Subaru Forester 2,5 XT LOW MT 169kw

Záskalí 2011

Tak jsme si byli s Imprezkou zajezdit na závodech do vrchu, pořádaném Subaru Fanclubem a bylo z toho nakonec překvapivě slušné umístění :-)
http://subarufanclub.cz/forum/viewtopic.php?f=29&t=1582

driftmania

Máme za sebou velice podařenou akcičku v oblasti Lungau (Rakousko).
Perfektní podmínky, organizace, jídlo atd.
Uklouzali jsme se doslova do úmoru, škody na autě naštěstí jen minimální (nějaké plasty na podvozku) některým se tam toho povedlo rozštípat více :-) ale panovalo všeobecné nadšení a spokojenost s průběhem dvoudenního kurzu na ledě.

po nějakém čase

Tak najeto 14000km, spotřeba se ustálila na 15,6l :-)
V 10000km jsem nechal vyměnit olej a udělat prohlídku, bez závad.(interval je 15000km). Instalována nová řídící jednotka středového diferenciálu od ing. Skácela. Nabízí 6 map nastavení podle povrchu, auto je znatelně hravější.
Taky jsem měl nehodu se psem, škoda za 50tkč :-(
Jinak lítáme lehce nad zemí a kolama k zemi...

STI

Tak máme najeto 1600km, většinou jezdím v inteligent modu, kvůli záběhu. Auto je velice tiché, pohodlné s vynikajícím podvozkem. Nevytřepe duši, nenaklání se nijak příliš a fantasticky drží stopu, zároveň žehlí všechny díry. Nechápu, jak to tak ty ku..y šikmooké mohly udělat :-)
Je úspornější než Forester cca o 1,5l, své udělá aerodynamika, 6kvalt (ve 160km/h točí na 6ku 3500ot/min.) a režim Inteligent.
Dynamikou jízdy o chlup zaostává za Forestrem, při zhruba stejné váze má manko 50Nm a to se projeví, hlavně Forester táhl dobře od 2000ot/min, STI až nad 2500, spíše ale 3000ot/min.Ale to doženeme :-)
Absolutorium si zaslouží sedačky, jezdí se v nich výborně, absolutně jsem nepocítil žádnou únavu, prostě skvělé!!!
S autem se pořád sžívám a hledám jeho limity, abych věděl kam se dá zajít. Zatáčky projíždím zhruba stejně rychle jako s Forestrem, ale ten byl už o poznání tvrdší na sportovním podvozku, tady je to luxus.
Jedná se o auto pro každý den, bez kompromisů, ať při sportovní jízdě, nebo ploužení se v nekonečných kolonách.

Nástupce

Tak ve čtvrtek 11h, jdu přebírat vysněnou Rézinku, koštovací foto v galerii.

sbohem a šáteček

Tak dneska jsem se rozloučil se svým milovaným černým satanem,slzička skoro ukápla.

Na prodej

Pokud by měl někdo zájem,nechť se ozve.Aktuálně najeto 66500km,nemá žádný problém,chci měnit za jinou káru.Lze prodat s úpravama,nebo v téměř sériovém stavu.Cena na požádání,dohoda jistá.

zimáky

Tak jsem byl donucen přezout na Nokian WR G2,protože ty moje olačky byly na techničák.(vydržely necelých 15tkm)
No musím si pořád opakovat,že už nemám letní,sedí v zatáčkách asi o 30% hůř a tam,kde jsem v pohodě na letních projel 120km/h,jedu 100vkou a ještě se má snahu přetáčet :-(
Na sněhu to bude veselejší,ale suchá silnice je utrpení,asi jsem zapoměl,jak se jezdí na zimákách.
Minulé Continentaly TS830 na tom byly líp,ale taky o 1500,- dráž na gumě.Příště ale do nich zase půjdu,Nokian mě dost zklamal,mimo sníh.

turbo v háji

Zničeho nic,mi najednou přes noc z auta zmizelo cca 150k,turbo vůbec netlačilo,max.0,5baru při 6t ot/min.
Viděl jsem to černě,ale naštěstí vypadla jen pojistka regulace turba,uff.

Šampusův test

Šampusovy dojmy ze Subaru Forester Turbo

Předem se omlouvám za výrazné emoce, ale já jsem byl dnes zase na plech..

Dnešní den začal velmi dobře. Dokonce jsem si vybavil i ten hezký sen, co se mi zdál. U snídaně jsem přemýšlel o svezení, které mě dnes čeká. Hlavou mi probíhaly asociace, které značka Subaru u mužů vyvolává.
Subaru, to je rallye, šotolina, Impreza, motory boxer, pískání turbodmychadel, modrá barva, zlatá kola, nízké těžiště, symetrický pohon...
Taky to všechno jistě dobře znáte a víte, nebudu tedy nosit dříví do lesa, tyhle postřehy přece nepíšu do zahrádkářského magazínu… I když dnes bych mohl, protože Forester, to je auto třeba i na tu zahrádku.
Dávám si sprchu a pořád přemýšlím. Ted‘ ale spíše nad snahou Subaru se zalíbit v současné Evropě. Protože máme tady novou Imprezu „bez kufru“ a taky například boxer diesel – a je to asi ještě lepší počin, než když se se svým 2.2 dieselem svého času vytasila Honda. Prostě Subaru přišlo a svým prvním dieselem ukázalo všem, jak se to dělá. Boxer diesel je tichý, úsporný, je lehký a dobře jede. A podle všeho je i spolehlivý.
Osobně Subaru vnímám jako značku pro nadšence, pro lidi, kteří mají svou, trochu jinou filosofii, než má zbytek světa. A nikomu ji necpou, vědomi si své dobré volby. Napadá mě parafráze se ženami. Subaru vnímám jako takovou dobře stavěnou ženu kolem čtyřiceti let věku. Pět chlapů z deseti na ni hned řekne „hm, tu nechci, na mě je moc stará“, další čtyři ji odepíší se slovy „ e-e, já radši spíše hubenější“ a ten jeden, ten prostě ví.
Ten ví, co ostatní ani netuší, a sice že taková panička umí předvést tanec, po kterém zbudou rozklepané nohy i hodně velkým borcům. A to nemluvím jen o pudových záležitostech...
Prostě Subaru a tečka.

Dost obecných úvah, jedu na místo setkání a přemýšlím o tom, jestli můj STanda na dnešním srazu vlastně neudělá ostudu. Protože dnešní konfrontace bude (opět) s autem o výkonu vyšším, než 300 koní.
Čekám na ten sen všech myslivců, co jim v žilách koluje divoká krev. Přijíždí. Majitel ví, jak zaujmout, protože plynovým pedálem rozehrál vzrušující zvukový koncert. Slyším turbo, slyším BOV a výfuk taky umí hezky promluvit.
Vítáme se, zdravíme a majitel Forestera by rád slyšel, jak zní STanda . Tak lhal bych, kdybych to nečekal. Vezu chlapa, zvyklého na třistakoňové Subaru a je mi velkou ctí od něj slyšet chválu na mé auto.
Jsem rád, že se STčko líbí.
Já už se ale těším ,až ze STandy vysednu – a to se mi často nestává, to mi můžete věřit.
Konečně. Parkuju, zamykám, ještě se pro jistotu jednou vracím zatahat za kliku a t‘uknout do skla, zda je vytaženo, což je má úchylka, za kterou se velmi stydím.
Koukám na to černé vysoké auto a moc se do něj těším.
Obcházím Forestera raději ještě jednou, to abych si uvědomil, že tohle SUVčko v sobě má sportovní geny. Respekt se dostavuje, tenhle „dělový mikrobus“ umí zaujmout.
Sedám zatím na místo spolujezdce a připínám se. Klíček se otáčí a pan Motor se probouzí. Je neklidný a chce jít na věc. Je stejně velký, jako to švédské kladivo pod kapotou mého STandy. Jen má o jednu komůrku méně. Tedy žádná welterová váha. A taky tady máme dopování turbem. Co turbem, mega turbem!
Vyjíždíme. Kochám se výhledem z vozu, který je jedním z důvodů, proč lze tak snadno podlehnout kouzlu SUV. Mimochodem, po dlouhé době mi posaz ve STandovi bude připadat sportovně nízký…
Takže máme zahřáto, přídavný budík teploty oleje tak nějak ležérně oznamuje, že už dávno můžeme jít na věc.
Tak jo, no dobře.
Že by se sem ted’ ještě hodila poslední úvaha na téma 300 koní a vysoké a těžké auto, které se určitě bude naklánět?
Nehodila. To je ti totiž úplně jedno. Po tom, co je plyn prošlápnut podlahou jsou podobné úvahy naprosto k ničemu.
No, chtěl jsem původně napsat "k hovnu", ale nechtěl jsem být vulgární.
Prostě kecy stranou, tady nemají cenu. Bestiální zátah, nechápeš. Nevíš, co se děje, někdo zrychlil přítomnost, jako když posunuješ DVDčko ke konci. To hlava nebere. Chce se ti řvát nadšením. Forsáž je monstrózní, to auto se pod plným plynem prostě splaší a gumy mají co dělat, aby výkon dostaly na cestu. Zmohl jsem se pouze na konstatování ve smyslu “ty krávo, to je nálož” a “no do prdele, tak to je kotel..” Vězíš napasovaný v sedačce, překvapený neuvěřitelnou silou a dostavuje se strach. Strach o život, strach, jestli tohle půjde někdy zastavit. Neboj, půjde, brzdy jsou sportovní, taky upravené. Znáš Brembo, ne? Asi jo, takže to ti stačí.
O co víc kdo uvažuje o tom, jestli je přes 300 kobyl v takovémto autě smysluplných, o to víc pak čumí s otevřenou hubou na to, jak tahle pekelně černá krabice umí posádku nahodit do sedaček. I kdyby tohle umělo jezdit jen rovně, tak ten zážeh prostě stojí za to. Letěls někdy letadlem? Těšíš se taky na jeho rozjezd s následnou forsáží, kterou na ranveji předvádí? Fajn, můžeš ušetřit za dovolenou, protože tenhle ofukovaný bojovník tě do křesla napere s možná ještě větší intenzitou. Čekal jsem cokoli, ale stejně jsem byl překvapen. Nooo, je velmi znát, že tenhle boxer dostal pořádný doping. Nasypali ho steroidy a ty prachy, co to stálo, ti v moment, kdy vězíš napasovaný v sedačce, nejsou ani trochu líto. Víš jak vrčí hodně nasraná německá doga? Pár pěkně nadrážděných jich totiž má tohle monstrum pod kapotou. Frenetický ryk a specifické bručení poladěného motoru stojí za to, chceš to zažívat zas a znova. Obrovské turbo tlačí 1,2 baru a umí brutálně ječet. Zvuk turbíny není nepodobný té malé hasičské, manuálně roztáčející se siréně. Do toho odfukování BOV, no prostě nirvána. Zátah Forestera je mocnější, než zátah Focusu RS a trvá déle. Opravdu, ani Focus RS není tak divoký. Jsem přesvědčen, že RSo by tomuto Foresteru nemělo šanci ujet. A to nemluvím jen o mokré, zasněžené nebo třeba nerovné cestě, kde je pohon 4x4 jasným vítězem. Mluvím i o suchém asfaltu, který je pro Focus RS ideální. Že mi nevěříte? Víte, nedivím se, taky bych to až do svezení s tímhle autem nikdy neřekl. Mimochodem majitel Forestera se mi svěřil, že do úprav svého auta nasypal více peněz, než by ho stálo pořízení Imprezy STi. A ted’ mudrujte! Jasně, nevím, jestli má tohle rychlostní maximálku 260+, jako Focus RS, ale to je druhořadé. Na normální cestě nemá RS šanci. Vím, že je to smělé, ale smiř se s tím.
Svezte v tomhle voliče zelených a vsad’te se, že nebude kecat nic ani o velké spotřebě a ani o litrech čistého vzduchu, který hltá a pak mísí s benzínem tato temná příšera.
Tohle peklo bych přál zažít samotným inženýrům z pod hory Fudži – spáchali by na sobě sepuku za to, jakému monstru dali vzniknout. Alibi pro ně budiž to, že nemohli tušit, co s Foresterem udělá uživatel “m. z.”
Tohle auto musí být skvělá zbraň na ta neuvěřitelně dotěrná firemní auta, která se tak ráda lepí na zadek všech silnějších aut s úmyslem provokovat a případně zkusit ujet nebo se tě alespoň udržet. Protože jestli jsi v práci nenafasoval něco hrubě nad třista kobyl, tak na tohle auto to vůbec nezkoušej, zesměšní tě totiž přímo nehorázně. A dostat pořádně na prdel od nenápadného (a navíc japonského) SUVčka, to musí být pro spoustu obchodních zástupců trapas jejich života.
Mimochodem, taky jsem si raději registrační značku tohoto Subaru dobře zapamatoval, víš jak, jeden nikdy neví..
…......
Velmi zneklidňující pro mě bylo už to, když jsem jel ve STandovi za Foresterem, kdy jsme jeli k Markovi domů, Forestera zaparkovat, protože nechtěl nechávat auto před hypermarketem, kde jsme se sešli. A co že bylo zneklidňující? No tak především to, že mi Subaru mizelo z dohledu i při plném plynu a že jsem rykot jeho výfuku slyšel ve STandovi i přes zavřená okna, puštěné rádio a dunící motor STčka. A co teprve cesta domů – podezíral jsem můj Focus, že prodělal těžkou chřipku a nechce se mu jet. A taky ta spojka, co jde v ST jako po másle mi připadala na sportovně zaměřené auto tak nějak nepatřičně. Protože spojka Subaru, to je vážně jiné kafe. Ale to hodně předjímám.
…......
Střídání stráží, majitel zastavuje Forestera a prý si mám vystoupit. Modlil jsem se, aby ten budík ještě nezvonil, opravdu jsem se z toho ted’ nechtěl probudit. Nic ale zvonit neslyším a co víc, sedím za volantem Subaru.
Rozjezd se zdařil, nechcíplo mi to, yes!
Sjíždím z rovné cesty - jedu vstříc pár zatáčkám a ujišt’uju majitele, že přes boudu se mi nechce. Majitel mě moc neuklidnil, říká, že auto je dobře pojištěno. Dobře no... Takže napřed ale stejně opatrně, legální rychlost a jemné přidávání plynu při výjezdu. Kdo se to tady směje…? Auto i majitel. Hm, tak fajn, když pojištěno, tak pojištěno. Zatáčka druhá, nájezd rychlejší, výjezd jakbysmet. Smích slyším stále, ale je slabší. Směje se mi už jen auto.
Majitel je ale v naprostém klidu, určitě ví, že jeho vůz má na víc. Takže další točení volantem, auto mírně zaklekává, drží stopu a já pomalu přidávám plyn až nadoraz – heeergot!, tahle vysoká čtyřkolka se ale svinsky umí chytit cesty! Náklon žádný, trakce bylo prostě neuvěřitelně! Podvozek doznal opravdu velkých úprav, tohle není houpavé SUV přátelé, to byste se šeredně pletli. Sedlám motokáru! Omlouvám se v duchu autu za počáteční despekt, tohle mě příjemně překvapilo. Ne, není to nízká placka, postavená na zatáčky. Tohle je původně “teréňák”, přesto ale zatáčet umí. A jak! Navíc jeho řízení není tak gumové, jak by se mohlo zdát – a to se cení.
Ještě ke spojce – ta je opravdu tvrdá jako prase, v posilovně můžeš zapomenout na leg press na levou nohu, protože dostat ten pedál dolů, to chce vážně chlapskou sílu.
Žádám toho zápasníka pod kapotou o další povolení ke sprintu a je mi vyhověno – na budíku vidím koutkem oka tlak turba 1,2 baru a mám problém odlepit hlavu z opěrky. Zátah je úžasně silný a mocný, bleskově nastupující, výkon je k dispozici okamžitě a přitom auto působí tak, že jej nelze zadýchat. Majitel mě neustále hecuje, říká “dej plný, dej plný” a mi v tu chvíli patří svět. Motor hlasitě bručí, to turbo, no to je neuvěřitelný ječák a výfuk hřmí na celé okolí. Otáčejí se všechny hlavy podél cesty, auto je hlasité tak o 40% více, než Focus RS.
Monstrózní kanón, tohle SUV. Brutální auto. Ten sound, ten bych vám nejradši popsal znovu – BOV zběsile odfukuje, turbo velmi hlasitě ječí, píská a výfuk? To je (zpívající) dirigent toho všeho. Ten výfuk ryčí tak hlasitým hrdelním barytonem, že z toho máš husinu po těle. Velké představení.
Je velmi návyková, tahle japonská bárka.
Nemám ani moc čas myslet na palubu a ostatní věci, protože jsem nažhavený hrubou silou, kterou Forester disponuje. Takže jen ve zkratce - interiér je typicky japonský – jsou i hezčí, měkčí a hodnotnější, ale tady se hraje na výdrž a kvalitu, tohle auto stejně nikomu nedovolí ani pomyslet sahat na přístrojovku, jestli je měkčená. A když už by byl někdo tak smělý, že by se předklonil a vydal se čichat palubku, tak stačí podřadit a zamáčknout pravý pedál k zemi. Případný degustátor plastů bude usazen do sedačky s takovou rychlostí a silou, že dá navždy pokoj. Sedačky jsou fajn, sedí se mi tu moc dobře, komfortně. Je tu taky relativně dostatek místa a auto umí být pohodlným dostavníkem i na delší cesty. Teda pokud vydržíš ten dunivý zvuk, kterého je plná kabina.
Ale tento kus byl předurčen k zábavě a tu taky umí předvést.
Bylo legrační, když nás předjela cestovní motorka, něco jako Suzuki GSX-R, asi šestistovka. Dal jsem tam trojku, plný knedlík a toho borce jsem se udržel! Majitel říkal: “jed’, drž se ho, ten nemá kombinézu a v tomhle oblečení moc rychle jet nemůže”. Měl pravdu, asi ve 170ti toho ten řízek nechal, ubral a napřímil se. Pokud se podíval do zrcátka a viděl v něm to samé SUV, které před chvílí oprasil, tak věřte tomu, že to už mu z hlavy nikdy nikdo nedostane.
Marek mi ještě jako bonus vyprávěl, jak si dává podobné motorkáře v zatáčkách k snídani a já mu to nemám důvod nevěřit.

Jo, jezdí mu to vážně krásně. Až nepochopitelně. Akcelerace je opojná, asi bych s tím nedokázal jezdit příliš úsporně. Přitom z toho auta jde stoický klid i když ho zrovna pobízíš k plnému výkonu.
Skvělý stroj. Solidně stavěný, mechanicky robustní.

Subaru má své kouzlo, je to oproti konfekci něco jiného. Subaristé mají svůj svět, svoji pravdu. A oprávněně.

Děkuju majiteli černého pekelníka s nickem “m. z.” za důvěru, krásné zážitky a moc fajn pokec.
Mimochodem – v garáži tohoto fajnšmekra stojí ještě roztomilé Mini, které má pod kapotou kompresorovou 1.6ku, takže umí být i pěkně vzteklé, je to verze Mini Cooper S R50. Ten je manželky.
(Sakra proč jen jsem se nenarodil jako krásná (Markova) žena, ale jako škaredý chlap..?)
Pak tady na dvoře máme ještě Opela Zafiru, což je ideální rodinné auto. Jenže tahle Zafira je Zafira OPC. Jo, správně, to OPC je od Opelu podobný počin, jako ST od Fordu. Takže turbo i v rodinném kočáru.
Uživatel “m. z.” je totiž zapáleným motoristou, vynikajícím řidičem (byly chvíle, kdy jsem na místě spolujezdce ve Foresteru říkal “ted’ už se ale bojím”, to když šlo auto na suchém asfaltu všemi čtyřmi koly do nakonec krásně zvládnutého smyku) a vysmátým člověkem.
Ve snu by mě nenapadlo, když jsme spolu tehdy (ještě anonymně) na dálnici pozávodili s jeho Zafirou OPC, co všechno s ním dnes zažiju.

Díky!


Ke STandovi do galerie jsem přihodil dvě momentky z našeho dnešního setkání. Kvalita fotek nic moc, ale ode mě asi nikdo dobré fotky nečeká..

Ahoj, Sampus.

60000km

Servis po 60tkm proběhl opět bez problémů,doufám,že mi vydrží gumy do zimy,mají jen 3mm,nové letní se mi už nechce kupovat.

Před vánočními svátky absolvoval prohlídku po 45000km bez závad,spojeno letos s už třetí výměnou čelního skla :-(

Pořízen důstojný partner Cooper S,konečně můžeme jezdit za sebou,aniž bych na ni musel čekat :-))Pandička prodána do dobrých rukou známým.

Dnes jsem absolvoval akci prodejce Subaru Subi Styl a byl mile překvapen.Kvalitní program,ani na chvíli nuda,potkal jsem se se spoustou lidí,co znám jen z netu a největší adrenalin mám z jízdy Tatry na polygonu v areálu Librosu.To byl hotový masakr,nikdy bych nevěřil,že něco takového to auto dokáže,chvílemi jsem nevěděl,jestli jsme ještě vůbec na kolech.Vezl nás opravdu Pan řidič!

Dnes přezuto na Nokian I3,výhodně jsem je sehnal,tak uvidíme.Najel jsem na nich jen asi 200km,ale myslím,že příští gumy budou opět Continental Sportcontact,vydržely sice jen 17tkm,ale měly těžký život a dobře lepily,Nokiany jsou o něco tvrdší a dříve uklouznou.Zase asi déle vydrží.

Forest absolvoval prohlídku po 30000km,jen běžná kontrola,bez závad,cena slušná.

Namontovány přídavné měřiče tlaku turba a teploty motorového oleje.