Ford Puma

Hodnoceno: 20× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

ÚVOD
Puma je mým prvním vozem, který jsem vybíral asi rok. Nejprve jsem chtěl Alfu, a to buď model 145, 147 nebo GTV. Postupně jsem, ale musel všechny vyloučit z důvodu vyšších provozních nákladů a v případě 145 a 147 také z důvodu, že jsou to prostě „jen“ hatchbacky.

Chtěl jsem auto, které by mi dělalo radost, bylo krásné, dobře jezdilo a především bych ho byl schopný jako student provozovat.
Takže Alfy šly z kola ven a já svůj sen, nějakou vlastnit odložil na později. Další auto, o kterém jsem uvažoval, byla Mazda MX-5 NB. Málem jsem i jednu krásnou ve zlaté barvě koupil, ale tentokrát z důvodu vyšší pořizovací ceny si i „emikspětku“ nechávám v záloze :D.

O Pumě jsem se poprvé dozvěděl v tištěném TopGearu v rubrice auto z druhé ruky, kde Pumu veskrze chválili. V podstatě jediné na co TG narážel, byla trochu „přiteplená“ image Pumy. Spousta lidí vám řekne, že je Puma pro holky nebo ještě hůř :). Ale pokud se budete o Pumu trochu zajímat, dozvíte se, že jde o auto pro řidiče. Snad v každé recenzi se dočtete o kvalitním podvozku, komunikativním řízení a přesné převodovce. Nemyslím, že bych nějak přeháněl, když tvrdím, že je Puma výjmečné auto. Design má na svědomí Ian Callum. Motor 1.7 ladila Yamaha na 125 koní a auto váží 1100 Kg. Vůz získal mnoho ocenění a kluby nadšených majitelů najdete po celé Evropě. Co je ovšem na tom nejlepší? To že se jedná o velmi spolehlivý a na provoz levný vůz s nízkou pořizovací cenou.

Puma ve vás okamžitě vyvolá pocit sportovního auta, výhled je mizerný, dveře jsou těžké, řízení tuhé, řazení klade odpor a motor je hlučný. Ovšem vše, co jsem jmenoval, dostáváte v míře tak akorát, takže vás to nebude obtěžovat.

KAROSÉRIE A LAK
Karosérii Pumy navrhoval Ian Callum (Jaguar, Aston Martin) a má s Fiestou na jejíž platformě stojí společná pouze zrcátka. Vůz tak vypadá jedinečně. Líbí se mi především zadní část, kombinace oválného skla, zvednuté hrany víka kufru a čirých světlometů s krásnou grafikou je působivá. Připomíná mi Lotus. Design Pumy je z doby, kdy Ford ještě navrhoval svoje vozy ve stylu New edge (Focus I), aktuálnímu kinetickému designu nějak nemůžu přijít na chuť.

Barva se jmenuje Medium steel blue a na Pumě je celkem vzácná.

MOTOR A PŘEVODOVKA
Motor s vcelku neobvyklým objemem 1.7, vyladila z "Fiesťácké jednatrojky" Yamaha. Má slušnou dynamiku a jeho síla je znát už od nízkých otáček. V nízkých otáčkách o něm nevíte, občas hezky zabublá, už od středních otáček má auto slušnou akceleraci doprovázenou pěkným zvukem. Ve vyšších otáčkách má hluboký, krásný zvuk, od 4000 otáček vás sportovní zvuk motoru přinutí pevně sevřít volant a plně se soustředit na cestu před vámi. Motor není nutné výrazně točit, naléhavý zvuk od 5000 otáček nezní, jako by si v těchto otáčkách motor zrovna liboval, žádná Honda to rozhodně není.

Převodovka má krátké, přesné dráhy a řadicí páka klade sportovní odpor. Na dálnici by to chtělo delší pětku (130 Km/h = 4000 ot./min.). Spojka je tuhá, ale není nijak kousavá, takže ani popojíždění ve městě není problém.

INTERIÉR
Interiér je převzatý z Fiesty, jiná jsou sedadla, která poskytují dobré vedení těla a jsou příjemně tuhá. V nabídce byla také kožená Recara, která vypadají nádherně a interiér s nimi poskočí o level výše. Jsou, ale bohužel raritou a jejich dokoupení by bylo příliš nákladné. Dvojice zadních sedadel je pouze nouzová a i malý spolujezdec se na nich bude opírat hlavou o strop, přesto jsem často rád, že tam jsou. Interiér se od Fiesty liší také hliníkovou hlavicí řadicí páky, která se skvěle drží a je fajn pocit, že podobnou najdete třeba v Murciélagu. Bohužel spousta majitelů jí vyměnila za nějakou s plameny, já měl štěstí.

Pumy jsou téměř vždy dobře vybavené, ta moje má vše v elektrice, včetně výškově stavitelného sedadla řidiče, klimu, vyhřívané čelní sklo a rádio s CD.

PODVOZEK A KOLA
Podvozek je...ehm...sportovní, auto se téměř nenaklání, a to žádným směrem (ani při akceleraci/deceleraci). Zatáčky vyloženě chcete projíždět ostře. Při pohledu na zadní tuhou nápravu si říkám, na co složité zavěšení kol, když tady funguje „jeden kus železa“ tak dobře...jenže...to se týká jen kvalitních silnic. Problém nastane, jakmile se dostanete na typicky českou silnici. Podvozek je opravdu tvrdý, nepodajný a to mluvím v kontextu sportovních aut.

Kola mají ideální rozměr, který autu sluší a obutí je za hubičku. O rozměrech mé zimní sady tu raději pomlčím :)...

Silné stránky

Charakter vozu

Vyváženost

Levný provoz i pořízení

Design, který nestárne

Konstrukční jednoduchost

Patří (alespoň v mých očích) do rodiny rychlých Fordů :).

Praktičnost- auto se všude vejde, rychle ho umyjete, většinu věcí snadno vyměníte, kufr je dostačující atd.

Slabé stránky

Brzdy, vadnou, vzadu bubny, naštěstí se to dá celkem levně napravit (závodní obložení a nekroutící se koutouče).

Světla, sice dobře vypadají, ale potkávací svítí opravdu mizerně, chystám se to řešit svítivějšíma žárovkama, další problém je pronikání vlhkosti a prachu.

Pumy bývají často terčem tunerů (stačí navštívit stránky klubů) nebo si je kupují lidé, kteří se o ně nestarají (dáno zřejmě dostupností Pumy, stejný problém mají třeba Alfy).

Tvrdost podvozku je na hranici snesitelnosti pro každodenní použití.

Drahé a špatně dostupné díly karosérie.

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

První návštěva servisu, byla kvůli výměně rozvodového řemene. Nechal jsem tuto práci na autorizovaném servisu Auto-in v Pardubicích. Tento servis mě zklamal, neboť mě nutili k opravě zadních brzd dost nefér způsobem. Servis, si chtěl za opravu účtovat odhadem (což znamená, že ve finále zaplatíte víc) nehoráznou částku, za kterou jsem později v neautorizovaném servisu pořídil brzdy kompletně nové a ještě navíc většinu dílů podvozku.

Další šílená zkušenost, byla s lakovnou a klempírnou Interimex v Suchdole. Při montáži blatníku poškodili čelní sklo, na to jsem sám přišel, až když jsem vozidlo odvážel. Svou vinu nakonec servis uznal, ale jednání opět nebylo seriózní. Odnesl jsem si ponaučení, že než auto převezmu, vždy si ho důkladně prohlédnu.

S díly je to u Pumy trochu problém, zvlášť pokud jde o plechařinu, duplikáty se nedělají a originální díly jsou dost drahé. Sám jsem se přesvědčil o tom, že i v případě malé nehody koketujete s tím, zda je vůbec ekonomické auto opravovat. Pokud budete díly karosérie shánět po vrakovištích, tak to bude chtít spoustu trpělivosti. Naštěstí existuje člověk jménem Elton :), což je podle všeho největší guru přes Pumy u nás a spoustu dílů má, nebo je schopný je sehnat za rozumné ceny. Takže stačí mrknout na stránky českého klubu: www.ford-puma.cz, kde najdete Eltona a spoustu cenných informací...

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Pumu jsem kupoval v ČR, byl to nejjednodušší způsob a řekl bych, že se to finančně i časově vyplatilo (u tak levného auta). Po několikatýdenním hledání na internetu a následném objíždění autobazarů, jsem si udělal obraz o stavu Pum na českém trhu. Pumy se tu prodávají s cenou, která neodpovídá stavu, pouze roku výroby (a tomu se mnohdy nedá věřit). Většina Pum je v žalostném stavu, neviděl jsem v bazaru jedinou, které bylo dopřáváno, pravidelného servisu :(. Tedy nemělo smysl, zabývat se rokem výroby, neboť investici potřebovala každá. Zvolil jsem tedy strategii, že koupím starší auto s tím, že do něj raději nějaké peníze investuji a budu mít tak o servisu jistotu.

Auto jsem si nechal bezplatně přivézt na Kolínskou pobočku AAA auto, což jsem ocenil, neboť jsem kvůli Pumě už několik stovek kilometrů najezdil. Po důkladné prohlídce následovala testovací jízda a prohlídka u mnou zajištěného automechanika. Ve všech těchto věcech mi vyšel autobazar vstříc. Musím říct, že ačkoliv je AAA nechvalně známé, byl jsem až na pár věcí spokojený. Těch pár věcí. Jednání prodejců neodpovídá jejich oblečení, totiž jsou oblečeni, jako manažeři, ale bohužel se tak nechovají. Dále jsem k autu nedostal veškerou povinnou výbavu. A při jednání o slevě (podařilo se mi ji uplatnit z důvodů absence litých kol) jsem si připadal, jako v Tunisku :). Auto mělo relativně čerstvou technickou (nevím, jestli jí mělo na svědomí AAA, zřejmě ano), ale podle mechaniků by poctivou technickou neprošlo. Jednalo se především o brzdy v tragickém stavu, dále také o vůli na zadní nápravě.

No a proč že jsem to byl vlastně spokojený? Auto bylo v docela zachovalém a originálním stavu, koroze ve snesitelné míře a díly, které bylo nutné měnit, byli spíše spotřebního charakteru, nic výjimečného. Cena byla příznivá (v té době jedna z nejlevnějších Pum) a ještě se mi podařilo z prodejce dostat dolů 5000 Kč. Ovšem spokojenost si dejte do uvozovek, neboť mluvím v kontextu českých autobazarů. Držel jsem se doporučení, že je lepší velký autobazar namísto malého a neznámého.

Závěrem

Puma je výjmečným vozem, byla zvolena autem roku 1997 v Top Gearu, Autocar ji zařadil do Hrdinů minulosti a ještě dnes v recenzích občas zahlédnu přirovnání k Pumě. A při tom se jedná o bezproblémové auto, levné na pořízení i provoz. To, že jí většina lidí považuje za přibližovadlo pro čtyřprocentní a neví, jaké má Puma osobité kouzlo, mě tak trochu zvráceně těší :).

Možná přeháním, ale Pum na českých silnicích ubývá a těch v originálním a zachovalém stavu je ještě méně. Už jen proto přistupuju k autu jako k budoucí raritě a hodlám ho dát do 100% kondice bez zbytečných úprav...