Renault Grand Scénic 1.6 16v Limited

Hodnoceno: 23× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Když jsem před 6 lety vybíral auto, říkal jsem si, že to musí být už auto rodinné, aby splnilo případné požadavky na eventualitu potomků. Mylně jsem se domníval, že hatchback nižší střední bude plně dostačovat. V průběhu času (po narození prvního potomka) začal být malý kufr, tak jsme koupili rakev na střechu. Jak potomek rostl a vyvíjel se, rakev už potřeba nebyla, protože jsme přestali vozit velký kočár a sporťák se dá líp složit, nicméně kvůli velikosti dětské sedačky se už skoro nevešel do auta a neustále okopával spolujezdcovo sedadlo.

Samo o sobě by to ještě nebylo nic tak hroznýho a dalo by se s tím i žít, kdyby se nestala ta (ne)očekávaná událost, že se potomstvo rozrůstá. V tu chvíli bylo víceméně nasnadě, že, aby se rodina nedusila, musíme se poohlédnout po něčem prostornějším.

Zprvu to vypadalo spíš jako zbožné přání, nicméně po hruba minutové meditaci na téma rodinný rozpočet, předpokládané příjmy/výdaje jsem došel k potěšujícímu zjištění, že máme volné finanční prostředky, na případnou obnovu vozového parku. Kupodivu netrvalo moc dlouho přemluvit manželku, a tak jsem ji nenuceně začal tlačit do občasných návstěv autosalonů.

Předem jsem si stanovil kritéria: kombi nižší střední třídy nebo kompaktní MPV.

V první skupině byly Megane, Astra, Auris

Ve druhé skupině Grand Scenic, Zafira/Zafira Tourer, Verso

Nebyl záměr vybírat jen z těchto 3 značek. Prostě se to tak sešlo.

Z výběru nakonec vypadly kombíky, protože se stále sklánět při nakládání a vykladání dětí je prostě otrava a nápor na záda.

No, konec řečí. Jak je již zřejmé, vyhrál do Grand Scenic. Hlavní důvod byl samozřejmě mix cena/užitná hodnota a celková náklonost k Renaultu. Megane nám vděčně sloužil téměř 6 let a nebyl důvod opouštět značku. Ve prospěch Renaultu hrálo i to, že jsme se, hlavně manželka, nemuseli nic učit. Jen jsme přesedli do většího auta a všechno bylo tam, kde jsme byli zvyklí.

Scenica jsme nakonec koupili v Olomouci, jakkoliv bydlíme v Praze. V Olomouci nám jednak nabídli nejvyšší výkupní cenu za Megana, druhak jsem si připadal spíš jak obtížný hmyz, když jsem obcházel pražské salony. Vřelý dík tímto patří paní Jandové do Auto Kubíček, protože ta nás nenechala odejít, dokud jsme nepodepsali objednávku a nezaplatili zálohu. Dělala, co mohla, aby uspokojila naše požadavky.

Nakonec z toho vzešlo toto:

Renault Grand Scenic 1.6 16v Limited.

Je to čistě volba z rozumu. Rozpočet by sice dovoloval připlatit za 1.2 Tce nebo i 1.5 dCi, ale to je už jiná story. Původně měla být i základní bílá barva. A to, když paní Jandová našla auto ve specifikaci, kterou jsme chtěli přímo ve výrobě s tím, že je ještě možnost změnit barvu (vyrábělo se v červené metalíze). Tím by spadla cena o dalších 15 tisíc. Změnili jsme to a druhý den ráno paní volala, že se to bohužel nepovedlo a auto bude v metalíze. A že jestli nám to jako nevadí, že se s Renaultem dohodli, že cenu nám nechají a tu metalízu nám dají jako dárek. Asi jen hlupák by v ten moment rušil objednávku. Auto bylo připravené cca za měsíc. Výkupní cenu Megana nám ten měsíc podrželi, v lednu jsme auto doplatili a jeli dom.

No a teď už k samotnému autu.

Připlatili jsme si rezervu a pack modularita, která obsahuje výklopné stolečky, čtecí lampičky, sklopné sedadlo spolujezdce vepředu a hlavně roletky v zadních dveřích.

Jinak výbava Limited obsahuje z těch důležitějších věcí:

Dvouzonovou automatickou klimatizaci
Radio s MP3 a BT
Dešťový a světelný senzor
Zadní parkovací čidla
Posuvnou středovou loketní opěrku
Elektricky sklopná zpětná zrcátka
Různé schránky pod podlahou a šuplíky pod sedadly

Ale hlavně... Speciální čalounění. Opravdu nechápu, co je na něm speciálního. Prostě šedivá látka s výšivkou.


V recenzi se hodlám dopouštět srovnání hlavně s Meganem...

Design exteriéru a interiéru komentovat nebudu. Názor si může udělat každý sám z fotek či jiných zdrojů. Snad jen podotknu, že mně osobně se velmi líbí, hlavně po posledních FL.

Hlavní důvod, proč jsme pořídili MPV je velikost vnitřího prostoru, variabilita, velikost kufru a pohodlí všeho druhu.

Začněmež tedy odpředu. Po usednutí za volant (není potřeba se nikam spouštět, spíš se jen nasunout) se před řidičem rozprostírá celkem masivní palubní deska, ve které zabírá přístrojový panel až směšně málo místa. Náš Scenic nemá příplatkovou navigaci, takže je tam jaksi prázdno. A to je první kámen úrazu. Displej sám o sobě má docela pěkné ztvárnění a umožňuje několik designů zobrazení, ale je tak malý, že údaje z rádia se buď zobrazují jen v malém řádku vedle hodin nebo, při projíždění písniček, ladění rádia, zabírají půlku displeje a zároveň se nezobrazuje třeba otáčkoměr nebo palubní počítač.

Ve spodní části je rádio (bez přípomínek) a ovládání klimatizace. Teplota se ovládá po půlstupních. Možná by bylo lepší, kdyby se teplota a rychlost větráku ovládaly ne tlačítky ale kolečky. Teplota pro pravou a levou stranu se dá sjednotit podržením tlačítka Auto, ale nezafixuje se, tudíž, pokud chcete mít teplotu na obou stranách stejnou, musíte to pokaždé sjednotit (samořejmě to nefunguje pokud je AC off a jede jen topení). Pod klimatizací je už jen záskuvka a pěkně po ruce řadicí páka. Vlevo od řadicí páky je zapínač/přepínač tempomatu/omezovače rychlosti (pro mě umístění OK) a napravo parkovací brzda (ta by mohl být víc po ruce). Schránka před spolujezdcem je příjemně velká, ale zdá se mi menší než v Meganu).

Přední sedačky jsou dost ploché, ale celkově pohodlnější než v Meganu. Možná je to i tím, že se sedí výše a posez je takový židloidní. Mezi sedačkami je posuvná loketní opěrka se 2 oddělenými prostory. Spodní skutečně obrovský a vrchní na malé serepetičky.

Držáky na nápoje jsou umístěny hodně nevhodně pod řadicí pákou. To znamená jednak, že jsou na podlaze, takže se musíte pokaždé dívat, kam strkáte kelímek s kafem, a druhak se pak nedá posunout loketní operka úplně dopředu, protože byste se ke svému vytouženému nápoji nedostali.

Hlavové opěrky už nejsou rozevíraci – za mě jednoznačne mínus.

V předních dveřích jsou velké kapsy a takové malé. Nevím přesně k čemu jsou určené, ale perfektně do nich padnou sluneční brýle.

Přesuneme-li se dozadu, tam je to už MPV klasika. 3 samostatná sedadla stejné velikosti, jen to prostřední je tužší. Na všech 3 je Isofix, dají se posouvat v celkem velkém rozsahu a opěradla se dají naklápět. Všem 3 se dají buď sklopit opěradla (krajní mají záda čalouněná, prostřední má záda plastová, páč může sloužit jako loketní opěrka), překlopit k předním sedadlům nebo úplně vymontovat z auta prostým vycvaknutím z úchytů.

Sedačky vzadu jsou samozřejmě relativně malé, ale opěrka hlavy mě kupodivu netlačila do krku. Před koleny je místa habaděj. Když si zadní sedačku posunu úplně dopředu, tak je tam snad stejně místa jako v Meganu.

Kufr... Velký. Má to háčky na bocích, u kterých se teda ale bojím, kdy je ulomím. Jediná uzavíratelná schránka je v levém boku. Pod podlážkou je už jen rezeva a relativně dost prostoru na povinnou výbavu, ale ten prostor není nikterak strukturovaný. Vzhledem k tvaru karoserie je vstup do kufru pro mě osobně docela zklamání. Je docela malý a to hlavně kvůli svažující se střeše.

Takže, to bychom měli vnitřek. Hurá na motor. No hurá... S tímto motorem se dá jen těžko říkat hurá... 81 kW na tak velké auto je prostě málo. Stěžovat si nebudu. Sami jsme si to vybrali. Silou ideální do města a pro skutečně klidné řidiče. Ono se s tím samozřejmě jezdit dá. A to i celkem svižně, ale pak je potřeba držet motor kolem 3,5 tisíc otáček, což se ale moc nehodí k rodinnému dostavníku a spíše než přemýšlet, kdy předjet, je občas lepší uvážit, jestli vůbec předjet.

Jelikož pravidelně jezdíme trasu Praha-Hradec-Olomouc-Přerov, tak mám po cestě několik míst, na kterých jsem schopný porovnat dynamiku oproti Meganu (mohelnický kopec a kopce okolo tunelu Hřebeč). Všude tam se musí podřazovat na pětku, protože šestka to nemá šanci utáhnout. Jinak se dá celkem v klidu při klidné jízdě řadit šestku v 60. Při potřebe jakéhokoliv zrychlení je samozřejmě potřeba podřadit i o několik stupňů.

Což nás přivádí k převodovce. Oproti Meganu opět o řád výš v přesnosti a délkách drah. Jinak je převodovka poskládaná dost natěsno, takže zařazená šestka = téměr pětka v Meganovi, což znamená, že při 130 motor točí nějakých 3,7 tisíc otáček.
Celkově bych dynamiku hodnotil jako uspokojivou (za 4). K suverénnosti to má hodně daleko, ale kupodivu i s 5 lidmi na palubě to nebyla zas až taková tragédie.

Hodnotit spotřebu zatím asi nemá moc smysl, nicméně se pohybuje okolo 8 litrů, což je uspokojivé.

Jízdní vlastnosti zřejmě nejsou důvodem, proč se kupuje MPV. Ale možná ano. Grand Scenic řidiče úplně odstřihává od dění. Jen tak nějak točíte volantem a prostě jedete. Auto se moc nenaklání, příjemně se na nerovnostech pohupuje, na druhou stranu mi podvozek přijde docela jistý.

Snad jediná velká nevýhoda je náchylnost na boční vítr. Při první jízdě z Olomouce do Prahy foukal dost silný vítr a mě to dost vyděsilo až jsem skoro dostal mořskou nemoc. Tím prý netrpí do takové míry krátký Scenic.

K cestovní pohodě příspívá a dobré odhlučnění. Nejvíc je samozřejmě slyšet motor. Jinak je na palubě příjemná akustická pohoda o 2 třídy lepší než v Meganu. Patrně je to i důsledkem použití výplní podběhů, které nejsou plastové, ale jakési textilní (pokusím se udělat fotku).


Shrnu-li to, čistě za svou osobu, je Scenic velmi příjemným společníkem pro kratší i delší cestování. Osobně se velmi těším, až děti trochu odrostou a vydáme se autem opět na výlet po Evropě a otestujeme tak skutečný „život na palubě“.

Silné stránky

Dizajn
Komfort
Ticho
Útulná atmosféra
Variabilita

Slabé stránky

Náchylnost na boční vítr
Asi jako u všech Renaultů ostřikovače předního skla
Držáky nápojů nesmyslně umístěné na podlaze
Šetření – ve dveřích už nejsou světýlka a stropní světla vypadají levně. Kéž by tam dali aspon ty z Laguny. Ukazatel otevřených dveří na přístojové desce neukazuje, které dveře jsou otevřené.

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

zatím žádné

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Auto Kubíček Olomouc, paní Jandová – super příštup, kdy se opravdu snažila ze všech sil nám vyjít vstříc.