BMW řada 5 525 (TDS Touring E39)

Hodnoceno: 15× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že vůz, který mi bude říkat pane, bude mít více jak dvoje dveře. A že to bude ještě ke všemu kombi, to mi přišlo jak z vědecko-fantastického filmu.
I stalo se.
Okolnosti tomu chtěly, že jsem začal potřebovat nějaký vůz, který odveze čtyři lidi a aparát z bodu A do bodu B pohodlně, bezpečně a relativně rychle, s rozumnou spotřebou, pojistkou a provozními náklady.
Dal jsem si určitý finanční strop, a jako každý lovec ojetin jsem hledal, hledal, projížděl, zkoušel... Kdo by to neznal... Když už jsem natrefil na vůz co se jevil jako "ten pravý" ukázalo se, že má diferenciál z benzínové verze (ve 100km/h točil 3000ot/min.).
Už jsem měl složenou zálohu na jiný, další vůz ale den předání se oddaloval a oddaloval vzhledem k nějakému servisnímu zásahu... To už začal červíček pochybností hlodat pořádně. Sedl jsem k netu a zjišťoval, co že se tam válí za stejné peníze. A natrefil tam na svého krasavce:-)
S kamarádem jme se pro něho rozjeli k Plzni. Na první pohled byl vůz v pěkném stavu, na druhý o něco méně, ale stále cena byla akceptovatelná, stejně jako míra otuzingu (viz dále) a ostatních nedostatků.
Auto bylo trochu bourané, ale dobře opravené, navíc původní majitel provedl díky tomu částečný facelift(přední světla s angel-eyes a zadní se světelnými trubicemi).
Interiér je relativně zachovaný, vyvedený ve světle šedé kůži, a světlým spodkem palubní desky. Jediné, na co jsem si musel trochu zvykat byl rádoby dřevěný dekor.
Motor šlapal hezky, kilometry byly na únosné míře, podvozek v kondici a tak slovo dalo slovo a fičeli jsme si domů.
Když jsme jeli po takové krásné okresce mezi Plzní a Domažlicemi kamarád říkal, že takové oblouky budu moci jezdit v pohodě 120Km/h. Jenže my v tu chvíli svištěli 140km/h bez jakéhokoliv dramatu, či výrazného bočního přetížení. Fajn, řekl jsem si, tak kombík bude dobrý i na sobotní projížďky.
Velikým plusem je dvouzonová automatická klimatizace, jež zaručuje na dlouhých cestách optimální pohodlí všem cestujícím.
Celkem příjemné je, že motor je konstrukčně relativně jednoduchý, a když už je něco třeba řešit, náklady nejsou tak vysoké jaku u sofistikovanějších motorů se systémem Common-rail.
Je však znát, že motor je zastaralý a jeho tabulkové hodnoty dnes působí spíše komicky. Verze touring je o nějakých 80kg těžší než už tak těžký sedan a motor má s karoserií hodně práce. Ale pokud člověk nemá závodnické ambice, bude mu stařičké TDSko stačit.
Pochvalu zaslouží podvozek.Vpředu dvojitá, hliníková ramena se vzperou McPherson, příčným zkrutným stabilizátotem, vinutými pružinami s teleskopickými tlumiči, Vzadu víceprvková, náprava s pomocným rámem, příčným stabilizátorem, pružení zajišťují vzduchové měchy s automatickou regulací světlé výšky a teleskopické tlumiče.
Brzdy jsou na všech kolech kotoučové s vnitřní ventilací. Ruční brzda je bubnová, integrovaná do zadního kotouče, ovládaná lankem.

Přeložím-li to do laické češtiny: až se něco podělá, bude toho hodně a bude to drahý..

Zmíněný nivomat si nemohu vynachválit, protože i při plně naloženém voze nevleču "zadek po silnici" jako deset rumunů v nějakém ztahaném vehiklu.

Výsledek funguje dobře, automobil na silnici působí celkem jistě. Příčinou toho je příjemě tuhé, přesné řízení, pedály s vyšším odporem a strojově přesné, tuhé řazení. Systém ABS ponechává řidiči poměrně dost prostoru pro seberealizaci, zasahuje až, když to přestává být bezpečné. Co se bezpečnostních systémů týká, automobil je vybaven protiprokluzem (ASC, familiérně mu říkám kazišuk). Za snížených adhezních podmínek je to dobrý sluha a pomocník. Někdy zasahuje až moc horlivě a při zapadnutí je lepší jej vypínat a spoléhat se na vlastní cit (ne, nejsem z těch řidičů řídící se heslem "čím víc plynu, tím dřív se vyhrabu").

A největší pecka nakonec... Koncepce pohonu... Přední náprava je posunuta vcelku dopředu, takže cca 60% hmoty motoru leží ZA její osou, pak tu máme klasickou lamelovou spojku, pětistupňovou, přímo řazenou manuální převodovku, dlooouhatánský kardan končící diferenciálem. To znamená dobré rozložení hmotnosti a díky dlouhému rozvoru i čitelné jídní vlastnosti. Na limitu je vůz mírně přetáčivý. Na suchu s takto slabým motorem jede pětka jako po kolejích, limit vozu je daleko za limitem strachu.
Na mokru a hlavně sněhu (díky Ti letošní zimo!! :-)) se dá každý průjezd kruhovým objezdem či křižovatkou pojmout jako pocta Jamesi Huntovi a projet to s vypnutým "kazišukem" pěkně dveřma napřed.

Sečteno a podtrřeno. Za půl roku, co vůz vlastním jsem s ním najezdil cca 28500km to je v průměru 160km denně. Objevilo se pár závad, ale vzhledem k věku a intenzitě využití nic neobvyklého.

Výhledově ještě přidám nějaké lepší fotky, alespoň mám důvod k tomu udělat si výlet a nějaké pořídit:-)

Silné stránky

Aura "BMW", na karoseriích combi není tolik vidět zastarání, částečný facelift, kvalitní podvozek, příjemná atmosféra v kabině, relativní spolehlivost, dostupnost jak originálních náhradních dílů tak i dílů z druhovýroby.
Vyhrublý zvuk řadového šestiválcového dieselu a estetické ztvárněnní celého motorového prostoru

Slabé stránky

Slabý motor, na diesel z dnešního pohledu vyšší spotřeba (dlouhodobý průměr 8,7l/100km nafty), vysoká hmotnost, rádio "Reverse" bez možnosti připojení CD changeru, krátký interval výměny oleje (10 000km, Opel v Omegách tento snižoval na 7500km)

Odporný dřevěný dekor interiéru (skautská klubovna hadr)

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Běžná údržba (olej, destičky, filtry...)

Začalo zlobit podávací palivové čerpadlo v nádrži-výměna.

Byla nutná repase vstřikovacího čerpadla, vzhledem k předešlému neodbornému zásahu. Montáže mi nedělal značkový servis, tudíž cena byla navzdory rozsahu souvisejících úkonů dobrá.

Nyní mě čeká utěsnit tlakovou hadici od turbodmýchadla. Vozidlo syčí jako Sentinel (dobré na plašení chodců)a jede hůř.

Počíná lehce klepat zadní tyčka stabilizátoru (Díky D1!!)

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Domluva v pohodě, umožněna cca 86km dlouhá předváděcí jízda:-)

Můj Tuzing :-)

Mé vozy se vždy vyznačovaly naprostou sériovostí. Pětka prošla lehkou tuzingovou kůrou u předchozího majitele a zatím jsem byl líný ji uvést do původního stavu.

První, co člověka trkne do čí jsou osmnáctipalcová kola. Chtěl jsem je prodat, ale zalíbily se mi.

Čehož jsem si všiml až v dílně na heveru, jsou přední červené pružiny, zřejmě tvrdší než seriové a podobné podezření mám i u všech tlumičů Bilstein.

Folie na bočních a zadním čelním okně. Naštěstí to nejsou ty zatmavovací hrůzy (obecně, tmavé folie jsou pro sraby) , ale jedná se o lehké tónování, kterého bych si snad ani nevšiml. kdyby mi to předchozí majitel neřekl.

Samolepky M///Power.. Na nejslabší motorizaci trapná ozdůbka...

Samolepka "dítě v autě" v italštině přesně ve středu zasdního okna.

Podotýkám, že zmíněné vylepšováky jsem nemontoval já.