Volkswagen Touareg

Hodnoceno: 17× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Nový, bohužel jedině naftový, služebák za plus minus milion? To už dovoluje se trošku odvázat a dopřát si něco ostřejšího než pašíka, i kdyby měl být pěkně vykrmený. První spontánní úvaha směřuje do Bavor. Trojková i pětková řada mají přece nejlepší naftové motory a tu správnou chlapskou imidž. Shodou okolností jsem se nachomítnul k testovacím jízdám trojkové řady – a jízdně je opravdu znatelně lepší než těch pár aut, se kterými jsem dosud potykal, a navíc z mého laického pohledu až překvapivě pohodlná. Ale pocit „jo, to je přesně ono, to musím mít“ se nedostavil. Bylo by to těžké rozhodování o volbě pohonu, protože bych radši čtyřkolku, o výbavě a výsledkem by asi byl nějaký ne moc uspokojivý kompromis. Naštěstí vše jednoduše vyřešil dýler v Praze na Proseku. Správně usoudil, že nejsem z kategorie lepších lidí, pro které sto tisíc sem nebo tam nehraje roli, takže se ani neobtěžoval poslat nabídku, kterou slíbil. Tím se to v klidu a bez bolení hlavy vyřešilo a vím, že jednou spokojeně umřu i bez bmw v garáži.

Po blamáži s bmw jsem se odhodlal, že zkusím omrknout, co nabízí audi. A4 allroad vypadá fakt dost pěkně, ale uvnitř je nějak malá a pocitově stýsněná, prostě to taky není ono. Ale když už jsem tu, co bych nekouknul ještě k VW, který má výstavku úspěchů hned vedle. Jenže tady pro mě opravdu nic nemají. Jen v koutě až úplně vzadu se naparuje ten, na nějž nemá smysl vůbec myslet. Auto za nějakých mega a půl, úplně mimo dostřel. Aspoň si ho tedy prohlídnu, krasavce. Jdu blíž, ještě blíž, koukám na cenovku, štípu se, ptám se prodejce... Tomu se nechce věřit! Za ta léta se už asi zaplatily náklady na vývoj a zavedení výroby, takže VW vyšel vstříc sockám, jako jsem já, s verzí v ČR označovanou jako Nomád za směšných 1 009 900 korun českých (dnes stojí dokonce ještě o 10 000 méně). Otázkou jen je, co v té výbavě je a za co se bude muset připlácet, protože - no znáte koncern. A druhou, jestli to s tím nejslabším motorem v nabídce o ubohém výkonu 200 koní vůbec jede.

Konfigurátor moc možností u této vpravdě lidové edice nenabízí. Kožené sedačky nejsou nic pro mě, takže do dortu přidám jen akustický parkpilot, aby to co nejdýl udrželo tvar, pro pohodlí při konzumaci vyhřívané sedačky, výživové hodnoty dodám tažným zařízením a střešním nosičem, místo svíček na to dám bixenony a no a nakonec to celé ozdobím paketem chrom exterier a posadím na osmnáctky kola, čímž na chlup splním kalorický limit. Z dalších přísad pro tuhle verzi se nabízí prakticky už jen speciální barvicí éčka, větší zásobník na naftu, nějaké dodatečné pytlíky pro případ náhlé nevolnosti a příprava pro telefon. Jediné, co mě opravdu znervózňuje, je to, že nejde objednat nastavitelná bederní opěrka. Mezi základními ochucovadly je například tempomat, dvouzónová klimatizace, dešťový senzor, elektricky sklopná zrcátka a rádio přehrávající sd karty s dotykovou obrazovkou. Na papíru to nevypadá zle, ale rozhodne ochutnávka při zkušební jízdě. No a jak asi tušíte, protože jinak by tahle recenze nevznikla, na té jsem si pošmáknul, takže po nelehkém interním schvalovacím procesu, kdy vše málem skončilo na emisích oxidu uhličitého, bylo auto objednáno a přesně na Mikuláše dodáno. Řečeno s klasikem, radost to byla kolosální.

Po nekonečném úvodu pár postřehů ze života. Začněmě tradičně uvnitř. Sedadla jsou pohodlná, chybějící nastavitelná bederní opěrka nakonec zádům nechybí, co chybí, je boční vedení. Posez a celý interiér prakticky odpovídá normálnímu osobnímu autu, ovšem s královským prostorem pro nohy vpředu i vzadu i do šířky a samozřejmě s povýšeným výhledem. Zadní sedadla jsou posuvná a dají se jednoduše sklopit.

Byť je vw dáván za vzor propracované ergonomie, mám velkou výtku k ovládání dálkových světel. Nevypínají se „vycvaknutím“ stejným směrem jako při zapnutí, ale páčka se musí odtáhnout směrem opačným.

Samotná světla jsou taky trochu zklamáním. Jednak jsem si mylně z ceníku vsugeroval, že adaptivní znamená i automatické přepínání tlumených a dálkových – asi jsem podlehnul dojmu dost vysoké příplatkové ceny. Takže neznamená, jen se natáčejí do zatáčky a podle inenzity okolního světla přepínají denní svícení diodami nebo potkávačkami. Přisvěcování do zatáčky nebo za roh mlhovkou je nejvýš pro parádu. Insignie, co jsem měl dřív, měla světla podstatně lepší. Osvětlení prostoru pro nohy v interiéru to už nezachrání.

Šetřilo se i na odkládacích prostorech. Není tu schránka na brýle a dokonce ani kapsy na zadní straně předních sedadel. Ovšem boční kapsy u všech dveří mají koberečky...

Další zjevná úspora spočívá ve slabém zatmavení skel, nedá se objednat ani za příplatek. V krajním případě by se to ale dalo řešit dodatečně nějakou fólií.

V zimě mě moc nenadchlo topení nebo spíš jeho regulace. Nevybavuju si, že bych kdy zažil takové nepříjemné přetápění při ohřevu prochladlé kabiny. A jak jsem teď zjistil s příchodem jara, nastavení ventilace „vše na přední sklo“ je myšlena opravdu jen k odmrazování, takže i za parného dne tam žene horký vzduch. S možností ochladit takto rozpálené okno a interiér se bohužel nepočitá, což jsem u žádného jiného auta zatím taky nezažil. Takže teď malinko trnu, jak se v tom bude jezdit, až slunce začne opravdu pálit.

Výborné se mi zdá rádio ze základní výbavy. A příjemná maličkost – vůbec se nešpiní prahy dveří, takže při nastupování a vystupování nehrozí umazání kalhot.

V kufru je jeden háček a jeden popruh, kterým se dá zachytit třeba menší krabice. Lepší než nic. Díky šířce se do něj krásně, bez rozkládání, vejde i 29palcový horáč. Na střeše jsem kolo ještě nevezl, ale umělohmotné štokrle už je připravené.

A jak se s tím jezdí? Jedním slovem výborně.

Četl jsem recenzi první generace, podle níž tato uměla jezdit jen rovně. Pro tuhle to určitě neplatí. Po prvních opatrných kilometrech jsem se ujistil, že do zatáček se s tím dá jezdit skoro stejně jako s normálním osobákem. Pocitově to je trochu jiné, přece jen se to víc naklání a nepomáhají ani sedačky bez bočního vedení, ale řekl bych, že schopnosti podvozku jsou dál než můj pud sebezáchovy. Samozřejmě ale nemá cenu si nalhávat, že je to nějaký sporťák. Jako laik odhaduju, že s relativně dobrým chováním v zatáčkách souvisí trochu tvrdší nastavení podvozku, ale komfort na palubě je i tak výtečný, třeba bežné české záplaty posádka vůbec nepociťuje.

Tak jako jsem nikdy nechtěl automat, dnes nechápu, jak jsem mohl žít bez něj. Řazení osmistupňové převodovky je rychlé a plynulé, při rozjedu jen stačí zadupnout plyn a auto se hrne vpřed. A jak si lebedí levá noha... Zrychlení z 0 na 100 je papírově za 7,5 sekundy a tak nějak to bude i ve skutečnosti. A to je nejslabší motor v nabídce! Pružnost je v rámci českých rychlostních limitů naprosto dostatečná. Jednou jsem chtěl vyzkoušet maximálku, ale při rychlosti kolem tachometrových 190 km se dostavil nepopsatelný, ale hodně nepříjemný pocit neovladatelnostli, takže jsem to dál nepokoušel. Možná k tomu přispěly i zimní gumy, nevím, na druhou stranu pro běžný provoz to nehraje roli.

Brzdy? Asi takhle: na auta před sebou se radši moc nelepím.

Při nižších rychlostech a poskakování po městě není hluk od motoru a převodovky úplně rajská hudba a uměl bych si představit lepší odhlučnění. Při normálním silničním a dálničním provozu je to mnohem lepší. Co miluju, je klapot motoru na volnoběh.

Auto má systém start-stop. Funguje dobře, asi i nějakou tu deci nafty ušetří, ale samozřejmě nastávají situace, kdy ho vůbec nechcete – naštěstí se dá vypnout velkým tlačítkem, které je poruce na středovém tunelu.

Dosavadní dlouhodobá spotřeba podle palubního počítače je 8,5 l/100 km. Při klidné jízdě po klasických jedničkách se dá jet se spotřebou kolem 7 l, na dálnici ve 130 si motor bere zhruba 10 l. Nádrž je na 80 litrů.

Ovšem zatím nejzajímavější provozní zkušenosti jsou spíš z oblasti sociologie nebo psychologie. Například se mi ještě nestalo, že by se mi na dálnici, když předjíždím v levém pruhu a jedu svých tachometrových 140, někdo cpal do kufru nebo na mě zuřivě blikal, což se mi dřív stávalo docela běžně. A mě zase hrozně baví tu ohleduplnost, kterou vidím všude kolem, oplácet.

Děkuju, že jste si můj román přečetli a přeju hodně radosti za volantem a hlavně ježdění bez nehod.

Silné stránky

• základní cena
• pohodlí od sedadel, prostornosti vpředu i vzadu, přes tlumení nerovností po perfektně plynule řadící automat
• výkon motoru, zrychlení

Slabé stránky

• topení a klimatizace
• světla - svícení za roh mlhovkami a ovládání dálkových světel