Ztráta vody - Honda 1.5 16V r.1993
Zařazení: Všechna fóra > Diskusní fórum "MotorCafé" > Potřebuji poradit
-
"-- skrytý --" 01.11.06 13:21
« Bez nadpisu
...doufám, že narazím na něco kvalitního, v nejhorším si nechám Sonaxe poslat přes net, ale zas to poštovný 90,-Kč či kolik si to nenajedená pošta dneska žádá...
Porovnával jsem nádobku s tou u mého Galanta a tam je jinčí, je tvaru spíše "evropského", ale rozdíl mezi Min a Max ryskou je velmi malý, teď nevím přesně, ale asi jen 2 cm, takže tam leješ vodu na Min a cvrkneš pár kapek na víc a jseš na Max, ale u Micáka voda nikdy neunikala...je fakt, že japonský auta, u Galanta to je dost markantní, chladí téměř pořád. Jakmile ho projedu a nechám stát s běžícím motorem, tak větrák běží "skoro" pořád, ale pravdou je, že teplota kapaliny se drží přesně na své teplotě a nekolísá. Třeba u Sierry nabo Partnera, kterým jezdím v práci, se ručička teploty vody hýbe podle toho, jak na to šlapu" a větrák se zapíná až bůhví kdy...to je asi ten rozdíl, z praxe, jak myslel Mitsi...? -
Ted 01.11.06 13:02
« Bez nadpisu
tak tady jde o fyziku, ucinejsi jsou proto, ze za vyssi teploty vody je rozdil mezi okolni teplotou a teplotou vody vyssi... honda civic GTI rv87 mela spinac na chladici... a novejsimu civicu jsem pomahal rovnez, kdyz jsem je videl varit na autobusovy zastavce, nefungoval jim vetrak, tak jsem jim to propojil na dojeti kancelarskou sponkou ;-) -
"-- skrytý --" 01.11.06 12:54
« Re:
Spínač větráku v chladiči je u japonských vozů rovněž dávným přežitkem, pročež se opětovně divím, co že to ta Tvoje Honda má vlastně "s konstrukcí", resp. "za konstrukci"... >:D
Japonskému systému příliš nevadí, že se chlad. kapalina vaří, jelikož vznikající plyny (a přetlak) pouze "probublávají" hadičkou v nádobce zásobní kapaliny. Naproti tomu JAKÉKOLI (u)vaření u evropského systému způsobí prudký nárůst tlaku v soustavě s tím, že v něm velmi rychle něco prdne: nejčastěji vyskočí nějaká hadice, ale viděl jsem i doslova rozervanou plastovou bočnici chladiče.
K účinnosti: schválně si všimni, jak často a za jakých okolností spínají větráky na chladiči u japonských vozů a srovnej to s evropskými vozy. Možná zjistíš sám, že účinnost těch japonských je někde úplně jinde, a to třeba i jen s polovičním objemem chlad. kapaliny!!! -
Ted 01.11.06 12:44
« Bez nadpisu
strasit jsem te nechtel, jenom dle me zkusenosti tyhle veci dlouhodobe nefungujou. ale je pravda, ze jsem tim lepil opel, takze tam byly vetsi tlaky a casem to povolilo. taky jsem nepouzil nic kvalitniho. koupil jsem nejakej osklivej prasek na prvni benzince AGIP. takze pokud bude neco od sonaxu, treba to bude lepsi. drzim palce, ale je jasny, ze to nekde tece. nalej to do chladice, jed to projet, ale po prijezdu to nech poradne ohrat na minimalne dvoji sepnuti vetraku. je mozny ze ti to unika az pri nejvyssim tlaku v soustave a dokud to nezacne unikat, tak si ten pripravek nenajde tu dirku a tudiz nebude fungovat.
To Mitsi: chapu tvuj popis, jen par veci se mi nezda. predne honda ma taky snimac vetraku na chladici... 2) voda se vari driv v japonskym systemu, protoze se nemuze ohrat na teplotu o moc presahujici 100C zatimco evropsky systemy jdou v pohode na 120C a se zvysujici se teplotou je chladici system efektivnejsi... pri prasklym tesneni pod hlavou dojedes i s evropskym systemem. evropskemu chladici vadi uvareni, protoze v te dobe jsou tam jiz podstatne vyssi tlaky. -
"-- skrytý --" 30.10.06 16:47
« Re: Re:
Už jsem i našel nějakou tu "serepetičku"...SONAX-Kuhler Dichtung, 250 ml, na netu, ale asi vezmu za vděk, co budou mít v obchodě ve městě, ale ještě počkám, zajímá mne, jestli se voda dostane na onu "magickou" :roll: mez 2 cm nad ryskou Min. a co bude dál. :?: Na tomto bodě totiž asi 8-9 dnů stagnovala :!: , slezla sem z maxima, pak jsem zkusil to již diskutované odvzdušnění.
Mně už z toho auta snad žloutne kůže a šikměj oči :D, ale jinak je to fajn auťák, olej z něj nekape, což jsem u předešlých jiných aut ještě nezažil, vypadá stále dobře(drobná rez lemy...klasika)a na svůj obsah dost slušně jede, navíc je na plyn...a šlape bez problémů. -
"-- skrytý --" 30.10.06 16:31
« Re: Re:
Mitsi, hele, z toho všeho, co tu padlo tedy vyplývá, že mi prostě ta voda někde unikat "MUSÍ"...tedy jaksi unikat "n e z d r a v ě", tak jak píše "huml76"...? Čekání na to, že si voda najde svou hladinu(třeba 2 cm nad ryskou Min. - jak jsem již pozoroval) je teda asi volovina? :?:
Na to topení by pak mohla zabrat "ta vodička", ale jak jí nejlépe do systému dostat? Co už vím ....od Mitsiho..., tak přes "expanzku" těžko, u evropských to asi jinak nejde, ale tady bych si nepomohl, takže jedině přes chladič, ale ten je plnej...takže ubrat z něj vodu? nalít utěsňovač? dolít vodou? zapnout motor, ať to proplave systémem???
Nebo je lepší ten sypký (suchý) přípravek? Nemáte zkušenosti? Nasypat do chladiče, zašpuntovat a proběhnout motor...?
Už totiž vidím, jak vyčabrám všechno okolo chladiče...na zem, ten prášek by byl asi praktičtější, u evropských "expanzek" by to bylo snažší, nalít(tam bych se trefil >:D ), zavřít, projet...
Co s rejžožroutkem, nemáte fígl? ;-) -
"-- skrytý --" 30.10.06 16:05
« Re:
Výhody evropského systému:
- vyšší tlak umožňuje jít s pracovní teplotou nahoru, což zase klade menší nároky na regulační prvky (nemusejí být tak přesné) a na jejich umístění (např. spínač větráku chladiče může být v samotném chladiči, nikoli součástí funkcí ŘJ motoru).
Nevýhody:
- vyšší tlak klade větší nároky na hadice, spony, ucpávky atd. a na rovněž na těsnost celého systému, což se týká zj. chladiče; silně mu vadí tzv. "uvaření", které je často způsobeno třeba jen slabou pružinou ventilku špuntu expanzní nádobky.
Výhody japonského:
- "nízkotlakost" neklade nároky ani na těsnost, ani na neprodyšnost a upevnění hadic - ani rozpad spony nezpůsobují "vystřelení" hadice; i v případě "poruchy" v systému chlazení typu poškození ucpávky čerpadla, propáleného těsnění pod hlavou, prasklého chladiče, nefunkčního termostatu aj. lze obvykle dojet až do cíle.
Nevýhody:
- vysoké nároky na řídící elektroniku, resp. regulační schopnosti ve velmi přesně stanovených mezích; při překonávání velehor chlad. kapalina mnohem dříve vaří (sám jsem s tím byl ve 2775 m n.m.), ale bez škodlivých následků na funkčnost chlad. systému, resp. fungování motoru (na rozdíl od evropského systému, který - když se tzv. "uvaří", tak prostě - min. na určitou dobu - končí...). -
"-- skrytý --" 30.10.06 15:43
« Bez nadpisu
mitsi, neviem ci to vyznelo inak, ale tiez viem ako to funguje, ta nadrzka je v podstate len "prepad" a "zasobnik" do ktoreho sa prelieva "roztiahnuta" >:D kvapalina z chladica a ked sa "stahuje" zase nasava spat :)))))))))) takisto viem ze napr. peugeot alebo opel co som mal tlakoval podstatne viac, vratane expanzky, ako tlakuju tito japoncici :-)
kazdopadne, ked uz si nacal tuto debatu, zaujimaly by ma vyhody a nevyhody, resp. rozdiely medzi euro a asia systemami... -
"-- skrytý --" 30.10.06 13:57
« Bez nadpisu
Mitsi, nezlob se, já Ti rozumím a děkuji za fundovanou odpověď, navíc se díky Tobě dozvídám věci, které jsem neznal...ona asi (...asi bohužel) většina lidí=řidičů, vlastně nerozumí tomu, co se děje pod kapotou jejich plech. oře, hlavně, že jim to jezdí(...ono taky, kdo by se v těch moderních autech z normálních uživatelů asi vyznal, že)...ale prostě nedá mi to spát.
:'-(
Třeba moji ženu, tu to netrápí vůbec :P , tak doufám, že mi někde nezavaří :D -
"-- skrytý --" 30.10.06 13:41
« Re: Re:
Já už snad po sté opakuji, že ta nádobka má pouze držet určitou zásobu chlad. kapaliny, a to výhradně na principu spojených nádob: v případě rostoucí teploty v systému a tím i zvýšení objemu chlad. kapaliny ta přebytečná v rámci nějakých tlakových poměrů, které určuje ventil ve špuntu chladiče, prostě "přeteče" do oné nádobky, a při chladnutí je zase stejné množství "nasáto" do systému. V systému samotném je během provozu, tj. za tepla, naprosto minimální přetlak (na rozdíl od typicky evropských "silně přetlakových" systémů!) a ona nádobka je volně spojena s atmosférou, takže v ní žádné tlakové poměry nepanují!!! Vlastní přepad tam být může, ale nemusí. Nádobka se v zásadě plní na úroveň "MIN" zcela za studena (tj. např. za mrazu) a naopak za tepla by hladina neměla přesáhnout "MAX", a to jednoduše proto, aby zbytečně nevytékala ven z nádobky.
Mohl bych podrobně popsat, jaké jsou výhody a nevýhody "silně přetlakového"/evropského systému, resp. "nízkotlakého"/japonského, ale to asi není účelem zdejší debaty. Jen pro pořádek dodám, že mně osobně je rozhodně sympatičtější ten druhý. -
"-- skrytý --" 30.10.06 13:11
« Re:
Chlapi, sorry, že zabíhám do detailů či extrémů, ale jak by se okruh bránil, kdyby ho někdo nalil úplně plný, plnou "expanzku"? Přeci to je nějak pojištěný, nebo ne? Díval jsem se, že v závitu "expanzky" jsou dvě protilehlé dírky a pak ještě u hadice vedoucí vpravo od chladiče je zřejmě odvzdušňovací ventil, když to přeženu, tak to vypadá jak starý známý kovový ventilek ke kolům, akorát větší...
Na to "topení" by mohla zabrat ta vodička na utěsnění soustavy, že jo...ale uvidím, jak jsem napsal...
U té vodní pumpy, pokud by odešla ucpávka, musí se vyměnit za novou celá pumpa, nebo jde ucpávku nahradit novou, ještě nikdy jsem to nedělal?
Je jasný, že se mi do žádných velkých operací zrovna dvakrát nechce, ale problém vyřešit budu muset... 8-s ...chjo ach -
Ted 30.10.06 12:37
« Bez nadpisu
nekde to tece... ohrej to na maximum, nech to bezet, lehni pod auto a hledej kapicky... pokud nemas unik viditelnej v motorovym prostoru, pak je bud ve vymeniku topeni, coz tvrdim od zacatku, nebo mas foukly tesneni pod hlavou, coz by se ale projevovalo i jinak. natlakovat, a hledat, jina cesta neexistuje
K té účinnosti: Z čistě fyzikálního hlediska samozřejmě, ovšem v praxi je dost průšvih spoléhat se při vymezování regulace/regulačního rozsahu na to, že se mi voda začne vařit až vysoko nad 100 st. C, resp. šponovat ten regulační rozsah nad 100 st. C, a přitom spoléhat, že se mi podaří vždy a za všech okolností udržet tlak v systému. Ostatně věčně vařící škodovky řady 105/120/130 jsou toho názorným důkazem: Víčko expanzky nedržící tlak v systému způsobí vaření v motorovém prostoru, zatímco spínač na chladiči vpředu nespíná, jelikož teplota na něm ještě nedosáhla kritické meze. Tohle je přece přímo učebnicový příklad, nebo ne?!
PS: Jen pro pořádek - bod vadu směsi etylenglykolu s vodou je i za "normálního" tlaku někde na úrovni 110 st. C.