Recenze

9 Majitel

Chevrolet Corvette C 4 LT1, base coupé

9,42 Uživatelé

Hodnoceno: Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Chevrolet Corvette, foto 1 Chevrolet Corvette, foto 2 Chevrolet Corvette, foto 5 Chevrolet Corvette, foto 6 Chevrolet Corvette, foto 7 Chevrolet Corvette, foto 9 Chevrolet Corvette, foto 10 Chevrolet Corvette, foto 11
Chevrolet Corvette, foto 12 Chevrolet Corvette, foto 13 Chevrolet Corvette, foto 14 Chevrolet Corvette, foto 16 Chevrolet Corvette, foto 17 Chevrolet Corvette, foto 18
 

Technické info

Přezdívka auta Zatím nemá Rok výroby 1995 Koupeno ojeté najeto [km]:260000 palivo: benzin počet válců: 8 počet ventilů na válec: 2 objem [cm3]: 5733 výkon [kW]: 224 kroutící moment [Nm]: 461 zrychlení 0-100 km/h [s]: 5,8 maximální rychlost [km/h]: 267 počet rychlostí: 6 převodovka: manuální průměr kol [palce]: 17 pohon kol: zadní spotřeba [l/100km]: 16

Popis vozu

Nezaměnitelná legenda 80 let.

Silné stránky

Stylový vzhled, hrubá síla atmosferického osmiválce, targa, burácení motoru a vůně benzínu. Youngtimer jak má být.

Slabé stránky

Poddimenzovaná převodovka, jízda po nerovnostech je horor, malá tuhost karoserie, celkově ale (bohužel) návyková jízda.

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Dílů je v USA dostatek a za slušnou cenu (až na manuální převodovku). Ale velké pálky za poštovné, dlouhé dodací lhůty, otravné papírování s celníky a ještě otravnější clo. Zatím známé závady - nefunkční klimatizace, únik chladicí kapaliny, topení, ukazatel paliva, světlomet, radio, manžety, zadní silentbloky nápravy, zničené dveřní panely a to nejhorší - dosluhující převodovka. Zatím odstraňovány lehčí závady, zbytek v řešení.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

NationWide Dealers - raději bez komentáře (viz dále).

První kroky do neznáma za zvuku hromů...

Tak nám zabili motory paní Millerová. To mě napadá posledních pár let, vždycky když s hrůzou sleduji šílenství zvané downsizing. S pocity beznaděje a zmaru očekávám připravovaný 1,6 litrový motor od Porsche, o tříválcovém Focusu 1.0 nemluvě. K tomu všechny ty hybridy a elektronesmysly, které sice skenují značky, hlásí slevy v bio bistrech, měří kvalitu stolice řidiče, ale vypadají a jezdí jako robotický vysavač. Různí ekomoralisté a oteplovací štváči mě postupně přivedli na myšlenku, že je potřeba se opevnit v minulosti, kdy auta smrděly benzínem a spálenými gumami. Ideálně s nějakým pořádným uřvaným youngtimerem, co půjde, v případě totální války proti spalovacím motorům, přihlásit jako veterán. Má jít o čtvrté auto v rodině, proto jsem si dovolil popustit uzdu fantazii - psala se polovina roku 2018.

Mé první úvahy vedly k mé oblíbené značce BMW, které vždy snoubilo eleganci se skvělými šestiválci. Zvažoval jsem E 24 633 CSI nebo levnější E 36 328i coupé v M Paketu. Bohužel oba modely trpí korozí, což bylo při pečlivějších prohlídkách nabízených vozů znát. Koroze - moje živá noční můra z doby, kdy jsem v první polovině 90. let vstoupil do světa automobilismu. Pod rukama se mi tehdy drolily Renault 16, Fiat UNO, Renault 18 (u toho se mi utrhla shnilá náprava), poté i Škoda Favorit a Mazda MX 3. Doteď mám někde v hlavě zažraný puch gumoasfaltu a autogenu, které měly čelit neodvratné zkáze (s diskutabilním výsledkem). Ne, opravdu žádnou korozi. Toto kriterium pak vyřadilo většinu modelů, jinak líbivých aut za slušný peníz, na které jsem narazil (Porsche 924, E 30, MB 190 apod).

Následně jsem zvažoval BMW M3 E46, u kterého se některé kousky dostaly do mých cenových možností. Bohužel jak jsem zjistil, tak toto auto nelze koupit v nějakém slušném stavu za rozumný peníz (tzn. ve stavu, kdy s ním nějaký uhrovatý smrad nedriftoval s plynem na podlaze deset let po polích a skalách, s uřezanými pružinami a nalepenými spojlery, které vystřihl doma mámě z lina). Navíc doma se design Mka setkal s vyloženým s odporem.

Musel jsem tedy na začátek, chtěl jsem staré stylové auto, za cenu do 450k, které má dobrý motor (6 válec a dál), nerezne a u kterého se dají ještě sehnat díly.

V dalším kole vypadly Jaguáry XJK (nehorázná cena dílů) a dostupné modely Porsche (nehorázná cena dílů a Boxster z důvodu nestylovosti pro příčetného hetero muže).

A pak jsem při brouzdání internetem narazil na krásnou Corvettu C3, r.v. 1978, zachovalého vzhledu a za solidní peníze. Červíček zahlodal a byl jsem se na ni podívat. Nicméně prvotní radost mi při prohlídce zkazily dvě věci - relativně nízký výkon nabízeného vozu (asi 140 Kw u 6 litrového small blocku) a na kovových dílech nenáviděná koroze, v kontrastu s blýskavým lamino zbytkem. Naprosto chápu jejich majitele (je to dle mého nejhezčí corvetta). Při jízdě mě ale kombinace automatu s výkonem lepší oktávky nepřesvědčila o koupi. Jak jsem zjistil, uvedené se týká všech cenově dostupných C3 - obecně zoufale nízké výkony small bloků (neblahý důsledek ropné krize v sedmdesátkách) a často bující koroze kovových dílů. Pro mě u takto vzhledově namakaného auta je 140-160 Kw (snížené navíc automatem) hanebně málo.

Pak jsem po dalším brouzdání narazil v inzerátech na první Corvettu C4 (která mě vůbec nenapadla) a zatajil se mi dech. Prostě jsem po měsících přešlapování najednou věděl, že to je můj vysněný youngtimer. Auto které měl kdysi doma každý kluk jako angličáka. Auto které nese odkaz Chcucka Norrise, Harmona Rabba, Steva Sanderse a ostatních béčkových a céčkových hrdinů, co se v tomto symbolu osmdesátek proháněli v zapadajícím slunci po Miami beach. Byl jsem doma, zpátky v osmdesátkách, v oblaku smradu z benzínu a spálených gum.

Po prvotním nadšení jsem zavrhl motory druhé poloviny 80. let s nižším výkonem a kabriolety. Jako naivka neznalá amerických aut, jsem po dlouhém přemítání, vyřadil auta s automatickou převodovkou a rozhodl se pro vzácný manuál (obával jsem se bláhově špatné dostupnosti aut. převodovek a dílů na ně), což mi připravilo hodně, ale hoodně perné chvilky - o tom ale později. Zkrátka důkladnou selekcí mi v nabídce vozů zůstala (po přezkoumání české a německé inzerce) jen jedna jediná Corvetta C 4. Ta se nacházela v ČR, u malého domácího dealera kousek za Prahou (nation wide cars). Měla relativně vysoký nájezd (to ale u veterána moc neřešíte), mimo manuálu chudou výbavu, ale byla přihlášená v ČR. Na fotkách byl krásně zachovalý interiér a inzerát sliboval auto bez investic - ehm...No jak tušíte, na tu jsem se nakonec jel podívat - bohužel i bohudík.

První dojem z auta bylo překvapení smíšené s nadšením. Auto vypadá i po 25 letech famózně. Ladná, dlouhá příď a žraločí žábry dodávají vozu dravý vzhled. Elegantní záď se 4mi koncovými světly a čtyřmi výfuky, uchvátí každého na první pohled. Co mě překvapilo (a překvapí to každého, kdo toto auto uvidí poprvé na vlastní oči) je to, že je vlastně malé. Respektive je velice nízké (1170 mm), relativně široké (1700 mm) a dlouhé (4500 mm) - vypadá jako zlá placka. Z okénka v provozu pozorujete kliky normálních sedanů. Rám tvoří dvě traverzy v prazích a kvůli nízké výšce se do auta nedá normálně nastoupit ani vystoupit - lze jen do auta lehnout (polopádem) a místo vystupování se z něj vykulíte na zem. Nevybavuji si, že by v některém z filmů hrdina v záběru nastupoval nebo vystupoval.

Po té, co se člověk uvelebí (v pololeže) na sedačce, čeká na něj celkem pěkný devadesátkový interier - deska se spoustou tlačítek a s obrazovkou, která vypadá jak moderní dotykový display. Jde ale jen o shluk podsvícených kontrolek. Mezi fandy má tento interier přezdívku jet fighter - údajně připomíná kokpit stíhačky. Před faceliftová verze měla fantastické futuristické budíky z tekutých krystalů a těm se zase říká Atari. Mně osobně se jednoznačně líbí starší verze, ale vzhledem k tomu jakou mají pověst (každou chvíli to někomu vyhoří) jsem rád za "stíhačku".

Nyní ale k tomu nejpodstatnějšímu, co mě definitivně položilo jako kupujícího na lopatky. Po otočení klíčku se ozve nepopsatelně úžasné bublání a skučení osmi válců, vrčení spoutané šelmy, která čeká, až jí řidič sešlápnutím plynového pedálu pustí do arény. A jakmile to uděláte, ocitnete se na zádech splašeného býka. Musím říci, že je to moje první zkušenost s velkoobjemovým atmosférickým motorem a je to jízda (nemám zkušenosti s kompresorem). Proti turbům absolutní zátah od prvního sešlápnutí plynu, do doby kdy vám pud sebezáchovy nohu z plynu zase sundá. Jediný limit (mimo řidiče), na který jsem narazil, je podvozek, respektive "skvělá" práce našich silničářů. Na jakékoliv nerovnosti se šasí kroutí jak paragraf a listové pružiny pod nápravou moc nepruží. Výsledkem je skřípání a drkotání všeho plastového v interiéru. Do corvetty jsem přesedl po mnoha letech řízení bavoráků a první dva tisíce kilometrů mi ve 120 km/h adrenalin stříkal z uší. To auto sedí, ale takovým svým devadesátkovým gangam stylem. V běžném provozu se mi ale úplně nechce zjišťovat hranice auta. Až se rozhodnu koupit nové obutí, staré gumy pojedu dorazit někam na okruh. Bez elektronických systémů a jiných blbostí, které otupují řidičské instinkty to bude myslím hukot. Mimochodem jako každé sportovní auto, je Corvetta výzvou pro samozvané piloty F1 ve služebních oktávkách a uhrovaté smrady ve vylágrovaných audinách. Je to otravné (trochu jako když vás vyzývá někdo na tříkolce na pěstní souboj) ale už to moc nevnímám.

Zpět k prodeji - jako kupující jsem byl hned chycen a zbývalo nechat auto prověřit zkušeným mechanikem a s dealerem uhádat slušnější cenu.

Z prodejce mám smíšené pocity. Jde o malého dovozce, který má garáž i dílnu kousek za Prahou. Osobně velmi příjemný a klidný člověk, ale informace které mi řekl prostě neseděly. Podotýkám, že mělo jít o auto v dobrém a plně funkčním stavu, z osobní sbírky prodejce.

Za prvé v inzerátu byl uveden nájezd 160,000 Km, ale auto mělo najeto 160.000 mil. Celkem rozdíl a pán mi říkal, že si to neuvědomil. No ehm.... Další nepříjemná překvapení na sebe nenechala dlouho čekat. Při prohlídce mechanikem jsme zjistili, že nefunguje klimatizace, ani topení. Hadice z topení byly uříznuté nožem a zaslepené. Prodejce řekl, že nikdy klimu nepustil, ale že to je banalita. Samotné topení opravdu stojí jen 50 USD, ale jeho výměna je porod. Musí se rozebrat palubovka a půlka toho, co je pod ní. Koupil jsem manuál pro servisy GM, zaplatil rodině výlet do Zadaru a vím co budu dělat o letní dovolené.

Dále auto bylo blbě zvednuto na heveru a má na několika místech promáčklou podlahu. (už v USA - dle servisní dokumentace). Také nefungoval ukazatel paliva (palivoměr ukazoval rezervu i při plné nádrži), radio sežralo první kazetu a kouslo se, jedním těsněním do auta teklo, netěsní chlazení (naštěstí mimo motor) a sahara byla připojená natvrdo, tzn chladila i studený motor. Není to nové auto, ale na všechny tyto závady prodejce reagoval velkým překvapením nebo je bagatelizoval (palivoměr prý občas jde atd). Opakuji, že mělo jít o prodej z osobní sbírky prodejce a prostě nevěřím tomu, že nic z toho nevěděl.

Co bylo ale nejhorší závadou je to, že mi cca tři týdny po koupi začala vyskakovat zpátečka (při sešlápnutí plynu). V servise na americké převodovky mi pak řekli, že převodovka je prasklá a byla narychlo opravena tekutým kovem, aby držela pohromadě. Ono celkově se převodovka ZF S6-40 moc nepovedla. Je sice německé výroby, ale je bohužel poddimenzovaná (na daný krouťák), není moc kvalitní a díly na ní se nevyrábí (na rozdíl od automatů). Zkusil jsem ZF servis pro ČR, ale koukali na mě jak kdybych jim tam přivedl nemocného leguána. Co jsem dále zjistil, v dílně na tyto převodovky v Mnichově chtějí 1000 EUR jen za to, že se na převodovku podívají. Jde zkrátka o nejdražší díl a příště u amerického auta kupuji jen automat. Kdyby se mi nepodařilo přes americký corvette club ukecat jednoho nadšence z Texasu, aby mi ji prodal a poslal, tak bych mohl auto tak akorát leštit v garáži. I když jsem minimalizoval náklady, pořád mě ta sranda vyjde na nějakých 80k. Nevím jestli to prodejce věděl nebo ne, ale vzhledem k výše uvedenému bych se nedivil, kdyby ano. Při koupi auta od tohoto prodejce bych byl velice opatrný.

Nicméně život jde dál. Jako kupující jsem neměl na výběr - šlo o jediný kus na českých papírech v nabídce a já už se po uši zamiloval. Prodejce nakonec dal (menší) slevu a já mám zábavu na dlouhé večery. Naštěstí jsem při smyslech a s investicemi jsem počítal. Při koupi 25letého sporťáku, po několika majitelích, to jinak ani nelze..

Celkově však musím říci, že ve chvíli, kdy člověk nastartuje obrovitý motor, jsou všechny chmury a příkoří pryč. Uvidíme co přinese budoucnost, zatím se s novým přírůstkem poznáváme. Netrpělivě ale sleduji předpověď počasí a těším se na každý slunný víkend. To auto má prostě ohromného ducha a charisma . Každý kilometr za volantem je esencí svobody a radosti ze života. Přál bych všem řidičům takové zážitky s jejich miláčky na čtyřech kolech.

 


Další vozy značky Chevrolet



Vyhledat podle modelu
Vyhledat pouze:


Hodnocení
spolehlivost
8

Má své mouchy (zatím), ale má na to věk. Vždy důstojně dojelo.

praktičnost
7

Nad očekávání. Skvělý přístup do motoru - kapota se zvedá celá. Stejně jako víko od kufru - zadní sklo. Víc nepotřebujete.

prostornost
8

V rámci daného žánru super, targa se vejde do kufru a ještě zbude místo pro bikiny spolujezdkyně. O nic jiného nejde.

jízdní vlastnosti
8

Jede i na dnešní poměry celkem rychle, motor bublá a hodně žere. Na to, že to je amerika, zvládá se ctí i (ménší) zatáčky...opět nad očekávání.

jízdní komfort
4

Na hrbolech extra nepříjemná jízda - dle očekávání.

provozní náklady
6

U youngtimerů neřešit.

náhradní díly
7

Dílů je dost, v rámci žánru super ceny. Několikanásobně nižší než u stejně starých Porsche či Mercedesů. Bohužel poštovné a clo.

výkon motoru
9

Samozřejmě se nemůže rovnat dnešním supersportům. Ve své době raketa (v ČR byla horkou novinkou Felicia), ale ani dnes nezklame a většinu sériovek si namaže na chleba.

spotřeba
7

Neřeším, ale vzhledem k původu, počtu válců a obsahu motoru velmi dobrá - průměr 16l.

hlučnost motoru
9

Nad očekávání velká, což je super...

kvalita sedadel
7

Stačí.

brzdy
6

Má ABS, ale na dnešní poměry nic moc. Uvidíme po výměně destiček.

zavazadlový prostor
7

Jak bylo řečeno, vejde se targa a bikiny spolujezdkyně - nic víc není potřeba.






Blesk.cz

ŽIVĚ: Nástup Tomáše Řepky do vězení: Za těmihle zdmi stráví 2,5 roku!

ŽIVĚ: Nástup Tomáše Řepky do vězení: Za těmihle zdmi…

Na dva a půl roku má dnes nastoupit do pražské ruzyňské věznice někdejší fotbalista Tomáš Řepka (45), kterého…

Češi věří penzijním fondům. Neznalostí se ale připravují o podporu od státu

Češi věří penzijním fondům. Neznalostí se ale…

Devět z deseti Čechů se nějakým způsobem finančně připravuje na stáří, aby si mohli svou penzi užít. Většina…

 

iSport.cz

French Open ONLINE: Češi bojují v Paříži, Kristýna Plíšková nepostoupila

French Open ONLINE: Češi bojují v Paříži, Kristýna…

V druhém hracím dnu hrají na grandslamovém Roland Garros čtyři čeští tenisté. Na novém dvorci Simonne Mathieuové…

Expert Sýkora: Říha je ďábel, razantní Pešán snad v Česku prosadí změny

Expert Sýkora: Říha je ďábel, razantní Pešán snad v…

K bronzu bylo blízko, ale ruská zeď jménem Vasilevskij byla proti. A tak se české čekání na medaili prodloužilo…

 

Reflex.cz

Strana, která vytrolila eurovolby: Milion od státu si nespravedlivě rozdělíme, teď chceme Senát i radnice

Strana, která vytrolila eurovolby: Milion od státu…

S obvyklým pozdravem „čuste draci“, kterým youtuberka Sejroška alias Lucie Schejbalová zdraví své fanoušky, nyní…

Volby online: Lidovci a socialisté ztratili většinu. Katastrofu zažívají britští konzervativci

Volby online: Lidovci a socialisté ztratili většinu.…

Volby do Evropského parlamentu letos začaly ve čtvrtek 23. května, v České republice se volební místnosti…