O TOM TO JE :-)
Letní večer sedím si v kůži, jedním okem koukám na telku a druhým na cestu. Přítelkyně si vyřizuje na mobilu sms a já zastavím na křižovatce v pomalejším pruhu. Za ní následuje dlouhý táhlý kopec vzhůru a hned je centrum města. Jsem první, nikde nikdo a ospale koukám do červené. V tom tuc tuc tuc, jak by projela technoparty. V rychlejším pruhu vedle nás zastaví mladíci. Kšiltovky naopak, naušnice, řetězy, přiteplený výraz, kapsáče s rozkrokem u kolen. Jeden vyholený, druhý sestřih Tokio Hotel. Samozřejmě co - Golf III. V předu zamračená kapota, modrý parkovačky, ty nejlevnější zelenobílý xenony, spojler k zemi tak, že to v zimě musí dělat sněhovou radlici. Abnormálně podložkama roztažený rozchod. Profil pneu tak, že když přejedeš cigáro poznáš zda bylo s filtrem nebo bez. Na zem svítí z podvozku zelená zářivka. Samozřejmě okna zatmavený od A sloupku, interiér obložený tím leštěným železem. V zadu průhledné diodové světla kosmického tvaru, přes zadní okno kérka a na konci pořádné železné hranaté křídlo. Koncovka výfuku, jak díra do ... a z ní zvuk za který by se nemuselo stydět 100 Harleyů. Mají stažené okýnko a koukají po nás. A tůrují motor na místě co to jde.
Já zdvihám koutky a snažím se zadržet smích, přítelkyně se však chytá a kouká po nich a jako že mladé dynamické a to je auto a kdesi cosi. Kluci gestikulují kdo bude první nahoře na kopci. Já se tomu snažím nevěnovat pozornost, jo děti si hrají. Přítelkyně se však kupodivu chytá a začíná na mě. Ale notááák, se jich bojíš nebo co, přiznej to! Já s úsměvem ale notak, to snad nemyslíš vážně a pohledy si vyměnujeme dojmy jako že ten druhý z nás je pako. Kluci tůrují a gestikulují a můj Lucík se mile usměje, dá si horu přes nohu a prohrábne vlasy (moje oblíbené) a procedí mezi rty ale notááák. Otráveně se tedy otočím na kluky a přikývnu, že tedy OK. Takže dobrá, já to sice nemám zapotřebí. Ale tentokrát jsem tu hozenou rukavici zvedl. I když s tím, že mám výhru jistou.
Jejich Golf se teda tůruje ještě víc a já nahodím soustrastný výraz, že chudák jejich motor. Stejně má nejlepší dávno za sebou, ale v jejich podání to je extra špica. V tom blikne oranžová, Golf kousek protočí a s kvílením vyrazí dopředu. Držel jsem svého těsně nad volnoběhem a dobrá, tedy posunul jsem volič na D, pustil brzdu a pořádně sešlápl plyn. To ale skoro nikdy nedělám. Protože pak se vždycky všechno hrozně rychle přibližuje. Golf je víc jak půl délky přede mnou. Moje V12 zabrala a cítím jak mě tlačí do sedadla. Je to jak když startuje letadlo, cítíš ten proud, jak to nasává, jak to táhne, jak to ohromně s celým autem letí dopředu. Máš pocit jako by to nešlo zadržet, je to jako střela. Přesto je uvnitř klid a mír, televizi je zřetelně slyšet a otáčky nešly přes 4000. 60km/h jsme s Golfem stejně, 100 km/h vedu o půl délky, 150 km/h vedu o celou délku, slabých 200km/h Golf je kdesi vzadu. Všecko se nepřirozeně rychle přibližuje. V tom je třeba razantneji přibrzdit aspoň na nějakých 90, protože jsme na vrcholu kopce a v téměř dvoustovce tu nemůžu vletět mezi tramvajové ostrůvky a milion odboček.
Rázem se ti zrá že všecko stojí, přesto a proplouváš se zvýšenou rychlostí městským mumrajem. Významně zdvihnu koutek a kouknu na přítelkyni. Lucík nahodí výraz já nic, já lolitka, malá, hodná neškodná. Zbytek cesty domů proběhl už stereotypně.
Takže Katy, o tom to je! Možná ty jsi kočka, ale já jsem fakt velkej pes. Chápeš? Možná jsi BMW ale já M-B. My se prostě nikdy, nikdy a znova nikdy nebudeme mít rádi. Ty jsi na druhé straně barikády. Ty jsi prostě poskakující Golf, já jsem 5m sedan s automatem. Na druhou stranu musím uznat, že napoprvé jsem si tu do tebe zcela záměrně dost jedovatě rýpl a čekal jsem jak tě vyprovokuju a uznám že jsi to ustála na výbornou. Toš tak ;-)