Recenze

Skipper (muž 40 let) Poslat zprávu
 
10 Majitel

Mini 3 door F55

9.82 Uživatelé

Hodnoceno: 17× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Mini 3 door, foto 1 Mini 3 door, foto 2 Mini 3 door, foto 3 Mini 3 door, foto 4 Mini 3 door, foto 5 Mini 3 door, foto 6 Mini 3 door, foto 7 Mini 3 door, foto 8
Mini 3 door, foto 9 Mini 3 door, foto 10 Mini 3 door, foto 11 Mini 3 door, foto 12 Mini 3 door, foto 13 Mini 3 door, foto 14 Mini 3 door, foto 15 Mini 3 door, foto 16 Mini 3 door, foto 17 Mini 3 door, foto 18 Mini 3 door, foto 19 Mini 3 door, foto 20 Mini 3 door, foto 21 Mini 3 door, foto 22 Mini 3 door, foto 23 Mini 3 door, foto 24 Mini 3 door, foto 25 Mini 3 door, foto 26 Mini 3 door, foto 27 Mini 3 door, foto 28 Mini 3 door, foto 29 Mini 3 door, foto 30 Mini 3 door, foto 31 Mini 3 door, foto 32 Mini 3 door, foto 33 Mini 3 door, foto 34 Mini 3 door, foto 35 Mini 3 door, foto 36 Mini 3 door, foto 37 Mini 3 door, foto 38 Mini 3 door, foto 39 Mini 3 door, foto 40 Mini 3 door, foto 41 Mini 3 door, foto 42 Mini 3 door, foto 43 Mini 3 door, foto 44 Mini 3 door, foto 45 Mini 3 door, foto 46 Mini 3 door, foto 47 Mini 3 door, foto 48 Mini 3 door, foto 49 Mini 3 door, foto 50 Mini 3 door, foto 51
 

Technické info

Přezdívka auta Mini Cooper Rok výroby 2016 Koupeno nové najeto [km]:100 palivo: benzin počet válců: 3 počet ventilů na válec: 4 objem [cm3]: 1499 výkon [kW]: 100 kroutící moment [Nm]: 220 zrychlení 0-100 km/h [s]: 8.2 maximální rychlost [km/h]: 207 počet rychlostí: 6 převodovka: manuální průměr kol [palce]: 16 zavazadlový prostor [l]: 278 pohon kol: přední spotřeba [l/100km]: 5.6

Popis vozu

Proč nové na operák?
Je načase dospět a začít se chovat rozumně. Přesně tahle myšlenka stála na začátku cesty, která vedla až k pořízení červeného Mini se závodními pruhy. Co k tomu dvaatřicetiletého tátu dvou dětí vedlo?
Mou sbírku aut tvořily dvě pětkové BMW generace E39 a jeden Jaguar XJ 12. V době patologického rozmachu downsizingu mě moc bavilo vlastnit R6, V8 a V12 o celkovém objemu 12 litrů. Jenže to mělo svůj háček. Po dvou cestách do Itálie, které se kvůli stáří mého vozového parku neobešly bez různých technických problémů (vesměs souvisejících s uchlazením mých velkoobjemových mastodontů), jsem se rozhodl, že potřebuji aspoň jedno auto, u kterého budu mít jistotu, že do cíle bez problémů dorazím za všech okolností. Jenže se mnou to není tak jednoduché. Nová auta mi moc neříkají a v jejich trvanlivost nemám moc velkou důvěru. Další problém je, že když už nějaké auto vlastním, tak se u mě projevuje určitá forma obsedantně kompulzivní poruchy. Moje auto musí být vždy čisté, musí dostávat nejlepší benzín, nejlepší oleje, nejlepší díly, nesmí jezdit do myčky, prostě musí být perfektní. A to leze jak do času, tak do peněz. Když jsem se nad tím zamyslel, tak jako nejlepší forma provozování auta mi vyšel operativní leasing. Takže jsem začal pátrat, co a za jakou cenu by přicházelo v úvahu. Auta jsou pro mě i koníček, ne jen prostředek na přepravu z A do B (na to by mi při mém využití auta stačily v 90% mé nohy), takže jsem chtěl něco, co bude každodenně použitelné bez větších kompromisů, bude se mi to i líbit a bude to i jízdně aspoň trochu příjemné.

Proč ale Mini?
Původním cílem byl VW Golf. Ve zvýhodněném operativním leasingu dealer nabízel verzi 1,2 Comfortline, sice mě to extra nenadchlo, ale budiž. Dobrá byla i reakce prodejce – Vy chcete platit 8 tisíc měsíčně za Golfa??? Dal jsem mu zapravdu. Pro forma jsem se kouknul i na nabídku Škody. Rapid a Yeti se mi prostě nelíbí, takže Octavia. V nabídce byly dvě benzínové verze - 1,4 G-Tec (CNG ale v okolí nemám kde tankovat) a 1,0 TSI. Litr jsem byl i projet a byl jsem celkem mile překvapen. Ve dvou lidech to auto i celkem jede, jen tříválcový motor se svým veselým zvukovým projevem k chladné Octavii prostě nehodí. Kdyby ale nebyl jiný výběr, tak bych do původní předfaceliftové Octavie asi i šel, do čtyřoké už teda ani náhodou. Chvíli jsem zauvažoval i nad Fabii, nová se mi i celkem líbí, ale něco tomu chybí. A pak jsem si vzpomněl na nabídku BMW. 1er mě až tak nebere a kromě toho vycházela o něco dráž, tak jsem skončil o jedny dveře vedle – v autosalonu Mini, kde zrovna běžela akce operativního leasingu na pětidveřový Mini Cooper. Proběhlo několik testovacích jízd s různými verzemi a motorizacemi a bylo rozhodnuto.

Je Mini mini?
Tak hned úvodem pro všechny, pro které novodobé Mini není dost mini. Pochopte už, že je to značka. Trademark. Není to popis vozu, podobně, jako Volkswagen není lidové auto. Pro mě Mini znamená značku, která nabízí vůči konkurenci v každém segmentu stylovou alternativu, která je vždy o něco menší než konkurence a taky se víc orientuje na řidičské zážitky. Tradicionalisté současnou generaci považují za přerostlou, méně puristickou a celkově více orientovanou na běžné uživatele. No, já jsem běžný uživatel, takže tato orientace auta mi přesně vyhovuje. Tak pojďme pomalu k autu.

Líbí - nelíbí?
Exteriér nového Mini bude asi rozdělovat názory nejvíc, hlavně v pětidveřové konfiguraci. Daní za bezpečnost chodců je tvar přední části, která musí být vyšší než u předchůdců, dále se tady objevuje přední převis – do nedávna u Mini věc nevídaná. Zde vidím výhodu pětidveřové karoserie – celkový profil vypadá podle mně vyváženěji, než u klasického třídveřového hatchbacku. Nevýhodou je ztráta bezrámových oken a taky cca 30 okenních sloupků na metr délky auta. Vypadá to divně a jako nejlepší řešení mi přišla volba tónování zadních skel, která tento neduh vcelku zdatně eliminuje. To bylo taky jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl, že auto bude mít bílou střechu – vytváří to hezký kontrast, díky kterému pás bočních oken vypadá jako jednolitá tmavá linie. Další věc je roztomilý vzhled. Když přijdete na parkoviště, kde se většina aut tváří nasraně a drsně a to Vaše se na Vás usmívá, tak je to celkem příjemný začátek dne. Svůj podíl na tom mají detaily. Velké přední a zadní světlomety, velké zrcátka, retro anténa. Všechno tohle dohromady vytváří malé auto s výrazem spokojeného buldoka. Detaily jsou také to, co autu dodává nádech prémiovosti. Podsvícené chromované kliky, koncovka výfuku, minimální spáry atd. Auto původně dorazilo bez pruhů, ale rozhodl jsem se, že k charakteru auta se prostě hodí a auto s nimi vypadá podle mně daleko lépe. Když to shrnu, tak asi nejtěžší práce na světě je dělat dizajn Mini. Všichni čekají, že to bude více méně to stejné a přitom vždy jiné a moderní. Za mě – k výsledku sice mám pár drobných výtek, ale auto si mě jako celek získalo.

Jaké je uvnitř?
Kdysi dávno jsem si zkoušel první generaci nového Mini a jeden z dojmů byl, že ten interiér vypadá sice zajímavé a cool, ale taky nějak bakelitově. To se o současné generaci říct nedá. V době, kdy už i u části mainstreamu nenajdete měkčené plasty ve výplních dveří a to ani ve střední třídě, tak interiér Mini výběrem materiálů nadchne. Ano, je to pořád spousta plastu, ale všechno je měkčené a na dotek příjemné. Zpracování je příkladné a ať jsem na něm hledal chyby sebevíc, prostě jsem je nenašel. Problém je ergonomie. Zde jasně dostala přednost forma před funkčností. Ovladače tvářící se jako z letadla jsou fajn, nijak nevadí, taky ovládání stahování oken ve dveřích je super. Pobaví taky startovací tlačítko, které po zmáčknutí spojky začne červeně pulzovat a dává pocit, že Mini je něco živé a že už se nemůže doćkat jízdy. Sedačka řidiče i spolujezdce se dají nastavit podélně i výškově, to stejné i volant. Přesto jsem si tak nějak nenašel optimální polohu. Jsem zvyknutý sedět vzpřímeně, a když chci při svých 170 cm dosáhnout na spojku, tak musím mít skrčené lokty, nebo se smířit s větším sklonem opěradla. Dále je tady loketní opěrka, která je sice fajn, ale v kombinaci s krátkou řadící pákou a umístněním ovladače iDrive zavazí jak při řazení, tak při ovládání infotainmentu. Řešení je jednoduché – sklopit ji dozadu, případně ji vůbec neobjednávat. Zajímavé je dívat se na svět přes ultranízké čelní sklo, v kombinaci s výše zmíněnými přepínači to opět evokuje letadlo. Blbé je to ale na semaforech - když stojíte jako první auto na křižovatce, tak se musíte všelijak vykrucovat, aby jste na semafor viděli. Jinak ale k výhledu výtky nemám, zadní sklo je sice malé, ale stejné jsem zvyklý couvat na zrcátka a ty jsou hodně velká. Na zadní sedadla se nastupuje přes ultrakrátké dveře. Samotné nastupování je trochu akrobatický výkon, ale děti ho zvládají naprosto v pohodě. Naproti tomu je místo na zadních sedadlech dostatečné i pro dospělé – proti třídveřové verzi se natáhl i rozvor auta. Před sedačkami je rozměrný kruhový otvor na pití, který v případě nutnosti převozu pěti lidí docela zavazí, jinak je ale použitelný na transport prakticky čehokoliv – od rodinného plyšáka až po lahev sektu. Možnosti individualizace jsou prakticky neomezené, já jsem se rozhodl pro vcelku střídmou kombinaci základních sedaček, dekoru piano black a tmavého stropu. Není asi nejpraktičtější, ale mně se prostě líbí. Objem zavazadlového prostoru 278l není nic extra, ale odkládací prostor je zcela bez výčnělků. Samozřejmostí je dvojité dno, které po odklopení zůstane přichyceno k opěradlu sedaček. Po sklopení opěradel se dá posunout nahoru a vytvoří pak zcela rovnou ložnou plochu, která začíná přesné na nakládací hraně dveří. Za mně super. Co mě nenadchlo, je hluk v interiéru. Já ale asi nejsem tak úplně normální uživatel. Jsem odchován BMW E39 s dvojitými skly a i tam mě sral hluk od pneumatik. Tady od okolního světa nejste tak izolovaní, ale taky se to hodí k charakteru auta, které tak víc vtahuje do hry.

Co výbava?
Renocar při konfiguraci vozu na operativní leasing nabízel k motorizaci Cooper výbavu za 57000 v ceně. Problém ale je cena jednotlivých prvků, takže když chcete, aby auto jakž takž vypadalo a aby mělo i pár těch věcí, které zpříjemňují život, tak tuto sumu hodně snadno přeletíte. Cena mého auta se zastavila na cca 680000, co je za auto této velikosti už sakra moc. Ale k tomu se dostaneme. Takže, co jsem si do Mini navolil? Pár samozřejmostí, jako sportovní multifunkční kožený volant, který výborné padne do ruky, parkovací senzory vzadu, na zimu vyhřívané sedačky řidiče a spolujezdce, výhřev čelního skla. Auta se nabízejí i s několika pakety – Salt, Pepper a Chili. Já jsem šel do prostředního Pepper, který přidává 16tipalcová kola, automatickou klimatizaci, odkládací paket, světelný paket, mlhovky, palubní počítač, světelný senzor a koberečky. Oželel jsem LED světla, popravdě se mi vzhled základních líbí víc a v noci jezdím minimálně. Příště bych asi zvážil, jestli objednávat loketní opěrku. V základu Mini nabízí docela nevzhledné autorádio, které se svým tvarem vůbec nehodí do kruhového dílu uprostřed palubky. Takže vyšší rádio s iDrivem je nutností. Do navigace s ještě větším displejem jsem už ale nešel. Ovládání je intuitivní, rychlé a přehledné, bez dotekového displeje, takže tady jsem maximálně spokojen. Nabízí i pár funkcí, které ocení hlavně děti – aspoň je máte čím rozptýlit. V autě je dále USB přípojka, AUX vstup, CD přehrávač je bohužel již minulostí. Kolem centrálního displeje je LED proužek, který bude opět bavit hlavně děti. Má několik funkcí, které se buď dají nastavit, případně se automaticky přepínají. U mě funguje jako otáčkoměr, dále ukazuje nastavení klimatizace a mění barvu při přepínání jízdních režimů a nakonec slouží i jako barevný indikátor parkovacích senzorů. Všechno tohle se dá dle potřeby a vkusu vypnout.

A teď to hlavní. Jak to celé jezdí?
Jsem fandou velkých sedanů s náhonem na zadní a zajímavé motory u mě začínají u atmosferické R6. Jak jsem sakra skončil u foukané R3? Jednoduše. Zahodil jsem předsudky a zkusil jsem ho. Jedná se o motor B38, který BMW dává do aut po velikost 3er. Nápis na krytu motoru hrdě hlásá TwinPower Turbo. Trochu mě to zarazilo, turbo je tam totiž jedno a není to ani twinscroll. BMW tím má pravděpodobné na mysli kombinaci turba a systému Valvetronic. Do BMW mi tento motor svým charakterem nesedí, ale v Mini je úžasný. Po nastartování jsou vibrace minimální, ale slyšíte ho. Když jde do otáček, tak má hezký sytý zvuk a valčíkový rytmus na tři doby zní živě a vesele. Proti HTP, kterému vděčím za své předsudky o tříválcích, je to jiný svět. Když jsem hledal křivku průběhu výkonu a točivého momentu, tak jsem zjistil, že maximum točivého momentu motor dosahuje už někde kolem 1250 ot/min, klesá až těsně u omezovače. Výkon graduje lineárně až k omezovači. Celkem to vypovídá i o charakteru motoru. Do 1250 otáček se nic moc neděje a pak auto začne plynule zrychlovat až k omezovači. Nemá výkonovou špičku jako klasická atmosféra, ale zase to není ani klasické turbo, které v otáčkách vadne. Výkon 100 kW a točivý moment 220 Nm není v reálném životě dechberoucí, ale rozhodně je dostatečný. Zkoušel jsem i verzi Cooper S se čtyřválcem o výkonu 142 kW – naprosto stejný výkon, který jsem měl v 525i. Z auta se stala malá řízená střela, která už byla sakra rychlá, ale v reálném provozu na okresce nebyla zábavnější, než klasický Cooper. Dovedl bych si ho představit na okruhu, ale do běžného života mi tříválec svým veselým charakterem seděl víc. Motor spolupracuje se šestistupňovým manuálem, který má krátké a přesné dráhy. Zajímavé jsou automatické meziplyny. Docela mě to překvapilo, ale funguje to výborně. Vypínají se deaktivováním stabilizace. Převodové stupně jsou hodné dlouhé, na dálnici na šestku při stotřiceti motor točí 2500 otáček. Jediná nevýhoda je, že na své oblíbené testovací silnici (prudké stoupání a prakticky samé serpentíny) si prakticky nezařadím vůbec, prostě tam zůstane jen dvojka. Podvozek je na autě standardní, bez variabilní tuhosti tlumičů. Je tuhý, ale přitom zároveň dobře tlumí. Pravý opak uhoupaných podvozků, kde ale cítíte každou ránu. Tohle se podle mně povedlo. Jediný problém jsou příčné nerovnosti, které se dovedou projevit nehezkou ránou, která je naštěstí jen akustická a schytají to jen tlumiče a ne Vaše páteř. Elektronický posilovač ponechává v řízení dostatek citu, pořád víte, co se s předními koly děje. Auto se v zatáčkách prakticky nenaklání, chová se striktně neutrálně a jednoduše jede tam, kam ho nasměřujete. Na limitu přechází v bezpečnou nedotáčivost. Když ale chcete jeho limity najít, tak musíte zcela vypnout pud sebezáchovy a do zatáček najíždět absurdní rychlostí. Když to shrnu, když přejedete mravence, tak o něm víte, na druhou stranu si ale nevyrazíte zuby. Sedíte nízko a auto se Vás celou dobu snaží vtáhnout do děje a daří se mu to. Na prstenci kolem řadící páky je přepínač jízdních režimů – sport, mid a green. Mění odpor, který klade řízení a odezvu na plynový pedál a opět to funguje docela dobře. V režimu sport stačí i lehké polechtání plynu a auto zahrabe předníma a žene se vpřed s energií veselého buldoka. Zajímavostí je sportovně laděný výfuk, auto si v sportovním režimu občas do výfuku i střelí – prostě blbost, která ale potěší.

Jaké teda nové Mini je? Je to průser, nebo trefa do černého?
Každopádně dospělé a jak pro koho. Pro někoho je to všechno špatně, pro mě naopak dobře. Kdyby nebylo aspoň trochu univerzál, tak bych o něm ani nemohl uvažovat. Interiér už odpovídá prémiové cenovce, poskytuje dost místa pro dva dospělé, dvě děti a batožinu. Nastupování na zadní sedadla je pro děti pohoda, ale nechtěl bych vzadu vozit babičku s artrózou kyčle. Dovolí Vám užít si zábavy za volantem a nemusíte být přitom dobrý řidič. Nemusíte si hlídat apexy, snažit se o přesné trefení meziplynu a i tak si budete jízdu s ním na okresce užívat. Problém je, že z Vás neudělá lepšího řidiče, prostě se v řízení nijak nezlepšíte, na to jsou tady jiná auta. Jednu věc ale dokáže vždy. Každý, kdo si to auto zkoušel, vystupoval s veselým úsměvem. To auto je zábavné, chyby odpouští a na nic si nehraje. Zároveň je to auto, které objektivně nikdo nepotřebuje, takže se nepořizuje rozumem. Aby jste si ho pořídili, tak se Vám prostě musí líbit a musíte ho chtít. Racionální argumenty budete hledat až pak.

Takže tříválec, turbo a elektronický posilovač – důvod k nadávkám?
Pokud by to všichni výrobci zvládli odladit takhle dobře, tak bych se budoucnosti až tak nebál. Nadchlo mě až tak, že jsem se rozhodl, že rodinnou garáž rozšířím i o Clubman. Ale své V12 se i tak nevzdám.

Silné stránky

Motor
Podvozek
Veselý exteriér
Prémiový interiér

Slabé stránky

Nastupování na zadní sedačky
Ergonomie (loketní opérka)
Spousta okenních sloupků na krátké auto
Start-stop. Tříválec při startu zavibruje a není to pak ono - musí se vypnout po každém startu.

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Žádné

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Renocar Brno. Při převzetí auta jsme zjistili, že auto do něčeho ťuklo, následkem čeho se poškodila přední maska. Vyřešeno v průbéhu pár dnů, po dobu opravy jsem dostal náhradní auto, celkem se mi to hodilo, potřeboval jsem zrovna absolvovat cestu do Jeseníků, takže jsem aspoň ušetřil 500 km ze svého ročního limitu. Tím jsem dostal možnost otestovat naftovou verzi s automatem. Jede to docela dobře, ale ten soundtrack je daleko horší. Šestistupňový automat je s motorem sladěný dobře, jen třeba nechápu, když už auto jednou přepnu ovladačem jízdních režimů na sport, tak nastavení automatu musím upravit polohou voliče. Ale možná to nékomu vyhovuje. Kombinace to nebyla špatná, ale k charakteru Mini mi moc neseděla. Zato spotřeba se při docela sviźné jízdě nedostala pŕes pět litrů.
Jinak je moje auto na operativní leasing, 4 roky, limit 60000 km, měsíčně za 7677,5 Kč včetné DPH. Vzhledem k tomu, že roćné najedu akorát 15000 a auto mě většinou omrzí právě po čtyřech letech, tak je to pro mně ideál.

 


Další vozy Mini 3 door



Vyhledat podle modelu
Vyhledat pouze:

Další auta majitele

Hodnocení
spolehlivost
10
praktičnost
7
prostornost
7
jízdní vlastnosti
10
jízdní komfort
9
provozní náklady
9
náhradní díly
10
výkon motoru
8
spotřeba
8
hlučnost motoru
10
kvalita sedadel
8
brzdy
10
zavazadlový prostor
8





Blesk.cz

Hlasová asistentka Alexa vyzvala dívku (10), aby strčila minci do zásuvky

Hlasová asistentka Alexa vyzvala dívku (10), aby…

Virtuální asistentka Alexa od americké společnosti Amazon vyzvala desetiletou dívku, aby přiložila minci k…

Vrácení, výměna i reklamace vánočních dárků: Nejčastější otázky a odpovědi, největší fígle prodejců!

Vrácení, výměna i reklamace vánočních dárků:…

Radost z vánoční nadílky se může snadno změnit v rozčarování, stres a vztek. Stačí najít pod stromečkem nevhodný…

 

iSport.cz

Za čtyři flopy jeden Lischka. Prosadí se umělec Falta líp než křídla před ním?

Za čtyři flopy jeden Lischka. Prosadí se umělec…

Výdaje na Rudolfa Reitera, Milana Lalkoviče, Romana Potočného a Pepeho Menu, čtyři nedávné neúspěšné akvizice…

Přípravy na ligu ONLINE: Slávista Bah má covid, Beran trénuje s Bohemians

Přípravy na ligu ONLINE: Slávista Bah má covid,…

Jarní část fotbalové FORTUNA:LIGY odstartuje 5. února 2022, jednotlivé týmy už proto v prvním lednovém týdnu…

 

Reflex.cz

Omikronem se do konce týdne nakazí až dvacet milionů Čechů, nastínil Dušek pesimistický scénář

Omikronem se do konce týdne nakazí až dvacet milionů…

Přední český covidový scénárista Ladislav Dušek, který během pandemie zveřejňuje různé scénáře vývoje, opět…

Poučení z odchodu Angely Merkelové. Voliči ztrácejí zájem o „všeuměly“

Poučení z odchodu Angely Merkelové. Voliči ztrácejí…

Angela Merkelová odešla ze světové politiky v plné slávě a dalo by se očekávat, že její úspěchy svědčí o tom, že…