Recenze

10 Majitel

Honda Accord UC1

9.75 Uživatelé

Hodnoceno: Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Honda Accord, foto 1 Honda Accord, foto 2 Honda Accord, foto 3 Honda Accord, foto 4 Honda Accord, foto 5 Honda Accord, foto 6 Honda Accord, foto 7 Honda Accord, foto 8
Honda Accord, foto 9 Honda Accord, foto 10 Honda Accord, foto 11 Honda Accord, foto 12
 

Technické info

Přezdívka auta EX V6 USA Rok výroby 2003 Koupeno ojeté najeto [km]:193000 palivo: benzin počet válců: 6 počet ventilů na válec: 4 objem [cm3]: 2997 výkon [kW]: 180 kroutící moment [Nm]: 287 zrychlení 0-100 km/h [s]: 7.8 maximální rychlost [km/h]: 208 počet rychlostí: 5 převodovka: automatická průměr kol [palce]: 16 pohon kol: přední spotřeba [l/100km]: 7.5

Popis vozu

Nedávno jsem si kupoval osobní vozidlo v USA pro potřeby občasného provozu - drobnější zařizování po městě, ale hlavně dlouhé rekreační a poznávací výlety do národních parků. Původně jsem vybíral mezi vozy, které se v podobných verzích prodávají v Evropě, nakonec ale padla volba na americkou verzi Hondy Accord z roku 2003. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě jedná o vůz u nás prakticky neznámý (evropská verze Hondy Accord se v USA prodává pod značkou Acura), rozhodl jsem se část sobotního dopoledne věnovat sepsání pár řádků o tomto autě, abyste z toho taky něco měli :) a taky to aspoň nezapomenu, když si to hezky sepíšu :)

Hlavními kritérii pro výběr auta byly bezpečnost a spolehlivost provozu. Kromě toho mi šlo i o co nejnižší ztrátu hodnoty a tedy i celkové náklady, protože plánuji auto za rok nebo dva poslat dál. Chtěl jsem také něco, v čem se budu se svojí výškou 6 stop a 7 palců na dlouhých štrekách mezi národními parky cítit dobře.

Honda velmi dobře splňuje všechny výše uvedené požadavky a podle statistik a uživatelských recenzí se jedná o jeden z nejspolehlivějších modelů na americkém trhu. V USA se jedná o velmi populární model a hodnotu si tudíž drží poměrně dobře. Auto, které jsem si nakonec koupil, mělo najeto bezmála 120 tisíc mil, tedy skoro 193 tisíc km. Původním úmyslem bylo koupit podstatně méně ojetý vůz, nicméně technicky i kosmeticky bylo auto v takřka perfektním stavu a také mělo dosud pouze jediného majitele a mimořádně pečlivě vedené servisní záznamy (v Americe existuje velmi šikovná on-line servisní knížka - Carfax), které prokázaly, že auto nikdy nebylo bourané a
mělo pravidelné servisní prohlídky, včetně výměn oleje. Nyní už moje Honda také absolvovala všechny 3 svolávací akce týkající se tohoto konkrétního modelu - jedna z nich se týkala převodovky (o tom se ještě zmíním), zbylé dvě nějakých víceméně zanedbatelných záležitostí. Právě pečlivost servisních záznamů byla pro mě jedním z hlavních 'selling points' tohoto auta. Dalším bylo živé setkání s autem, které působí příjemně solidním dojmem uvnitř i navenek.
O nějaké korozi nemohla být ani řeč, vzhledem k tomu, že auto strávilo patrně celou svou dosavadní kariéru na teplém americkém jihozápadě, se se srážkami a sněhem asi setkávalo minimálně. Zkušební jízda proběhla příznivě, všechny "bells and whistles" byly na svých místech a řádně fungovaly. Když se cenu povedlo stlačit na částku o 1700 dolarů nižší, než byla doporučená prodejní cena dle tzv. "Kelley blue book", bylo v podstatě o koupi rozhodnuto a já se tak stal majitelem jednoho zástupce americké verze Hondy Accord sedmé generace, vyráběné v Marrysvillu ve státě Ohio v letech 2003-2007, v nejvyšší výbavě EX a s karosérií sedan. Ve svém roce výroby tento vůz představoval v podstatě vrchol americké nabídky Hondy, nepočítáme-li velkoprostorovou Hondu Odyssey a samostatně stojící luxusní značku Acura. Kromě sedanu bylo v nabídce ještě kupé (jedná se o tradiční dvě karosářské verze amerického Accordu), které ale poněkud postrádá eleganci 6., 8. a nyní i nové 9. generace. Z počátku mi Honda Accord 7. generace připadala trošku neforemná i jako sedan, zejména přední převis karosérie nemusí působit vrcholně esteticky, ale nakonec jsem si jeho zvláštní vzhled oblíbil. Čumák trochu připomíná Hondu Civic, která se zhruba ve stejné době prodávala i u nás. Vysloveně si mi ale líbí vzhled zadních sdružených svítilen, které zejména v noci při rozsvícených světlech vypadají efektně. Podle mého názoru jim bylo ublíženo pozdější modernizací modelu, v roce 2006 nebo 2007, kdy se jejich vzhled přiblížil modelu kupé, ale současně s tím také spoustě jiných aut, a pohled na Accord zezadu tím ztratil určitou nezaměnitelnost. To je ale osud mnoha
tzv. faceliftů - u naprosté většiny aut je výraznější facelift podle mého názoru spíš změnou k horšímu - zatímco první návrh vozu je dán dlouhým vývojem a reprezentuje tak to nejlepší, s čím je designerský tým značky po všech technických a jiných restrikcích schopen přijít, výraznější facelift je zásah do harmonického celku daný marketingovou potřebou novější model odlišit od předchozího nebo naopak sjednotit s jinými modely značky, popřípadě vytvořit zdání vývoje. Naproti tomu malé facelifty jsou často zdařilé retuše původního designu - nejspíš proto, že vycházejí z potřeby design vylepšit. Ale - nechť si každý kdo chce utvoří svůj vlastní názor na facelifty, kdo nechce ať si netvoří žádný a my se pojďmě dál věnovat Hondě.
Interiér vozu je ve verzi EX se šestiválcem je standardně čalouněný kůží - tu najdete kromě sedaček také na výplních dveří, středové loketní opěrce, volantu a hlavici řadící páky. Ti, kteří nedovedou odolávat pohnutce vpichovat prsty plnou rychlostí do všech umělých hmot široko daleko, zažijí v interiéru Accordu hodně bolestivých podnětů. Většinou se totiž jedná o tvrdé plasty. Kdo má svou deviaci pod kontrolou a s bořením údů do igelitu si vystačí jen na pár strategických místech, dá ortopedovi na svém obvodě vydělat o poznání méně. Pás plastické hmoty nad uzamykatelnou přihrádkou před spolujezdcem, proužek téhož materiálu vpravo od přístrojové kapličky, nebo výplně horních okrajů dveří jsou totiž vyhotovené z měkčených hmot. Normální jedinec pak bude zcela spokojen. Vzhled a textura materiálů snad s výjimkou vrchní části stříšky přístrojové kapličky působí velmi dobře a ani v sousedství kvalitního koženého čalounění nevypadají nemístně. Taktéž dílenské zpracování interiéru je prvotřídní, což vždycky ukáže až čas - téměř úplná absence nevítaných akustických projevů při jízdě s výjimkou opravdu nerovného povrchu je při stáří vozu 9 let a nájezdu 193 tisíc kilometrů vpravdě obdivuhodná. Zvuk motoru je kultivovaný, do interiéru proniká jen velmi tlumeně a posádku nijak neobtěžuje. Jen při akceleraci se motor trochu ozve - je to ale docela přijemné noblesní předení šestiválce.

Úrovní odhlučnění aerodynamického svistu a valivého zvuku od pneumatik se vůz přinejmenším vyrovná řadě nových aut střední třídy. Prostoru je v autě více než dost - přes svou nadprůměrnou výšku se bez obtíží posadím "sám za sebe" a nebýt střešního okna, měl bych dost místa i na hlavu. Velmi se mi líbí přístrojová deska, narozdíl od podivných kreací v Civicu, připomínajících kabinu kosmické lodi, je kokpit Accordu elegantní s přehlednými přístroji a díky vkusnému osvícení je s Accordem příjdmné proplouvat noční dálnicí. Ovládání oken včetně střešního, vnějších zpetných zrcátek a obou předních sedadel je v modelu EX plně elektrické. Přední sedadla jsou elektricky vyhřívaná s volbou dvou stupňů intenzity. Ovladač chlazení a odvětrávání sedadel ale nehledejte. Samočinná klimatizace umožňuje oddělené nastavení teploty vzduchu (ale nikoli intenzity proudění) pro řidiče a spolujezdce. Mezi prvky aktivní bezpečnosti patří systém ABS (v Americe se ani dnes nejedná o samozřejmost!) a plně vypínatelný systém kontroly prokluzu kol TCS. Karosérie se při řízení nijak nekroutí, působí velmi bytelným a tuhým dojmem a tomu odpovídají i na svou dobu vynikající výsledky amerických nárazových testů. Pasivní bezpečnosti napomáhá ještě 8 airbagů - čelní airbagy řidiče a spolujezdce, boční airbagy v předních sedácích a další postranní airbagy jsou umístěny v A a C sloupcích karosérie. Vzhledem k tomu, že u některých amerických vozů střední třídy jsou boční aibagy dodávány snad ještě i dnes za příplatek, je to vzhledem k roku výroby skutečně velkorysá bezpečnostní výbava. Před nebezpečím pokut od amerických strážců dálnic chrání tempomat, a riziko špatné hudby z rádia zachraňuje CD přehrávač a měničem na 6 disků zabudovaným v palubní desce. CD přehrávač však bohužel neumí MP3.

Do maximální výbavy tomuto autu snad chybí jen GPS navigace, ale ta pro změnu nechybí mně; ve městě se díky americkému systému číslování ulic neztratíte, a když, rychle se zas najdete. A delší cesty do přírody je lepší plánovat si u mapy než se nechat vodit navigací - řada cest vede krásnými přírodními scenériemi a navigace by vás mohla připravit o možnost kochání se krajinou. No, a v nejhorším přece můžete použít smartphone.

Tyto americké Hondy svým způsobem připomínají staré dobré Mercedesy E. Ani po dosti značném nájezdu auto nepůsobí ošuntěle, nic v něm neskřípe ani nechrastí. Zadokolka to není, ale i tak má jízda s Accordem podobný, přijemně plavný charakter. Zároveň má ale velmi jisté jízdní vlastnosti, ačkoli motokára to v žádném případě není. Evropský Accord stejné generace alias Acura TSX byl o něco sportovnější, nabízel však méně prostoru a patrně i nižší úroveň pasivní bezpečnosti za více peněz. Cenový rozdíl tady není ani tak dán tím, že by Acura byla lepším autem, dokonce ani lepší výbavou, ale čistě marketingovým pozicováním značky coby luxusního vozu a konkurenta Audi či BMW a všeobecnou oblibou sportovních jízdních vlastností v posledních letech. Acura je tedy v USA vnímána jako výběrová, nebo chcete-li prémiová značka a tomu také odpovídají její ceny. To, že u nás Honda jako konkurent BMW vnímána není, jen ukazuje, že ona "prémiovost" bývá spíše vlastností hlavy spotřebitele, nežli vozu. Ale každému co jeho jest.

Motor je vpředu napříč uložený, vidlicový šestiválec zdvihového objemu 2997 cm3 s atmosférickým plněním, typového označení J30A4. Řady válců svírají úhel 60° (narozdíl od dřívějších šestiválců Hondy), kompresní poměr je 10:1. Podle údajů výrobce motor dosahuje nejvyššího výkonu 180kW při 6250 ot/min a nejvyššího točivého momentu 287Nm při 5000 ot/min. Zajímavé je řešení ventilového rozvodu:
rozvod SOHC (každá řada válců je obsluhována jednou vačkovou hřídelí) obsluhuje čtyři ventily na válec a je vybaven systémem variabilního časování ventilů i-VTEC. Alespoň jsem se něco přiučil: než jsem se začal zajímat o tento vůz, neměl jsem tušení, že SOHC může být spojeno s čtyřventilovým rozvodem. Rozvody jsou poháněny klasickým klínovým řemenem s předepsaným intervalem výměny 70000 mil, tedy 112000 km. Zajímavostí je, že novější verze tohoto motoru jsou vybaveny systémem řízeného vypínání válců (VCM - Variable Cylinder Management), který umožňuje podle uvážení řídící jednotky přepnout ze šestiválcového na čtyř- i třívalcový režim provozu. Tyto vozy jsou pak vybaveny systémem aktivního uložení motoru (ACM - Active Control engine Mount) a aktivního vyrušení hluku (ANC - Active Noise Cancellation), který využívá reproduktory uvnitř vozu k vyrušení hluku motoru tím, že vysílá zvukové vlny v opačné fázi. Tyto dva systémy spolu s elektronicky řízeným akcelerátorem údajně zabezpečují nepostřehnutelné přepínání mezi jednotlivými režimy.

Tímto motorem byla vybavena i hybridní verze Hondy Accord, která se prodávala v letech 2005-2007. No, technické hračky mám rád, ale přeci jen - poctivé inženýrství vypadá trochu jinak. Jak to asi celé bude fungovat po pár letech provozu?

Převodovka je samočinná pětistupňová. Neumožňuje manuální režim volby převodů (to by člověk chtěl po autě z roku 2003 asi přece jen trochu moc:), ale dovoluje omezit výběr na 3, 2, nebo 1 nejnižší stupeň, což je velmi užitečné zejména při provozu v kopcovitém terénu, kam se s Hondou určitě ještě mockrát podíváme. Převodovka je zřejmě Achilovou patou Hond z tohoto období - na internetu se objevují informace o tom, že šestiválcové Hondy z let přibližně 1999-2003 měly časté problémy s mazáním převodovky, které někdy vedly až k fatálnímu selhání, které se projevilo poškozením ozubených kol v převodovce během jízdy a následným náhlým přeřazením na první převodový stupeň. To může pochopitelně mít vážné následky, zejména při jízdě ve vyšších rychlostech na dálnici. Vzhledem k tomu, že moje Honda byla na příslušné svolávací akci, doufám, že mě podobná nepříjemnost nečeká.

Motoricky je auto skutečně velmi přijemné, šestiválec je pružný a dostatečně výkonný. Spotřeba je přitom poměrně příznivá, na dálnici se dá pohybovat okolo 30 mílí na galon, což je méně než 8l/100km. Zrychlení z 0-100 km/h by vůz měl stihnout za méně než 8 vteřin, to ale limituje spíše převodovka, která je z pohledu současné evropské automobilové produkce už poměrně obsolentní. V nižších rychlostech je řazení převodovky trochu cítit, některé konstantní rychlosti autu moc nesednou - např. kolem 35 mil/h na tempomatu auto řadí tam a zpátky podle toho, jestli jedete zrova mírně s kopce, nebo mírně do kopce.

Fotografií zatím moc není a tak jsem zatím použil několik fotek z inzerátu dealera a několik večerních po příjezdu domů. Lepší fotky ale brzy přibudou. Stejně tak budou přidám nové informace, až bude více zkušeností s provozem.

Silné stránky

- dobrá úroveň aktivní i pasivní bezpečnosti
- spolehlivost
- výkonný, tichý a zároveň poměrně úsporný motor
- komfort a klid na palubě i při dálničních rychlostech
- vzhledem k nájezdu velmi zachovalý interiér i exteriér auta

Slabé stránky

- v modelovém roce 2003 poruchová převodovka (pokryto svolávací akcí)
- v porovnání s VW Passat menší objem zavazadlového prostoru
- v porovnání s evropským Accordem méně sportovní jízdní vlastnosti

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

- zatím žádné

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

- viz popis vozu

 

Video

Přímý odkaz na video.


Přidat názorDiskuse: Honda Accord UC1

Zatím nebyly vloženy žádné diskusní příspěvky.

Další vozy Honda Accord



Vyhledat podle modelu
Vyhledat pouze:


Hodnocení
spolehlivost
9
praktičnost
8
prostornost
9
jízdní vlastnosti
7
jízdní komfort
9
provozní náklady
9
náhradní díly
6
výkon motoru
8
spotřeba
8
hlučnost motoru
9
kvalita sedadel
7
brzdy
8
zavazadlový prostor
7





Blesk.cz

Fešandu Julii vyhodili z posilovny, protože cvičila ve sportovní podprsence. Sexismus, rozčiluje se!

Fešandu Julii vyhodili z posilovny, protože cvičila…

Fitness nadšenkyně Julia Marenová ze Spring Hillu ve státě Tennessee tvrdě narazila v tělocvičně ve Franklinu.…

Microsoft koupil Bethesdu: Zaplatil za ni přes 173 miliard korun!

Microsoft koupil Bethesdu: Zaplatil za ni přes 173…

Videoherní svět se otřásá v základech. Došlo totiž k jedné z nejvýznamnějších událostí všech dob. Microsoft…

 

iSport.cz

Guľa: Sönderjyske? Soupeř Slavie je dál. Ondráškův přestup má přesah

Guľa: Sönderjyske? Soupeř Slavie je dál. Ondráškův…

V roce 2020, tedy s příchodem Adriana Guľy, vyhrála Plzeň v domácím prostředí všech deset soutěžních utkání.…

Senzační posila Bayernu? Kouč jedná s hrdinou, kterého všichni odepsali

Senzační posila Bayernu? Kouč jedná s hrdinou,…

Dlouho platil za jednoho z nejtalentovanějších fotbalistů své generace. Mario Götze prokazoval svůj um v…

 

Reflex.cz

Pomníky byly bořeny kam až paměť sahá. Vandalismus je podněcován strachem z minulosti

Pomníky byly bořeny kam až paměť sahá. Vandalismus…

Je zajímavé, že v čase koronaviru se „pomníkové“ téma, zdánlivě podružné, stalo tak sledovaným. Je…

Slušnost jako největší politická neřest aneb Jak na ni ANO málem doplatilo

Slušnost jako největší politická neřest aneb Jak na…

Nebuďte slušnej… Jakoby náhodná konverzace, kdy premiér nutil ministra zdravotnictví prozradit zdroj…