Mazda 3 1,6 MZR

Hodnoceno: 12× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Mazda je r.v. 2010 a do mých rukou se dostala v polovině roku 2012 s najetými necelými 30 tis. kilometry. Jde o základní motorizaci 1,6 MZR, což znamená, že z 16V motoru s proměnným časováním ventilů, dává 77kW při 6 tis. ot. a 145Nm při 4 tis. ot. Na první pohled 105 koní není žádná sláva, ale vzhledem k nízké hmotnosti auta (provozní hmotnost mírně přes 1100 kg bez řidiče), je svezení příjemné a rozhodně si nepřipadám jako brzda provozu.

Vzhledem k tomu, že Mazda byla koupena v edici Anniversary, je vybavena duální klimatizací, ovládáním rádia na volantu, bluetooth spojením s telefonem, údajně sportovním předním a zadním nárazníkem, 17" hliníky, koženým volantem a řadicí pákou a pak spoustou zkratek a řadou zbytečností typu zadních diodových světel apod. Co mi z příplatkové výbavy chybí, jsou automatické dojezdy na všech oknech (je jen u řidiče) a rozmrazování čelního skla. Jinak jsem s výbavou spokojen. Když už jsem u výbavy a spokojenosti s autem, je třeba se zmínit o tom, že Mazda vystřídala před domem Fiat Punto II. A vzhledem k tomu, že i předchozí moje auta byla od fiatu a jako služební vozy byly škodovky, zažil jsem při přesednutí do "japonce" docela velký kulturní šok spočívající v rozdílném přístupu k návrhu vozu ve východních zemích. Jde především o každodenní záležitosti typu "pořadače" na mince, který měla již Croma z roku 1985. V Japonsku a Austrálii (kde je Mazda 3 po léta nejprodávanějším vozem) asi platí všude kartou a tak se mi mince do parkomatů a nákupních košíků povalují v různých přihrádkách. Také jsem byl docela rozladěn všudypřítomnými plasty doplněnými o látku opravdu jen v těch nejnutnějších místech. A především ty ve dveřích nevypadají úplně nejlépe. S tím souvisí i péče o interiér. Mazda má kompletně černý interiér, vč. koberečků. V autosalonu, případně čerstvě po vyglancování a vyluxování, to vypadá opravdu velmi dobře, avšak již první nasednutí přináší na koberečky nepořádek, který je ihned vidět. Italové koberec prošili bílou nití, na níž se spousta nepořádku ukryla... A tak bych mohl pokračovat dál a dál, ale přikládám tyhle drobnosti tomu, že prostě nejsem zvyklý na japonský styl návrhu aut a asi bych podobně žehral i u jiného vozu.

Další takovou libůstkou, kterou si japonští inženýři připravili a kterou zmiňují i všechny testy, které jsem četl, jsou rozdílné barvy displayů umístěných v horní části přístrojové desky. Ten, který sděluje info o klimatizaci a rádiu, má barvu červenou, jenž sice ladí se zbytkem vozu, ale grafikou je to ten samý display, který byl již v první Mazdě 6. Trochu na mě působí, jako by si těch displayů nakoupili v Hirošimě příliš na sklad a tak je cpou do aut tak dlouho, dokud nějaké mají v regálech. Vedle tohoto archaického kousku je o něco povedenější display s bílým a jemným písmem, které ale zase neladí ke zbývajícímu osvětlení interiéru. Několikrát se mi už stalo, že neznalí pasažéři se mě ptali, proč když jsem si nechával do auta dodělávat display, nekoupil jsem si stejnou grafiku.

Dalším překvapením pro mě bylo, jak může auto s delším rozvorem, než má Octavie II a jen o něco málo kratší karoserií, mít vevnitř tak málo místa. Nejsem žádný dlouhán, ale když si dám přední sedadlo do pohodlné polohy, mnoho místa za mnou nezbude. Stejně tak zavazadlový prostor neoplývá zrovna nadbytkem místa. A to je v mém případě ještě o něco zmenšen. Ale o tom se zmíním dále. Oproti Puntu, které bylo "zevnitř větší než zvenku" je toto opravdu dost velký rozdíl. Z praktického hlediska to na mě ale nemá žádný dopad, neboť autem jezdím v 95% sám. A to denně cca 50km do práce a zpět, takže by pro mne velký kufr neměl hlubšího smyslu.
Co se týče samotného ztvárnění interiéru, tak je to vždy otázka osobního vkusu. Já jsem si chvilku zvykal, ale nyní, když přesednu do "konfekční" škodovky, tak mi přijde nezáživná, o ničem. Nicméně jednu vadu interiér má - a tou jsou drnčící plasty přístrojové desky, resp. neidentifikovatelné zvuky z jejích útrob, které se pokoušeli již 3x v mazdě odstranit v rámci záruky, ale bohužel se jim to nepodařilo, takže jsem je s tím přestal otravovat. Až po dvou letech jsem přišel čistou náhodou na to, že zvuk vychází z polstrování střechy u předního skla. Zvuk se pak nesl podél skla vypadalo to, že drnčí přístrojovka. Od odstranění tohoto jemného drnčení je to za volantem pohoda. Stejně ale nevím, jak jsou na tom ostatní automobilky, ale u Mazdy je drnčení plastů asi nějaký kolorit. Otcova zbrusu nová CX-5 také vyluzuje několik pazvuků. Na druhou stranu mohu být na povrzávání v kabině možná až příliš citlivý.

Veškeré výhrady k povrzávání, velikosti či ztvárnění interiéru však jsou zapomenuty ve chvíli, kdy se s Mazdou vydám na okresku za město. Perfektní řízení, jistý podvozek, účinné brzdy a živý motor jsou zárukou dobré zábavy, která člověku přivodí úsměv od ucha k uchu. Při rozjezdu kvalty přesně padají do kulisy, motor ve vyšších otáčkách pěkně duní a i když větší výkon má na silnicích kdekdo, první nájezd do zatáčky oddělí zrno od plev...

A řidičské zážitky se nezhoršily ani instalací lpg, které jsem nechal provést asi dva měsíce po zakoupení auta. Vybral jsem kompletní italský sekvenční systém Lovato s dodatečnou ochranou ventilů. Protože Mazda nemá tvrzená sedla ventilů, vyhodnotil jsem přimazávání ventilů jako nutnost. Navíc Lovato v otáčkách vyšších než 3 tis. přivstřikuje do válců i benzín, čímž prostor ochlazuje a opět chrání ventily a jejich sedla. Systém je doplněn o toroidní nádrž na 53l (plní se max na 80%, takže cca 43l) lpg místo rezervy, kterou jsem nahradil lepicí sadou. Instalace nádrže mi ještě o něco zmenšila zavazadlový prostor, protože jsem nechal nainstalovat větší nádrž a tak mi chybí oproti originálnímu uspořádání asi 7 cm výšky kufru. Ale jak jsem již psal, jezdím autem převážně sám, takže mi to nevadí. Jen tak mimochodem se tímto opatřením odstranil schod při sklopení zadních sedadel. S vlastním systémem jsem zpočátku párkrát musel navštívit prodejce, který si se mnou asi taky užil své. Ale nakonec se vše podařilo odladit k maximální spokojenosti. I když to znamenalo výměnu původního Lovata za systém LandiRenzo, které již netrpí "škubáním" v nízkých otáčkách a auto jede k plné spokojenosti.

Co se týče provozních vlastností, tak pohon na plyn se řidiče v podstatě vůbec nedotýká. Auto startuje na benzín a při zahřátí na 30°C se samo a neznatelně přepíná na plyn. Jedinou praktickou "nepříjemností" tak je, že si člověk nemůže načerpat palivo sám a musí čekat na obsluhu, což občas zastavení na pumpě prodlužuje. Zároveň je návštěva čerpací stanice o něco častější, neb akční rádius je pohybuje do 500 km. Občas to také chce alespoň trošku se dopředu informovat o tom, kde jsou po cestě nebo v cíli cesty k dispozici čerpací stanice lpg. Tuto činnost v mém případě ulehčuje aplikace do telefonu Pumpdroid. Vjezd do garáží apod. neřeším. Hrdlo nádrže lpg mám schované hned u hrdla nádrže na benzín a označení lpg není úplně viditelné přes tmavou folii zadního skla soustavně ještě překrytou zvenku špínou usazenou na skle. Za rok provozu jsem ještě neměl jediný problém.

Vlastní ekonomika provozu ukazuje po třech letech úsporu cca 45% nákladů. Zvedla se mi dlouhodobá spotřeba ze 7,2l benzínu/100km na 8,3l plynu/100km. Jezdím ale buď město nebo dálnice. Jakmile se vydám do mimoměstského režimu, padá spotřeba minimálně o litr. Provoz čistě na plyn tak vychází finančně na cca 1,25 Kč/km. K tomu je ale třeba připočítat náklady na přimazávání ventilů, benzín na startování a provoz ve vyšších otáčkách a také náklady na revizi systému, která se musí provádět jednou ročně. I s těmito náklady však cena jednoho km nepřekračuje 1,7 Kč/km, což je daleko za cca 2,65 Kč/km na benzín. Při mém nájezdu 20-30 tis. km ročně se tak investice vrátila po roce a půl. A to včetně započítání nákladů na pravidelnou kontrolu ventilové vůle v rámci garančních prohlídek v Mazdě.

Toť asi prozatím k vozu vše. V celku se dá říct, že jsem s autem spokojen. Nemám k autu žádné zásadní výhrady a klidným srdce je mohu doporučit každému, kdo si nemyslí, že pořádné auto dělá tdi, velký kufr a škrabka ;-)

04/2014
Po dvou letech soužití s Mazdou můžu říc, že jsem spokojen. Najezdím cca 20 tis. km za rok a auto má najeto necelých 70 tis. Co se týče vlastní spolehlivosti auta, pouze nechávám dělat garanční prohlídky a měním olej. Kromě oleje se měnily jen stěrače. A bohužel také přední dveře u řidiče, když mi nedal pán na křižovatce přednost. Nechával jsem také v rámci poslední prohlídky zkontrolovat kvůli plynu ventilové vůle a i tam by mělo být vše v pořádku. Takže zatím spokojenost.

09/2016
Magda oslavila minulý měsíc pátý rok a tachometr se blíží sto tisícům. Kromě již zmíněných stěračů a provozních náplní se na autě nic neměnilo. Jediné, co vyžaduje určitou péči, je systém LPG, kde se občas čistí reduktor a mění filtry. Po loňské identifikaci a odstranění drnčení jednoho plastu je v autě naprostý klid. Trošku se zhoršily jízdní vlastnosti výměnou originálních pneu Toyo za Barumky. Ty jsou ale zase o něco komfortnější a tišší, což je mi pro každodenní provoz milejší.

Silné stránky

design
jízdní vlastnosti
spolehlivost

Slabé stránky

menší interiér
variabilita interiéru
dražší náhradní díly a servis

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

auto (Kodecar Hradec Králové) - spokojenost - poruchy (zatím) nebyly, dotazy a případné požadavky řeší obratem.
- opravovali auto v rámci likvidace pojistné události (dveře, levý přední blatník a práh). Při hodně blízkém ohledání je poznat, že jde o opravu (trošičku širší spáry a také jiná "zrnitost" metalízy), ale už z 30cm vzdálenosti není rozdíl znát ;-) )
lpg (AutoGAS Kánský) - spokojenost - doladění sytému provedeno bezplatně, obratem. Veškeré dotazy ochotně zodpoví, údržba prováděna po domluvě na počkání.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Kodecar Hradec Králové - spokojenost.