozhlasová hra, ale čo už, slovenčinu si treba zopakovať, proti spánku lepší jak hudba. V Blavě nabírám plnou LPG, sice tam je ještě dost, ale já mám rád vždy plnou, navíc potřebuji rozvičku. Objíždíme Vídeň a za ní vypínám tempomat, to ať mám alespoň nějakou zábavu a po 20h vzhůru si nezdřímnu ve svodidlech. Odpočívadlo na 105. km A2 mě je již dobře známé. Jdu se doprosit obsluhy plničky, ta němčinou, kterou umím říct jen "Ja a Nein", naznačují, že se musím obsloužit sám. Podařilo se mi nabrat půl litru. Domáhám se tedy znovu obsluhy, trvá to dlouho, ochotní jsou tady opravdu hodně. I obluze se podařilo nabrat půl litru, prý "Gas nein", zaplatit ten litr stejně musím. Takže co teď? Dle navigace to buď k nejbližší plničce, která je až v Itálii dojet na benzín, což se mi jako zarytému plyňákovi nechce nebo sjet z dálnice a po 30 km dojet na hranice s Maďarskem a tam nabrat. Tak co, aspoň se kouknem do další země :-)

Sjet z dálnice byl nakonec dobrý nápad. Rakousko má mimo obec 100 km/h, cesty s kvalitním asfaltem se krásně vlní mezi poli a všude mají přerušovanou čáru (asi věří v soudnost řidičů, u nás by se všichni pozabíjeli). Dokonce jsem se i na spíše komforním podvozku Laguny dost zabavil... jet tudy Cliem RS, jooo... no nic, zpět na dálnici a před zbytkem cesty ještě alespoň na hodinku spát v autě, už to opravdu nedávám. Vyrážíme, cesta ubíhá rychle, jedu na max. dle navigace, ale i tak se do Benátek dostáváme v cca 14h, přecejen najít kemp atd...

Rychle převléci a nebýt hodiny spánku, tak po 32h spánku hurá poznávat Benátky. Město je to krásné, přidám vám i několik fotek. A i když jsme neměli moc času, já byl polomrtvý, tak to stálo za to.

Úterní ráno, 8h 30 minut, stan zbalen, kemp zaplacen, vyrážíme přes vnitrozemí Itálie do Pisy.

Vrut je stále v kole, ale tlak taky, udržel se i při dálničních rychlostech. Strkám tedy kartu do zdířky, mačkám tlačítko START a co to vidím, sakra!

pokračovaní příště

CESTOPIS DÁLEK 2. aneb Ronault cestovatelem

Ukolébán, že to možná byl jen nějaký kámen, který se mi podařil sundáním kol vytrousit po 30 km jízdy opět zvyšuji rychlost na mé dálniční optimum 115 km/h... neuběhnou ani 2 km a opět škubání volantu. Ne takové to běžné, jako když máte špatně vyvážená kola, ale silné, hází to pomalu celým jedním jízdním pruhem. Na nejbližším sjezdu sjíždím. Volám servis, čti taťku. Prý těžko říct, co dělat. Hmmm, to je mi rada. Po poradě se rozhodujeme, že dojedeme ještě 10 km a na odpočívadle 105, kde je plnička LPG, nabereme plnou a zkusíme jaksi dojet domů, nebo alespoň do Brna... nebo alespoň do Vídně... nebo alespoň to přežít. Po nabrání LPG se auto opět uklidnilo, rozhodujeme se, že to zkusíme dojet do Vídně po dálnici, přecejen z dálnice nás odtáhnou domů rychleji :-D Po 20 km opět vibrace. Už se pomalu smiřuji s tím, že nedojedeme. Rychlost snižuji na 80 km/h, takže náš předjíždí už i tiráky. Auto se ale uklidnilo a tímto pomalým tempem jsme dojeli 100 km do Vídně. Tady jsem se trochu orosil. Představa, že zůstanu viset s polámaným homokyneťákem v některém Vídeňském tunelu, není zrovna příjemná. Avšak Favorit ač pomalu, tak úspěšně Vídeň projel. Za Poysdorfem dokonce poprvé předjíždíme - traktor. Až do Brna klid. Jen tak pro představu, jedu tak, že oběma rukama pevně svírám volant, škubání může přijít kdykoliv. V Brně doplňuji do plna LPG. Zde nastává alespoň jedna světla stránka - spotřeba se díky pomalé rychlosti ustálila na 6,3 litru LPG! na 100 km, čili 70h na km. A pak že to nejde :-) D1 na Vyškov se z důvodu panelů, které by mohly homokyneťák poškodit, raději vyhýbám a najíždíme na dálnici až za němi. Až po Lipník auto jede. Začínám si říkat, že jsme možná jeli domů zbytečně. Každopádně z mého nadšení mě vytrhly opět vibrace. Ty už nechtějí ustat ani v 50 km/h. Takže padesátkou, na pětku, po dálnici, z kopce zatáhnout ruční brzdu ať je kolo stále v záběru a nevibruje. Mezi Jičínem a Příborem se na mě lepí tirák... Renault...bliká, troubí, nemůže mě předjet a to i přesto, že jde o dvouproudovku. Blbec. Ukazuji mu rukou z okýnka, vystrážnými blinkry, pravým blinkrem, nic... jen co chvíli vidím tu jeho, tedy ten jeho kosočtverec jak mi najíždí na nárazník.

Dojeli jsme domů haleluja. Taťka už překontroloval olej, vodu a dolil ostříkovače v Laguně, která se dneska vrátila ze servisu, kdy se ji čistily vstřikovače motoru, či co to bylo. Štve mě plná nádrž benzínu, který bude k ničemu, tak jej zkouším přečerpat. Samozřejmě jako amatér v kradení benzínu jsem si lokl. Dalších 6 hodin grkám benzínový odér.

Věci přeloženy, půlnoc, vyrážíme s Lagunou na noční přesun do Benátek. Je to rozdíl, v autě je klid, ruce mě nebolí od svírání volantu, záda se nekrčí, rádio jde slyšet aniž by muselo řvát, navíc klima... paráda... Hned za hraničním přechodem Svrčinovec nabírám plnou nádrž LPG...

Obcházím auto, koukám na kola a v tom vidím...


pokračování příště...

CESTOPIS DÁLEK 1. aneb Ronault cestovatelem

¨Zdravím všechny členy MACZ v novém kabátě, tedy alespoň ty, co tady zůstali. Nebudu polemizovat, jestli se mi to tady líbí nebo ne, jsem tu kvůli aut a vše kolem nich, včetně cestování nimi. Takže koho to zajímá, doporučuji číst.

Během několika článků Vám popíšu svou poslední dovolenou v Itálii. Nebude to zrovna krátké povídání, ale vše, co se mi přihodilo během jedné dovolené se některým nepřihodí ani za 20 let cestování autem. Pokud to tedy půjde, tak každý den vám dám nový díl cestopisu.

DEN PRVNÍ.
Je pondělí ráno, vstávám, sedám do Favoritu a snažím se zajistit poslední věci před cestou na dovolenou v Itálii. Je to vše tak nějak na rychlo, ve čtvrtek jsem předčasně udělal poslední zkoušku, přítelkyně v pátek, takže během během weekendu jsme naplánovali dovolenou na 7 dní, kdy navštívíme Benátky, Florencii, Pisu, vykoupeme se v Tyrhenském moři, Lago di Garda, vyleze na Alpské vrcholy a možná zdoláme Favoritem průsmysk Stelvio. Zbývalo honem zajistit cestovní připojištění, nabrat PLNOU, jo, plnou, nádrž BENZÍNU (šmarjá, 30,40 Kč za litr), to kdyby někde v Italském průsmyku došel plyn a nechat si vyměnit přední sklo.

Ve 12:20 minut Fanouš startuje naložen stanem, spacáky, jídlem, oblečením na hory, do města i na pláž a vyrážíme z Brna. Vše jde krásně, po panelové Dedededé dddvaaá upalujeme do Bratislavy, tam odbočíme na Vídeň a za pár hodinek pohodové jízdy jsme na čtyřproudovce (jedním směrem) A2 směrem na Graz.

Favorit šlape, sluníčko svítí, kilometry naskakují... Pohoda, říkám si. Navíc přes to nové tonované sklo se tak nějak pěkněji kouká... V tom najednou volant prudce škubl doprava a zpět. Úsměv na rtech mě přešel. Po pár kilometrech znovu a opakovaně... první stopy nervozity. Zastavuju u krajnice a koukám, jestli nemáme defekt. Nikde nic. Takže pokračujeme. Vibrace se opakují a stupňují. 61. kilometru A2 zastavuji. Vypadal jsem asi zcela klasicky jako Čech se starým autem, když jsem vyndal hever, nářadí, otevřel kapotu a sundal oba přední kola. Nikde nic podezřelého, podezřívám homokyneťák, i když je vyměněný asi před rokem. Inu co naplat, jedeme dál. Dalších 30 kilometrů pohoda a klídek...

Pokračování příště.

163 000 km - Seřízení LPG, spotřeba +píseň pro letní večer

Poslední dobou Fanouš začínal žrát jak nezřízený a 10,5-11 l na 100 km bylo pro něj normální dávka. Taky jsem pociťoval při prudkém přišlápnutí jako by se motor trochu dusil a tak bylo na čase seřídit po roce a půl LPG.

Bohužel, jak jsem psal, můj automechanik náhle zemřel :-(, takže jsem musel ke konkurenci. Platil jsem sice 250 Kč, což je o 50 Kč více a pracoval na tom jen cca 10 minut (a to bez seřízení předstihu a kontroly svíček a kabelů), ale výsledek stojí za to.

Spotřeba klesla na 8,5 l na 100 km, auto jede víceméně stejně, možná má i kultivovanější chod.

Tady ještě jedna píseň fenomenální německé kapely Trio:
http://www.youtube.com/watch?v=ZviYmTMpBXE

162 750 km - Nový znak, klobouček tažného a voskování

Tak trochu se "poopočím" po Mírovi328i a napíšu, že auto jezdí, jezdí, dlouhé trasy jezdí a jezdí. Z oprav jsem si koupil nový znak na přední masku, protože jsem starý tak nějak ulomil, když jsem se snažil zjistit, jak tam drží:-)) No a pak jsem si koupil nový klobouček na kouli tažného zařízení, protože jsem měl pořád špinavé kalhoty.
No a na závěr největší investice práce bylo voskování nano voskem, tak jsem zvědav, jak to dlouho vydrží. Každopádně auto se opět leskne jako nové :-)

Čest památce dobrému fachmanovi

V pondělí jsem se chystal ke svému dvornímu automechanikovi, kterými seřizuje LPG, předstih, na Laguně dělá diagnostiku a vůbec veškerou elektřinu.

Avšak v sobotu večer zemřel.

Proto čest jeho památce a snad seřizuje teď nějaké ďábelské stroje na jiném světě.

Čest památce dobrému fachmanovi

V pondělí jsem se chystal ke svému dvornímu automechanikovi, kterými seřizuje LPG, předstih, na Laguně dělá diagnostiku a vůbec veškerou elektřinu.

Avšak v sobotu večer zemřel.

Proto čest jeho památce a snad seřizuje teď nějaké ďábelské stroje na jiném světě.

161 500 km - Přetěsněno přední okno

Poté, co před cca měsícem přijel taťka z práce mým autem v dešti s promoklými boty, tak bylo jasné, že se s zatékáním do auta konečně něco bude dělat :-)))
Prvně jsem rozebral palubní desku, ale nikde jsem nenašel nějaký prostor nebo stopu po zatékání v nižších etážích, takže jsem to tipnul na těsnění předního skla. Jako pokus jsem použil lepící pásku, kterou jsem oblepil přední okno a dva dny o minulém deštivém weekendu s ní jezdil a nechal i na dešti stát a v autě bylo sucho. Sice jsem se žlutou lepící páskou vypadal asi divně, ale jako diagnostická metoda se to osvědčilo.

Těsnění skla jsem od strany okna jemně nazvedával a čistil zespod od nečistot benzínem, dokud to nevypadalo alespoň trochu ucházejícně. Pak jsme injekční stříkačkou s taťkou pod těsnění opatrně aplikovali tzv. tekuté sklo. Po noci v dešti venku je v autě zatím sucho, takže se to asi podařilo :-)

160 200 km - Nová zadní ložiska plus bubny v barvě vozu.

Jak jsem již naznačoval v poslední novince, tak se mi s překročením hranice 160 000 km začlo v autě ozývat od 60 km/h hlučné hučení a od cca 110 km/h dokázala přehlučit i motor a to uznejte je slušný výkon.

Diagnoza jasná - zadní ložiska. V každém kole jsou dvě, jedno menší vnější a jedno vnitřní větší. Koupit se dají buď zvlášť nebo jako sada. V jedné prodejně mi doporučil vyměnit jen ta vnější, že to dělají určitě ona. Po zvednutí auta více hučelo levé kolo, tak jsme rozebrali prvně jej. Práce to je jednoduchá a s základním nářadím se dá v pohodě zmáknout. Samozřejmě po rozebrání hučelo vnitřní větší ložisko, jak jinak. Ale malé se při jednom vyměnilo.

Tak jsem v bližším obchodě specializovaném obchodě koupil rovnou celou sadu, která stojí od firmy Timken 550 Kč a v tom původním obchodě vyměnil zbylé malé ložisko za větší a gufero.

Docela mě překvapila cena, protože sada Timken stojí těch 550 Kč a oba ložiska a gufero nějaké značky BRC , ale s nápisem SKF, což by měla být kvalita, stojí kupované zvlášť asi 180 Kč. Takže na jednom kole je sada jednoho výrobce a na druhém kole druhého. Takže jsem vlastně vytvořil srovnávací test a jsem zvědavý, které ložisko odejde dříve :-)))

Shrnuto, náklady na výměnu obou ložisk cca do 750 Kč, ale jde to i za 400 Kč a dá se to udělat tak do hodiny bez problémů.

Když už jsem měl bubny dole, tak jsem je nastříkal do barvy vozu. Bohužel jsem nesehnal tepelně odolnou barvu v zelené, tak jsem to vzal základem a obyčejnou barvou, uvidíme, jestli to něco vydrží.

Fotky dodám později, u focení výsledného efektu se vybila baterka.

9.7.2010 - Najeto 160 000 km

Před několika dny se na tahometru ukázala cifra 160000 km. Fotka 160 000 km v 160 km/h opět nebude, protože ačkoliv jsem jel po dálnici, tak jet s přívesným vozíkem 160 km/h a mít vzadu nálepku jen 80 km/h, to mi příjde už spíše jako let letadla Zero než jízda :-)))

Ještě pár slov k jízdě s vozíkem. Za posledních několik týdnů jsem udělal něco přes tisícovku km s vozíkem a to jak po dálnici, tak v centru Brna. Musím se pochválit, že už snad zvládám perfektně couvání a zvládnu i zacouvat s vozíkem do mezery mezi dva auta kolmo stojící k patníku na první pokus, což sklízí povětšinou obdiv okolí :-) Je to jen o cviku.

Co se týče kombinace Favorit+plus přívěs, tak mohu jen pochválit. Výhled z auta je perfektní, což usnadňuje ono couvání a auto se chová víceméně stejně jako prázdné. Po dálnici jsem plně naložen i s matracemi jel stabilně 110 km/h až jsem dojel k D1, kde jsem musel zpomalit, protože přivěs na panelech poskakoval tak, že bych dovezl ze skříně jen třísky :-/ S prázdným vozíkem se dalo jet normálně těch 120 km/h a chvíli jsem při předjíždění jel i těch 140 km/h. Připadal jsem si už jako hazardér, ale když mě předjel Sharan s vozíkem tak rychle, že jsem si ani nestačil přečíst, co to bylo za národnost (cca 160-180 km/h), tak jsem se uklidnil, že vrah nejsem. Samozřejmě s plně naloženým přívěsem šla spotřeba o litr nahoru, ale tu já dlouhodobě neřeším.

Sečteno: Dalších 10 000 km za námi a nebýt ložiska v zadním kole, které začlo hučet a chystá se jeho výměna, tak spolehlivá jízda.

PS: Motor nežere ani deci oleje:-)

12.6. - 158 035 km - olej, fridex

Trochu opožděně do novinek vkládám, že jsem vyměnil olej, olejový filtr a náplň chladící soustavy, čili fridex :-) Popravdě řečeno ta voda už byla docela jetá. Kaju se, ale Fanouš po motorové stránce jezdí pořád obstojně.

Pár nových fotek se Štěňaty

Přidal jsem pár fotek naší malé šestičlenné smečky štěňat (Aida, Brik, Edie, Kevin, Nessie a Pidi) s mým Fanoušem. :-)

Ošklivý škrábanec a chuť zabíjet

Včera ráno jsem přišel ke svému autu, které jsem měl zaparkované vedle vrat do garáže u domu své přítelkyně. Dívám se, že vrata jsou otevřená a nějak moc blízko mého auta. Když jsem se přišel k autu z druhé strany a viděl, že vrata jsou tvrdě opřena o mé dveře kusem ostrého plechu, tak jsem div neomdlel.

Bratr přítelkyně jel s jejich olezlou doj*banou Felícií (protože veškorou údržbu oni mají na háku) na nákup a místo toho aby vrata zavřel, tak je jen ledabyle zajistil. Samozřejmě poryv větru, který ráno byl hodně silný, plnou silou zavál do vrat a ta poškrábal barvu až na samotný plech. Tohle je tak na přestříkání u lakýrníka, protože se to musí vybrousit... bohužel žádná omluva, lítost, nic... takže teď díky nákladům na opravu, která jsou tak 2000, což je pětina ceny auta, budu mít na dveřích leda tak mou osobou opravený lak, který samozřejmě na tak blbém místě udělá pouhým okem viditelný flek:-////

Řekněte mi: Nezabili byste ho?!

Nové autorádio

Jak jsem tady už párkrát neoficiálně zvěstoval, tak mi začlo stávající autorádio neskutečně blbnout, čili s**t.
Bylo to autorádio podivné značky Boston, které v autě už bylo při koupi. První problém byl, že často nechtělo ani v centru Brna chytit žádnou stanici a to i poté, co jsem vyměnil 2x anténu.
Vrcholem bylo zaražení tlačítka pro přidávání zvuku, takže autorádio si třeba za 20 km jízdy udělalo 3x demonstraci maximálního výkonu, což tedy příjemné nebylo.
Nemluvě o tom, že nebylo schopno rozlišovat složky v CD MP3, takže najednou jsem měl 300 písní pěkně postupně, pokud jsem chtěl album vzadu, tak jsem se musel proklikat.

Řekl jsem si DOST a koupil si nové. Požadavky byly jasné. Značka, (žádný další šmejd mi přes práh auta nesmí), vstup na USB (CD je už pomalu přežitek) a cena (nechci mít rádio dražší než auto.

Koupil jsem tedy Pioneer DEH-2220. Hned po zapnutí jsem ještě v uzavřené garáži naladil stanice, o kterých jsem neměl ani tušení, že existují. Písně na MP3 najednou mají nové hudební nástroje, které před tím nebyly slyšet a rádio nevypadá, že do auta vůbec nepatří.

Za rozumné peníze naprostá spokojenost!!!

Pro zloděje, kteří si po přečtení této recenze chtějí vytipovat mé auto, tak nejčastěji parkuji na Václavském náměstí v Praze, pak na Rudém náměstí v Moskvě a na Trafalgar street v Londýně.

Jo a k rádiu jsem dostal pojistku proti krádeži, což je taky příjemné.

Hudbě zdar!

Vážení chodci

... přemýšlejte trochu a nesnažte se přejít čtyřproudovku mimo přechod v nepřehledném místě...
A vážení řidiči, mějte na mysli, že i když jedete po čtyřproudovce, tak je to pořád obec.
Ať zase nemusím poskytovat první pomoc.

Favorit je na kusy

viz fotogalerie

HDR rébus

Už delší dobu to tady vře mezi těma, co HDRka dělají a těma, kteří se na to "musí" dívat a pak jim je z toho na zvracení. A tak jsem udělal malý typovací rébusek. Na konci mé fotogalerie najdete 6 očíslovaných fotek ze srazu s Vampixem a vašim úkolem je poznat, která z fotek je HDR a která klasicky focená. Vaše odpovědi pište do diskuze ke mně a do půlnoci vám prozradím výsledek.
Jo a o co soutěžíme? Ten, kdo odpoví správně, tomu když za mnou dojede, udělám takovou hnusnou HDR fotku jeho auta, že mu z toho ještě 3 týdny bude na zvracení :-D

Nová kola + sraz s Vampixem

Tak o weekendu jsem se konečně dostal ke slibovanému úkonu. Nazul hliníková kola. Jsou to původní originál kola, která se dávala třeba na Silver-line, jen jsem je vybrousil, nastříkal a doprostřed dal logo Škoda. Chtěl jsem originál černé, ale bohužel byly jen 3, tak jsem sehnal tyto zelené, alespoň sedí k autu.
Nazuty jsou gumy Dunlop SP30. Hned se projevil rozdíl, volant při otáčení na místě neklade tolik odpor a mám pocit, že malinko více hučí, ale to se možná poddá po pár km.
Taky jsem auto vyleštil a navoskoval.

V neděli jsme si dali sraz s Vampixem, fotky najdete v galerii, kterou budu postupně přidávat.

152250 - Obnova řízení a předního odpružení

V posledních dnech přišla půl roku připravovaná oprava podvozku. S taťkou jsme vyměnili:
- tlumiče - koupil jsem kvalitní plynové klumiče značky Kayaba Excel-G, rozdíl je to obrovský
- dorazy tlumičů, pružné lůžko uložení tlumičů, prachovky a horní misky tlumičů
- silentbloky ramene přední (musí se nalisovat) a zadní. Zde musím upozornit všechny majitele Favoritů po faceliftu. U auta byly nahrazeny silentbloky překryté objímkou za silentboly s vlisovanou objímkou. Už jsem je měnil loni a nic nevydrží (15 000 km sotva). Doporučuji si koupit zadní silentbloky na starší modely a k tomu i patřičnou objímku. Jsou navíc levnější a vydrží více. U pofaceliftových ročníků je to hodně častý důvod k neudělání STK.
- komplet řízení

Jaký je výsledek? Za těch pár kilometrů, co jsem najel, je velký posun v komfortu odpružení. Malé nerovnosti nejdou téměř cítit, auto na hrbolech je podstatně stabilnější a větší díry zvládá s elegantním žuchnutím a ne pocitem, že se auto celé rozpadne. Taky řízení je přesnější, nemá vůle. Takže u mě velká spokojenost.

150 000 km

Tak jsme překročili hranici 150 000 km. A to hned s novým alternárem. Inu, tak snad vydrží dalších 150 000 km. Fotku 150 km/h s 150 000 km se mi nepodařilo naforit, ono u Ústřední hřbitova města Brna to nebylo zrovna dobré místo :-))

149982 km - Porucha dobíjení

Vyrazil jsem od knihovny a na druhé křižovatce auto chcíplo. Říkám si, že studený motor, stane se, i když se to teda nestává vůbec. Zkouším nastartovat a ne a ne chytnou. Až po "roztlačení" gravitací auto naskočilo ale tak s 200 ot./min. Po asi 2 minutách tohodle chodu auto z ničeho nic začlo jet správně. Říkám si, asi něco v palivu. Jenže koukám na palubku a svítí kontrolka dobíjení... a nezhasíná při žádných otáčkách. Naštěstí k mému brněnskému servisákovi to bylo jen 3 km, takže jsem autem dojel, a už stojí před servisem. Na konci jízdy ještě kontrolka zhasla, ale po opětovném natočení motoru svítí zase. Řemen k alternátoru je OK. Tak teď nevím :-( Ach jo... a to mám v kufru nové tlumiče

Nová fotogalerie - Škoda mikro simply clever!

Psal se podzim roku 1992 a v Mladé Boleslavi byly práce na faceliftu Favoritu v plném proudu. Technici si lámali hlavu jak s omezenými možnostmi dosáhnout vyspělosti a dokonalosti západoevropských značek.
A tehdy se urodil naprosto revoluční nápad. Do auta byla tajně nainstalována skupina téměř neviditelných pomocníků, kteří měli vlastnosti Favorita vylepšit. Vše by se uchovalo v tajnosti, avšak v pátrání po zajímavém detailu mého auta jsem objevil tuhle partu skvělých pomocníků a vše tak vyšlo na světlo.

Najdete zde lamda sondu, kontrolu tlaku v pneumatikách, čištění klimatizace, dokonce důmyslný systém turba atd....

Klukům jsem za věrnou a dlouholetou službu koupil jejich vlastní auto, kterým se mohou ve chvílích volna projíždět.

PS: Vím, že ta díra ve dveřích je děs, ale nové dveře jsou již připraveny, zatím to nejde vidět zvenčí :-D

147428 - Výměna oleje a filtru

Dnes provedena výměna motorového oleje, polosyntetický, samozřejmě.

Poznámka pro příště: Měnit olej po 14 000 km je pozdě, lépe 10 000 km, je to už černé :-(

Favorit opět v provozu

Dneska jsem si byl pro auto v servise. Ve středu jsme se snažili s Ricardem opravit cívku v rozdělovačem a nepodařilo se. Opravář prohlásil, že na co jsme šáhli, to jsme zničili. Takže bylo třeba vyměnit uložení rozdělovače, správně nasadit cívku a znovu seřídit zapalování. Byly vyměněny svíčky a zakoupena baterka, která i po celonočním nabíjení ukazovala jen 9V.

Teď ještě bude třeba repasovat startér, který dostal taky zabrat a bude to zase OK

147000 km - Náhlá porucha

Tak mne včera potkalo to, co jsem opravdu nečekal. Celý zimní provoz byl dosud v pořádku až na včerejší večer.
Po absolvování 200 km do Brna mi v centru Brna na Kolišti auto párkrát zakuckalo, naprosto nekoordinovaně začala skákat ručička otáčkoměru a po 20 metrech auto dojelo úplně.
Nešlo nastartovat, ani po přepnutí na LPG, prostě nic. Vše však svítilo jak mělo, paliva všude dost.

Tak jsem vytasil telefon a zavolal Ricarda na pomoc. Zde bych mu chtěl poděkovat za okamžitý příjezd i v -15°C.

Prvně jsme hodili kamarádku, co jsem měl v autě, domů a pár věcí ke mně a že poté auto odtáhnem do servisu. Jak jsme se ale k autu vrátili, tak jsem zkusil nastartovat a auto ihned naskočilo!

Po pár km opět začalo škubat, ale to jsme již dojeli, jelo se již na benzín, takže v LPG a nízké teplotě, kdy se neodpařuje LPG to není.

Dnes mi volal otec, že byl u známého a na 90% to je cívka rozdělovače, již i dle toho blbnutí otáčkoměru. Moc elektrice v autech nerozumím, ale součástka stojí 200 Kč originál a druhovýroba 80 Kč a zkusím to opravit sám.

Uvidíme, snad to bude OK a třeba bude otáčkomět ukazovat správně a nikdo mě nebude podezřívat z fotomontáži tahometru ve 150 a 3500 ot. :-)

NOČNÍ FOTOSERIE V GALERII

Do galerie byla vložena komplet noční serie fotek pořízených v Mikulově, Č. Těšíně a hlavně v Třinci. Zvu vás k prohlédnutí a ohodnocení.

V hodnocení zkuste prosím vybrat jednu fotografii, kterou nominovat do fotosoutěže. Díky

Exla baterka

Tak si ráno doběhnu k autu spěchajíce na zkoušku, otočím klíčkem a téměř nic! Inu mráz, popojíždění po Brně a opakované startování při focení s s-mikem udělalo své, Fridrich nenastartoval. Představte si, že jízdenka na MHD dneska stojí 22 Kč! Hovada!

Nicméně aspoň jsem udělal zkoušku.

A teď, kdo mi přijede dát šťávu do startovacích kabelů? :-)))

No co, stane, zanedbal jsem dobíjení při minulém mém vybití baterky dvoudenním svícením vtiřního osvětlení, tak teď sklízím, co jsem zasel.

Noční série

Po 160 různých fotkách přichází noční fotosérie. Postupně do budou přibývat fotky, které jsem nastřádal. Doufám, že se vám budou líbit a pomůžete mi vybrat nějakou pro lednovou fotosoutěž.

PS: Favorit jezdí stále, za 18 dní ledna uděláno cca 2000 km kalamita nekalamita :-)

Škoda Favorit 131L

Před vánoci jsme v Pardubicích u Intersparu potkal tohodle Favorita (viz fotogalerie). Bílá barva, za předním sklem znak pro ZTP. Zrcátka měl nastříkany na stříbrno, to asi udělal majitel. Také znak měl bílý uprostřed masky, která se dávala na předfaceliftové modely 135. Vzadu ale troje světla, jako by někdo přidal ještě jedny z pátých dveří a vršek udělal v červené. Proč ale? A hlavně nápis 131L, který je vyvedený v továrním písmu, takže patrně žádný plagiát.

Tak toto je úkol pro ještě větší znalce Favoritů než já. Je to motor s objemem 1,1?

144000 km - zatěžkávací zimní týden

Absolvoval jsem s Favoritem zatěžkávací 6-i denní zkoušku. Vyráželi jsme v pátek ráno v době, kdy cestaři ještě spali, z Brna přes zasněženou Vrchovinu do Pardubic. Po dojezdu a postavení stánku k prodeji ryb Favorit sloužil vždy pro jednoho z osazenstva výletu jako přístřešek k nočnímu spánku a to včetně dvacítkových mrazů. I v těch největších mrazech, kdy bylo třeba někam Favoritem skočit, třeba jen 2 km pro náhradní váhu, na hotel atd. Favorit VŽDY na první otočení klíčku naskočil a to startoval na LPG!!! Já osobně musím mýty o problémech s zimními starty Favoritu vyvrátit, u mne má za 1*.
Jen se těmi posouvačkami po Pardubicíh spotřeba vyhoupla až k 12 l/100 km.

Cestou zpět jsem ještě opět vyzkoušel za svědectví kamaráda, že i na zimních gumách uděláme 170 km/h aniž by něco upadlo.

Sečteno a podrženo - všechny mé obavy z mrazu a zesolených silnic se neuskutečnily.

141 000 km, drobnosti a sraz se Šampusem

Tak jsme se dostali s Faťanem na 140 000 km, samozřejmě nechybí moje oblíbené fotky 140 000 km ve 140 km/h :-) Kilometry nabíhají opravdu rychle a Favorit spolehlivě jezdí.

O weekendu jsem jen provedl montáž nové antény. Původné interiérovou jsem nahradil originál VW, která stála za prd, slovy za *hovno*. Hliníkový závit a ocelová matka je jednoduchý způsob na stržení závitu a následného špatného kostření. Výsledkem je nová anténa neoriginální a rádio konečně kvalitně chytá stanice. Také byla namontována konečně kůží potažená hlavice řadící páky. Foto dodám později.

V sobotu jsme se sešli se Šampusem, předcházelo tomu dlouhé slibování a napostá zaneprázdněnost na obou stranách, takže sotva hodinka a půl stačila na svezení, focení a pokec. Fotky jsou již u Šampuse v galerii, u mne budou brzy také.

No a to je prozatím vše.

139000 km - Přezutí, nový výfuk a příprava na zimu

Uff, 23:30 a já právě došel z garáže. Auto kompletně přezuto na zimní gumy. To bylo to nejmenší. Vyměněný střední díl výfuku. Jo, to by bylo za hodinku hotovo, jen by musel pasovat. Kdo by to byl čekal, že na Favorita se dělaly dva druhy výfuků (nepočítám ty s katalyzátorem), kdy jedny jsou sešroubovány 2 šrouby a ty druhé 3 šrouby. Takže po zjištění, že máme tříšroubový nový a starý dvoušroubový, jsme narychlo letěli do mototechny vyměnit výfuk.
To by ještě pořáde šlo. Pak přišlo na řadu natírání spodku auta rezistinem. Byl jsem mile překvapen absencí koroze, jen na prazích se trochu objevuje, ale to se ještě zítra opraví. Na 16 let staré auto paráda! Jenže to natírání... kdo nenatíral proti gravitační síle a tímhle "lepidlem", tak nepochopí...

Ale snad se to vyplatí a zimní solení přežijem.

138 000 - Drobný souhrn + sraz MACZ Tatry

Tak za poslední měsíc a něco málo jsem nalítal skoro 4000 km a za poslední 4 měsíce nějakých 9000 km. Při tomto tempu budu mít roční nájezd jako kdejaké služební auto.
Dvakrát Favouš bezproblémově absolvoval výlet do Tater, několik výletů, rychlých i pomalých přesunů. Vyzkoušel jsem si i jízdu na spotřebu, kdy se mi podařilo dosáhnout hodnotu kolem 7,5 l/100 km a to LPG, což je vynikající! Samozřejmě jsem nebrzdil provoz a mimo obec udržoval i 110.

Z údržby došlo k výměně brzdové kapaliny. Brzdy mají nyní ostřejší nástup, což mohou potvrdit účastníci srazu MACZ v Tatrách :-D. Taktéž se začíná ozývat střední díl výfuku o výměnu, což bude otázka pár stovek.

Oněch 9000 km za 4 měsíce je celkem slušný nájezd a musím vyjádřit spokojenost. 16 let staré auto jej zvládlo dobře.

Rád bych ještě poděkoval organizátorům za příjemný weekend v Tatrách a to hlavně Matějovi. Bylo to podařené a nebýt hrozného počasí, mohlo to být na 1***

Jak dokáže automechanik udělat z mouchy velblouda

Už nějakou dobu se mi do volantu přenášely při různých rychlostech vibrace, při padesáti snad nejvíce. Dle logiky jsem vyrazil do pneuservisu s tím, že potřebuju vyvážit přední kola.
Známý v pneuservisu nahodil kola na přístroj a prý je vše v pořádku. Jemně je ťuklá guma, ale to prý ničemu nevadí. Prohlídl si řízení a prý mám špatná axiální táhla a jejich uložení, že to způsobuje vibrace.
S touhle informací jsem dojel domů. Můj dvorní automechanik otec mě poslal do servisu, že si není jistý jak na to. Zvolil jsem tedy známého, co se specializuje na Škodovky. Ten se projel, kouknul a prý řízení má malinké vůle, ale nic, co by mohlo způsobit vibrace, že mám klepnutou levou poloosu a je křivá. Nová stojí 4000, ale že sežene použitou.
S tím jsem opět dojel domů, že budu už tak místo 100 Kč, pak 1000 Kč nyní už o 2000 Kč chudší. V tom přišel se spásnou myšlenkou otec, že stejně jak startér, tak i poloosu vememe se strýcova vraku.
Dnes se taťka pustil do práce. Za hodinu přiběhl, že poloosa nepasuje, že má jiný průměr a tudíž nesedí na homokynetický kloub. Po dumání jsme se shodli, že vyměníme teda i kloub.
Za dvě hodiny bylo vše hotovo a jel jsem to projet.
VIBRACE jsou tu zase! Pravděpodobnost, že jsou dvě poloosy křivé je už dost nízká...
A tak tam nad tím stojíme v garáži a přemýšlíme. A taťka: víš, co, dej tam dopředu zimní kola a jeď to projet.
Vyjedu na cestu, ujel jsem asi 15 km v rychlostech od 20 km/h po 120 km/h, na jakýkoliv rychlostní stupeň, volnoběh i při brzdění a co? Vibrace NIKDE!
Takže pneumatika je asi nějak křivá, má původní myšlenka byla správná a jen tak náhodou jsem nepřišel o 2000 korun pro drobný omyl v pneuservisu.

Dobré, co? :-)

Sraz s PeT-a

Konečně mi vyšel dlouho očekávaný sraz s majitelem moc krásné R19 16V PeT-a.

Po udělání nutných fotek, které se doufám budou líbit (byly foceny za tmy, čili výsledek je perfektní), vypití kafe a pomluvení celého MACZ (pokud někdo z vás mezi 19-21h 7.9. škytal, tak vězte, že za tím stojíme my dva:-D) Pet-A mě vzal projížďku.

Z pár km na místě spolujezdce mám tyto poznatky. Tak za prvné, ihned po nasednutí do sportovních sedaček je jasné, že se nejde o běžnou "Devatenáctku". Co je ale pro všechny R19 společné a odsouhlasili jsme s Peťou oba, je vůně interiéru. Jak má předešlá, tak obě Peťovy R19 voní stejně krásně:-)
Ale zatím nuda, co?
Vše začlo startem. Po nastartování se z útrob ozval nádherný, opravdu hluboký zvuk čtyřválce. Popsal bych ho jako ranaře schovávajícího se pod nenápadným kabátem. Vždy hluboký hlas, ať je vytočený či je klidný, ale nikdy není rušivý nebo otravný.
Pak už to šlo rychle, jedna, přeřazení na dvě s protočením kol a výjezd na čtyřprodovku. Na sjezdu z dálnice ukázková jízda s pískajícími gumami a mým tělem zařezaným do bezpečnostních pásů. Zrychlení úžasné. Možná nad 140 už tak plynule na pětku netahá jak 2,0 TSI v Šíru, ale i tak mnoho konkurence zadupe hluboko do země.
Další poznatek byla světla. R19, kterou pamatuju já, měla docela slabá dálková světla, 16V má zvlášť parabolu na dálková světla a svítí opravdu pěkně.
Co dodat? Shrnuto R19 16V ve své době byla špičkové auto a i dnes dokáže potěšit a pobavit, navíc za ty peníze je to perfektní volba.
BRAVO RENAULT, BRAVO PeT-A :-)

Výměna provozních kapalin - 134120 km

Tak dalších nějakých 15 000 km za námi a tudíž nastal čas na výměnu oleje. Koupil jsem kvalitní polosyntetiku, žádný minerál, který by sice postačil, ale mám svůj motor rád. Současně s ním se vyměnila i voda v chladiči, opravila se korekce světel, kterou jsem sám poškodil a mám připraveno na výměnu brzdové kapaliny.
Zítra mě ještě čeká vyvážení předních kol a pokud bude počasí, tak aspoň umýt.

Startérová čtvrtletka

Slogan hlásá "I muži mají své dny". Své dny má i můj startér. Bývá to s téměř železnou čtvrtletní pravidelností.

Jak píšu v recenzi, startér jsem měnil za nový z Felicie pro pocit bezpečí a jistoty. Ten však vydržel 14 dní a rozsypal se. Záruku jsem uplatnil, ale po 30-ti dnech "činnosti" prodejce jsem požádal o vrácení peněz. Neměnil jsem jej jen tak. Důvodem byly tyhle záhadné až místy mystické čtvrtletky.

Jako každou záhadu jsem i tuto záhadu řešil pitvou. Za asistence otce jsme startér rozebrali. Nyní čtení pro technicky znalé a ty, jež si při defektu nevolají žluté anděly.

Startér se skládá z rotoru a statoru, plus nějaké relátka a pastorek. Samozřejmě rotor se točí a musí do něj být přiváděný proud, což se děje pomocí pohyblivého kontaktu tvořeného uhlíky (stojí 12 Kč a je to nejčastější důvod nefunkčnosti snad všech startérů) a styčných měděných plošek na jeho hřídeli. Po 16-i letech se styčné plošky dokáží nádherně obrousit a korodovat (není to plech, tak si nepředstavujte díru) a přenos proudu je znemožněn. Styčných plošek je hodně, avšak jedna jediná je na mém startéru již trochu více opotřebovaná, takže z statistického hlediska musí jednou za čas dojít k situaci, kdy se uhlík nestýká s rotorem a nenastartujete.
Co teď? V nových autech díky katalýzatoru máte volat odtahovku. Já auto roztlačím, nejlépe použiju dvě sličné spolužačky jako zdroj síly. V ten moment má favotit výkon 2 kobyl :-) Samotné roztlačení však problém nevyřeší, třeba pohnout hřídelí rotoru.
Co teď?
Opět jednoduché. Startér (nevím jestli je to tak u všech aut) roztáčí motor otočením setrvačníku, ten se točí s motorem. Takže při nastartovaném motoru je zapotřebí otočit klíčkem (pokud jste tak učinili před roztlačením, tak s ním již neotočíte a jste opět v čudu). A v ten moment přichází do role další součást startéru - pastorek - ten vysune hřídel starteru k setrvačníku, ozve se hnusný hrkot a hřídel se posunula! A co vy? Vy už zase nastartujete.

Geniální! Tohle zkuste s DSG! :-)))

Přiznám se ale, že tohle zlobení jednou za čtvrt roka není to, co potřebuju. Takže dnes jsem namontoval nový startér. Stál mě zatím 0 Kč, uvidíme, co za něj strejda bude chtít, asi jedno točené :-)

Vandalismus

Pro příchodu k autu jsem našel na zadních levých dveřích 3 škrábance, ten prostřední dokonce prohnul hranu na dveřích. Zřejmě soused, co vedle mě parkuje svou rachotinu, nebere ohled na auta kolem a tříska do nich svýma dveřma. Ale co s takovým hov-adem? Mstít se mu na autě, které má oprýskanou barvu? Nebo se s ním hádat o škrábanci na autě za pár tisích? Těžko... :-/

Viz fotogalerie.

15.8. Nové fotky s Ricardem

Včera po motokárách jsme udělali s Ricardem malé společné focení před Jarovou nastříkanou zdí, drobnou výměnu za volantem a s ním spojené srovnání.
Favorit vedle Suzuki vypadá jako Mistr elegance s obrovským M a to i přes věkovou ztrátu... horší je to při srovnání v pružném zrychlení, zde ztrácí díky opravdu dlouhým převodům. Jak už jsem psal v recenzi, řízení Fanouše chce boj, řidiče správného chlapa, tudíž Ricardův boj s řazením a řízením bez posilovače není překvapením, já bojoval v Suzuki taky - podélně extrémně dlouhé dráhy a napříč extrémně krátké. Autobusový posaz mě doslova vylekal.
Celé jízdy byly korunovány brilantní reakcí Ricard za volantem Favoritu, který přehlédl bus....avšak až na trochu spálené gumy Fanouš přežil! Výsledek na fotce >:D

13.8.2009 - Další fotky

Přidal jsem dalších 30 fotek, snad všechny pochybovače zatím uspokojily.

Komentář k fotce pro Mojita:
Mojito narážel na přehřívání Favoušů, což se mně osobně nikdy nestalo. Buď je to dáno nižší teplotou spalování LPG, nebo prostě nezatěžuju naplno. Minulý majitel ale vymyslel pro tyto případy manuální spínač pro ventilátor chladiče. Pokud tedy očekáváte tepelnou zátěž (půl tuny hnoje na přívěsu, 5 km serpentýn v horku na dvojku...), tak jednoduše v zmáčknete volný a nenápadný vypínač pod spínačem tlumených světel a můžete varu předejít. Modrý kabel vede k němu.
ŠKODA, SIMPLY CLEVER