Toyota RAV4 2,2 D-4D 180 6 M/T

Hodnoceno: 41× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Původně jsem sem RAFana ani dávat nechtěl, zájem některých spoluuživatelů mě ale dokopal k tomu, něco napsat a uveřejnit. RAFan není přímo můj, ale rodičů (resp. firemní:), takže já osobně jsem s ním tak moc nenajezdil, takže případné poznatky budu doplňovat s narůstajícími kilometry.

Jak to začalo?
Vzhledem k tomu, že firemní oktávka, kterou měli k dispozici zaměstnanci, už najezdila docela dost kilometrů a mechanik, který se nám o vozový park stará prohlásil, že je nejvyšší čas, aby šla "z domu", začalo se uvažovat, že stávající VW Touran se předá zaměstnancům (= převážně bráchovi :), musí se pořídit něco nového. S Touranem nebyly žádné velké problémy, po všech stránkách nám vyhovoval, takže jako první připadal v úvahu nový Touran. Nakonec ale tatík usoudil, že by rád "vyzkoušel" něco jiného. Díky tomu, že naše rodina od nepaměti žije karavaningem a již kolikrát se stalo, že by se hodila čtyřkolka, začali jsme brázdit vody tohoto segmentu. "Nízké" čtyřkolky byly vyřazeny díky nízkému posedu řidiče (v Touranovi se sice nijak vysoko nesedí, ale všichni si pamatujeme, když jsme měli nového "kocoura" (viz jiná recenze zde), jak se v něm sedělo krásně vysoko a "obyčejná" auta jsme přehlíželi z vrchu což usnadňovalo předjíždění a orientaci v provozu. Zároveň byl ale limit v hmotnosti, protože – a to se možná neví – když máte přívěs a auto dohromady těžší než 3,5 t, musíte na dálnici mít známku pro soupravy nad 3,5 t, což není zrovna nic laciného. Dnes už by vlastně možná musel být využíván systém mýtného. S tou známkou se nám to stalo osudným s nebožtíkem Kocourem, kdy nás po přejezdu Rozvadova na první benzince odchytli strážci zákona, vyžádali si techničáky a sečetli obě hmotnosti, čímž se dostali na hodnotu 3600 (2600 toyota + 1000 přívěs) – pokuta byla „jen“ tisícovka (podotýkám v roce 2002) a museli jsme koupit známku pro „tiráky“. Takže jelikož stávající karavan má 1200 kg, muselo mít auto do 2,3 tuny. Takových na trhu v segmentu SUV zas tolik není – o X5, XC90 a podobných „mastodontech“ jsme neuvažovali ani díky cenovému stropu. Z nabídky ale vypadly i vozy jako Mitsubishi Outlander (v naftové verzi váží 2360 (dvoulitr) resp. 2410 kg (2,2 DI-D)), Subaru díky absenci dieselu (což mě osobně by nevadilo), Land Rover Freelander (2,5 t a vyšší cena) a potom korejci Chevrolet Captiva, Kia a Hyundai (díky tomu, že to jsou korejci :). VW Tiguan je moc malý a Ford Kuga se v té době ještě neprodával.

V podstatě to, že se koupí nové auto odstartovala akční nabídka Hondy na model CR-V, takže ta byla v nabídce jako první. Smlouva se ale musela podepsat do konce srpna a pak by byla úspora kolem 150 000, což byla lákavá nabídka. Prodejce měl skladové vozy ve dvou nejvyšších výbavách Executive a Top executive. Nejvyšší výbava měla úplně všechno, včetně parkovacích kamer a DVD navigace, což tatíkovi přišlo už zbytečný, dávat navíc nemalou částku za navigaci, když ji má v telefonu a parkovací kamery by taky oželel, stačí čidla. Takže bylo téměř rozhodnuto, že se pořídí CR-V ve výbavě Executive s 2,2 dieselem. Před objednáním tedy ještě došlo na testovací jízdu, ke který mě přizvali. Hned po usednutí do auta mě ale velmi zklamal interiér – hlavně „levné“ plasty všude okolo. Jízdní vlastnosti se při tak krátkým okruhu zas tak vypozorovat nedají, tím, že jsem si ale zvykl na benzín, přišlo mi to strašně neohrabané :) (i když papírově mých 66 kW v Miňoušovi oproti 103 kW v CR-Véčku je docela rozdíl, je potřeba brát v úvahu víc jak půl tuny nadváhy a rozměry auta, takže ve výsledku máme téměř stejnou akceleraci… ). Po testovací jízdě jsem byl mírně zklamaný, což jsem dal asi dostatečně najevo, že jsem tátu celkem nalámal. Jelikož jsme testovací jízdu absolvovali těsně před 18. hodinou, zavřel po nás prodejce krám a pán, co s námi jel a strašně hondu vychvaloval, nasedl do TOYOTY Corroly a odjel. Než jsme odjeli od autosalónu Hondy, zmínil jsem ještě tento fakt. Druhý den mi naši volají do práce, že stojí před autosalónem Toyoty a koukají na RAV4 a že se jim velmi zamlouvá :) A ať přijedu, jestli se s ní chci teda svézt. Neváhal jsem a za chvíli jsme jeli nejdřív Corollou Verso a pak už RAVkou. Corolla Verso je velmi zajímavá, ale z hlediska typu auta velmi podobná Touranovi a navíc to není 4x4, takže jsme se dál zaměřili pouze na RAVku. Na první pohled mě velmi zaujal interiér, který je řešený velmi moderně. Zvenku je pravda, že CR-V vypadá zajímavěji. RAVka je taková uhlazenější, decentnější. Jízdní vlastnosti na první seznámení zase nešly moc hodnotit, každopádně oproti Touranovi (MINIho nepočítám) se přes různé nerovnosti přenášela jen s menším zavlněním. Jediné, co u RAV4 nenabízejí, jsou xenony. Prostě nejsou… Stejně jako u Hondy, nabídli nám i v Toyotě akční vozidlo, které mají v Praze ve skladu – verze 2,2 D-4D ve verzi X+ (resp. dovybavená verze X, čili od X+ se lišila pouze DVD navigací). Vzhledem k tomu, že se blížila faceliftovaná verze, snažili se těchto skladových vozů v Toyotě „zbavit“, takže nám ji nabídli taktéž se slevou zhruba 150000.

Já jsem ale ještě pořád tlačil, ať se ještě naši jedou podívat na X3ku. Nakonec se tam jen tak „náhodou“ stavili cestou z Makra a dojednali si teda svezení se. Moc se mi to sice nehodilo, ale zařídil jsem si to tak, abych tam mohl být a jet taky. Já sám propadl BMW už před dávným časem, naši ale pořád brali bavoráky jako zbytečný „luxus“. Ale to jen do doby, než táta usednul za volant (navíc za automat, který do té doby ne přímo odsuzoval, ale prostě nemusel) a rozjel se. Od té doby zjistil, co to je „Radost z jízdy“ :) Po testovací jízdě, kdy nás prodejce nahnal na dálnici a nechal nás na D11 vyzkoušet, „jak to jede“, nám také nabídl „speciální cenu, která je jen a jen pro nás a která je tak nízká, že prostě na tomhle autu prodělají (jednalo se o jeden z vystavených kousků). Problém byl, že chtěl vyjádření do druhého dne, tedy taky do konce srpna. Být na to delší čas, myslím, že dneska nám stojí před barákem ona zmiňovaná X3ka. Cestou z BMW jsme se ale ještě stavili v Toyotě a tam právě pánové obchodníci zasedli a nabídli cenu, která byla u RAVky skoro o 300000 nižší než u X3 (v ne úplně maximální výbavě a navíc je ve stávající podobě X3 už lehce zastaralá). Ravka oproti tomu byla vybavená na maximum. A to rozhodlo. Rovnou se teda objednala (šedá – antracitová metalíza), doladily se detaily – jako tažné zařízení, zahrádka, přední ochranný rám a podobně a pak se už jen čekalo na předání.

Kompletní výbavu auta tu vypisovat nebudu, snad jen pár nejzajímavějších – bezdotykové odemykání, tlačítko start/stop, kožený interiér, elektricky nastavitelné sedadlo řidiče, zatmavovací zpětné zrcátko, senzor šera, senzor deště, 18“ runflat pneumatiky, optitronové přístroje atd. Díky runflatům zmizela rezerva ze zadních dveří, což autu dodalo ještě decentnější výraz.
Jízda s RAVkou je velmi pohodlná, jelikož jsem do této doby ale s žádným SUV nejezdil, nemůžu srovnávat s jinými. Takže následující řádky berte jako porovnání s VW Touranem a MINIm :). Jak jsem již uvedl, motorově se jedná o nafťák – oficiálně 2,2 D-4D 180 6 M/T, tedy řadový vznětový čtyřválec o objemu 2231 s maximálním výkonem 130 kW při 3600 ot/min a točivým momentem 400 Nm v rozsahu 2000-2600 ot/min. Na boku nese označení D-CAT, což znamená, že se jedná o technologii CLEAN POWER DIESEL, respektive Diesel Clean Advanced Technology, která zaručuje nízké emise NOx a pevných částic (PM). Podle prospektu od Toyoty to funguje tak, že tento systém čistí výfukové plyny novým katalyzátorem DPNR (Diesel Particulate NOx Reduction) a NOx a PM ukládá do filtru. Když senzory detekují, že je filtr naplněn, spustí se regenerační proces, kdy oddělený hořákový injektor vstříkne palivo do výfukových plynů, což zvýší jejich teplotu s následnou oxidací uložených složek NOx a PM, které se tím přemění na neškodné komponenty. Je využíván rychlý piezoelektrický systém vstřikování, který vstříkne přesné množství paliva v závislosti na výkonu požadovaném řidičem. Papírová maximální rychlost je 200 km/h, zrychlení z nuly na sto pak 9,3. Ani jedno jsem ale ještě nezkoušel :) Kombinovaná spotřeba je dle papírů 7,0, mimo město 6,1 a ve městě 8,4. V reálu se jezdí tak kolem 7,5, jak uvádím ve zkušenostech dále. Abych doplnil ještě další údaje, tak rozměry auta jsou 4395 x 1855 x 1720 (d x š x v), rozvor pak 2560. Do kufru se vejde 586 litrů a do nádrže 60 litrů nafty. Parametry „off-roadu“ jsou následující:
minimální světlá výška: 182 mm;
úhel nájezdu: 28 stupňů;
úhel sjezdu: 27 stupňů (pro runflat pneumatiky);
úhel přejezdu: 20 stupňů;
brodivost: 500 mm (do 10 km/h) a 300 mm (do 30 km/h);
stoupání zvládne 45 stupňů a boční náklon 44 stupňů.

Celková hmotnost RAVky je 2190 kg.
180 koní pod kapotou tedy dává autu slušný výkon, na plyn reaguje okamžitě a slušný rozsah krouťáku dává tušit, že zareaguje, i když se zrovna zapomenete a včas nepodřadíte. Pokud ale spadnou otáčky pod 1600-1800, extra zátah se skutečně nekoná. Velmi mě překvapila i hlučnost auta uvnitř. Po nastartování bych ani neřekl, že sedím v dieselu. Nikde se nic neklepe a z pod kapoty se ozývá jen temnější hučení. Z venku je ale samozřejmě diesel poznat. Co se týče aerodynamického hluku, je vzhledem k proporcím auta vyšší, z MINIho jsem na něj ale zvyklý zhruba od 110 km/h, čili mě zde nijak nepřekvapil. Sice se RAVka jeví jako 4x4, standardně je t oale předokolka a poměr pohonu zadní nápravy se řídí elektronicky dle situace, až do rozdělení 55:45 ve prospěch předku. Tato hodnota se dá zablokovat do rychlosti 40 km/h tlačítkem vedle volantu. Po překročení 40 kilometrové rychlosti se automaticky vypne a začne zas fungovat elektronika. Auto je pochopitelně vybavené stabilizací, takže pokud se s ním vyrazí někam na louku, je potřeba na „blbnutí“ ESP vypnout, jinak si moc srandy neužijete. Vypnutí ale není úplné, takže pořád vás trochu hlídá :(. Do nějakýho těžšího terénu jsem si netroufl, jelikož beru, že toto SUV není teréňák, ale spíš do městské džungle, případně tu a tam na polní cestu/louku.

Co se týče spotřeby, není na tom RAVka nijak špatně – udávaná kombinovaná spotřeba 7,0 litrů je celkem reálná, ve skutečnosti se jezdí tak o 0,5 litru výše. Hodně záleží ale na podmínkách – při cestě Pardubice – Praha je jednou spotřeba třeba 6,8, pak stačí aby někde pršelo a tím se začne přidávat zadní náprava a spotřeba na tom samém úseku s velmi podobných stylem jízdy se vyšplhá na 7,5 l/100km. Nicméně i tak je to v rozumných mezích, na to že je k dispozici 180 koní…

O interiéru jsem již psal, jen ještě poznámka ke sklápění zadních sedadel – dnes je sklápění sedadel ve většině aut velmi jednoduché, takže i zde stačí v kufru zatáhnout za jednu páčku a sedadle se sklopí do roviny s podlahou v kufru. Co je trochu nezvyk, jsou páté dveře. Jelikož až doposud jsem byl zvyklý na otvírání nahoru, musím si dávat pozor, kde parkuju, protože se otvírají doprava a nejsou zrovna nijak malé. To trochu i znesnadňuje nakládání, protože se dveře musí nešikovně obcházet. Dveře ale nijak těžké nejsou, takže otvírání a zavírání není problém. Nakládací hrana je příjemně nízko, čili těžší náklady se nemusejí tak vysoko zvedat. Nakládací hrana je v rovině s podlahou kufru. Díky absenci rezervy je jinak v kufru plno různých menších přihrádek, kam se dají nastrkat všelijaký potřebný i nepotřebný věci. Co se týká prosotru na předních i zadních sedadlehc, je ho všude dost a i plně naloženém autě se dá cestovat na delší vzdálenosti.

Zatím jediný problém se vyskytl, když přišlo na přezutí pneumatik. Ve dvou pneuservisech prohlásili, že 18" kola přezout neumí, tak jsme zajeli do servisu, kde přezouvají i náklaďáky. Servis je celkem nový, tak jsme si říkali, že to nebude problém. I přímo na místě tvrdili, že to je v pohodě. Za chvíli ale volali, že mají problém, že jim kola nejdou zout. Nakonec to zkusili a slušně řečeno zkazili jak pneumatiku tak i ráfek. Po zjišťování v Toyotě nám bylo řečeno, že to speciální technologie runflat, a že přezouvání je nutné dělat přímo v servisu Toyoty, protože jejich technici jsou na to školení. Nakonec to teda dopadlo tak, že jsme koupili druhou sadu kol i s ráfky, takže na prvních fotkách jdou vidět ogirinální ráfky RAVky (:) s letními pneu a na dalších jdou už zimáky.

Další zkušenosti ještě budu postupně dolaďovat, případně je tu od dotazů diskuze :)

DODATEK: úplně jsem zapomněl na podvozek :) Pro mě to je něco úplně novýho... Touran, byť MPV byl (je) celkem tvrdý, takže například jízda na kostkách je docela cítit. O MINIm je škoda mluvit, tam cejtíte i přejezd lístku, takže se začnete postupně vyhýbat všemu (na druhou stranu řízení Miňouše k tomu přímo vybízí:) Čili když se mi dostala RAVka do ruky, musel jsem vyzkoušet, jak to je s nerovnostma. A závěr? Tam, kde já s Miňoušem jedu tak, že mě (slovy "klasika") předbíhají nehybné předměty, s Rafanem ani není třeba brzdit. Jen tak jsem zkusil asi v 60ti najet na obrubák mírně ze šikma a auto se jen tak lehce zavlnilo (MINI by se o obrubák zasekl a udělal by tak 3 salta přes kapotu :) Stejně tak lesní cesta plná různě hlubokých kaluží byla jako když jedete po (české) okresce. Akorát když jsem přijel domů, zjistil jsem, že na předtím umytém autě jsou cákance až na střechu. Do zatáček se pak RAVka lehce naklání, na což už taky nejsem nějak zvyklej, nicméně to není tak, že by se mělo auto převrátit. Prostě se jen tak houpe, no :)

Silné stránky

+ "nadčasový" design
+ interiér
+ výkon motoru
+ spotřeba

Slabé stránky

- nemožnost úplného vypnutí ESP
- trochu nepřehlednost tlačítek u ovládání rádia
- absence xenonů
- přepínání počítače

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Trochu dýl jim trvalo zamontování tažného zařízení a nakonec zjistili, že nějak nefungují čídla, takže to ještě opravovali před předáním. Když pak začaly klesat teploty, tak se auto nějak nechtělo automaticky rozsvěcet a muselo se třeba 2x znovu nastartovat. V servisu to vyřešili během pár hodin nějakým špatným relé či co :)

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Příjemní prodejci v příjemném prostředí. Oproti například Hondě to v Toyotě bylo mnohem profesionálnější a na vyšší úrovni, jak co se jednání, tak i prostoru týče. K autu jsme dostali opičku a do týdne přišla z centrály Totyoty v Praze fotka vyfocená v salónu při předání.