Honda Civic 1.8 i-VTEC Sport

Hodnoceno: 16× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Jak jsem se k autu dostal?
Tady můžu navázat na recenzi Clia, ze kterého jsem do Civiku přesedal. http://moje.auto.cz/honzamo/brutus.html
Už začátkem roku 2014 jsem po změně zaměstnání začal pokukovat po větším, pohodlnějším, rychlejším a úspornějším autě. Moje představa bylo dieselové kombi v automatu - mercedes C S203 a nebo BMW 3. Potom jsem se ale i přestěhoval a do práce teď jezdím necelé 3 kilometry. Nebylo tedy rozumné řešit naftový motor - na delší cestu vyrážím tak jednou týdně.
Potom se mi na Cliu začala ozývat přední náprava - ložiska, homokinetické klouby atd. Do auta už nemělo smysl investovat, takže bylo nutné uspíšit hledání nového.
Někdy v březnu jsem objevil v jednom pražském bazaru faceliftový Mercedes C 180 kompressor z roku 2004. Auto mělo najeto i podle servisu mercedesu reálných 97000km a mělo automat. Bohužel na něm ale svítila kontrolka motoru a v Tukasu mi při předprodejní kontrole nedokázali říct o jakou závadu by se mohlo jednat.
Dál jsem pokračoval v hledání benzínového auta minimálně nižší střední třídy s automatem a benzínovým motorem nad 100kw. Na nic kloudného jsem bohužel v cenové sekci do 200 000Kč nenarazil.
Někdy koncem dubna se u Klokočky objevila Honda Accord 2004 - 2.4 i-VTEC 140kw, executive s navigací a výbornou historií. Tady jsem se poprvé setkal se značkou Honda.
Accord byl i ve výborném stavu, ale bohužel ho předemnou stihnul zarezervovat nějaký pán z Plzně. Tak snad mu bude dobře sloužit.
Svezení s Accordem mě nadchlo pro výborné atmosférické benzíny od Hondy. Zkoušel jsem pátrat, zda někde neobjevím podobný kousek, ale accordy s motorem 2.4 jsou bohužel docela vzácné.
Od požadavku na automatickou převodovku jsem dávno upustil a při pátrání po accordech jsem v inzerci náhodou narazil na Hondu Civic. Splňovala všechny mé požadavky - benzínový motor nad 100kw, auto vhodné na krátké poskoky po Praze a zároveň vhodné i na delší cesty ve vyšší rychlosti. Jeden zajímavý kousek jsem zanedlouho objevil na Jarově. Auto z konce roku 2008, takže jeden s posledních předfaceliftových kousků, po prvním majiteli - koupeno, servisováno a prodáno u dealera Auto Jarov. Najeto mělo lehce přes 80 000km. Zvenku mělo pár kosmetických vad, ale to mi do Pražského provozu nevadí. Alespoň mě tolik neštve, když mi někdo u nákupního centra přidá další oděrku.

Honda zvenku – design:
Osmá generace Civiku je přezdívaná UFO a na první pohled je jasné proč. Auto je hezky aerodynamicky tvarované. Na přídi je nejzajímavejší maska, která spojuje světla v jednu linii. Mezi fanoušky značky se jí přezdívá „akvárko“ a je v něm schovaný znak Hondy. Někteří ji na autech vyměňují za masku z modelu type R nebo type S. Ve spodní části nárazníku jsou trojúhelníkové mlhovky. Celé auto má dokola černé plastové lemy. Ačkoli nesnáším oplastovaná provedení jakéhokoli auta od škodovky se jménem Scout, na Civiku mi dvoubarevnost nevadí.
Boční linie auta se snaží trochu připomínat styl 3dv hatchbacku. Přední dveře jsou poměrně velké s výraznou stříbrnou klikou. Zadní dveře jsou menší a klika je schovaná v C sloupku. Jdou ale otevřít až na 90°, takže komfort nastupování není omezen. Nečekal jsem, že by se na schované kliky někdo mohl nachytat, ale když jsem po pořízení auta vezl dvě kamarádky, tak hledaly, kde se sklápí sedačka, aby mohly vlézt dozadu předními dveřmi . A zdaleka za těch 6 měsíců co s Hondou jezdím nebyly poslední.
Na zádi je nejvýraznější okno rozděné na dvě části spoilerem z plexiskla, ve kterém je schované i 3. brzdové světlo. Ve spodní části zaujmou trojúhelníkovité koncovky výfuku – na každé straně jedna. A u motoru 1.8 opravdu obě fungují . Ve slabší vyriantě 1.4 byly zaslepené.
Celkově i v dnešní době Civic působí docela nevšedně a futuristicky.

Interiér:
Podobné dojmy jako zvenku pokračují i po usednutí za volant. Pozornost nejvíce upoutá palubní deska rozdělená do několika segmentů. Hned za volantem je otáčkoměr, který má uprostřed display palubního počítače. Okolo jsou další kontrolky a ukazatele teploty a paliva. Nad tímto přístrojovým štítem je umístěný další, ve kterém je display digitálního tachometru. Vlevo od něj je 6 oranžových diod, které se postupně rozsvěcejí při vytáčení motoru k červenému poli. Vpravo je prozměnu 6 zelených diod, které ukazují jak úsporně zrovna jedete. Horní kaplička vpravo plynule přechází v display originálního autorádia, kreré je umístěno klasicky ve středové konzoli. Zaujme i řadicí páka, která na rozdíl od jiných aut nemá kožený kryt – to je jediná věc co se mi v interiéru moc nelíbí. V noci je interiér pěkně podsvícený.
V zadní části jsou nejzajímavější variabilní sedačky. Pro převoz vysokých věcí je možné sedák vyklopit nahoru, při potřebě zvětšit kufr se velmi jednoduše sklopí do absolutní roviny. Místo na zadních sedačkách je slušné. Prostor pro nohy dostatečný, nad hlavou už je to horší. Já se svými 187cm se tam vejdu jen tak tak, vyšší kolega už nadával.
Kufr je pro mě velký akorát, má 415 litrů. Rezerva je oproti cliu umístěna pod podlahou, a je u ní dost místa na uložení dalších věcí, které sebou vozím. Po sklopení sedaček v civiku převezu v pohodě i horské kolo.

Výbava:
Na Hondě se mi líbí jednoduchost konfigurace auta. Civik se prodával ve třech základních verzích – Comfort, Sport a Executive. Už ve výbavě comfort měl automatickou klimatizaci, palubní počítač, originální rádio, elektrická všechna okna a zrcátka, ovládání rádia na volantu atd..
Výbava Sport přidala pro mě důležitý tempomat, dešťový a světelný senzor, kožený volant, výhřevy sedaček, přední mlhovky a sportovní hliníkové pedály.
V executivu je navíc dvouzónová klimatizace a panoramatická střecha. Připlatit šlo ještě za navigaci a kožené sedačky.
Tady by se mohl koncern inspirovat. Minimálně v základní výbavě 

Jízdní vlastnosti:
Při první jízdě s civikem jsem byl trochu zklamaný. Oproti Cliu jsem čekal výrazně větší zátah. Ale honda je těžší a motor se probouzí až ve vyšších otáčkách. Pořádný zátah tak přichází až nad 4000 otáček.
Druhý nezvyk byl jízdní komfort. Oproti Francouzům, které jsem doposud vlastnil je Honda opravdu hodně tvrdá. Dá se ale poměrně rychle zvyknout a sedačky jsou pohodlné dostatečně.
Na zábavu je tohle auto skvělé. Díky pneumatikám 225/45 R17 skvěle sedí v zatáčkách a řízení se strmým převodem umožňuje vytočit v podstatě všechny zatáčky bez přehmatávání.
Řízení je opravdu hodně citlivé – mezi krajními polohami je to cca jenom 2 a čtvrt otáčky. Mám teď problém při přesednutí do jiného auta. Nejsem zvyklý moc točit volantem a po přesednutí do jiné značky málem v první zatáčce vylétnu.
Při ostřejší jízdě mě jen trochu zklamalo naklánění do zatáček. U tak tvrdého podvozku jsem čekal náklony menší.
Musím ale pochválit výborně naladěné ESP. Zasahuje co nejméně a poměrně decentně. Často mě na něj upozorní jen zablikání kontrolky. Umí ale skvěle eliminovat nedotáčivost. Při prvních ostrých průjezdech zatáčkami mě auto potěšilo spíš lehkou přetáčivostí, po vypnutí VSA je ale spíše nedotáčivé.
Při cestování po dálnici točí na šestku ve 130 cca 3500 otáček, větší hluk do interiéru začne pronikat cca od 145-150km/h. Není ale problém držet rychlost okolo 190-200km/h.
Brzdy jsou dostatečně ostré, samozřejmě kotoučové na všech kolech.

Motor a převodovka:
Asi nejúžasnější část na celém autě. Honda ho označila jako 1.8 s výkonem dvoulitru a spotřebou 1.5. A musím s nimi souhlasit. Při poklidné jízdě se pohybuji okolo 6 litrů na 100km, ale většinou si spíše užívám výkonu ve vyšších otáčkách.
Nový systém i-VTEC umí přepínat mezi dvěmi úrovněmi zdvihu ventilů. Při poklidné jízdě cca do 3500 otáček se otevírají jen napůl, po přidání plynu se otevřou naplno a také se zkrátí délka sacího potrubí.
Docela hezky je to všechno popsáno zde:
https://www.youtube.com/watch?v=Px0_6-Btx3Y
Při poklidné jízdě a vytáčení cca do 3000 motor skoro není slyšet, ale poskytuje dostatečnou dynamiku pro rychlý pohyb v normálním provozu.
Pak už stačí jen podřadit a auto čile vyrazí dopředu a krásně táhne až do maxima v cca 7000 otáčkách.
Točivý moment dosahuje 174Nm ve 4300 otáček a maximální výkon je 103kw v 6300 otáčkách.
Převodovka je šestistupňová a zpřevodování je nastavené spíše na spotřebu. Auto dosáhne 100km/h už na dvojku. Možná i díky tomu je zrychlení 0-100 za 8,6 vteřiny. Řazení je přesné a rychlosti hezky zapadají. Trochu zvláštně je řešeno řazení zpátečky. Ta je vpravo za šestkou a nemá žádnou manuální pojistku. Při překročení 18km/h se ale dráha ke zpátečce zablokuje a tak nehrozí její nechtěné zařazení za jízdy.
Někteří si na fóru stěžují na příliš dlouhé stupně a je pravda, že jsem se už párkrát dostal do situace, kdy je potřeba prudce zrychlit cca z 30-40km/h. V ten moment je už nesmysl řadit jedničku a na dvojku ještě motor nemá dostatečné otáčky.

Ovládání:
Za volantem je vše poruce a docela intuitivně rozmístěno. Rádio se ovládá z volantu, tempomat také, palubní počítač je přehledný a dobře čitelný. Stejně tak i digitální tachometr. Dešťový senzor funguje výborně a má nastavitelné 4 úrovně intenzity.
Startování je řešeno velmi zajímavě – vpravo pod volantem je klasické zapalování na klíček, který se musí klasicky zapnout. Samotné startování se ale řeší tlačítkem na levé straně od volantu.
Oproti Cliu mi vadí absence automatického zamykání za jízdy. To se mi vzhledem k převážení aktovky na zadní sedačce líbilo. Teď se musím zamykat manuálně.
Stejně tak světelný senzor je v dnešní době na autě bez denních světel nanic. Ve dne tak musím rozsvěcet ručně a už jsem se párkrát napálil při parkování v garážích. Po nastartování auto rozsvítilo samo, ale po vyjetí ven zhaslo a toho jsem si už nevšiml.
Výhled dozadu je bohužel narušen spoilerem a při parkování se hůř odhaduje i poměrně krátký a zkosený předek. Parkovací senzory by se hodily.
Štve mě ale, že Honda je až moc „starostlivá“. Na to že nejsem připoutaný upozorní už po zapnutí zapalování, pípá když nechám klíček v autě a otevřu dveře atd.
Elektrické sklápění zrcátek bohužel nefunguje s centrálem, ale pouze na tlačítko při zapnutém zapalování. Na jejich sklopení tak musím myslet než vypnu motor.

Jízdní komfort:
Jak jsem již psal, jízdní komfort je nižší než u Francouzů, je zde cítit každá nerovnost, ale dá se zvyknout. Možná by pomohlo i použití 16 palcových kol, ale s těmi jsem civika neměl možnost řídit. Sedačky jsou ze semiše, který se trochu hůře čistí, ale sedí se v něm dobře. Boční vedení je dostatečné pro normální ježdění, pro sportovnější jízdu by mohlo být trochu výraznější.

Bezpečnost:
V testech Euro NCAP dosáhl civik 4 hvězdičky. Má 6 airbagů, předepínače pásů atd. Z asistenčních systémů samozřejmě ABS, EBD a dobře fungující ESP s ASR, které Honda označuje jako VSA. To je plně vypínatelné.

Spotřeba:
Nejmenší spotřebu jsem měl cca 5,4 litrů, ale většinou jezdím po Praze, nebo si jízdu užívám, takže dlouhodobě se pohybuji lehce nad 8l/100km.
Výrobce udává spotřeby 8,4/5,2/6,4 a při poklidné jízdě je reálné jich dosáhnout.
Jen škoda, že nádrž má jen 50 litrů. V Cliu bylo 55, tak jsem u Hondy čekal víc.

Úpravy a vylepšení:
Rád bych si dodělal denní svícení a přidal modul pro sklápění zrcátek. To už ale nebude mít smysl. Hondu budu po novém roce prodávat. V práci bych měl v lednu převzít služební astru 1.4T Cosmo v automatu a budu ji mít i pro soukromé účely. Nemá cenu držet dvě auta stejné kategorie.

Silné stránky

Výborný motor
Slušná výbava
Přesné a strmé řízení
Dobrá spotřeba při poklidné jízdě
Praktické řešení zadních sedaček

Slabé stránky

Špatný výhled dozadu
Tvrdý podvozek

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Na servisu jsem byl jednou, jednalo se o běžnou výměnu oleje. Nejel jsem na Jarov, známý, který má už několikátou Hondu mi doporučil servis Styx Car v Kolíně. Tam jsem byl spokojený.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Kupoval jsem u Auto Jarov. Oceňuji otevřený přístup, auto mi nechali důkladně prolézt, projet a vyzkoušet. Také mi ukázali detailní výpis jedné lehké havárie na přední část, kterou si auto cca před 2 lety prošlo. Zařídili i bezplatnou opravu nefunkčního tempomatu, kterého jsem si všiml před koupí.

Zrychlení 0-200

Bylo docela těžké vymyslet umístění kamery, aby byl vidět otáčkoměr i tachometr :-). Bohužel jsem na dvojce a čtyřce trefil omezovač.