Daewoo Matiz

Hodnoceno: 45× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Moje druhé auto, které jsem měl v užívání do doby, než jsem pořídil MINIho bylo ve své podstatě taky mini auto, celým jménem ale Daewoo Matiz. A jelikož jsem zjistil, že tady na serveru je jen jeden Matiz, navíc starší typ, rozhodl jsem se něco sepsat...

Jeho historie se začala psát v roce 2003, kdy mnou používaný (a zde též recenzovaný) Racer již přestával být "konkurenceschopný". Jako důvod pořídit další auto do rodiny byl ten, že začne konečně po X letech jezdit taky mamka. I proto jsme se při výběru zaměřili na vozítko spíše do města. Jak to tak chodívá, začalo se uvažovat o maluchovi kolem 40 tisíc. Jenže s tím by mohlo být více problémů než s Racerem, proto se začalo vybírat něco jiného. Do úvahy padaly vozy jako Tico, Cinquecento, v „lepším“ případě první generace Matize. Když ale všechny tyto vozy stály v tom roce 2002 – 2003 kolem sto tisíc a víc a například Daewoo přišlo snad poprvé s autem za cenu na hranici 200 000, začali jsme se poohlížet po něčem takovém. Pamatuju-li si to dobře, do užšího výběru se dostali Fiat Seicento, Suzuki Swift (první generace) a faceliftovaný Daewoo Matiz. Swift byl sice nejprostornější, slušně vybavený za nízkou cenu, jeho design a zpracování však již nebyly z nejnovějších. Jednoho dne mi naši volali, že je asi rozhodnuto, že viděli na živo Matize ve světle zelené barvě a že je moc pěkný. Já byl pořád nakloněný spíše na stranu Fiata, takže jsem s názorem matize nesouhlasil.

Po dalších několik dnech zvažování jsme se sebrali a jeli znova po autosalonech obhlídnout situaci. Seicento bylo pěkné, naši mě ale pořád upozorňovali, že jsem ještě neviděl Matize. No co na dejwu uvidím, nebude to určitě žádnej zázrak, myslel jsem si. Po příjezdu do salonu Daewoo Motors, kde stál právě zmiňovaný světle zelený bobek s názvem Matiz jsem věděl, že je rozhodnuto. Z hlediska designu byl v tu chvíli na prvním místě. Přepracovaná maska s kulatými blinkry prostě vyzývali „kupte si mě“. A světle zelená barva mu vyloženě slušela, jelikož byla absolutně neokoukaná. Navíc ve verzi SE měl v barvě karoserie i nárazníky a vzhled menšího MPVéčka doplňovaly lyžiny na střeše. Obrovská výhoda byla, že prodejce měl několik těchto vozů na skladě, takže nebyl problém během několika dnů v polovině února 2003 odjíždět s novým autem. Já měl tu čest dovézt nový přírůstek domů (z Hradce Králové do Pardubic). Při příjezdu na první světelnou křižovatku a zastavení na červenou jsem si myslel, že auto chcíplo. Nemaje otáčkoměr, jal jsem se znova startovat, když jsem se ale dotkl pedálu plynu, motor jakoby naskočil sám. Po zkušenostech s relativně hlučným Racerem a „rodinnou“ Toyotou Hiace v 2,4 turbodieslem to byl prostě šok, že auto může být tak nehlučné. A to nehrálo rádio a i v okolí nebyl nijak velký provoz. Po naskočení zelené jsme se tedy rozjeli vstříc novým zážitkům. A že jich nebylo málo, na některé se zde pokusím vzpomenout.

Výbava matýzka (jak originální, že? :) je celkem střídmá, i když verze SE je druhá nejlepší – v podstatě krom airbagů a klimatizace obsahuje vše – již zmíněné nárazníky v barvě karoserie a střešní lyžiny, dále pak přípravu pro autorádio se čtyřmi reproduktory, centrální zamykání, přední okýnka v elektrice, imobilizér, metalízu, dělená sklopná zadní sedadla, digitální hodiny v „kapličce“ na palubní desce, „poklice“ kol, mlhovky, otevírání kufru a víčka nádrže z vnitra vozu a (a tím si nejsem jist, zda-li to není povinné) štelování předních světel. Vnitřek vozu je celý plastový, samotné plasty jsou ale příjemné na dotek, i když samozřejmě v porovnání s dražšími vozy působí velmi levně. Designově je uvnitř auto docela sladěné. Kvalita zpracování je úměrná ceně auta, takže tu a tam něco zavrže, velké problémy dělá převodovka, která nemá synchronizaci, takže při řazení například z dvojky zpět na jedničku jsem hodně často „spočítal zuby“. Co nám na první pohled moc nesedělo, byla ošklivá trubka čouhající ze zadu auta. Moc pěkné jsou zvlněné „kryty“ jdoucí pod auto, vzadu ale vedle něj výfuk není moc estetický. Naštěstí to vyřešila chromovaná koncovka výfuku, se kterou dostala záď auta úplně jiný šmrnc. Jiné úpravy v podstatě na autě nejsou, krom výměny předních daewoo repráků za kapku výkonnější clariony.

S motorem to je slabší, s osmistovkou se sice ušetří docela nemalá částka na povinném ručení, ale říkal jsem si, že jízda bude očistec. Po několika kilometrech jsem ale zjistil, že to není zas až tak špatné (v rámci možností samozřejmě). 38 kilowat na ani ne tunu těžké (nebo lehké?) vozítko je celkem dost a převodování umožňuje dosáhnout i celkem slušné rychlosti. S akcelerací je to horší (z nuly na sto za 17 sekund netřeba víc komentovat), stejně jako když se objeví nějaké delší stoupání. V okolí Pardubic, kde se s autem převážně jezdí moc kopců ale nemáme (když nepočítám Kunětickou horu a nadjezd do Rosic a Pardubiček), tak v podstatě se jedná o ježdění po rovině. Dost nepříjemné jsou ale situace kdy dojedete náklaďák jedoucí svých 80 – 90 a chcete ho předjet. V tu chvíli potřebujete dost dlouho rovinku a hodně dobrou viditelností, protože to není jen tak, ve chvíli trochu zvednutí do kopečka jo hotovo a náklaďák vám dělá společnost, dokud neodbočí on, vy nebo se neobjeví zmíněná rovinka hodně dobrou viditelností :) Maximální rychlost Matize je papírově 144 km/h, dá se rozhýbat ale i na hranici 160 km/h – samozřejmě opět nesmí přijít stoupání a v ideálním případě musí být vítr v zádech. Co mě docela zklamalo, je spotřeba – člověk by čekal, že malé auto bude míň žrát. Nejspíš vzhledem k tomu, že je z tříválcové osmistovky vymáčknuto maximum výkonu (řekl bych), průměrná spotřeba se pohybuje kolem 6,5 litrů, což není málo. Samozřejmě v městském provozu, pokud se jelo někam dál, spadla pod 6 litrů, jenže delší cesty se absolvovaly málokdy.

Co se týče užitné hodnoty, zde je taky potřeba brát zřetel na to, že se jedná o městské vozítko, ve kterém budou jezdit maximálně dva. Základní objem kufru necelých 170 litrů je dost bída. Po sklopení zadních sedadel ale objem vzroste na skoro 650 litrů a s tím se už dá pracovat. Dokonce jsme ve dvou odvezli sekačku, meloun, pípu s chlaďákem, několik PET lahví, kýbl meruněk, přepravku s jídlem a další drobnosti (viz fotka :). Sekačku matiz vezl dokonce několikrát, stejně jako další věci – například na střeše dva surfy s kompletním oplachtěním – taktéž ve fotogalerii) a tak dále.

Problémy s autem v podstatě větší nebyly, jen se už dvakrát přicpala lambda sonda (nebo co, nevidím do toho tak moc :) takže si auto řeklo o servis a muselo se odvést na opravu. Do té doby, po dobu rozsvícené kontrolky „service“ jezdí auto v „nouzovém režimu“ kdy jsou vyřazené některé funkce a můžu říct, že benzín potom teče proudem, za týden jezdění byla spotřeba snad kolem 16 litrů na 100 km! V servisu mě pak dostala hláška technika, že to je tím, že se s autem jezdí jenom krátké cesty po městě (sakra, copak není všude prezentováno jako městské vozítko???!!!! :)
Jak jsem uváděl, auto se kupovalo převážně po mamku, která s ním bude jezdit. Jelikož předtím neřídila několik let (nebudu uvádět jak dlouho, to se nesluší, ale pod deset to není, no…), začal jsem s ní jezdit a pomalu jí obnovovat ztracené zkušenosti. Asi při třetí jízdě při parkování před barákem si spletla brzdu a plyn a hup, už jsme byli na keři, který rostl na konci parkoviště (zlatý déšť). Matiz to odnesl lehce prasklým spodním lemem předního nárazníku. No naštve to, no. Další kolizi zažil skoro přesně rok po zakoupení, když bratrovi vyjela zpoza zaparkované dodávky ženská s felicií a nečekala, že by silnici mohlo taky něco jet… Opět několik málo fotek z nehody. Naštěstí to odnesl jen pravý přední blatník, takže žádná velká škoda. Ale naštvalo to taky. Postupem času jsem auto začal využívat v podstatě jen já, ale vzhledem k možnosti ježdění firemním autem to taky nebyly žádné velké štreky. Jen o víkendech a pak v poslední době, kdy jsem nastoupil do práce, kde firemní auto nemám. Z toho důvodu má auto po skoro pěti a půl roce najeto pouhých 23 tisíc km.

Co je na matesovi (opět originální pojmenování, co?) vynikající, je výhled z vozu. Kam vidíte, tam auto končí, sedíte dost vysoko, takže jakákoliv manipulace v městském provozu je hračka. Kolikrát jsem parkoval tak, že si o tom ostatní auta (z vyšších tříd samozřejmě) mohla jen nechat zdát. A když jsem odjížděl, už čekala oktávka, že to tam po mě šoupne a hle, on tam byl strom nebo něco, takže by půlka oktávky koukala do silnice. Rejd je taky výborný, kolem 9 metrů, bez problémů se otočíte na klasické silnici na jeden zátah. Tam, kde jsem se s matizem otáčel napoprvé, musím s Miňoušem couvnout a znova…

Hlavní nevýhodou je asi bezpečnost, která pravděpodobně nebude valná, a párkrát jsem se dostal do situace, kdy by se i ABS hodilo…

Shrnu-li dojmy z tohoto městského vozítka, jsou veskrze velmi pozitivní až na neduhy, které jsem popsal výše…

Silné stránky

+ líbivý design
+ malé rozměry
+ nízká cena
+ levné náhradní díly a servis
+ 4 dveře :)
+ užitná hodnota
+ motor

Slabé stránky

- motor :)
- je to holt "jen" daewoo
- užitná hodnota pro více lidí
- spotřeba

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Servisováno u Hyundai nebo přímo Daewoo Motors (nyńí teda Chevrolet) a bez problémů, se vším vždy vyšli vstříc...

//EDIT: po bouračce auto dáno do pardubického Autoprimu, kde ho dali do kupy. Pojišťovny vše zaplatili (ČP teda neuznala nějakej impregnovač na plasty, takže krom spoluúčasti 5000 od Allianzu jsem ještě musel zaplatit 250 za ten "krém", kterej mi ale nedali :) JEdnání v servisu cvelkem bez problémů, jen se neozývali a když jim člověk zavolal a ptal se na stav, tak mu řekli, že se ozvou a zas týden, 14 dní nic. Až najednou zavolali, že je vše ready a čeká se na vyjádření pojišťovny. Na to se čekalo další týden a po dotazu, kede to vázne mi řekli, že se jim ještě neozvali z Allianzu, kam poslali krycí dopis. Volal jsem teda na pojišťovnu, kde mi řekli, že nic nedostali, že chyba musí být v servise. Po dalším telefonátu do servisu se mi pán omluvil, že poslal krycí dopis na jinou mailovou adresu a hned to napravil. A další den už volal, že je to vyřešeno a že můžem pro auto.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Vnutili nám "exkluzivní" koberečky, že bez nich to není ono :) A asi by nebylo no...

Úpravy

Jak jsem popsal v textu - akorát chromovaná koncovka výfuku a přední repráky.