Recenze

tudydudy (muž 26 let) Poslat zprávu
 
9 Majitel

Škoda Octavia Combi SLX TDI 96 Kw

8,44 Uživatelé

Hodnoceno: Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Škoda Octavia, foto 1 Škoda Octavia, foto 2 Škoda Octavia, foto 3 Škoda Octavia, foto 4 Škoda Octavia, foto 5
 

Technické info

Přezdívka auta Otýlie Rok výroby 2000 Koupeno ojeté najeto [km]:212 palivo: nafta počet válců: 4 počet ventilů na válec: 2 objem [cm3]: 1891 výkon [kW]: 81 kroutící moment [Nm]: 250 počet rychlostí: 5 převodovka: manuální průměr kol [palce]: 15 pohon kol: přední spotřeba [l/100km]: 4,8

Popis vozu

Škoda Octavia (Otýlia) Combi

Jakožto správný motoristický fanoušek jsem první básničku o tom, jak jsem k řidičáku přišel, složil už ve svých šestnácti. Oklikou jsem to vzal okolo v té době díky ceně a odcházejícím motorům populárních čínských stopětadvacítek a zamířil k tomu, na čem začíná každý správný moto fanda. K pionýru.

Jeho oslnivých tři a půl koně výkonu, krásná pastelová červená by luxusní nátěr štětkou, za jízdy nutnost sportovního zalehnutí při každé snaze alespoň splynout s davem (ve městě). To všechno a mnohem více mě u "fíka" drželo celkem dlouho a vlastně teprve potom, co na něm brácha začal trénovat enduro, jsem jej nadobro opustil. Na řadě byly čtyřkolové plechovky.

Škoda Forman. První auto jehož otěže mi byly s plnou důvěrou svěřeny, sloužil donedávna. Klasický škodovácký motor pod kapotou mi ve své době nic moc neříkal. Jediné čím mne oslovoval, byla lenivost s jakou se ručička otáčkoměru ploužila k vyšším číslům. Lenoch to byl průběžně čím dál větší, přesto na naučení a špinavější tripy to bylo auto k nezaplacení. Přehledná karoserie, díky absenci posilovače komunikativní řízení, opravitelnost auta na úrovni "doma na koleni". Ideální start k větším automobilovým kalibrům.

A ty na sebe nenechaly dlouho čekat. Předčasné ukončení studia na vysoké škole zapříčinilo můj nástup do práce. To zase dalo vzniknout určité finanční situaci a situace zase dala vyvstat otázce. Auto nebo motorku? Po nějaké době rozhodování padla volba na auto.

Že to bude nějaká plechová roštěnka se slepicí alias okřídleným šípem ve znaku, bylo jasný hned. Od doby co jsem poprvé vykouknul na svět, jsem totiž před naším domem nespatřil nic, co by právě tohle logo na svém čumáku nemělo. Od rudé stodesítky s černou střechou, která ve mne evokovala kabriolet, přes pískovou užovku, které maminka láskyplně říkala "Adélka" (zatímco mužská část rodiny se přikláněla spíš k pojmenování "Hylda"), po auta, které tu stojí dodnes.

Nakonec se výběr zúžil na tři vyvolené. První favoritkou byla Felicie. Nejlíp v kombajnu, zachovalá, samozřejmě po faceliftu, třeba ve stříbrný by teoreticky nemusela být špatná, navíc bych ještě dost ušetřil (alespoň ze začátku). Proč nakonec ne? Modelové stáří a především nedostatečná antikorozní ochrana. Jak mi řekli věci lépe znalí "Dneska to koupíš jako nový a za rok ji budeš shrabovat na lopátku". Takže nic.

Na opačné straně žebříčku než Felicie byla jedničková Octavia RS. Ceny některých kusů spadly na pro mne již přijatelnou úroveň. Žebřiňák, který škodovka dokázala z Oktávky v tomto provedení vytvořit by mi ani zas tak nevadil a motor co v náladě polyká i trávu z příkopů bych možná taky nějak skousl. Největší problém tak byl v onom prvním argumentu. Kusy s cenou "přijatelná" se ukázaly jako kusy s těmi nejlepšími léty už dávno za sebou, a investice které by si následně vyžádaly by byly všechno jen ne malé.

Zlatá střední cesta. To bylo to co jsem hledal. A našel jsem. Stejně jako mnohé další její kolegyně, dovezená od našich západních sousedů (přijela po svých), věkem čerstvá puberťačka, na tachometru za chvíli rovných 5 délek rovníku. Už výbavou stála za hřích. Vyhřívaný sedačky, parkovací asistent, klimatizace, tempomat. Věci pro dnešní auta většinou standardně, v letech týhle plechový krásky ještě za příplatek. Už na první pohled několik viditelných šrámů, patrně od rukou závistivých sousedů bývalého majitele, říkalo, že tohle auto se už jen tak něčeho nelekne. Zkrátka žádná dokonalá kráska ale auto, který za slušný peníze doveze, odveze, přiveze, zaveze a nějakou tu srandu s ním člověk možná taky zažije.

Jasně. Kombajn - to že je typický auto pro někoho jako já (bylo mi 21)? Diesel - to že je typický motor pro někoho jako já (teď mi je 22)? Ani na jednu otázku nemůžu říct ano. A přesto ji mám. Jak to?

Že je praktičtější verze jedničkový Oktávky hezčí, to tu rozebírat nehodlám. To je věcí názoru. Že se ale do ní víc vejde a že v případě potřeby z ní jde celkem snadno udělat mobilní stan, to už není názor, ale holý fakt. A že už se tenhle fakt ve společnosti bejvalky párkrát hodil ;) Navíc, stejně jako dřívější stájový kolegové a kolegyně, i v případě Octavie platí, že kombajn se po silnici lépe vodí (na rozdíl od Formanu a Felicie Combi ale ne z důvodu lépe zatížené zadní nápravy, jako spíš z důvodu méně se kroutící karoserie).
Diesel? Ano, je to čoudící chrochtal s TDI placebo zátahovým efektem. Na druhou stranu, placebo efekt se z části podařil vyřešit přeprogramováním řídící jednotky. Teď motor ne jen že táhne, ale i vcelku solidně zrychluje. Že holka čmudí, s tím už asi nic nenadělám, ale zarytý ekofanda nejsem, takže to neřeším (jen ty tři tácy při převodu...).

Ale to tak trošku předbíhám. Ikdyž, auto se mi líbilo, svezení v něm na pohodu proběhlo, peněz za něj se chtělo přiměřeně dost, řešit dál nebylo co. Šlo se tedy do toho!

A byla doma. Na dneska už vlastně podprůměrných hliníkových patnáctkách se samo utahovacími šrouby (kromě klasickýho klíče na kola vozim v kufru další asi půlmetrovou rouru, kterou klíč v případě potřeby prodloužim, samotnym klíčem to člověk zkrátka nepovolí). Dneska je tomu už deset měsíců. Deset měsíců co jsme s tatíkem při první ostrý jízdě zjistili, že zadní stěrač ostřikuje, ale nestírá (už vyřešeno). Deset měsíců, co jsem zjistil že oproti TDI 66 Kw jsou ty jiný zadní brzdy (buben vs. kotouč) k***a znát!
Deset měsíců a sedmnáct tisíc kilometrů s ní nalítaných. Co všechno o tom autu můžu říct?

Když ji pořádně vydrbu, je to pořád ještě fešanda. Na šestnáckách původem ze čtyřkolky tuplem, ale i na standardních patnáctkách s atypickym rozměrem pneumatik (205/60 R15) jí to, zvlášť z některých úhlů pohledu, pořád sekne a rozhodně se nemá člověk za co stydět.
Uvnitř už to je trochu horší. Sedačky s krátkými sedáky i opěradly dávají o sobě po delší jízdě skrze záda vědět. Auto si s váma přes malý dispej hodin moc nepokecá (dispej Maxi DOT co přišel po faceliftu to trochu vylepšil) a celkově z auta čiší jednoduchost a strohost (např. v porovnání s Távou druhé generace). To ale často není vůbec od věci. To co potřeba je, tu je, a jestli si čekal něco víc, máš hold smůlu (jo, aspoň držák na PETku by tu mohl být). Jo vidiš. Opěrku lokte tu máš. Tak co.
Obecně největší slabinu Oktávie, málo místa na zadních sedačkách, zatím vůbec neřeším. S mými 180 čísly výšky nemusím jezdit kdovíjak daleko od kormidla, takže se za mnou nějaké to místo vždycky najde a protože mezi kámoši moc basketbalistů nemám, dá se to samé říct i o místě za spolujezdcem. Ten navíc většinou ani jedno z výše zmíněného neřeší a zvlášť když je tma, jedinej, kdo na něho (fajn, radši na ni ;) ) udělá dojem, je kromě mě - motor!

A s nim jsem spokojenej. Dokáže auto vcelku dost rychle dostat na rychlosti, který už zaručujou přinejmenším nemilý popovídání s šerify (a nemluvim jen o jízdě v obci). Na to, že je auto jenom pětikvalt mi přijdou jednotlivý rychlostní stupně vcelku krátký. Ve stotřiceti točí auto na pětku - no, kolik přesně vlastně ani nevim, ale rozhodně to nemá daleko ke třem tisícům (jestli to neni dokonce přes) a to mi přijde dost.

Na druhou stranu, i díky takhle odstupňovaný převodovce stačí v obligátních silničních rychlostech (90 - 100 km/h) při zařazené pětce šlápnout holce na krk, a ona, jakoby se chtěla vycuknout z onoho sevření, pošle sebe a všechno co se v ní veze nelítostně vpřed. Předjíždění je pak díky tomu většinou snadný a svym způsobem i zábavný. Ještě zábavnější pak bývaj občasný souboje do dlouhých stoupání (dálnice, mezinárodní silnice s víc pruhama). Hodně tu potom záleží i na množství přepravovanýho nákladu (lidi, psi, kočky apod...), ale dvojkový Oktávky s naftovym dvoulitrem se holka držela jako štěnice. Na druhou stranu, jedničková Fabia 1.9 TDI se zase jako štěnice držela mě.

Samotnou kapitolou pak je spotřeba. Když slyšim o lidech, kteří nejsou schopný s těmihle motory zajíždět konstatně pod šest litrů, říkám si, jak to že ještě mají řidičák. Nebo to auto maj už ve fakt bídnym stavu. Když započítám odchylku počítače (fandí autu o zhruba půl litru na sto), pořád mi vychází dlouhodobá spotřeba pod, maximálně kolem pěti litrů na sto. Extrémně se dokážu podívat k hodnotám 7 - 8 (popojíždění tady u nás po horách), opačně mi zase nedělá problém výlet za míň než čtyři (brzdění motorem, vyřazování, předvídání provozu). Jen člověk nesmí zapomenout na vznikající saze a variabilní geometrii lopatek u turbodmychadla (který celkem hezky zpívá) a občas právě z těhlech důvodů protáhnout holce nohy.

Když už sme u toho protahování, v žádnym případě nesmíme zapomenout na podstatu celýho auta! Tu totiž nejlíp shrnují tři slova (vlastně čtyři). Klid, pohoda, žádný spěh! To je a vždycky byl hlavní úkol všech Octávií (jen RS se proti tomu snaží jít). Vzadu je zkrátka ona tuhá náprava (mluvim o dvoukolkách) a vpředu onen těžký motor. Proto od těhle holek nelze čekat nic zázračnýho. Brzdy dost brzo troubí na vědomí, že už toho mají dost. Poskakující zadek s občasnou touhou obrátit celé auto, předek naopak s povahou ekologa, který by nejradši znal všechen plevel co roste v příkopě, to všechno okořeněný velkým volantem s dost slabym citem a odezvou od předních kol. Ano, dost věcí se dá vylepšit (gumy, stabilizátory, kotouče, tlumiče....). Ale E46ku z oktávky patrně nikdo nikdy neudělá :)

A proč taky. Octavie a stejně tak tedy i moje Otýlie se narodily jako dělnice. Odvedou hodně práce a moc za to nechtějí. Jejich problémem je, že jich je moc a málo lidí si to proto uvědomuje. Uvidíme kam to dotáhnou dnešní auta.

Silné stránky

Spotřeba, spolehlivost, prostor (má to pět dveří, takže do toho počítám i prostor pro posádku!).

Slabé stránky

Podvozek, světla (svítí to, ale ne moc), rádio hraje jak magneťák u babičky, ale to se snad časem pořeší.

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Na 210 tis. km na rozvodech. K tomu výměna vodní pumpy, oleje - takže i filtru, plus opravy věcí jako zadní stěrač, lampičky nad předníma sedačkama, dodělávaný tažný(pevný) - už se těšim jak mi budou řvát senzory až budu couvat s károu, samotnou kouli naštěstí čidla neberou a oprava ťuknutého pravého zadního rohu.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Jeden pán tady od nás. Dobrej chlap.

 


Další vozy Škoda Octavia



Vyhledat podle modelu
Vyhledat pouze:


Hodnocení
spolehlivost
10

Páč za to že sem píchnul si fakt můžu sám, tak 10/10. Nikde nikdy nic zatim. Jdu klepat někam! :D

praktičnost
9

Odveze skoro vše na co si člověk vzpomene (pokud ho tedy napadaj reálný věci). Hezky se v tom dadá a š**á No však víte.

prostornost
8

Pár lidí sem v tom už odvozil a všichni se mi zatim vešli. Takže dobrý.

jízdní vlastnosti
6

Na klidnou jízdu dobrý. Díry moc nežuchaj, hrby moc nebouchaj. Ale přidej plyn na okresce a začneš se sám za chvíli bát.

jízdní komfort
8

Asi by to mohlo být lepší, ale vlastně je to dost dobrý.

provozní náklady
10

Spotřebu už víme. Zbytek je zanedbatelný.

výkon motoru
8

Jakože dobrý, ale nový auto ani motor to neni. V určitých otáčkách člověk naráží na různý díry a prodlevy a musí se s tim nejdřív naučit pracovat.

spotřeba
9

Magickou hranicí tří litrů sem ještě nepokořil (a asi se tak ani nestane), takže proto jen devět :D

hlučnost motoru
8

Víš o něm ale neruší.

kvalita sedadel
6

Lepší než doma u stolu na židli, ale existujou lepší.

brzdy
7

Když vynecháme že klepou (ukaž mi jedničkovou Oktávku, která to tak nemá), tak brzdí solidně.

zavazadlový prostor
10

Vše sem zatim naložil.


Více o modeluŠkoda Octavia 1U (1996-2010)
Škoda Octavia RS TSI – Malý krůček k dokonalosti Škoda Octavia RS TSI – Malý krůček k dokonalosti

Škoda Octavia RS vždycky platila za naprostého univerzála…

Škoda Felicia Škoda Felicia

Ve čtvrtek 12.2. v 15,30 byla českým a slovenským…

 





Blesk.cz

GDPR na švédský způsob: Sex jedině po výslovném souhlasu obou stran

GDPR na švédský způsob: Sex jedině po výslovném…

V den startu unijního nařízení o ochraně osobních údajů, obávaného GDPR, zašli zákonodárci ve Švédsku ještě dál.…

Ženy s dětmi mají šanci na vyšší a dřívější důchod, úpravu posoudí Sněmovna

Ženy s dětmi mají šanci na vyšší a dřívější důchod,…

Lidovci chtějí mimo jiné zvýšit důchody ženám s dětmi a zajistit jim možnost dřívějšího odchodu do starobní…

 

iSport.cz

RENTGEN: Co musí Plzeň zlepšit před vstupem do Ligy mistrů?

RENTGEN: Co musí Plzeň zlepšit před vstupem do Ligy mistrů?

Viktoria Plzeň si vítězstvím v HET lize zajistila místenku do základní skupiny Ligy mistrů. Po snovém podzimu…

Talent Nečas o vzoru Krejčím, vykání v kabině i kontaktech s Carolinou

Talent Nečas o vzoru Krejčím, vykání v kabině i…

Napřed zazářil, pak zhasnul. Po zranění v úvodním duelu se Slovenskem si Martin Nečas myslel, že je konec. Jenže…

 

Reflex.cz

Tohle už dnes neuvidíte: Plakáty ze zlaté doby filmů pro dospělé. Podívejte se

Tohle už dnes neuvidíte: Plakáty ze zlaté doby filmů…

Zlatá éra pornofilmu, tak bývají nazývána 60. a 70. léta minulého století. Doba, kdy se filmy pro dospělé…

Sbírá jednu cenu za druhou, střílí lidi do hlavy a hraje v Hvězdných válkách. Kdo je Donald Glover?!

Sbírá jednu cenu za druhou, střílí lidi do hlavy a…

Na ČT dávají dvoudílný film, který přepisuje dějiny české televizní tvorby. Kdo je Donald Glover – jedna z hvězd…