Ford Puma ECT 1.7

Hodnoceno: 47× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

~~~ÚVOD~~~

Ahoj, vítám Vás u své, lehce faceliftované, recenze vozu Ford Puma. Na začátku bych rád upozornil na větší délku recenze než je obvyklé, proto kdo chce znát informace pouze o Pumě nechť přeskočí první dva odstavce, nebo rovnou k sekci motor a jízda, ostatní čťěte dále. Jako novinku a zajímavost, kterou jinde nenajdete, jsem se rozhodl přidat jakousi "sebereflexy" mé recenze(označené ◘) = zhodnocení toho jak jsem to viděl prvně a jak nyní.

Nejprve bych začal tím, proč jsem se rozhodl přidat recenzi na server moje.auto.cz. Pár let již tento server navštěvuji a pokaždé jsem si říkal, že až budu jednou mít svoje vlastní auto, určitě se podělím o své zkušenosti s jeho užíváním. Během těchto let jsem měl občas nutkání přidat sem auto, které jsem řídil a to buď jako služební, nebo rodinné. Ale řekl jsem si, že se to tu jmenuje Moje auto :), takže jsem vyčkal do doby, kdy mám opravdu svůj vlastní vůz. Další pohnutkou k napsání recenze byl fakt, že mi tyto stránky pomohly při výběru mého budoucího automobilu a díky zkušenostem zdejších uživatelů jsem například upustil od koupě Renaultu Clio :) Posledním impulsem byla skutečnost, že na Pumu je zde pouze jedna kvalitní recenze a také to, že zde není v červené barvě (ve které samozřejmě vypadá nejlépe:).

Ještě než se pustíme k popisu samotného auta, rád bych napsal pár řádků o tom, proč zrovna Pumu. Již od mládí jsem věděl, že jednou budu mít své auto. První věcí bylo získáí řidičského oprávnění. To nebyl velký problém, ten nastal ve fázi "mít vlastní auto". Trvalo dalších 5 let, než se mi podařilo nahromadit dostatečný kapitál k přeměně snu v realitu. Mé kritérium výběru bylo omezené ekonomickým hlediskem a z toho vyplývajícím objemem motoru menším dvou litrů (Můj velký sen byl a je Mitsubishi Galant 2,5). Věděl jsem že chci takové auto, které nebude pouze dopravní prostředek, ale také věc "touhy" a jakéhosi "těším se, až budu zase zítra řídit",. Proto rychle odpadly auta typu (nic proti): Felicie, Fabie, Golf a další... Nejprve jsem si mylel na Pandu (já vím, popírá to výše napsané o touze), do doby než jsem nasedl, zabouchl dveře a vypadl druhou stranou ven. Pak Clio, vcelku pěkný design, jak z venku, tak uvniř, ale odradili mne slabé motory a značná poruchovost. Další na řadě bylo Káčko, z venku pěkné, uvnitř to také šlo, ale opět málo místa (2m se někam poskládat musí), takže jsem zamířil o třídu výše. Fiesta, volba rozumu, ale vypadá opravdu hrozně (do roku 2003). U Fordu jsem nakonec zůstal. Puma. Říkám si, coupé, proč ne, autobus nikomu dělat nechci, přítelkyni a mě uveze, mladý jsem jenom jednou. A bylo rozhodnuto:)

◘ Léty se člověk vyvíjí a sním i jeho názory a preference. Stalo se to i mě. A tak už nyní vím, že výborné jízdní vlasnosti a výkon motoru člověk při 90% jízd prostě nevyužije. Proto by mnohem vhodnější pro mé potřeby byl onen zavrhnutý Golf nebo Focus :/

~~~EXTERIÉR~~~

Každá správná recenze začíná hodnocením vzhledu. Přeci jenom je to první věc, která na člověka zapůsobí. Jedná se o malé auto, na délku má rovné 4 metry, šířku 1,8 metru a na výšku 1,3 metru. Na Pumě není znát vliv pozdějších fordů, tzv. New Edge design. Zde žádnou hranu a ostré linky nenajdete. Auto působí přikrčeným dojmem a připraveností vyrazit z místa jako kočkovitá šelma :). Přední část spolu s hlavními projektorovými světlomety je blízko vozovky. Od světlometů pokračuje hlavní linka směrem k předním sloupkům, velkým obloukem přes střechu a zadní sklo až k zadní odtrhové hraně. Další linka začíná na dveřích a táhne se přes zadní blatníky až ke koncovým světlometům. Při pohledu zezadu má Puma, poněkud "tlustý zadeček". Ale vysoká záď pomáhá vytvořit onu přikrčenou siluetu. Podle mne, červená barva opravdu sluší jenom málokterému autu. Sám jsem chtěl Pumu stříbrnou, nejlépe černou nebo tmavě modrou, červenou jsem dle fotek zavrhl. Vše se změnilo, když jsem jí viděl naživo v autobazaru. V červené barvě mezi ostatními auty úplně zářila, naopak druhá(černá) Puma, kterou tam měli, vypadala všedně a ztrácely se v ní tvary karoserie.

◘ Zde se toho mnoho nezměnilo, Puma stále vypadá dobře. Jasně, každý ví že je to asi staré auto za pár korun, ale opravdu mi přijde že design je stále neotřelý a velmi nadčasový.

~~~INTERIÉR~~~

Stáří jakéhokoliv vozu je asi nejvíce znát na interieru. Ani Puma není výjimkou. Palubní desku má kompletně převzanou od Fordu Fiesta (mimo bílých budíků s červenými rafičkami), to ovšem není na škodu, dokonce mi přijde, že Pumě sluší více než Fiestě. Ergonomicky je vše tam kde má být, na každý "čudlík" se dá z místa řidiče snadno dosáhnout, ovladače mají příjemný odpor a nepůsobí moc plastově. Naopak nedostatkem je nemožnost nastavení volantu v jakémkoliv směru, toto konstruktéři částečně vyřešili možností výškové regulace sedadla řidiče. Zde ovšem narážíme na jeden problém, strop, tedy alespoň pro člověka mého vzrůstu. V autě jsou také poměrně zbytečné hlavové opěrky, protože se o ně hlava rozhodně opřít nedá, leda tak při malém zdřímnutí v zácpě. Přestože (bohužel!!!) v mém autě nejsou příplatková Recara, nabízejí standardní sedačky naprosto dostatečnou oporu v zatáčkách a ani při delší jízdě z nich nebolí záda. Tím se dostáváme k zadním sedačkám. Definoval bych je jako: "já na nich jezdit nebudu, ostatní to přežijou". Ideální jsou pro odkládání tašek nebo batohu:). Ale pokud se přední sedačka posune o pár zoubků dopředu, může zde obstojně cestovat menší člověk, ideálně žena. Zbývá zmínit pouze výbavu, takže: elektricky ovládaná všechna okna(dvě), vyhřívání předního okna(zatím jsem ještě pořádně nevyzkoušel), elektricky ovládaná a vyhřívaná zpětná zrcátka(jsou docela malá, ale je v nich překvapivě hodně vidět), manuální klimatizace s vnitřní cirkulací, dálkové ovládání s obvodovým alarmem(má také dvojité zamykaní, takže se do auta nikdo nedostane i když rozbije okno), rádio s kazetovým přehrávačem(hehe) + Changer na 6 CD, 2x airbag, možná ještě čtecí lampičky :). Největším překvapením byl pro mne kufr. Na tak malé auto je poměrně prostorný, zhruba jako krátká Fábie. Překvapí také sklápění sedaček, ovládané dvěma táhly v kufru. Příjemnou vlastností dálkového ovládání je elektomagnetický odskok víka kufru, občas ale odskočí až na podruhé.

◘ Je to prostě malý. Pro mě, jakožto docela velkého člověka, je tam málo místa. Sedačku mám co nejníž, přesto když nastavím sedadlo do ideální pozice dřu hlavou o strop, takže musím řídit trochu "na ležato". Kolena mám skoro na úrovní spodní hrany oken, dostatek místa je pouze v úrovni ramen = malé auto už nechci :)

~~~MOTOR~~~

Dostáváme se k velmi podstatné části auta, motoru. Do Pumy se montovaly tři různé motory o obsahu: 1.4, 1.6 a 1.7. Při výběru auta jsem měl ulehčenou situaci o skutečnost, že jsem hledal Pumu pouze s motorem 1.7 VCT. Četl jsem, že je to jediný motor s kterým je to ta "pravá" Puma. Neměl jsem důvod tomu něvěřit. I když jsem se s menšími motory nesvezl, bylo jasné, že je nechci. Stejně bych si potom vyčítal že jsem nekoupil větší motor:). Asi nemá význam pouštět se do podrobného popisu všech parametrů, ale pár čísel a faktů si neodpustím. Motor 1.7 se odlišuje od ostatních atmosferických motorů proměnným časováním sacích ventilů. V prospektu by jste se dočetli, že díky tomuto časování dochází v nízkých otáčkách k nárůstu točivého momentu a úspoře paliva. A naopak ve vysokých otáčkách k nárůstu výkonu. Musím říct, že na tom něco bude... Motor příjemně a plynule táhne od nízkých otáček(jasně, žádné extra tlačení do sedačky se nekoná) a ochotně spolupracuje i na vyšší převodové stupně(ale musí být zahřatý). V městkém provozu se díky tomu dá pohybovat celkem hbitě a motor se nemusí točit přes 4 000 otáček. V těchto otáčkách dochází ke změně časování ventilů a Puma již začíná opravdu výrazně táhnout, bez náznaku vadnutí ji zastaví až omezovač v 6750 otáčkách (škoda). Může to znít trochu jako klišé, ale opravdu mi motor svou dynamikou připomíná spíše "dvoulitr", a ne o trochu větší "jednašestku". Výkon si hledá cestu směrem k asfaltu přes pětistupňovou manuální převodovku. Hned ze začátku musím říct, že je zpřevodovaná opravdu nakrátko. Ve městě to příliš nevadí, ale na delší cestování Pumka moc není. Při 130 Km/h točí něco okolo 4 000 a to je poměrně dost. Holt to není žádné GT. Samotná řadící páka vypadá trochu jako klacík s hliníkovou kuličkou na konci (mimochodem v zimě pěkně studí), ale stupně se s ní dají řadit rychle a přesně. Trochu zlobí řazení zpátečky, nemá synchronizaci a i při důkladném vyšlapnutí spojky a otáčkách na volnoběhu, občas zapadne "přes zuby" nebo s cuknutím. Spojka je docela měkká, nic kousavého se nekoná. K motoru také neodmyslitelně patří výfuk a z něho linoucí se zvuk. Nebudu vám tady nic namlouvat, přestože motor pomáhala vyvíjet a ladit Yamaha, zvuk je takový "německy" kovový. Prostě obyčejný motor. Ale při sundání nohy z plynu výfuk příjemně zabublá a na volnoběh hezky duní. Celkově se motor hodí k charakteru auta, je "hravý" a má rychlou odezvu na pokyny plynového pedálu. Ještě bych neměl zapomenout na spotřebu, ta dlouhobě vychází na 8,5 l na 100 Km. Na první pohled to je docela hodně, ale z 90% jezdím po městě a to už není potom tak hrozné.
Výše napsané se dá v podstatě označit jako pozitivní hodnocení motoru. Naopak slabinou 1.7čky je relativní složitost konstrukce a obtížnost výměny čehokoliv v motorovém prostoru. Zejména rozvodů(poháněných řemenem), vodní pumpy, spojky a jiných dílů. Dalším mínusem je fakt, že se Ford nerozhodl motor použít v žádném jiném modelu. Těžko říci proč, asi jeho velkosériová výroba byla příliš nákladná, nebo má nějakou zásadní vadu(snad ne:D). Z toho vyplývá nedostatek náhradních dílů a dražší servis.

◘ Další auto bude mít přes 100 Kw a 6 stupňovou převodovku. Velkým plusem je, na malou atmosféru, slušná pružnost motoru. Naučil jsem se i po městě jezdit na pětku, která je naopak otravně krátká při dálničním přesunu. Možná si časem člověk na výkon zvykne, ale mohlo by to "jet" trochu víc.

~~~JÍZDA~~~

Podvozková skupina Pumy je převzatá od Fiesty, která sama o sobě měla nejlepší jízdní vlastnosti ve své třídě. Konkstruktéři tedy měli rozhodně na čem stavět a podařilo se jim téměř eliminovat nedostatky konceptu přední poháněné nápravy. Nedotáčivosti. Většina dnešních moderních aut které jsem řídil, mají tendenci "bezpečně" se hrnout ven ze zatáčky. Puma není dnešní, ani moderní. Její nedotáčivost se většinou nachází až za limitem, který určuje můj strach a pud sebezáchovy. Na mokrém povrchu a při zhoršených adhezních podmínkách se dá dokonce dosáhnout přetáčivého smyku, který sice není tak elegantní jako v BMW E30, ale jde to:)
Jízdní vlastnosti jsou na Pumě vůbec to nejlepší, co dokáže nabídnout. Rozdíl mezi Pumou a ostatními auty demonstruji na příkladu s Fordem Focus II(který je považován za jedno z nejlepších "řidičských" aut v nižší střední třídě). S Focusem už pár kilometrů mám najeto, takže rozhodně mohu říci, že je to kvalitní auto a s řidičem se snaží maximálně komunikovat. Jenže pak jsem přesedl do Pumy. Jednak se sedí poměrně nízko a víc "naležato", ale hlavně malý volant působí, jakoby nefungoval posilovač! Cit v řízení je opět poměrně otřepaná novinářská fráze, ale Puma ho opravdu má! Žádná mrtvolnost okolo středové polohy. Jakýkoliv pohyb volantu, znamená okamžitý pohyb kol. Mezi koly a volantem je cítit opravdová mechanická vazba, jako u vozů bez posilovače. Díky tomu je možné auto poslat do zatáčky, přesně tam kam chci. A v případě potřeby zatáčku ještě více utáhnout. S tím dále souvisí strmost řízení, která je extrémní (cca. 2,9 otáček od plného natočení kol vlevo, do plného natočení vpravo). Takže na většinu zatáček člověk nemusí vůbec přehmatávat. S volantem je prostě radost točit:) I když jedu rovně, tak se v běžném provozu bavím tím, že kličkuji mezi kanály a výmoly(což je i tak trochu nutností, viz. dále). Prostě řídit Pumu je zábava:)

Přesednutí zpět do Focusu. Připadám si jako v autobuse, sedí se vysoko a vzpřímeně, volant mi připadá opravdu velký, otáčí se s ním snadno, řízení je uprostřed trochu tupé, reakce na otočení volantem pomalé, už se nemůžu rychle vyhýbat kanálům:( Jenže není všechno jenom špatně. S Focusem se dá na ulici otočit, s Pumou tak na 2x. Rejd je opravdu poloviční, na některých křižovatkách jsem občas rád, že je vyberu. Focus je také pohodlný, Puma ne. Karoserie přesně kopíruje povrch silnice, takže to občas trochu hází a drncá. Přejetí většího výmolu znamená uvnitř pěknou šlupku, až to skoro bolí:) Je možné, že v tom má trochu prsty původní majitel z Německa. Při kontrole Pumy zespodu, jsem nalezl černé pružiny Eibach a sériově moc nepůsobily. Dokonce byly zapsány v německém TP. Ale menší nerovnosti je podvozek schopen celkem odfiltrovat. Focus dále také lépe brzdí, nebo tak alespoň působí. Není potřeba vyvíjet přiliš tlaku na brzdový pedál a řidič má pocit, že stále zbývá dostatečná rezerva pro ostřejší brždění. Naopak u Pumy jsou brzdy jednou z nejvíce kritizovaných věcí. Vpředu se nacházely kotoučové a vzadu bubnové. Ty u prvních ročníků byly zděděny taktéž od Fiesty a tudíž nedostatečné. Později je nahradily o něco větší kotouče, ale stále to nebyla silná stránka Pumy. Na brzdový pedál je potřeba vyvinout větší sílu a při brždění nemám tak suverénní pocit jako ve Focusu. Může to být ale pouze pocit. K brzdám patří ještě ABS, které zasahuje poměrně citlivě a zatím bylo potřeba pouze jednou. Dalším pomocník, ale naopak při rozjezdu, je TCS(neboli kontrola trakce). Pokud jsem jeho funkci pochopil správně, tak nefunguje jako klasický "protiprokluz", kde se přibržďuje prokluzující kolo. Ale jedná se o jakousi "ráčnu" podobnou té v aku šroubováku, která mechanicky omezí prokluz, spolu se snížením výkonu motoru na první rychlostní stupeň. Zatím jsem neměl možnost to vyzkoušet, asi až v zimě.
Na konec této kapitoly bych chtěl zmínit to, že jsem si vědom pocitů, které někteří majitelé mají. Že jejich auto je nejlepší, výjmečné, lepší než ostatní, nebo nejrychlejší. Při popisu jízních vlastností, jsem se snažil od toho oprostit, ale Puma prostě opravdu jede a zatáčí výjmečně:)

◘ Je to tvrdý. Asi jsem měkota, ale auto mi přijde dost nepohodlný a na zlvněné silnici mě opravdu docela vyklepe. V Praze je to na některých úsecích opravdu peklo! Když uvidíte kličkovat malý červený auto, tak to se vyhýbám kanálům a dírám :). Další otravnou věcí je doslova mizerný rejd, skoro nikde se neotočím bez couvání. Naopak stupeň komunikativnosti je opravdu bezprecedentní, je to velmi příjemné ikdyž člověk nejede na hraně.

~~~TUNING A ÚPRAVY~~~

Auto je ve stavu, v jakém opustilo továrnu(až na ty pružiny) a tak to taky zůstane. Určitě se nehodlám pouštět do žádného laminátového tuningu. Mé úpravy se omezí na funkční věci a jakési dovybavení typu: síť do kufru a jeho osvětlení, parkovací senzory, osvětlení prostoru pro nohy, originální koberečky Ford. Jednotlivé změny se pokusím zachytit v novinkách.

~~~ZÁVĚR~~~

Puma je volbou individuálního člověka, v Čechách jich příliš mnoho nepotkáte. I jako postarší ojetina stále přitahuje pozornost a na pakrovišti působí jako něco, co tam nepatří. Pro řidiče, který se za volantem dokáže radovat z řízení, představuje jasnou volbu. Zejména kvůli snadno dostupné zábavě. Není potřeba jet 180, aby člověk cítil rychlost a dostalo se mu do žil trochu adrenalinu. Takže až někdy potkáte Pumku na cestách, budete vědět, že to není tak úplně obyčejné auto:)

◘ I přes veškeré výtky popsané výše, je to kvalitně vyrobené auto, které dělá přesně to k čemu je určené. Já ho spíše používám v pro něj nepřirozeném prostředí. Jako poměrně levná a nepříliš okoukaná (v ČR registrováno cca 1 000 Ks), víkendová čtyřkolová zábava, poslouží velmi dobře.

Děkuji za trpělivost všem, kteří dočetli až sem a přeji mnoho šťastných kilometrů.

Silné stránky

• Pružný a výkonný motor
• Vzhled a po letech stále neokoukaný design
• Nízká hmotnost
• Agilita v běžném provozu
• Celkově jízdní vlastnosti
• Výbava vyhovující i dnešním požadavkům
• Na coupe velikost kufru
• Vyhřívané přední okno - v zimě funguje opravdu výborně

Slabé stránky

• Malá účinnost předních světlometů
• Slabší brzdy
• Krátký pátý převodový stupeň
• Tvrdost podvozku a nepohodlnost na nekvalitní silnici
• Malý vnitřní prostor
• Omezený rejd
• Konstrukční složitost motoru 1.7
• Koroze zadní lemů
• Vyhřívané přední okno - jeho cena je opravdu vysoká

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Poruchu jsem zatím žádnou neměl. Na autě byly preventivně měněny rozvody, drážkový řemen, vodní pumpa, všechny filtry a olej. Po této výměně začalo auto cukat a dusit se v nízkých otáčkách. Vyřešeno novými zapalovacími kabely a svíčkami. Dále se auto začalo přehřívat. Mohl za to ucpaný ventil topení, který nepouštěl vodu ven z malého okruhu. Vyřešeno vyčištěním, jenže se to už několiktrát opakovalo. Znovu se mi to ucpalo kousky těsnění z vodní pumpy. Takže už mi ho čistili asi 4x. Doufám, že už naposledy. Takže zkušenosti se servisem rozpačité, rozvody a vše ostatní je v pořádku, ale vrátili mi auto s vadami, které předtím nemělo:)

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Koupeno v autobazaru na komisy. Bazarista byl sice trochu zmatkář(během půl hodiny co jsme tam byli, stačil ztratit klíče od Pumy), ale přistup byl v pořádku a s majitelem se mi podařilo domluvit zhruba 15% slevu.
Jako plus beru ochotu prohodit disky z jiné Pumy co tam měli. Na mojí byli 16" a nebyly zapsány v českém techničáku, nelíbily se mi a bál jsem se extrémní tvrdosti.
Takže celkově spokojenost, dokonce mi omylem dali i druhou servisku z černé Pumy:) Musel jsem jí poslat poštou zpět.

Postřehy a střípky

• Se staženými okny do auta skoro vůbec nefouká, dá se pohodlně jet tak do 100 Km/h s uplně otevřeným okýnkem
• Zdvojené couvačky opravdu fungují a v noci dokážou dostatečně osvětlit prostor za autem
• Jedna docela úsměvná věc, jelikož má Puma zadní kola na konci karoseri a nemá zástěrky(vypadalo by to asi fakt hrozně), tak když prší a je na silnici hodně vody, tak jde od zadních kol tak 3-4 metrový oblouk vody. Alespoň se na mě nikdo nelepí :D
• Zástěkry nejsou ani vpředu, takže každá louže znamená "nahozený" bok auta
• Nemožnost otevřít kufr s nastartovaným motorem, sice chápu že je to bezpečnostní opatření, ale je to docela opruz když někoho vysazujete...
• Na normální ježdění už bych tvrdší auto nechtěl. Už takhle je to hlavně v Praze docela na hraně.