Alfa Romeo 155 Alfa Romeo 1.8 Twin Spark 16V

Hodnoceno: 9× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Původním autorem recenze je uživatel s nickem "jacques3377".

Velký a prostorný sedan:-)

Silné stránky

Strmé a přímé řízení, nejlepší jízdní vlastnosti - auto drží jako přibité, ostré ABS, pozinkovaná karosérie, výborný zvuk motoru. Tah motoru při překročení 3000 otáček.

Slabé stránky

Malý rejd řízení, náročnost na servis přesně podle pokynů výrobce.

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Zatím ještě nic nebylo třeba měnit ( auto je přitažené z Itálie po prvním majiteli ).

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Vynikající, můžu doporučit...

Příběh jak jsem se dostal k Alfě Romeo 155 :-)

Jako malý kluk jsem koukal v TV na seriál Komisař Rex a velice se mi líbilo velké hranaté auto ve kterém se psí hvězda seriálu vozila. A tak jsem si postupem času tohle auto úplně zamiloval a dal si předsevzetí že až jednou budu dospělý a budu mít řidičák tak si tohle auto pořídím:-))) Když mi bylo 6 let tak táta přemýšlel o koupi nového auta a objížděl autobazary. Jednoho dne přijely s mamkou domů a táta prohlásil: Chceš tu Alfu no tak ji koupíme. A tak podle mamčina rozhodnutí jsme se stali majiteli Alfy Romeo 33 1.4 boxer. Už od prvních okamžiků jsem byl do toho auta absolutní blázen a tak začla moje závislost na vozech Alfa Romeo. Ale každý příběh jednou končí a tak se naše Alfa ocitla v rukou jiných majitelů psal se rok 2006. Po té táta koupil vůz značky VW ale moje nadšení z nového vozu bylo velmi znatelně menší než z Alfy. Čas ale plynul a já jsem začínal koukat po svém prvním autě a ani na okamžik jsem nepřemýšlel nad tím, že by to mělo být něco jiného než Alfa Romeo 155. Jedna se objevila v nedalekém bazaru a byla velice levná tak jsem usoudil že pro začátek by to nebylo špatné auto. Vydal jsem se do bazaru a domluvil si testovací jízdu. Ze začátku všechno vypadalo dobře motor šel tak jak měl. Když jsem vyjel z bazaru všiml jsem si že nefunguje tachometr, ale usoudil jsem že to může být jen porouchaný náhon, ale po kilometru jízdy to začlo: kdykoliv jsem motoru víc naložil tak úplně vynechal a po třech vteřinách nečinnosti zase zatáhnul jak divej. S prodejcem jsme byli rádi že jsme dokulhali zpátky do bazaru já poděkoval a šel rychle pryč a pomalu jsem přestávál značce Alfa Romeo věřit. Řekl jsem si že provedu ještě jeden pokus a pak začnu koukat po jiných autech a vybral jsem si na zkoušku to nejlepší co jsem na internetu našel: Alfu Romeo 155 1.8 Twin Spark 16V Sport. Vydal jsem se do brněnského autobazaru a už od první chvíle co jsem auto spatřil jsem cítil že bude úplně bez problému. Prodejce mi podal klíčky ať si jí sám natočím, ona naskočila hned na první otočení a podotýkám že na teploměru bylo -4 stupně celsia. Celé auto jsem si důkladně prohlédnul a nenašel jsem na něm jedinou chybičku až na pár škrábanců. Po té jsem ho projel a by jsem uchvácen zvukem motoru a tím jak auto táhlo když se hnalo do otáček. Podepsal jsem smlouvu a už si vezl Alfičku domů spokojený jak malej kluk:-))) Cesta domů měřila 150 km a celá proběhla bez sebemenších komplikací, akorát mě trošku štvalo že silně chumelilo a já nemohl Alfu pořádně zkusit. Doma z toho moc radost neměli a ta radost byla ještě menší když jsem druhý den předvedl celé rodině jak "kurevsky" auto jede. Rozjel jsem se na nejdelší rovině která se zde v okolí nachází... Na plynový pedál jsem šlapal jako divej a dával tam jeden kvalt za druhým, až se ručička tachometru blížila magické hranici 200 km/h. Byl to neuvěřitelný fofr ale čím rychleji jsem jel tím více jsem k Alfě cítil důvěru. Když jsem měl na tachometru 210 km/h sundal jsem nohu z plynu a znovu jsem plyn sešlápl až na podlahu a Alfa i v této rychlosti zabrala jak divá. Spokojeně jsem dojel domů a dal svoje milované autí na parkoviště a táta prohlásil: No teď jsem se toho bál i já:-)))) Za měsíc co Alfici mám jsem na ní najel už cca 1000 km bez větších problému. V plánu mám nové vrtané brzdové kotouče, olej Selénia 10W-40, rozvody včetně kladek a vodní pumpy, všechny filtry, čirá světla dozadu a origoš koberečky Alfa Romeo dovnitř vozu. Svoji Alfičku miluju nadevšechno na světě a za nic bych jí nevyměnil. A na závěr si dovolím malé rýpnutí: dost dobře nechápu jak někdo může jezdit automobilem značky Škoda když Alfa Romeo je o 20 roků vpředu oproti Škodovce. Můj vůz je pozinkovaný a to je jeden z posledních, taková Škoda začla auta zinkovat až když vyráběly jedny z posledních Felicií a to je jen jeden z mála důvodů proč mám Alfu a ne nějakou "žabožroutskou" Škodovku kterých jsem vyškolil na silnici už moc a moc. CUORE SPORTIVO!!!!