BMW řada 3 318ti (Compact E46 )

Auto je z domu

Po více než 5 letech spokojeného soužití šlo auto před pár týdny z domu. Opustilo nás v dobré kondici a doufám, že někomu rozumnému bude ještě dlouho dělat radost přiměřenou svému věku. Za jeho volantem jsem strávil krásné chvíle, byla s ním zábava až do konce. Vždy po přesednutí ze služebních koncerňáků se mi potvrdilo, že fun factor je důležitější, než věk, nebo samotný výkon...Při prodeji jsem zamáčkl slzu ve tvaru vrtule, takový je život. Novou recenzi přidám za několik měsíců, až vstřebám jeho nástupce do té míry, že budu schopný se souvisle vyjadřovat. Uvedu jen tolik, že jsem překvapil sám sebe...

Update po roce

11.5.2013 Rok utekl jako voda, něco málo se během něj událo: odjezdili jsme pár dovolených, vyměnili pár věcí, překročili 150.000km na počitadle (poprvé, doufám:-)). Prozatím přetrvávající spokojenost. Auto dostalo novou baterku, letošní mrazy poslaly originál od BMW do pozice záložního zdroje. Pak samozřejmě obligátní výměna filtrů těsně po skončení letošní zimy. Daly se nové kosti, tentokrát na zadek (jedna už klepala na dírách), nové desky na předek, nechal jsem vyměnit olej v převodovce na 150.000km a na léto koupil sice obyčejné, ale originální a dobové hliníkové disky, hezky zachovalé. Další výdaje budou: někdy během léta olej, po sezoně přední kotouče a uvidíme, kolik toho ještě vydrží spojka, zatím se tváří statečně...pro zajímavost jsem si dal minulý víkend jeden "eko maraton", kdy na cca 60km dlouhé trase mimo město se spotřeba zastavila na 6,1litrů. Opakovat to nebudu, bylo to utrpení, ale aspoň vím, za kolik by se dalo jezdit za cenu maximálního sebezapření a vím, že to za to nestojí:-)

Kotouče, napínák řetězu

Takže na zadku přistály nové kotouče od Febi, samozřejmě vnitřně chlazené. Práce zhruba na hodinku jedna strana v ležérním tempu:-) Já nevím, čím to je, ale tohle auto se opravuje skoro samo, člověk si to vždy prohlídne, řekne si, jak to asi soudruzi mysleli a pak je to už jen otázka správného nářadí. Už jsem zase zapomněl, jestli pojistný šroub na kotouč byla hvězda nebo imbus. Asi imbus...Dále je nový napínák řetězu, byl trochu problém ho sehnat (nikoli koupit, ale sehnat:-)), opět Febi a opět jednoduchá záležitost. Mám za sebou teprve pár startů, řetěz při nich zatím pěkně ztichl. Starý napínák byl už unavený (cca celkem o 6-8mm kratší než ten nový). Takže teď snad zase chvíli bude jen Fahren, olej mě čeká až zas až na podzim...jo a ještě šly pryč starý kosti, to už je ale vyloženě drobnost:-)

První větší servis

Zadní pružiny plus zadní trubičky(jedna od spojky, druhá napojená), plus jedna hadička, plus samozřejmě výměna brzdovky. Ty trubičky budou nějaký konstrukční problém, neuvěřitelně zrezlé na exponovaných místech...Ale nestěžuju si a raděj jsem nechal dát zavčas, poté, co jsem to viděl: brzdy jsou brzdy. Další budou časem následovat přední desky, zadní kotouče a přední tlumiče.

Než přijde zima zlá:-)

Před tou letošní zimou, prozatím naštěstí opožděnou, mne čeká ještě výměna oleje a zadních pružin. Maj to holky bohužel už za sebou. Jinak sezona byla hezká, výletů dost; teď zas, až napadne první sníh, najít odlehlé parkoviště a trochu si zvyknout na jiný jízdní režim...

Doplnění toho, kdy spíná VANOS

Letos jsem se přes léto soustředil na to, abych s autem jezdil trasy, které mu sedí. Ohřát a zatáčky: táhlé, ostré, vracečky:-) Byl jsem schopný projet si zatáčku pětkrát, desetkrát za sebou a postupně zvyšovat rychlost:-) Auto drželo v 80, drželo v 90, drželo v ... a drželo i v ....:-) Každopádně krom jízdních vlastností jsem s jistotou vysledoval ještě jednu věc. Na každý převodový stupeň si auto na 4100 otáčkách jakoby odfrkne, ručička otáček se zakousne do budíku a vyletí výš ještě rychleji než obvykle. Není to žádný kopanec, ale auto se dál cpe dopředu opravdu vehementně. Nad touhle hranicí mám z pusy rohlík...

Off topic: Fabia RS

Naskytla se možnost. Možnost řídit poslední generaci Fabie RS. Vzhled i interiér neřeším. Jediné, co z interiéru řeším, jsou sedačky a volant. Sedačky v pořádku, volant je hezký (logo, malý průměr, perforovaná kůže), věnec možná až přehnaně tlustý. DSG do polohy S a jelo se.

Co se mi nelíbilo? Vadí mi turbodíra a z ní vyplývající problematické dávkování výkonu. Aby šel výkon jakž takž dávkovat, musí být motor vytočený kolem 5tisíc otáček (což je shodou okolností mez, na které DSG řadí v režimu S). Jinak motor má dostatečný výkon na to, aby jízda s RSkem byla po této stránce zábavná. Co není zábavné vůbec je řízení ve spojení právě s turbodírou. Vjíždíte do zatáčky a abyste ji projeli podle svých představ, musíte udělat dvě věci: začít přidávat dříve než na výjezdu ze zatáčky, protože jinak se turbo prostě nestihne roztočit tak, aby vás přední kola ze zatáčky vytáhla a zároveň jakoukoli změnu směru musíte provádět v lehkém "předstihu". Řízení je možná větší problém než zmíněná turbodíra. Auto, které si činí ambice na sportovní svezení, by si podle mne zasloužilo komunikativnější řízení. Nějak jsem už zapomněl na to, že co je u jednoho vozu normální, u druhého prostě může chybět.

Jako případný kupec ostré Fabky bych si na tyto věci jednoduše nechtěl zvykat. Nicméně i přes tyto dva zmíněné nedostatky musím uznat, že je to velice zajímavé auto. Podvozek se mi zdál například opravdu dobře naladěný a jediné, co ho lehce znervóznilo, byl průjezd zatáček ve vyšších rychlostech pod plynem. Nejednalo se ale o nic, co by nešlo vyrovnat volantem. Auto je opravdu rychlé, DSG ve sportovním režimu řadí přibližně kolem 5000otáček. Samotné umístění automatu do RS hodnotit nebudu.

Na závěr ještě jeden klad. Motor má přes svou srandakubaturu nezvykle sympatický zvuk (který samozřejmě při padání otáček a při opětovném roztáčení motoru přepískává turbo:-)) Prostě něco za něco. Z Fabie RS si na zadek asi nikdo nesedne, ale na druhou stranu...díky za každé auto, které přináší za volantem alespoň tolik zábavy jako ona.

130 000 km

Kilometry utěšeně přibývají, auto stále jezdí a dělá mi radost. Navíc jsem zřejmě omylem koupil model vybavený nějakým předchůdcem systému efficient dynamics, spotřeba aniž bych měnil styl jízdy spadla na 7,5litru, což je pro mne nepochopitelné. V létě plánujeme velké výlety, tak doufám, že auto na nich bude zdrojem zábavy a radosti jako doteď.:-)

Zase ta Dubá

Opět Dubá. Na jaře a s letníma gumama. Beru zpět předchozí prohlášení, že Dubá mě nebaví. Baví, a to sakra hodně. Silnice byla prázdná až na osamělé motorkáře nebo jejich hejna. Každá zatáčka byla čirá zábava. Pětku jsem prakticky nedával. Pořád ho držet pod plynem a jenom ubírat nebo přidávat. Ploutve na sedácích měly tentokrát dost práce, aby nás udržely. Sledovat chování auta. Několik zatáček se mi dařilo neztratit motorkáře přede mnou, možná byl trochu překvapený, každopádně v první obci mi ujel. Zatroubit na Kryštofa jako díky za dnešní krásnou jízdu. Žádné díry, prostě paráda. Na silnici dál na Lípu tempomatových 90 a pořád nablblej úsměv...už se těším na příště...

Jinými cestami na stejná místa

Přezuto, vyčištěná klima, ostřikovače ostřikují atd. Takže můžeme stáhnout okénka a vyjet na jarní projížďku! Vlastně nemůžeme, protože jsem asi ještě nezaplatil letošní novou daň na opravu silnic. Mám celkově pocit, že daně odvádím nějaké jiné zemi, když se občas rozhlédnu kolem sebe... Při pohledu na stav vozovky, kterému mám přizpůsobit styl jízdy, se mi chce spíš brečet, než se přizpůsobovat. Nebo se mi chce se stěhovat...kilometry a kilometry tankodromů začínám vnímat osobně...Takže poté, co jsem si natřásl kosti jsem vybaven více než půlkou nádrže začal hledat jiné cesty na stejná místa. A ono se to vyplatilo! Našel jsem zkratky, kde cesta je sice delší, ale o to míň je to rozbité. A odkud jsou krásné výhledy na krajinu a dá se na nich i řídit (rozuměj: nikoli jen přizpůsobovat styl jízdy stavu vozovky). A zjistil jsem, že bydlíme v hezkém kraji:-)

Jaro!

Stažená okénka, ještě zimní gumy, sluníčko pro všechny, touha po autě bez střechy opět lomcuje celým mým motoristickým já. Ano, teď by byla ta chvíle, kdy by kabriolet měl vyjet z garáže:-) Měl by zabrumlat šestivál a čerstvý jarní vítr by měl počechrat nakrátko ostříhané vlasy...

Ale realita také není tak špatná. Zimu jsme přežili, trochu cvaká hydroštel, podvozek je i na dírách tichý, ulomené kolo z obrovitánského výmolu šlo přilepit vteřinovým lepidlem, prostě idyla. I ostatní si to začínají užívat, opět před sebe pouštím škodovky f naftě (novinkou letošní sezony bude i jejich pouštění ve městě a na nepřehledných úsecích, ještě loni jsem si při sešlápnutí plynu říkal: počkej si vole na rovinku, konec obce nebo až nebudeš mít v protisměru cyklistu).

Těším se na letní přezutí, na písku, který po zimě na některých místech ještě zůstal na silnici, to posílám na dvojku tak, aby to slušňácky (rozuměj nikoli dveřmi naštorc) cuklo prdelí a občas se podívám k 6000 a poslouchám s úsměvem metal.

Druhá letní sezona je zatím jako pěkná ženská pod tenkou peřinou. Už se to slibně rýsuje, ale ještě přesné nevíš, jak to bude vypadat:-)

Lounsko

Louny, Jimlín, Hřivice, Domoušice a okolí těhle vesniček. Nerozbité, úzké, klikatící se silničky. Kdo máte rádi volant a máte trošku pod čepicí (kapotou), doporučuji. Hodlám se tam vrátit, není to silnice na Dubou, tam se jede rychle. Tady se dá zábava zažít na dvojku, trojku, čtyřka skoro není potřeba, pětka je navíc...nějak mi to tu sedlo víc.

Poklusem Klus

Jeste jedna muzikalni vsuvka. Dlouho jsem od Tomase Kluse znal jen radiovky, ale dostalo se mi do rukou jeho album z roku 2009 a zjistil jsem, ze je poslouchatelne...Pocet skladeb bych mozna o nekolik zredukoval, ale to neni vytka, spis jen pocit, ze deska ma ponekud natazenou stopaz. Tomas Klus nenudi. Misty se text da uhodnout dopredu, misty cloveka rozesmeje svou lehkosti (kousek odtud je galerie-vratneho znam a za litr rumu-uvidis obrazy mistru z italie-a vratneho zliteho jak pumu). Misty cloveka zamrazi svoji nalehavosti a trefnosti. Vubec to neni spatne, je to neucesane, autenticke, rozmanite, mlade a plne energie. A neopakujici se. Mezi nejlepsi kousky radim Lenku, Psano u zprav, Damukluv mec, Neklid se starym harmonikarem, ktery tam stoji dodnes, veselou Lehomoli, smutne Pricichnuti alergikovo a Marketce a "zase se sejdem v opilosti kyslych vin". Ma to hlavu, ma to patu, obsahuje to na muj vkus mozna prilis okate reminiscence na Kryla a Nohavicu (cti: dalo se na ne odkazat mene okate, ackoli zrovna odkaz na Kryla balancuje na hrane geniality-pokud je teda myslen tak, jak to vypada), ale na druhou stranu, proc ne, jim to snad nevadi...tesim se na dalsi, latka je vysoko. jeste me napada, ze jizni morava nas obohacuje vinem, severni morava bardy, severni cechy smradem a teplem, jizni cechy kapry, no a ty dva stredy republiky? to je potrebne hriste, kde se to vsechno v pohodli sni, poslechne, vypije:-)

God save us every one

Dneska trochu o tom, na cem ujizdim, kdyz ujizdim krajinou. Uz nekolik mesicu je to predevsim posledni pocin Linkinu. To album zraje s tim, co se v posledni dobe deje kolem nas. Mam na mysli predevsim texty, nezamenitelnemu soundu Linkinu jsem propadl uz davno. Album je neuveritelne ucelene, mam pocit, ze jednotlive skladby jsou podrizeny celkovemu efektu a vzdy kdyz je slysim vytrzene z kontextu v radiu, chybi mi tam prology k nim. God save us every one, we will burn inside the fires of the thousand suns, pak uzasne zpracovany citat od Oppenheimera a po nem uz prvni uzasna vec s nenapadnym krasnym kytarovym pozadim, Burning in the skies. Pak malinko pritvrzena muzika v rytmicke When they come for me. Po ni Robot boy, kteremu jsem dodnes neprisel na chut, pamatuju se jen: tiha...ti da silu jit dal, pekne...a pak prijdou uz proflakle bonbonky v podobe Waiting for the end, The Catalyst a Iridescent s uvodem od Martina Luthera Kinga a mezi nimi jeste dve klasicke pecky, kde Mike Shinoda dava posluchaci pomyslne nahlednout na svoje vibrujici hlasivky, aby se v zaveru obou skladeb uklidnil do polohy blizke skoro az balade. Deska dozniva pomalou unplugged skladbou a cloveku se vybavuji souvislosti, ktere do pisni kladou posledni udalosti, o kterych se dozvidame. Btw. nad Evropu se dnes ma dostat mrak z Fukusimy. Blood of innocence burning in the skies...Trocha odlehceni na konec: nektere skladby zvedaji spotrebu nad udaje uvedene vyrobcem.

Zmeren, ochuzen

Byl jsem zmeren. Ke spechu jsem mel duvod; bylo to mimo obec. Prisla mi predvolanka, dostavil jsem se, vzhledem k evidentni podobe jsem se dvema velmi korektnim prislusnicim priznal (sice trochu kysele, ale ani to tolik nebolelo) a dostal jsem vubec prvni pokutu za rychlost v zivote. Pred ocima se mi odvijel cely muj motoristicky zivot ve zkratce:-)O fotku jsem si rekl,ale pry ji davat nemuzou. Jsem jeste nikdy nic za 1000Kc nenamaloval. Pochopeni se nedostavilo a musel jsem si obraz koupit, aniz bych jej dostal:-( Pri louceni jsem si neodpustil: Sbohem. Tak uvidime, na jak dlouho to bude, prvni interval je 9let a to vypada nadejne...

Vymena svicek

Vymenene svicky, fotky nedavam, prislo mi to banalni, bylo to jednodussi, nez jsem si myslel. Po demontazi kastliku na pylovy filtr je to zalezitost na pul hodky. Samozrejme jsou tam NGK:-)Ty stare vypadaly opet na origo, asi uz trpim paranojou, ale bylo na nich BMW a O2. Kdyz je najdu, tak je snad i nafotim.

Vymena oleje v - 6 stupnich Celsia

...nebylo to prijemne, ale tachometr se nepta, kolik je venku stupnu, kdyz nastane servisni interval:-) ale aspon svitilo slunce. dal jsem tam rovnou i pylovy filtr. dalsi stanice: vymena svicek, uz jsou pod strechou:-)ale to uz budem delat v garazi...

Top spít

Vzpomnel jsem si, ze na vyletu k nasim (zapado)nemeckym soudruhum jsem na podzim pri snaze testnout, kam me auto pusti, opakovane liznul 220 tachometrovych. Do 180 to zrychluje jak cert, do 200 to uz jenom zrychluje, temito rychlostmi jsem jel dele. Nad 200 se tomu moc nechce, tam uz je to boj s tachometrem. nebudu teoretizovat, kolik by to dalo s kopce s vetrem v zadech, protoze nejsme na rybach, ze...jinak pocit za volantem je do 180-190 az nebezpecne dobry, auto sedi pekne a jiste, nad tyto rychlosti jsem mel dojem, jako kdyz jsem onehda s favoritem obcas jel pres 100:-). vytraci se pocit 100%kontroly a ackoli je to mozna i o praxi, nebylo to prijemne. to jsou tedy priblizne rychlostni limity tohoto auta, na tech 220 bylo cca 5500-5600 otacek, takze skutecne teoreticky by tam jeste prostor byl. ale v me hlave uz ne. a mimochodem, i na nemeckych dalnicich je nutno hlidat si rychlost, kdysi jsem prehlidl omezeni na 100km/h a nasledky nebyly prijemne:-(

Back, zpatky, zuruck

Ano, chtel jsem napsat recenzi na konkurencni web a sem uz ani nepachnout. Nojono, realita je takova, ze chodim na weby oba a druhou recenzi na to samy auto nejak neane vypotit...takze se opet uverejnuju a oci me mozna budou opet palit. takze jen do mne:-)

Nový design

Tož bojkotovat to tu nebudu, ale hlava mi z toho jde trochu kolem. Takže AUTO.CZ přijde v podstatě neohlášeně s novým designem.OK modernizujeme, nemáme už přece století páry, že? Nový design umožňuje nové funkce, jak jsem pochopil. OK, mě osobně ty původní stačily, ale někomu třeba ne. Ale nedá se na to koukat déle než 20 minut a to už ok není. Ozvou se staří pardálové (a není jich málo) a začnou nový design kritizovat. OK. Začnou jej dokonce bojkotovat, což je jejich svaté právo, se mi aspoň zdá. Na to jim redakce slovy pana
Zezulky odpoví cosi o pískovišti, kolotočích, bagatelizací totálně júzr unfrendly (čti áj devastejting) prostředí atd. A tady vidím větší problém, než v barvičkách, nebo nevychytaných aplikacích. Tady je někdo mimo, sorry guru brilantně točených reportáží, na které bylo vždy radost se dívat, protože mají krom informací i šťávu a někdy i pěkně dávkovaný vtip. Jak již někdo velmi trefně poznamenal, uživatelé si sice hrají na Vašem písečku, jenomže vtip je v tom, že když uživatele rozzlobíte do té míry, že recenzi sundá a přesune ji jinam, tak Vám na tom krásném pískovišti zbyde písek, možná i pár báboviček, ale děti Vám jaksi utečou někam jinam. A moji milí, věřte mi, že když vy citujete Forda (a máte v určitém ohledu pravdu), tak já budu citovat třeba...Palackého: Kdyby Rakousko nebylo, museli bychom si jej vytvořit sami. Přeloženo: Když nas... dost lidí, věřte mi, že konkurence se najde, i kdyby ji lidé, kteří si doteď hráli na Vašem pískovišti, měli udělat sami. Nebudu vést nepříjemné řeči o tom, nakolik Vás živí reklama, protože sami to poznáte na vývoji návštěvnosti. Takže, poenta na závěr: v životě bych si nedovolil takto zareagovat na výtku zákazníka směřující ke kvalitě mnou nabízeného produktu. Zpátky nohama na zem bych prosil, mezi úspěchem a neúspěchem je často velmi tenká hranice a lidé dovedou být vůči některým výrokům velmi citliví. Zatím jste nejlepší, ale nemáte to předplacené, chlapi!

Doplnění k lepílkům a spol.

Jsem nucen rozšířit kategorii osob, chovajících se za volantem...podivně. Budiž tedy tato kategorie rozšířena o: TRAMTARADAAA: kšiltovky ve trojkových Golfech!

Myška v obci na úseku měřeném radarem opravdu těsně před ostrůvkem pro chodce byla poslední kapkou. Ne že by mne to až tak vzrušovalo, základem pro přežití všech jedoucích i jdoucích osob v okolí je v takové chvíli ubrat plyn a umožnit týnejdžrovi a šesti dalším týpkům, co v tom autě různě polehávaj, dokončit "valně hustej" manévr, nicméně cítím potřebu varovat ostatní, ať počítají s možností problému, až se jim někde při jejich cestách po naší vlasti ve zpětném zrcátku zjeví fantom místních okresek...

Takže ještě jednou si to shrneme: umožnit kšiltovce předjetí, nechat se černým dýmem obklopit vzápětí a s úsměvem člověka nad věcí valit tu svoji káru zas o kus dál...:-)

Jinak udržovanej trojkovej golf s motorem spalujícím tu správnou směs paliva: ano, nic proti tomu autu nemám, to aby bylo jasno...tam někde se začala psát jedna legenda:-) Jen klidně více pleší a méně kšiltovek za jejich volanty, prosím pěkně, kdo se má pak koukat na ty svíčky podél cest...a to beze srandy.

Simir na dovolené

Po návratu z dovolené a najetých 1500km musím říct, že Simir mi dělá radost. Sice jsem si již zvyknul na výkon, ale to není chyba auta. I přesto mi ještě dovede vykouzlit úsměv na tváři. Vše fungovalo na jedničku, nikde žádný zádrhel, aby taky jo, když je auto vlastně tak nějak právě zajeté:-) Podvozek mě jednou vyloženě podržel. Celkově: díky do Mnichova!

Hopsastrasse aneb nejdelší parkoviště v Evropě

Napadlo mě při jízdě po naší nejstarší dálnici jedno téma. Když D1 má tolik názvů, určitě se najdou i jiné názvy nějakých jiných silnic, či jejich částí, klopených zatáček, pasáží plných výmolů (u nás tak vzácných:-))) atd. Ha! Chytí se někdo? Jinak přeji hezký den a hladiny ať klesají...krom té v nádrži:-)

Ještě jedna zkušenost s BMW!

Byla zima, byl mráz. Na silnici uježděná silná vrstva sněhu, pod ní led. Jel jsem na brigádu. Byl jsem mlád a hloup. Takže jsem si ve svém tehdejším voze tovární zn. Škoda Favorit řekl, že se za tou Felinou na tom sněhu nepotáhnu 30tkou. Předjížděcí manévr v tak nízké rychlosti jsem vzhledem k povrchu a stavu vozovky ovšem hrubě podcenil. Nebudu to prodlužovat, posádka Felicie pokračovala díky konstantní rychlosti dál a docela je chápu, že nezastavili, když mi ani nevylítl airbag (prosím berte jako žert). No a já po nějakém tom kroucení volantem zaparkoval auto ve škarpě. Vynadal jsem sám sobě, ještě jednou jsem si vynadal, pak jsem si znova vynadal a pak zavolal asistenčku. Pár lidem, kteří zastavili jsem s nuceným úsměvem vždy řekl: Nene, děkuju moc, už jsem volal odtah, budou tu za půl hodiny. A pak to přišlo! Mé pozapomnělé setkání s BMW! Vozidlo asistenční služby totiž bylo třídvéřové kupé (asi E30) s letníma gumama! Pán byl z těch statečných a opravdu mě uvázal na lano a zkusili jsme Fáčko vytáhnout. Když z jeho letních gum začal stoupat odér, tak to vzdal. Jeho pomoc ale nakonec přesto byla klíčová. Na základě jeho rady jsem vjel na pole za mělkou škarpou, na poli se otočil a před zraky nevěřících řídičů jedoucích po silnici jsem se po zhruba kilometrové jízdě po tom poli dostal na vjezd pro traktory. A byl jsem zachráněn! Autu nic, mně nic, ideální způsob jak zjistit, že fyziku nevokecáš:-) Zvlášť ne na sněhu a ve Favoritu a s rychlejší hlavou než kolama:-)

Vzpomínky na BMW

22.7.2010 Lovil jsem v paměti, pátral v závitech a snažil jsem se přijít na to, jaké vzpomínky mám z dětství a dřívějších let na BMW, protože to umožná hrálo roli při výběru nynějšího auta.

Vzpomínka první: v rodině máminy kamarádky měli Bafo, muselo to být hodně těsně po revoluci, byla to určitě nafta a já byl moc malej na to, abych si pamatoval víc. Každopádně to bylo VELIKÝ auto, jediný svýho druhu ne v ulici, ale spíš v celé čtvrti. Bylo JINÝ, proto jsem si ho zapamatoval.

Pak dlouho dlouho nic, až služebka na podzim 2007 v Německu, kde mě na podpis nějakejch věcí svezl jeden německej dědula ve fungl nové trojce v kombíku. Měl to druhý týden, byl to třílitr v naftě, černá metalíza, měli jsme kousek cesty po dálnici a on pořád mlel: "Naja, da sind cvajhundrtzíbnuntachcich pferde drin." A dost nablble na svůj věk se přitom křenil. Rozjel to asi na 230km/h a pak smutně prohodil, že ho musí ještě šetřit, než se zajede:-) Upřímně řečeno je to už nějakej ten pátek zpátky a já tenkrát těžko mohl docenit, v jakém letadle jsem vlastně seděl.

A pak už nic, nic na vlastní kůži. Až teď poslední půlrok:-)

Simir na výletech

20.7.2010 Absolvovali jsme společně se Simirem dvě krátké dovolené v tuzemských luzích a hájích. Auto funguje, jezdí jak má, dlouhými trasami klesá spotřeba, střídáme se za volantem, je to zatím pohoda. O víkendu mě čeká výměna zadních destiček. Trošku jsem posunul vyzkoušenou Vmax, měl jsem slabší chvilku:-) Hezké léto a přeju všem, ať se svým nebo cizím zaviněním neobjeví ve večerních zprávách...

Prodloužený víkend, bilance

Je to sice téma spíš na blog, ale alespoň ve stručnosti bych chtěl vyjádřit smutek a také zděšení z toho, že během letošního prvního prázdninového víkendu zemřelo na silnicích 24 lidí. Každý jeden člověk, který o tomto víkendu na silnici umřel, po sobě zanechal šokované blízké, kteří se s jeho smrtí budou vyrovnávat dlouhá léta. Neznám konkrétní případy, jen jsem pokaždé, když jsme se někde dostali ke zprávám, sledoval, jak to úděsné číslo narůstá a běhal mi mráz po zádech. Byl to jednoduše masakr na silnicích. 24 lidí, kteří už nikdy nebudou moci otočit klíčkem. Vlastně celá jedna školní třída, nebo maličká vesnice, jakých jsou u nás stovky...jako kdyby zítra ráno nechápající učitelka našla na stole vedle třídní knihy jen celý štos pohřebních oznámení, nebo jako kdyby Honza, Tonda, Venca, Katka, Martin, Honza z bejvalýho mlejna, Lucina, Petr, Franta i ten novej žulajďák, jak se teď přistěhoval, Maty a třináct dalších!!! nepřišlo v pátek do hospody...hrůza a smutek...

Nové fotky 6.7.2010

První várka slíbených fotek!

hodnocení

22.6.2010
tak jsem se tu na ma.cz trochu porozhlédnul a došel jsem k tomu, že nebudu záporně hodnotit auta nad 9 bodů, abych lidem nekazil vypiplané body. pokud se mi něco nebude líbit, napíšu jim to dolů do diskuze raděj. jinak děkuju všem, co mi za fotky dali tolik bodů, já bych si je teda neudělil. ty fotky jsou ostuda, ale teď přes léto budem jezdit po zajímavějších místech a foťák bude vždy při ruce tak to spravím. auf wiedersehen!

21.6.2010
Ještě jsem si při psaní o pronásledovatelích uvědomil, že existuje cosi jako naše rodinná klasifikace osob, kteří se za volantem chovají vzhledem ke kubaturám svých plechových pokladů nestandartně. Jedná se o základní dělení na lepílky, spěchálky a permanenťáky.

Lepílek je člověk, který má zpravidla mnohem slabší vůz než Vy, ale jede na hranici jeho i svých možností jen proto, aby vám koukal do kufru, cože si to z nákupu vezete domů. Existují různé způsoby, jak se lepílků zbavit, o tom snad někdy jindy. Lepílek tedy jede metr za Vámi, ale zásadně se nikdy nepouští do předjíždění a to ani na rovných přehledných úsecích. Pokud mu ujedete způsobíte mu tím nepředstavitelnou psychickou újmu, kterou si při první možné příležitosti bude snažit zmenšit tím, že ulpí za dalším řidičem, který podlehne lákavým svodům jízdy podle předpisů.

Spěchálek je naopak řidič, který se nelepí, nýbrž dovedl předjížděcí manévr k dokonalosti. Prostě sešlápne plyn a jede. Je jedno, kde si Vás zamane smáznout, ale udělá to, je to buď anebo. Jeho revírem je zpravidla klikatá silnice třetí třídy, popřípadě zděšením ztichlá náves malé obce v pátek nebo v neděli odpoledne. Poměrně velké množství spěchálků má ve značce písmeno S (zřejmě jako "SPĚCHÁM") a na úzké kapotě znak okřídleného šípu.

Pak je tu permanenťák. Jak již jméno napovídá, pohybuje se po světě permanentní rychlostí zpravidla mezi 70 a 80km/h. Většinou se opět jedná o maloobsahové vozy. Permanenťák není lepílek! Lepílek se Vás zpravidla snaží zuby nehty udržet i mimo obec, ale jak jsem již řekl, nepustí se do předjížděcího manévru. Permanenťák ale ví svoje. On ví, že si Vás dojede v další obci, zabliká na Vás, eventuelně Vás i na nějaké té rovince v obci předjede a za městem se opět bude ve stejné výletní rychlosti kochat krajinou.

To be updated...

21.6.2010
Dostaváme se do nové fáze, kdy mi již od auta byla odstřižena řídící šňůra a jsem ochoten jej sem tam půjčit manželce. Sice občas skřípu zubama, když auto při rozjezdu radostně poskočí, že ho taky řídí někdo jiný, ale jinak se to dá. Nejčastější hláška mé drahé polovičky, když řídí, je v současnosti lakonické: "Mu ujedu". Pak sleduje vzdalujícího se pronásledovatele zakouslého do volantu ve zpětném zrcátku a když se mu ztratí za zatáčkou tak se spokojeně zašklebí. Takovou jsem ji dřív neznal:-). Občas se stane, že omylem vjede do zatáčky rychleji než zamýšlela a já pak mám pocit, že se i v ní probouzejí sportovnější geny. Ale říkám si, že vzhledem k tomu, že je to jediné auto v rodině, tak že si ho musí také osahat, aby nebyla za volantem vyplašená...:-)