Ahoj, fuuu super kupa! Vyzera fakt super az zavidim! :(... Ja v blizkej buducnosti tiez planujem kupit stovku :-) tak hadam sa mi to podari

Ahoj, no to jsou fakt zazitky >:D. Asi to taky zalezelo jak se o to kdo staral - tvoje stovka byla podle vseho v celkem zbedovanem stavu, ale to se u nas pri normalnim provozu da predpokladat ( soleni silnic atd...) Predchozi majitel moji stovky se o ni staral asi lip nez o rodinu :-) a tak je dneska auto skoro jako nove. Kamarad mi psal, ze kdyz to kupoval, tak mu pan rikal, ze do prahu nalival dvakrat rocne olej a pak to nechal pres noc vykapat s plechovkama pod autem, do kterych ten olej tekl :-) To o tom plynu - to je silene co pises a neumim si predstavit , jak nekdo sedi v motorovem prostoru a pridava plyn :-) - ale cesky clovek si poradi :-) Dik za prispevek a mej se fajn!!

Před mnoha a mnoha léty jsem taky vlastnil tento zázračný výtvor socialistického automobilového průmyslu.Dnes už se tomu docela hodně směju,ale tenkrát to bylo peklo,vlastnit tenhle vůz >:-[] častokrát jsem podezříval mladoboleslavské inženýry z toho,že auto pojmenovali podle počtu servisních úkonů,které je řidič povinnen provést při každé jízdě delší než 35 kilometrů.Na tom autě nefungovalo snad vůbec nic normálně.V létě vedro,v zimě zima + za jízdy zamrzající motor,oleje to spotřebovalo tolik,co dnešní auta nafty,každou chvíli mi některá ze součástí vozidla zůstala v ruce...Nejhorší bylo,když mi to celý doslova shnilo,pak se celá schade zlomila vejpůl a do zatáček jezdila jako legendární autobus maďarské provenience značky Ikarus,přezdívaný harmonika.Chvíli se to ještě "opravovalo" Ipou,ale donekonečna to nešlo.Celé dílo zkázy bylo završeno tím,že mi úplně odpadl plynový pedál z totálně prohnilého tunelu,kde byl fórově přichycen.Jízdu jsem tenkrát musel dokončit tak,že kamarád seděl vzádu na motoru a plyn přidával rukou >:-[] No zkrátka studnice veselých příhod,málem jsem z tohoto výrobku tenkrát zemřel smíchy!Jak píše výše Sampus-dneska už to nikdo nepochopí...
Ale vůbec nic ve zlým-je jasný,že to auto máš jako koníčka a ať Ti slouží jen ku radosti!!!

Ahoj - no jo to vis ze je to tady exot :-) Mam uz tady embecko ( kukni na moje dalsi auta) a vsichni kolem toho chodi jak mlsni psi :-) Jinak embecko jsem prevezl v kontejneru a tady normalne prihlasil na floridske znacky (veteranske - collectible) - to same ceka stovku. V CR mam znacky v depositu.

No to s tebou souhlasiiiim - moje decka snad jen parkrat, ale ja v embecku a stovce blinkal jak amina :o)))

Krásna stovečka..starý otec mal presne takúto bielu...stále ľutujem že ju predal skôr ako som spravil vodičák..ale aspoň mám sen do budúcna :-)

Inak zaujímalo by ma ako to ideš vyriešiť s prevádzkou v usa, prihlásiš si ju na veteránske značky? Viem si predstaviť že takéto auto môže vyvolať celkom slušný rozruch na floride ;-)

Tak to jsem rád, že jsem neblinkal sám! >:D >:D
Mě teď švagrová lékařka říkala, že je to určité období každého malého dítěte, kdy blinká v autě, ale já stejně Škodu 100 podezřívám z toho, že nějak podezřele smrděla, bylo tam něco z výroby, co to způsobovalo.....Naše děti už najezdili v našich autech desetitisíce kilometrů a blinkaly jen jednou.... ;-)

Ahoj vsichni - no to jsou same perfektni prispevky. My jsme samozrejme meli doma taky stovku. Nejdrive ji pamatuju, kdyz ji mela teta ( vinove cervenou) a vozila nas v ni se setrou na vikendy na prehradu Olesna na frydecku. Presne si taky pamatuju, jak se mi chtelo "blinkat" a tak jsem musel povinne zpivat :-) Z cehoz se mi chtelo jeste vice, nakonec jsem myslim i nekolikrat stovecku zevnitr poblinkal :o))))
Pak jsme meli jednu i doma ( pote co tatka prodal embecko) jsme meli ctyrokou stovku zelenou, byla to takova hujda pohnila, ale taky jsem ji poblinkal :o))) Musim tady napsat, ze jsme v rodine nikdy nemeli uplne nove auto - vzdycky ojetiny a nase uplne prvni fungl nove auto byl Forman v roce 1993. jo jo - vzpominky na mlaaaadiiii :-) jeste jednou dekuju za krasne prizpevky a preju vsem pohodu na cestach. Joch**

Ve vzdálené minulosti ji měli rodiče i prarodiče a já s ní přišel do kontaktu před pár lety, kdy jsem s jednou bleděmodrou krasavicí v perfektním stavu pár dní jezdil.
To auto prostě vyloudí za jízdy usměv na tváři a už se po ní i lidi začínaj otáčet :yes:

Úžasný jsou páčky pod volantem z neuvěřitelně tenkého a ohebného plastu a pak jízdní vlastnosti, kdy i nechtěně člověk ve 30kmh driftuje v zatáčce :-)

Nezapomenu ani, když mi v centru města došel benzin. Jedu v klidu po silnici, motor šlape jak hodinky a během půlvteřiny hrobový ticho. >:D

Nic proti stovce,ale taková Škoda 1000MBX,ta se mohla klíďo rovnat s imperialistickým Západem :-) :-)

Jó, stovečka. Dědeček ji měl, koupil ji novou v roce 1975, takže když jsem se o rok později narodil, tak nebyl problém odvézt mě z porodnice. Sloužila věrně až do roku 1987 kdy jí nahradila Š105L, která mi po dědovi zůstala. Naše stovečka byla v barvě holubí modř, škoda přeškoda, že jí děda prodal na díly :-( . Po té co koupil Š105L, tak stála stovečka ještě dva roky na zahradě, bez hnutí. Pak jí prodal a ona po dvou letech v koutě zahrady naskočila na první cvrknutí klíčkem. Škoda jí.
A bílá stovečka bylo úplně první auto, které jsem řídil s platným řidičákem. Hned ten večer po zkouškách. Patřila kamarádovým rodičům, jak jsem byl ještě ucho a jezdil v autoškole se stopětkou, tak jsem nějak nepobral mnohem pomalejší převod řízení a málem jsem očesal všechna auta okolo. Jo, to byly časy.
Ale až se trochu zmátořím a zajistím dostatečný prostor na stará auta (snad se zadaří), tak stovečkou rozhodně jedno z míst zaplním.
Gratuluju k dobrému kupu, hezky se o ní starej, tahle auta si to zaslouží!!!

Tihle němci, no... :-)

O kilču by se toho dalo psát fakt hodně, napadá mě ještě tolik věcí...
Třeba volant, to bylo tenké, v ruce klouzající plastové obří kormidlo, topení, to byla na kratších trasách neexistující věc... Motor, ten si při každém tankování žádal dolít půl litru oleje...
Startování klikou bylo taky mega, doporučuju všem, kdo to nezkusili, ale bacha na palce. :-)

JJ, tohle už je pryč, kdo tohle se starými auty nezažil, o hodně přišel. Dnešní mládež zvyklá na všemožné posilovače by se s tím měla problém vůbec rozjet..
Jako teenager jsem si krátce vyzkoušel asi všechno z tehdy běžně dostupné produkce, od Trabanta (ten se rozjížděl hodně svižně), Wartburga (taky slušná pila) přes všemožné Škodovky až po Moskala a Žigula.
Bohužel mě minuly Volhy a Tatrovky, to je mi moc líto.

No jo. Bradlecký kopec, postrach víkendových mastňáků.... >:D

A já zas pamatuju, že jsme imrvére vařili. Výjezd na Zvičínu znamenal kilo párků s sebou, které se následně strkaly rovnou do chladiče :-). Taky si pamatuju, že v březnu 1990, tj. čerstvě po revoluci jsme s hundrtkou (nota bene půjčenou) jeli cestu po Německu a Rakousku. To bylo etwas, jako německý dálnice, to byla *, kdyby tam byl 6tý pruh, tak jsme v něm. Ale auto drželo....A nejlepší bylo, když jsme u Chimsee vylezli zmačkaný z auta a tam stál luxusní karavan, z něj vylezli nazí němci a šli se koupat do jezera za vycházejícího slunce...! Ty vole, zlatý časy :-)

Jistě to bylo v Bradlečáku! Tam jsme pochopitelně také vždy uvízli :-)

Škoda 100 bylo auto rodičů mé tehdejší holky.
Měl jsem zrovna čerstvý řidičák, když jsem ji poprvé řídil. Dodnes na to nezapomenu. Startovala se tak, že klíček se do spínací skříňky musel zatlačit opravdu velkou silou a až pak s ním šlo otočit.
Pak taky ten sytič u ruční brzdy byl veselý.. Bud' byl naplno, nebo prostě vůbec nebyl. A taky ta kovová přihrádka před řadičkou, kterou si majitelé často svá "kilča" vylepšovali.. Sice bránila přešlápnutí z plynu na brzdu a k plynu se kolem ní kotník dostával bezproblémově snad jen po zpřetrhání všech vazů, ale to nevadilo, protože se do ní toho přece tolik vešlo.. Třeba jelenice, s níž se utírala téměř pořád zevnitř vlhká okna.

Nikdy nezapomenu, když jsem "kilo" poprvé urval v zatáčce.. Bylo to asi v šedesáti na mokré cestě, auto drželo stopu a najednou zadek dostal facku a ta neviditelná ruka měla vážně velkou sílu. Následné kontra bylo komické, protože to byl ještě větší oblouk a málem jsem přitom vyzul gumy.
Taky když jsem při prvním rychlejším zařazení "ukradl" z řadící páky to zalité ozdobné autíčko které tam bylo (na ozdobu) přilepeno...
A taky nikdy nezapomenu, když mi v Ostravě na křižovatce prasklo lanko od plynu..

Díky za připomenutí, jen škoda, že to není přímo ona, ta "moje" byla později stříkaná "modř kachních vajec"..

:yes:

1. Moc se mi líbil ten široký rychloměr, jak rádio.
2. Jako malý jsem v něm blinkal a musel jíst hnusnej kinedryl.
3. V noci ve vánici jsme s ním uvízli v kopci před Lomnicí nad Popelkou, bylo to jako z Londonovy knihy.... >:D
Ať dělá radost! Hoj! :-)

s tímle autem (auty) jsem zažil mnoho úsměvných i méně úsměvných příběhů, jako např. když jsme jeli v roce cca 79-81 (už si nejsem jist) celá rodinka na závody do Brna a v Litomyšli nám upadl celý motor, nebo když jsme měli jinej kousek, tak kolem šaltpáky a ručky bylo vidět, jak nám krásně odsejpá pod koly silnice, a když pak tatík najel omylem do louže, tak byla celá osádka vozu zlitá od hlavy až k patě...Jo, prostě to byla doba - zlatý digi, zlatý adidy >:D :-! :yes: