Škoda Octavia II Combi 2.0 FSI
zobrazit fotogalerii (20 fotek)
Popis vozu
Zdravím čtenáře MACZ,
chci přispět recenzí na Škodu Octavii II Combi ve verzi před faceliftem, s výbavou Elegance a s benzinovým motorem 2.0 FSI. Moje auto bylo vyrobeno v listopadu 2005, prodáno jako nové v ČR a u mne je od jara 2009.
Mým předchozím autem byl sportovněji laděný Ford. Byl jsem s ním v mnoha směrech spokojen, přesto některé věci mi časem přestaly vyhovovat, tak jsem se rozhodl pro výměnu. Nástupce jsem hledal opět u Forda, chtěl jsem Focus II. Nejvíce jsem koukal po bílých kombi. Po dvou měsících hledání konkrétního kusu, který by se mi líbil, jsem narazil na známého, který prodával Octavii. Takže místo bílého Forda nakonec černá Škoda :).
Ke koupi této Octavie jsem se rozhodl hlavně díky čisté historii, známý ji koupil jako novou – nestočený tachometr, nehavarovaná, pravidelný servis. U mnoha aut z druhé ruky je v tomto směru nejistota. Navíc byla za velmi dobrou cenu (po třetím slevnění), která odrážela i to, že na jaře 2009 byla levná nafta a „nikdo nechtěl benzin“. Srovnatelný kus s žádaným 2.0 TDI byl o 80 tisíc dražší.
Za necelé tři roky jsem s ní najezdil asi 60 tisíc kilometrů. Hned zpočátku jsem ji trošku vylepšil v interiéru, pořídil jsem nový kožený volant s perforovanou kůží (z verze Scout) a řadicí páku originál z Octavie RS. V obou případech proto, že ty původní se mi nelíbily, volant byl základní plastový a kožená řadička (typ Elegance) byla mírně oprýskaná. Původní díly jsem následně dobře prodal, takže výměna nakonec přišla jen na několik set korun. Výměna volantu proběhla kvůli airbagu v servisu, páku jsem přehodil sám.
*** VÝBAVA ***
Výbava není z dnešního pohledu kdovíjak rozsáhlá. Úroveň Elegance (u aut prodaných v ČR) z roku 2005 obsahuje mimo jiné automatickou duální klimatizaci, tempomat, 4 airbagy, ABS, ASR, loketní opěrku s klimatizovaným Jumbo boxem, všechny okna v elektrice, vyhřívaná zrcátka v elektrice, zabudované rádio s CD, osvětlení okolí auta, střešní ližiny, hlídání tlaku v pneu a řadu drobností jako alarm, maxidot, sklopné klíčky, síťový program, lepší osvětlení interiéru, přihrádku ve stropě ad.
Z výroby má auto za příplatek tzv. paket pro špatné cesty, který tvoří hlavně odolnější tlumiče, stabilizátory a kompletní zakrytování podvozku, a který mimo jiné mírně zvyšuje světlou výšku (o 20mm oproti standardnímu). Připlácelo se zřejmě i za černou metalízu.
Ve výbavě mi chybí třeba střešní okno, které jsem měl v předchozích autech. Občas by se mi hodila i dvojitá podlaha v zavazadlovém prostoru. K dnešnímu standardu Classic chybí ve výbavě zejména ESP a okenní airbagy.
Na autě si cením automatické klimatizace, která je u těchto Octavií tradičně výkonná a v duálním režimu funguje na výbornou. Dokáže účinně chladit i vytápět obě poloviny auta nezávisle, což docela využíváme. Vysoko hodnotím tempomat, hlavně na dálnicích ho používám pravidelně. Popis všech jeho funkcí by zabral dost místa, tak se omezím na konstatování, že toho umí hodně. Klimatizovaný box s loketní opěrkou má také svůj smysl a mimo úložného prostoru obsahuje výdechy klimatizace k zadním sedadlům.
V době výroby (2005) bylo možno doplnit výbavu o řadu dalších věcí, které první majitel v objednávce nezaškrtl. I přes ne právě rozmařilou výbavu byla cena za nové auto téměř 750 tisíc. Za Octavii se na počátku výroby zkrátka platilo hodně.
*** MOTOR ***
Původní pořizovací cena nového auta byla vysoká také díky volbě motoru. Přímovstřikový dvoulitr FSI byl před více než šesti lety ještě relativně pokrokový a moderní (rozuměj drahý), jedná se o atmosferického předchůdce dnešních TSI a TFSI. Zejména z důvodu vysokého příplatku za tento motor a možnosti volby ze zdařilých naftových alternativ nejezdí Octavií 2.0 FSI mnoho. V mém případě se jedná o verzi BLR, která má přímé vstřikování, ale nemá technologii spalování chudé směsi (tu měly dvoulitry v Octaviích s pohonem všech kol).
Motor má výkon 110kW/150koní a točivý moment 200Nm. Občas se někde dočtu, že vyžaduje Natural 98, což není pravda. Varianta BLR má senzoriku na rozeznání oktanového čísla benzinu (takto uvedeno v příručce) a dokáže se přizpůsobit v rozmezí 91-98. Výkon 150 koní má s použitím N98. Technologie přímého vstřikování (efektem je vnitřní chlazení směsi ve válci) dovoluje nastavit vyšší kompresní poměr (v tomto případě 11:1), což přispívá k lepší účinnosti a spotřebě.
Motor nemá sportovní charakteristiku, v Octavii bude většině řidičů stačit na přiměřeně dynamickou jízdu. Má plynulý nástup výkonu a pocitově dobrou pružnost v celém rozsahu. Je reálně použitelný od volnoběhu až do vysokých otáček, když maximum je v 7 tisících.
Kombinovaná spotřeba je dle TP 7.4, a při běžném ježdění v kombinovaném provozu je reálně dosažitelná. Na spotřebu má větší vliv jízdní styl, prostředí (město/dálnice/okresky/hory), velikost kol a v menší míře zatížení (věci na střeše), klimatizace a druh benzinu.
Maximální rychlost jsem netestoval, ale měla by být podle TP necelých dvě stě dvacet. Nejvíc jsem jel dvě stě, a to jen chvilku, abych to vyzkoušel. Tuto rychlost šlo dosáhnout snadno. Běžně jezdím po dálnici sto třicet, kdy motor točí na šestku 3200 otáček.
Řazení šestistupňové manuální převodovky je lehké a přesné a i při nízkých teplotách funguje bez zadrhávání. Jezdím s moderními auty, která mají hladkost řazení na podstatně(!) horší úrovni.
Řízení je naladěné spíše na komfort a tlumení, zpětná vazba ve volantu má například ke sportovně laděnému Fordu daleko, nicméně není zase úplně bez citu. Je to zvyk. Záleží i na profilu pneumatik.
Jízdní vlastnosti, předvídatelnost a stabilita Octavie II jsou ve srovnání s konkurencí na dobré úrovni. Je to zejména díky relativně vyspělé podvozkové platformě (víceprvková zadní náprava), pevné karoserii (nekroutí se, combi je na tom mírně lépe než liftback) a celkově tvrdšímu naladění. Chování auta na limitu je údajně spíše nedotáčivé, sám se na něj nedostávám.
Brzdy jsou podle mých zkušeností na průměru současných aut, Octavia brzdí snadno i z vysokých rychlostí, auto celkově působí stabilně a účinek je silný. Brzdy mají urychlovač účinku, když jdu na pedál rychle, brzdí silněji. Při běžném ježdění necítím vadnutí, brzdy působí dojmem, že se na ně může řidič spolehnout. Před časem jsem investoval do nových kotoučů a destiček Brembo, na přední nápravě má dvoulitr kotouče o průměru 288mm. S brzdami jsem spokojen.
Pneumatiky používám na zimu 15‘ a na léto 17‘, v obou případech na hliníkových discích Škoda. Rozdíl v stabilitě 15/17 je značný, v komfortu už tak významný ne. Abyste rozuměli, Octavia II je docela tvrdé auto, takže na rozbité dálnici není pohodlná ani na malých kolech. Na velkých se mi zdá, že už se to zásadně nezhorší. Jízdní komfort zkrátka není silná stránka Octavie II. Myslím, že k tuhosti podvozku v mém případě přispívá i zmíněný paket pro špatné cesty. Jel jsem s Octaviemi, které ho neměly a zdály se mi houpavější.
*** INTERIÉR ***
Interiér je celočerný, elegantní a v porovnání s konkurencí se dá myslím označit za nadprůměrně kvalitní a hodnotný. Uvnitř nic nevrže, všechno funguje a i po letech vypadá dobře, téměř jako za nova.
Osvětlení v interiéru má 4 lampičky, z toho dvě velké (každé pro jednu řadu sedadel) a dvě malé čtecí bodovky vpředu. Kufr má dvě lampičky a další dvě světla jsou na spodní straně zpětných zrcátek k osvětlení nástupního prostoru (v praxi mají smysl, ve tmě člověk vidí, do čeho při vystupování z auta šlape).
Kvalitu základního rádia Stream s CD neumím správně zhodnotit, podle jeho popisu v jiných recenzích nehraje asi nic moc, no i tak mi stačí, na kvalitu soundsystému nejsem náročný. V autě je dodělaná bluetooth handsfree sada s propojením na rádio, kterou často využívám. Držák na telefon i s nabíječkou po předchozím majiteli jsem odmontoval.
Pro řidiče a spolujezdce je vpředu dvanáct (!) přihrádek, z toho sedm uzavíratelných, z toho dvě klimatizované. Zpočátku jsem dost hledal, než jsem si navykl, kde mají věci své místo. Ve stropě je kapsa na brýle, před spolujezdcem a v Jumbo boxu jsou klimatizované schránky, do dveří se vejdou 1.5 l PET lahve, vlevo pod volantem, pod rádiem, nad rádiem a pod sedačkou spolujezdce uzavíratelné přihrádky.
Přední sedačky jsou výškově stavitelné, mají regulovatelnou bederní opěrku a docela slušné boční vedení. I po letech jsou v mém případě pevné, nevysezené. No celokožená sportovní Recara to přesto nejsou ;).
Loketní opěrku mezi sedadly lze nastavit podélně i výškově. Pod ní je box rozdělený na tři části, do největší z nich je možné pustit klimatizaci.
Volant je stavitelný podélně i výškově ve velkém rozsahu, pohodlnou pozici za ním najde většina řidičů snadno. Osvětlení palubní desky má zelenou barvu a intenzitu lze regulovat. Klíčky k autu jsou sklopné s dálkovým ovládáním a obsahují příjemné funkce, jako třeba ovládání oken - podržením zavíracího/otevíracího tlačítka lze na dálku všechna okna zavřít/otevřít. Otevřít lze na dálku samostatně taky kufr.
Zavazadlový prostor je u Octavií tradičně velký, mnou často využívaný naplno. V zadních sedačkách je otvor na protažení dlouhých předmětů (lyží). V mém případě nemá dvojitou podlahu, při sklopení zadních sedaček vzniká menší schod. Pod podlahou je plnohodnotná rezerva. V bocích jsou dvě uzavíratelné kapsy. Je osvětlen dvěma lampičkami. Obsahuje síťový program, sklopné háčky a 12V zásuvku. Roleta se shrnuje jednoduše automaticky po jednom klepnutí shora.
Světla jsou v mém případě zapojená automaticky na motor, občas mi vadí, že nejdou při nastartovaném motoru zcela vypnout. Na druhou stranu je zase nikdy nemůžu zapomenout rozsvítit. Něco za něco.
Čelní světla jsou klasická na žárovku H7. Pravidelně po cca deseti tisících km mi některá praskne (na palubce se rozsvítí kontrolka). Výměna je naštěstí snadná, zvládám ji už asi tak během minuty a žárovky jsou levné. Účinnost světel se mi zdá dobrá a je myslím průměrná ve srovnání s auty podobné cenové kategorie a věku. Mlhovky vpředu i vzadu jsou účinné, no zapínám je skutečně pouze v mlze, v mém případě tedy jen několikrát za rok.
Jak je vidět z některých fotek, na okna jsem nechal nalepit folie. Je to trochu konfliktní téma, takže k nim jen tolik, že je máme primárně kvůli letnímu slunci, kdy jsou podle mne jednoznačné plus. Hlavní jejich nevýhodu vnímám při couvání v noci. Pomalu se smiřuji s tím, že i když mají atest a prošly na technické, tak ze skel v předních dveřích budou asi muset časem pryč.
*** ZÁVĚR ***
Servis navštěvuji k pravidelným ročním prohlídkám plus občas mezitím, když něco odejde. Zatím to byly drobnosti, nicméně „spolehlivost Toyoty“ moje Octavia nemá. Větší a dražší závady se mi naštěstí zatím vyhýbají. Ťuk ťuk, snad to vydrží, starám se. Letos než začaly mrazy jsem kupoval novou autobaterii, předchozí byla ještě původní, vydržela přes 6 let a 180 tis.km.
Celkově jsem s autem spokojen a svým způsobem ho mám rád a na jízdu se často i těším. Myslím, že kvalitou a spolehlivostí je Octavia II okolo průměru, vzhledově nevybočuje z řady, výrazné emoce nebudí u mne ani okolí. Je to auto, které většinu majitelů ničím významně neohromí, ale ani na druhou stranu ničím zásadně nezklame. Takový malý český Passat :). Benzinový dvoulitr je vhodný pro ty, kteří ocení poměrně dynamický a tichý motor s širokým pásmem použitelných otáček, a kterým nevadí reálná kombinovaná spotřeba sedm až osm litrů.
Díky, pokud jste dočetli až sem. Všem přeji ať vždy v pořádku dojedete do cíle.
911
Fotogalerie
Diskuse: Škoda Octavia II Combi 2.0 FSI
Poslední příspěvky - chronologicky (8 z celk. 8):
Pro přispívání do této diskuse musíte být přihlášeným registrovaným uživatelem! nepřihlášený | přihlásit | zaregistrovat



















