Škoda 105 L Š 742M

Hodnoceno: 31× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Vůz již není ve vlastnictví naší rodiny, prodáno 1. května 2010. Recenze je upravena jen mírně, aby nebyla její autentičnost narušena.

Tuhle Škodověnku dědeček koupil jako novou 26. května 1987 za Kčs 56.810,-- a zanesena do evidence byla den poté (datum výroby je 20. 1. 1987). Přesná specifikace téhle Škodovky je dost zvláštní, je to totiž kříženec mezi výbavami "S" a "L". Nemáme tudíž v zadních dveřích stahovací okna ani popelníčky, koberečky nejsou látkové, ale gumové, přístrojový štít je obdélníkový, nicméně loketní opěrky na vnitřních výplních dveří zůstaly.

Dědečkova neskutečná pečlivost je dokumentována dostupností všech dokladů, které s pořízením a provozem auta souvisely. Našli jsme nabývací fakturu, návod k obsluze, který končí "servisní knížkou" v níž jsou záznamy o všech servisních zásazích stejně, jako všechny faktury za opravy za celých 20 let. Dokonce jsme našli i detailní přehled a následnou analýzu veškerých nákladů (dnes na to máme Spritmonitor).

Bylo mi 11, když děda Škodovku přivezl, tak nejde nemít k ní citový vztah. V roce 1987 byl nákup nového vozu obrovská událost. Trávil jsem v ní s návodem v ruce spostu času a zkoumal jak co funguje :-). Dneska to zní úsměvně, ale bylo to snad nejpodnětnější léto mého dětství :-D.

Za svůj dlouhý, leč kilometrově chudý, život dostala tahle 105 dvě rány a obě na zadek. První přišla na křižovatce, když děda zastavil vzorně na oranžovou (v bezprostřední blízkosti křižovatky sídlila dopravní služba VB), ale borec s Žigulem chtěl ještě projet a šoupnul nás pořádnou peckou rovnou do středu křižovatky. Chtěl jsem ho zabít! Naštěstí jsem na to byl ještě malý. Oprava tehdy proběhla v servisu Mototechny, kde děda auto koupil (k nehodě došlo 23. 10. 1987 při stavu tachometru 2.899 km) a i od této opravy jsem našel fakturu i veškeré doklady od pojišťovny (pojistné plnění činilo Kčs 2.661,--).
Druhou pecku dal už děda vlastním přičinením, když v roce 2000 dostal na rovné silnici smyk (bylo sucho, letní odpoledne). Asi usnul; po smyku následovaly hodiny a cesta do škarpy zadkem napřed. Škody byly větší než se původně zdálo (byl poškozen i blok motoru), ale díky tomu, že jsem dělal v servisu a nechtěl jsem Škůdku poslat do sběru nakonec oprava proběhla a nebyla ani tak drahá. Vedlejším efektem opravy bylo zjištění, že výměna Fridexu za Glycoshell znamená bleskový nástup topení a konec problémům s přehříváním :-).

Dodneška Staroušek bydlí ve své původní garáži, jen dostal ještě plachtu, aby se na něj neprášilo a jezdíme jen když je hezky, a to velmi málo. Kvalitu technického stavu dokazuje úspěšné absolvování STK i ME letos v březnu. Za takovou malou kuriozitu považuji fakt, že na autě jsou pořád původní pneumatiky Barum OR 34 vyrobené v roce 1986 a díky vzorné péči jsou pořád ještě použitelné!

Silné stránky

Za nejsilnější stránku tohoto konkrétního auta považuji, že je kromě koženkou potaženého "šuplíčku" namontovaného před řadící pákou v naprosto původním stavu - žádné úpravy natož tuning. Jednou to bude perfektní veterán.

Pak tu máme neoddiskutovatelnou romantiku letních výletů po okreskách jen za zvuku motůrku a svistu větru (vždy se mi vybaví pan doktor Skružný z filmu Vesničko má středisková a jeho řidičské eskapády).

A pak silné stránky typické pro celou modelovou řadu Š 742 - nízké náklady na provoz i údržbu, poměrně komfortní podvozek a hlavně zimní přetáčivost.

Slabé stránky

Jako každá Š 742 - nízký výkon, hlučnost, odskakování přední nápravy na velkých nerovnostech a nulová pasivní bezpečnost. Ale kdo by to řešil, ne?

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Zkušenosti mám rozporuplné. Značkové servisy Škodovky stojí v Budějkách za houby, když se mají postarat o tohodle stařečka, zato kluci v garážích jsou prostě skvělí.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Znám to jen z vyprávění, ale dalo by se to zhodnotit asi takto: "Mototechna v roce 1987.". Mimochodem, podle faktury jsem zjistil, že auta se v roce 1987 platila předem, složením patřičné částky na účet Mototechny vedený u České spořitelny. Skládala se odhadovaná částka a teprve dle faktury ke konkrétnímu autu se udělalo vyúčtování. Docela síla.

Závěrečné shrnutí

Takovýto skoroveterán potřebuje své. Jednak vlastní prostor, jednak šikovné ruce a taky spoustu času. Bydlím na sídlišti, auto tak muselo parkovat v sice krytých, ale veřejných garážích, kde se na autě nic dělat nedá. A i kdyby dalo, nejsem bohužel manuálně moc zručný :-(. A nakonec se ukázalo, že když už jsem Starouška přisunul o 150 kilometrů blíž bydlišti, tak jsem na něj měl míň času a příležitostí jej projet, než když byl ještě v Budějkách. A tak jsem Starouška, včetně všech dokladů (ovšem kromě analýzy nákladů, to je tak zajímavý ekonomický materiál, že jsem si jej nechal), předal do rukou velice šikovného automechanika z jedné vesničky za Prahou. Vím, že má kompletní rozmazlovací péči, přes zimu je uschován pod plachtou v teplé stodole. Ale stejně není jeden jediný den, kdy bych nelitoval toho, že jsem to musel udělat ;-(!
Jezdím do té vesničky v podstatě pravidelně, bydlí tam jedna moje moc dobrá kamarádka, mohl bych se jet na něj podívat, ale nějak na to nemám vnitřní sílu.
Tohle auto pro mě moc znamenalo, nejen že ovlivnilo moji profesní dráhu, bylo i jakousi spojnicí s dětstvím, s lidmi, kteří tu už nejsou.

Prostě mi chybí. Atmosféra toho auta, řízení, které si člověk musí odpracovat..... . Kdo to nezažil, nepochopí.