1. Pokud má OSVČ zaměstnance, musí vydělat na jejich platy, včetně odvodů z nich. A protože si zaměstnanec sám nic neplatí a logicky ho zajímá především to, co nakonec reálně dostane, můžeme dlouze polemizovat o tom, jestli všechny ty odvody spojené s výplatou mzdy reálně (nikoli papírově) neplatí nakonec spíš zaměstnavatel (v tomto případě OSVČ), než samotný zaměstnanec. Co z toho nestátní zaměstnavatel/OSVČ má, že musí suplovat stát v tak nepopulární činnosti, jakou je výběr daní a poplatků (soc./zdrav. poj) od zaměstnanců/občanů? Jen starosti a problémy a výrazné zmenšení konečné výplaty zaměstnanců. Kdo ze zaměstnanců řekne, mám málo, protože stát..., nikdo! Mám málo, protože mi dává málo zaměstnavatel..., takže v finále vypadá jako "zloděj" zaměstnavatel, nikoli stát.
2. Stát nikomu DPH nevrátí jen proto, že je OSVČ. Základní podmínkou je, být plátcem DPH, což není ani zdaleka každá OSVČ. A z těch OSVČ, co plátci DPH jsou, je opravdu velká skupina těch, kteří jsou plátci DPH nedobrovolně. Hranice výše obratu pro povinnost platit DPH je tak nízká, že do toho nedobrovolně spadne i spousta malých podnikatelů. Podnikám (jako OSVČ) v oblasti hostinské činnosti a od r. 92 jsem na DPH odvedl tolik, že by to stačilo na nové Ferrari včetně DPH a ještě by mi zbylo. Pokud bych nemusel být plátcem DPH, velmi rád si budu kupovat (nejen) auta s cenou včetně DPH, ale pokud DPH odvádím, proč bych si jej neměl odečíst u auta? A proč by si případně měli dph odečítat neplátci DPH?
Pro upřesnění, mám dvě auta, jedno soukromé, koupené s DPH a druhé firemní, koupené s odpočtem, který mi může závidět jen někdo, kdo neví která bije...