Land Rover Range Rover 5.0 Supercharged Autobiography

Hodnoceno: 31× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Koncem roku 2009 jsem se rozhodl, že po rozchodu s partnerkou, se kterou mám dvě krásné děti, a po prodeji domu, ve kterém jsme spolu bydleli, si zlepším náladu tím, že si pořídím auto svých snů - auto, které z racionálního hlediska možná nebude dávat moc velký smysl, ale které prostě a jednoduše oblaží mou motoristickou duši, a to měrou vrchovatou. Měl jsem jasno v tom, že to bude Range Rover, protože se mi do té doby podařilo vlastnit už dva, ale tentokrát jsem si poprvé poskládal celé auto sám podle svých představ.
Ideální motorizací pro Range Rover je nepochybně dieselový osmiválec, ale protože jsem tentokrát volil hlavně srdcem, objednal jsem top verzi s kompresorem přelňovaným benzínovým osmiválcem. A aby se mi uvnitř dobře bydlelo (protože Range Rover je spíš takový anglický klub na kolech než něco, v čem budete chtít závodit) připlatil jsem si ještě za nejvyšší výbavu Autobiography s celokoženým interiérem a dýhami z antracitového dubu.

Silné stránky

V červnu 2010 jsem se konečně dočkal a poprvé jsem tlačítkem probudil 510 koní. Moje první cesta ze showroomu vedla k benzinové pumpě (jak příznačné pro tuto motorizaci) a už během prvních metrů jsem se tetelil blahem. To auto jede prakticky samo od sebe, v normálním provozu, zejména městském, se plynu skoro nedotýkáte, jen pořád přibržďujete. To vše v dokonalém tichu, protože motor se neslyšně převaluje pod dvěma tisíci a zvukově izolované prosklení propustí jen minimum z okolního ruchu. Člověk si připadá jako v obýváku s domácím kinem, na kterém někdo vypnul zvuk. To je jedna tvář auta. Tu druhou Range Rover odhalí, když pedál plynu prošlápnete až do kůží lemovaného koberce. Převodovka podřadí o dva stupně, auto zaklekne na zadní, příď se zvedne a za impresivní zvukové kulisy se vrhne vpřed způsobem, ze kterého zatím oněměl každý, kdo to zažil poprvé. Nejde ani tak o nějaké absolutní hodnoty (i když i ty jsou víc než slušné) jako o to, že něco takového od té těžkopádné krabice prostě nečekáte. Když jste pak zapresovaní do perforovaného klimatizovaného sedadla a jedním okem sledujete jak ručička na virtuálním tachometru zběsile letí k naprosto ilegálním číslům, musíte si dávat pozor, aby najednou nepřišla zatáčka, protože tu byste mohli opustit také mnohem rychleji, než si myslíte. Stabilizační systém sice pracuje účinně a spolehlivě, ale hned je vám nad slunce jasné, že tohle je jedno z mála současných aut, které má rychlejší motor než podvozek. A to je dobré mít na paměti.
Verze Supercharged má sice oproti slabším motorizacím přitvrzený podvozek, který ale rozhodně nemá žádné sportovní ambice (jde spíš o takovou základní bezpečnost) a zachovává další typickou přednost Range Roveru - jízdní komfort. Ten je opravdu špičkový. Díky dlouhým drahám vzduchového pružení můžete většinu běžných nerovností jednoduše ignorovat. Je to trochu škodolibé, ale když se mi jednou na zadek lepila nějaká služební Oktávka (asi proto, že jsem v obci nejel tak rychle, jak by si její řidič představoval), tak jsem využil toho, že se přede mnou objevil takový ten krásný retardér ze zámkové dlažby a prostě jsem jen nezpomalil. Range se mírně zhoupnul a já jsem ve zpětném zrcátku pozoroval jak od Oktávky létají jiskry...

Slabé stránky

Jízda s benzínovým Range Roverem je také trochu masochistickým zážitkem. Ve všem tom pohodlí vám nemůže uniknout, že svižností nevynikají jen ručičky tachometru a otáčkoměru, ale také ta v palivoměru. Když nádrž vyjedete skoro do sucha a natankujete pak skoro sto litrů V-Power Racing (motor je ale dělaný i na normální Natural 95), stane se vám, že obsluha benzínky má pocit, že došlo k nějakému omylu a dívá se ven, do jaké Avie jste to nedopatřením nalili. Nádrž má 104 litrů a nejpozději po 500 km budete vyhlížet další benzinku. Mimo město jsem se nikdy nedostal pod 13 litrů, normální jízda znamená 16-17 litrů, ve městě spálíte víc jak 20 a když to rozpálíte po německé dálnici dojedete max. 400 km daleko. Zkrátka žere to i trávu kolem silnice, ale když přijdete na to, že pravá doména tohoto vozu je klidná a plynulá jízda, dá se s tím žít. Holt za víc muziky, víc peněz. Do města to ale chce raději něco normálnějšího. Užívat si pak můžete dlouhé trasy. Loni jsme si zajeli až do Irska a bylo to cestování první třídou.

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Pro mnohé bude možná překvapením, že Range Rover skutečně jezdí a netráví většinu času v servisu. Různí lidé mohou mít samozřejmě různé zkušenosti, ale já můžu říct, že spolehlivější auto jsem ještě neměl. Ne že by se neobjevily žádné závady, ale jednalo se o věci, které na provozuschopnost auta neměly žádný vliv (výměna DVD měniče a surround kamer, z nichž jedna stejně pořád nefunguje). Jinak se opravdu starám jen o dostatek benzínu a do servisu jezdím jen na pravidelné inspekce a výměnu pneumatik (které bohužel také nevydrží moc dlouho...).

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Auto jsem koupil u British Motors, s.r.o., kde se o něj také dál (dobře) starají.