Toyota Celica T23

Hodnoceno: 5× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Dlouho jsem uvažoval, jestli zde profil založit nebo ne. Nejsem úplně přítelem sociálních sítí, ale nedávno jsme s Celicou překročili 100 000 společných kilometrů, a tak jsem si řekl že si to skoro zaslouží. Obzvlášť, když jsem jí po posledním velkém servisu motoru odhadoval životnost tak dva roky (tehdy do prosince 2018:), ale abych nepředbíhal. V následujícím textu projdu svou víc než desetiletou zkušenost s tímhle autem, které mě za celou dobu nechalo ve štychu u silnice jen jednou. Životní příběh auta je obsáhlejší, takže pokud vás sága nezajímá, shrnutí máte v silných a slabých stránkách.

Chvíli po nástupu na vysokou školu jsem dostal možnost pořídit si první auto. Vždycky jsem chtěl mít nějaké malé, rychlé a obratné kupé. Jako kluka mě kdysi okouzlila 6. generace Celicy a o něco později jsem v NFS Underground 2 proháněl 7. generaci. Když jsem zjistil, jak šly zrovna ceny dolů (léto 2009), bylo o modelu víceméně rozhodnuto. Jediné další auto, o kterém jsem tenkrát uvažoval, byla Mazda MX5 (NB). Pro - náhon na zadek, proti - jen dvě místa a kufr se kterým se z koleje neodstěhuju. Navíc, jezděte s kabrioletem v zimě domů do hor:)

Začaly tedy tanečky s nákupem. Celica se v České republice nová nikdy neprodávala a hezkých kousků tedy bylo po bazarech jako šafránu. Většina nabídek byly Celicy se slabší verzi motoru 1,8 1ZZ-FE. Pokud máte rádi Toyoty, možná už jste na tohle hliníkové neštěstí někdy narazili, my se k němu ještě určitě vrátíme. Silnější verze Celicy prodávaná jako verze TS tu byla tenkrát na prodej jenom jedna v nic moc stavu. Štěstí jsem měl až při cestě do Brna, kde jsem narazil na hezkou modrou Celicu 1ZZ s originálním TTE křídlem (bez křídla myjí Celicy ten zadek nějak divně useknutý a moc se mi nelíbí). Byla dovezená z Německa, prý po prvním majiteli (jasně) a nájezd měla asi 125 000 km. Hlavně ale cena odpovídala stavu a po shlédnutí několika dalších kousků, jejichž poměr cena/stav byl diskutabilní, a neshlédnutí jednoho, kde mi chlapík v bazaru řekl, že si ji půjčil kolega na dovolenou a přijede až za týden, jsem se rozhodl koupit Modrou. Pro auto jsem musel dojet 300 km do Brna - cesta tam autobusem, zpátky už v autě. Tenkrát byla moje jediná zkušenost s autem půjčovaný ježdík Renault Clio (1994) a nejdelší cesta 100 km po dálnci, takže 300 km okresek na jeden zátah v novém neznámém autě byl docela zážitek. Nicméně si pamatuji, že auto jelo perfektně a celou cestu jsem se usmíval.

Teď bude následovat trochu chvalozpěv, protože jízdní vlastnosti auta i dnes považuji za vynikající. Samosebou to není žádný trhač asfaltu, ale 140 koní a 180 Nm na 1200 kg váhy i s řidičem celkem stačí a nízká hmotnost je vynikající na okresky. Okresky jsou prostě ten správný rajón, takže poslední dálniční známku jsem si koupil v roce 2013:D Na menší silničce do sebe začne všechno hezky zapadat. Máte tvrdý podvozek, ale se 16'' koly si s nerovnostmi celkem hravě poradí. Řízení je přesné, citlivé, a neustále vám říká co se s autem děje. Do zatáček se vrhá s lehkostí a jistotou v rychlostech, které si s jiným autem nedovolím. Převodovky je šestistupňová, ale na okresce budete řadit tak do čtyřky. Motor je klasická atmosféra. Do 3500 otáček se nic moc neděje, od 4500 otáček zatáhne a pokračuje s roustoucí chutí jet až k omezovači na 6800 za doprovodu čím dál tím podrážděnějšího řevu. Za mě jednoznačně pozitivní je i fakt, že jediné, co vám může do řízení kecat, je ABS. Na nějaké jiné asistenty zapomeňte. Pokud to přeženete, prostě skončíte ve škarpě.

Tolik k jízdním vlastnostem, a teď asi přišla řada na praktičnost. Pro dva lidi vpředu je prostoru v autě víc než dost. Horší je to vzadu, protože sedačky jsou spíš pro děti a nebo z nouze. Nejlépe asi ilustruje praktická zkušenost - jednou jsem bral kamaráda (180 cm výška) vzadu z posázaví do Brna, asi 3 hodiny cesty krásnou krajinou. Zpátky jel radši vlakem. Zase ale pokud je potřeba jen rychle někam po městě, je možné vzadu převést až tři útlé slečny. Místa na převoz věcí je docela dost. Kolik litrů objemu má kufr vám z hlavy neřeknu, protože za celých deset let jsem tuhle informaci, narozdíl od jiných, nikdy nepotřeboval:) Je srovnatelný dejme tomu s Fábií 2. generace, ale zkosené sklo mu ubírá na výšce. Zadní sedačky jdou sklopit anebo i celkem jednoduše vyndat, a pak je tam místa opravdu hodně. Poslední dvě praktické zkušenosti. Spát se v autě dá v předních sedačkách celkem pohodlně, alespoň v těch základních textilních. Dřív jsem to občas využil na různých vysokoškolských venkovních party, teď už bych do toho asi nešel. Sex v autě je možný, opět na předních sedačkách, ale pokud vyndáte zadní sedačky, pole působnosti se dost rozšíří. Jinak platí podobně jako u přespávání - jde to, ale proč se namáhat když už jsou dostupné lepší alternativy :)

Za deset let ježdění za sebou máme čtyři nezaviněné dopravní nehody a sami jsme nikomu nic nezpůsobili. První byly čtyři dámy s favoritem (2012). Dámy jely za náklaďákem v pravém pruhu, nechaly se předjet dvěma auty přede mnou jen proto aby pak vybočily do levého pruhu přesně ve chvíli, kdy jsem byl na jejich úrovni. Plechy pravého boku výměna, celý bok lakovaný. U druhé nehody (2013) jsem ani nebyl. Pán vyjížděl z garáže a celkem dost mi naboural zaparkované auto, ale aspoň nechal za stěračem kontakt. Tímto bych mu chtěl zároveň poděkovat, protože byl za celou dobu jediný, kdo se přihlásil. Plechy narovnané a přelakovaný prozměnu levý bok. K třetí nehodě (2020) došlo na klidné horské silničce a řídila přítelkyně, protože jsme měli kondiční jízdu po autoškole. Teréňáku za námi se zdálo 40 v serpentinách málo a zkusil nás předjet. Z protisměru samosebou vyjelo auto a teréňák se nacpal tak honem před nás, že nám orval přední blatník a málem nás vytlačil ze svahu. Samosebou šlápl na plyn a ujel. Blatník jsem nechal vyrovnat a rozleštit. Čtvrtá nehoda (2020) byla s obligátní dodávkou dovážkové služby - chlapík mi nedal přednost a narazil mi přímo do dveří spolujezdce. Zdemoloval mi levý bok a prorval zadní gumu a chvíli to vypadalo že bude totálka, ale díky nárůstu cen ojetin vyšla oprava těsně míň než hodnota auta. Jinak auto parkovalo trvale venku po různých místech kde jsem zrovna bydlel, takže už chudinka vypadá jako po demolition derby. Nejhorší byla snad Praha, kde mi ho za týden stání odřeli a promáčkli ze dvou stran. Samosebou nikdo nic neřeší a odjede.

Silné stránky

Poměr výkon/hmotnost
Pocit z řízení
Na malý liftback celkem praktické
Subjektivně hezké auto

Slabé stránky

Poruchový motor

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Původní plán po koupi byl auto udržovat a pomalu dávat dohromady při ponechání co možná nejvíce v továrním stavu. Hned ze začátku jsem ale měl problém se světly, která byla hodně zašlá, netěsnila, takže do nich šla vlhkost, a moc nesvítila. Za docela dobrou cenu se mi povedlo koupit nová americká aftermarket světla (viz obrázky). Ta jsou sice na pohled hezčí než ta původní, ale svítí snad ještě míň. Za dne ale auto vypadá cool, a o to jde přece u světel především, no tak nekupte to. Dvakrát (2015 a 2020) byly měněné nové kotouče ATE a na brzdy si nemohu stěžovat. V provozu byly úplně dostatečné a na okruhu jsem byl beztak jen jednou. Spolu s prvními brzdovými kotouči jsem nechal opískovat a nalakovat původní litá kola (snad tu mám někde fotku, všude narážím jen na staré fotky s ultra módními plecháči) a nabarvil brzdiče Hammeritem (+5 koní) do finální kombinace modrá (kastle) - žlutá (brzdiče) - bílá (kola). Tím byl za mě tuzing exteriéru hotový:)

Teď se ponoříme do méně pozitivních věcí. Celica je totiž taková ta slečna se kterou vás většinou život baví, ale její temperament má i stinné stránky. Totiž období, kdy do ní jen dáváte peníze, zábava není žádná, a ještě je na vás protivná. Tady takovým obdobím je servis motoru, který náročností kazí jinak prima auto. 1ZZ-FE je na svou dobu výkonná točivá atmosférická 1,8, která ale trpí nízkou životností a vysokou spotřebou oleje (podrobněji mnoho témat na toyotaforum). My máme za sebou celkem jednu menší a tři velké opravy. Menší oprava byla první (2010) - nechal jsem při výměně úplně sjeté spojky preventivně přetěsnit motor, přestože od výměny k výměně oleje skoro neubývalo. Možná bych býval udělal líp, kdybych to nechal na pokoji. Rok po přetěsnění přestal motor držet volnoběh. To si takhle svištíte na neutrál z kopce po dálnici z Liberce do hodkovického údolí (dole je taková celkem ošklivá zatáčka) a před zatáčkou tuhým odporem brzdového pedálu zjistíte, že vám to zatím chcíplo. Stav se samosebou zhoršoval, motor nedržel tlaky, obzvlášť za studena nešlo vyjet prudší kopec jinak než na jedničku. Následovala druhá oprava (2011) s vyvložkováním válců. Bylo to drahé, trvalo to dlouho, ale utěšoval jsem se tím, že teď to vydrží věčně a můžu se pustit do ostatních věcí. Tak určitě.

Faktem je, že po vyvložkování jezdila Celica velmi dobře a tenhle stav vydržel až do jara 2015. To jsem se zrovna pustil do brzd a kol a následovat měly pružiny a tlumiče. Při první jízdě po výměně brzd a kol jsem kontroloval jejich stav se zapnutým motorem a skloněný u předního kola jsem si všimnul nepravidelností v chodu. Takže opět servis, tentokrát autorizovaná Toyota Brno, a motor jede na tři válce. Co by to tak mohlo být? Říkám, proměřte tlaky, motor na to trpí. Ne, že prý určitě elektrika a že se bude hledat problém. Tak se dva týdny hledal problém, pak zjistili vadný vstřikovač. Dva týdny se objednával a měnil vstřikovač. Šel jsem si tedy po měsíci vyzvednout auto, a chlap mi povídá že vstřikovač vyměnili, ale pořád jdou jen tři válce. A že (konečně) změřili tlaky a že je asi propálený ventil. K tomu na mě mával návrhem řešení za tři průměrné platy. Auto jsem jim tedy sebral, vyřádili se na něm jistě dost, a domluvil se zase s mechanikem co dělal vložkování a zbytek opravy vyřešil s ním. Celé opravování trvalo do konce roku 2015.

To ale bohužel nebyl konec. Nevím co všechno prasklý vstřikovač a krátký provoz na tři válce mohl způsobit, ale s Celicou jsem najel jen 1000 km a tři měsíce, než sežrala všechen olej, který nikdy před tím nebylo potřeba do výměny dolít, a přidřela se. V noci předjíždím kamion před Vysokým Mýtem, šlápnu na plyn, najednou rána. Doklepal jsem do Mýta a sehnal ubytování, druhý den odtah domů, pak na laně k mechanikovi. Škoda naštěstí nebyla nijak vážná a motor se dal dohromady s co nejnižšími náklady. Od té doby dostala stopku. Žádné investice nad rámec běžné údržby, a až kiksne motor, půjde. Tipoval jsem životnost tak dva roky, ale výhružka nejspíš pomohla, protože od té doby až doteď motor jezdí. Ano, žere olej jako zjednaný, za studena je líný a občas kucká, a jen Bůh ví, kolik ze 140 pod kapotou stále žije, ale jezdí.

Vážně jsem uvažoval o tom ji prodat s plnou historií, ale jen se projedu oblíbenou trasou z práce a nejsem schopen se k tomu donutit. Navíc auto s podobnými vlastnostmi, kterým bych ji mohl nahradit, už dávno neexistuje. Na druhou stranu, renovace také smysl nedává. Auto pro zábavu už mám dávno jiné, a bylo by potřeba repasovat tolik věcí, že by z toho bylo na nové auto nižší střední třídy. A s poruchovostí motoru 1ZZ by do toho mohl jít jenom sebevrah. Tak spolu tedy už pátým rokem dojíždíme, a pokud vše dobře půjde, ještě to nějaký ten pátek vydrží.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Koupené v Brně v autobazaru Happy Auto