švihákův Vel Satis
Recenze mi vrací spousty vzpomínek. Já jezdil Avantimem, táta Vel Satisem. Kdekoli jsme se prohnali, zůstávali lidi stát, otáčeli se, padaly jim zmrzliny z kornoutků...
S Vel Satisem 2,2 dCi jsem mohl najezdit kolem 15.000 kilometrů. Velmi příjemná limuzína. Jen jedno ji nemůžu odpustit- že mi nikdy domů nedovezla mého tátu. Zahynul v práci na lodi...
Když jsem tenkrát jel pro tátovo věci, čekal na mě v přístavu naleštěný, a přesto smutný Vel Satis, opuštěný, bez života.
Tenkrát jsem celou cestu domů probrečel. Vel Satis pro mě zůstává pomníkem mého táty, Vel Satis je auto, kterého si nesmírně vážím.
Děkuji ti, Vel Satisfied za recenzi, děkuji...