Peugeot 307 Break 2.0 HDI 66kW

Hodnoceno: 2× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Vůz kterým jsem jezdil měl vlastně jedinou zcela kladnou vlastnost - mělo krásný modrý metalický lak. Typicky relativně povedený design Peugeotu hodnotím spíše jen lehce nadprůměrně protože dobře by sednul spíš nějaké roštěnce nebo týpkovi který se o roštěnky zrovna moc nezajímá, já ho spíš jen prostě snášel. Sedačky a pohodlí bych také označil za průměr. Obvykle jsem se z auta necítil rozlámaný ani po delší cestě, naložil jsem co jsem potřeboval a když bylo třeba někoho vézt na zadních sedačkách, také mu nebylo předem potřeba nad koleny amputovat nohy. Na diesel byl Debžotek také relativně tichý a v zimě poměrně rychle topil. Co se spolehlivosti týče, nemůžu si stěžovat. Kromě zřejmě vinou výrobní vady zničených ložisek zadní nápravy při nájezdu 40 000 km, špatné funkce váhy vzduchu ve 160 000 (což bylo způsobeno jen vadným kontaktem)a jednoho pokusu o zcizení (za což auto nemůže, ale divil jsem se kdo by ho chtěl) bylo auto spolehlivé. Tím ovšem všechny dobré zprávy končí.

Interiér působil jakkoliv jen ne hodnotně nebo elegantně. Lacině vypadající plasty všude okolo a nevkusné rámečky přístrojů. Alespoň nic příliš nevrzalo, ale to by u dva roky nového auta snad měla být samozřejmost! Vzpomínám si že mě iritoval zvuk blinkrů - jako by za ně zodpovědný návrhář měl za úkol vymyslet ten nejdebilnější zvuk který si dovede představit.

Motor 2.0 HDi 66kW je snad ten nejhorší motor se kterým jsem měl za poslední roky tu pochybnou čest. V autě je sice tichý a ve městě kupodivu i použitelný, ale prostě žere a nejede. V nízkých otáčkách z něj trochu života nešlo vymámit ani s plynem na podlaze. Chytnul se někde až ve 2500 otáčkách kde neřízená piditurbína dosáhla aspoň nějakých rozumných otáček, ovšem jen aby ve 3500 otáčkách přestalo stíhat vstřikování pracovat dostatečně přesně a začala neúměrně vzrůstat spotřeba. Vždycky mi připadalo že nad tyto otáčky už vstřikovací systém jen vyrábí žrádlo pro turbínu. Připočteme-li nesnesitelně dlouhou reakční dobu na plyn, je to motor který doufám už nikdy nepotkám. Naprosto skvělé je také umístění motoru je mírně řečeno zajímavé. Po vzoru závodních speciálů je uložen z velké části pod čelním sklem což jistě budou s vděčností kvitovat automechanici - velmi jim to jistě usnadňuje údržbu.

Podvozek nebyl o mnoho lepší než motor. Debžotek se v zatáčkách klátil, zvedal zadek při brždění a potápěl čumák a přestože si nejdřív nechal relativně dost líbit, když jste v zatáčce zatahali víc byl nestabilní a nepředvídatelný když chaoticky přecházel z nedotáčivosti do přetáčivosti a naopak. To se mu také stalo osudným. Hodně mi také vadil nedostatek vrozené stability - při vyšší rychlosti na dálnici bylo neustále potřeba korigovat směr aby auto jelo rovně. Člověk ho musel v přímém směru držet násilím. Obzvlášť pokud jsem chvíli předtím jel svým soukromým Saabem který je naopak stabilní jako skála mě to neskutečně sralo stejně jako neustálé záhadné klepání od podvozku, obzvlášť od zadní nápravy.

Za katastrofální považuji výhled z vozu. Na to že není vidět čumák bych si i zvyk i když to u auta nemám moc rád (jsem spíš na klasiku), ale masivní A sloupky byly vyloženě nebezpečné při projíždění křižovatek a masivní slepí zóna šikmo za autem znesnadňovala přejíždění z pruhu do pruhu. Ačkoliv byla 307 také zhruba poloviční velikosti oproti 9000, mnohem hůř se s ní parkovalo. Jednak kvůli ne zrovna šťastně tvarovanému zadnímu oknu (asi z designových důvodů) a celkové kulatosti auta znesnadňující odhad směru.

Silné stránky

Barva, design, nízká hlučnost :)

Slabé stránky

Všechno ostatní - zejména obrovská spotřeba nafty. V podobných rychlostech cca. vždy nejméně o tři litry vyšší než u Octavie 2 TDI 77kW a špatný podvozek a motor.

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Servisováno v AV Caru v Praze Veleslavín. Až na drobná nedorozumění seriozní a profesionální přístup.