Statečná maminko Stanislava Beňka alias "Krispose", i já se připojuji s vyjádřením upřímné soustrasti. Vaše smutná zpráva mě velmi zasáhla, potkával jsem se s "Krisposem" pravidelně v diskusích a psali jsme si i soukromé zprávy (které jsem si teď po přečtení vašeho smutného příspěvku, se slzami v očích, znovu pročítal), např. ohledně právě jeho výběru nového vozu (Volvo C30), na jehož recenzi jsem se velmi těšil a kterou si už bohužel nepřečtu..., jsem ale přesto rád, že si alespoň tento svůj sen stihl splnit a své auto i sám několikrát řídil.
Shodou okolností se jmenuji také Rudolf, stejně jako otec, kterého jste v souvislosti se synem zmiňovala a i když jsem vašeho syna bohužel nestihl osobně poznat (jsem z východní Moravy, tedy z opačného konce republiky) choval jsem k němu velké sympatie a netušil jsem, že je jeho zdravotní stav tak vážný, že jej v tak blízké době může dokonce ohrozit na životě. Psal o odstraněném nádoru na páteři, ale problému s ledvinami jsem nevěděl. Každopádně musel být výjimečně statečný, protože i přes svůj zdravotní stav mu nikdy nescházel ani smysl pro humor a nadsázku.
Váš syn bude chybět nejen Vám, ale i nám tady a určitě nejsem sám, kdo tu na něj bude dlouho a rád vzpomínat...
P.S. S dovolením přidávám jeho poslední zaslanou zprávu, ze 14.7. 2011 z 20:24 (kdy byl určitě šťastný) s příznačným nadpisem:
"A je to doma!"
"Tak dneska jsem si přivezl čerstvé, převozními papíry smrdídcí VolvoC30 v R-designu. Najel jsem asi hodinu a byl jsem hrozně (zřejmě chtěl napsat unaven), ale je to doma!!! Recenze bude s přirůstajícímí kilometry"...