jak se zachovat v pripade nevyhnutelneho narazu?
Zařazení: Všechna fóra > Diskusní fórum "MotorCafé" > Potřebuji poradit
-
"-- skrytý --" 07.10.06 01:01
« Re: davor
Chlapi, neopakujte co jste četli a myslete. Sibera nabere strom bokem v rychlosti přes 140 km/h. Žádná deformační zóna, žádná příprava na ránu, jen okamžitá bomba jako kráva. A takových případů najdeme hlavně v MS každou sezonu desítky (stromy, pády, kotrmelce...). Jsou tam občas hodně nepříjemná zranění, ale naštěstí většinou nebývají životně ohrožující (pohmožděniny, zlomeniny). Pecku, jakou dal třeba Makkinen na Korzice si neumím vbec představit (kdo někdy na vlastní oči viděl tu rychlost, která je v televizi směšná, ten ví, o čem píšu). Kdyby zabíjelo jen to zrychlení, nikdo by tohle přeci nemohl přežít, protože za ty 3 metry to auto nezpomalí téměř vůbec a deformační zóna je tam prakticky nulová. Žádný vyrvaný srdce nebo jiný vnitřní orgán výhradně v důsledku přetížení jsem v životě na rally za těch cca 20 let nezažil jako příčinu úmrtí - to spíš infarkt. Buď se něco utrhlo, člověk si zlomil vaz (nejčastěji v důsledku utrženého sedadla) anebo to auto shořelo. Případně už to byla taková šupa, že se ten rám zlomil jak sirky (platilo hlavně dřív za dob duralových rámů ala Heigo). Tím nechci říct, že se zabít ve WRC nedá...
Takže zase tak úplně pravda o jediném vraždícím přetížení to asi nebude, že? A rád bych upozornil, že to jsou fakt šupy jako kráva - kdo nezažil, neumí si to představit. Civilnímu autu stačí míň jak poloviční nárazová rychlost a jsou všichni mrtví. Euro NCAP pošle auto v rychlosti 65 km/h proti deformovatelný překážce - naprosto směšná záležitost hovořit o přetížení!!!
A věřit, že soutěžáci jsou nějak trénovaní - upřímně, dneska může jezdit rally každej idiot, kterej má dost peněz. To není jako za nás. A navigátor, ten čumí do papíru a občas mrkne na kontrolní body, jestli čte rozpis v souladu se skutečností. Takže ránu čeká opravdu málokdy (většinou jen v případě, že ho řidič řevem upozorní). Takže je vlastně zranitelnější a nepřipravenější než běžný člověk, sledující cestu. Navíc - rány jsou většinou k vidění na chvostu startovního pole mezi amatéry, protože ti vepředu se bojí o svá drahá auta.
Podle mě jsou tam 2 základní faktory: ta tuhost kastle a ta zafixovaná poloha. A budeme-li k sobě naprosto upřímní - to by se dalo celkem lacino a ne moc složitě uplatnit na ty sériový auta v určitý míře taky, jen by to stálo něco z našeho pohodlíčka. A tomu zřejmě nejsme ochotni cokoliv obětovat. Viz rubrika nejpohodlnější auto...
Mimochodem to srovnání s dětskou sedačkou je velmi trefné - není to vůbec pohodlná záležitost, ale zvýší to pravděpodobnost přežití téměř 7x. Což takhle udělat něco podobného ve větším? -
"-- skrytý --" 06.10.06 18:24
« Bez nadpisu
Sice to tu už zaznělo, ale vypíchnu to:
1) Soutěžáci jsou na rozdíl od většiny z nás v zatraceně dobré fyzické kondici, navíc jejich svaly jsou zvyklé na to, že musí držet pohromadě tělo zmítané různými pohyby během závodu. Takže faktickty tělo je soustavně trénováno i na to, aby drželo na správném místě jak hlavu, tak jednotlivé orgány a vliv tohoto faktoru je zatracně veliký.
2) I EuroNCAP crash testy jsou vyhodnocovány z hlediska mladého může ve věku ca 25 let v dobré fyzické kondici, což je opět málokdo z nás. Osobně bohužel pozoruji mezi svým tělem a tělem třeba Romana Šebrleho (Desetiboji - olympyjský vítěz) dost zásadní rozdíly. -
"-- skrytý --" 06.10.06 18:09
« G
A ja si doted myslel, ze to G je neco pres zensky vzruseni..Jak to tak ctu tak uz se to dava i do aut a dokonce to dokaze i zabijet. Pokrok nezastavis..Kolik to tak stoji? Je nejaky rozdil v cene kdyz mam auto se 30G a 40G (rekneme stejny model, stejna vybava)? A pise se to do velkyho technicaku pro pripad, ze bych si ty gecka nechal dodatecne namontovat? -
"-- skrytý --" 06.10.06 16:55
« Re: Re: Re: Re: crash testy
Myslim, ze dost dobre ta dokaze zabit aj zranenie sposobene nejakou deformovanou / odtrhnutou castou auta, ci uz tvojeho, alebo cudzieho.
O tom myslim, ze niet pochyb. Reagoval som ale na magica, lebo z jeho prispevku vyznelo, ze pretazenie nieje rozhodujuce...
magic:
Pánové, nenechte s tím zrychlením a hodnotou G zmýlit na zcestí. Soutěžní auta mají deformační zóny minimální, protože tam se naopak staví všechno na maximální tuhost a pevnost. Zpevňuje se úplně všechno - počínaje převařováním nosníků, přes tuhou příčnou příčku až po zvyšování počtu svarů na každém karosářském dílu. soutěžní auta mají deformační zóny podstatně menší než jejich sériové předlohy a přesto jsou nesrovnatelně bezpečnější!
-
"-- skrytý --" 06.10.06 12:32
« Re: Re: crash testy
Opat opakujem, je to zrychlenie co zabija, alebo inak povedane sily ktore posobia na vnutorne organy. Oporucam spytat sa patologa.
Mne sa napr. zabil znami pri zrazke s vlakom. Mal len par zlomenin na strane zrazky. Ale mal napr. z toh zrychlenia (myslim, ze priemerne zrychlenie bolo 40G) mal natrhnute srdce, pomliazdeny mozog, utrhnutu slezinu, proste jeho vnutorne organy boli na maderu. Cize opat, su to sily (zrychlenie) posobiace na cloveka ktore zbijaju. -
mezek 06.10.06 10:49
« Bez nadpisu
Řekl bych to ještě jinak - u soutěžáků je rám, na který je přidělaná karoserie /pokud se budeme bavit o speciálech/.
Na 4,5,6-ti bodových pásech by nebylo nic nepohodlné - kdyby bylo auto přizpůsobeno na "míru, tělo".
A aby jsme nějak neodrazovali od používání pásů - jednak se dnes používá "měkkčí" materiál, který umožňuje větší prověšení pásů /proto to chce airbag/ a taky se nesmí zapomenout na předpínače s omezovači tahu. A pořád je x krát násobně větší šance na přežití než bez pásů.
Za daleko horší bych považoval, že ani dnes není konstrukce sedadel taková, aby pomohla mírnit působení setrvačnosti v šikmém nebo bočním směru. Na straně dveří se to sice snaží "zachránit" airbagama, ale na straně k prostředku vozu nic není. Boční vedení je u některých sedadel "dostatečné" k alespoň nějaké opoře, ale většina stojí za prd a v oblasti hlavy není nikde nic. -
dcgsd 06.10.06 10:21
« Re: Re: crash testy
Magic: Soutezni auta jsou bezpecnejsi i proto, ze maji optimalizovane prvky jako pneu, podvozek.. a tim umozni zmirnit nasledky chyb ridice napriklad vetsim zpomalenim. Dale jsou ridici trenovani jak po fyzicke strance tak po stance pripravy na naraz. Trenovany a prpraveny clovek udajne prezije u nekterych casti tela az dvojnasobne pretizeni proti netrenovanemu. Upnuti do sedacek je opravdu u soutezaku jasnym plusem. Vyztuhy vsak ne. Pretizeni je opravdu to co zabiji at uz primo "rozmaznutim" mozku nebo nasledne diky utrhanym organum ci podlitinam na mozku. I jeden z navigatoru udajne zemrel pri velice malem pretizeni jen proto, ze naraz prisel prave ve chvily kdy jeho srdce bylo plne krve ale svalstvo srdce povolene. Srdce se mu roztrhlo a nasledovala smrt. Odhad pretizeni byl jenom polovina hodnoty udavane pro 50ti procentni umrtnost "bezneho" cloveka.
Ochrany ram u soutezaku je ale jenom uvnitr prostoru kabiny a ma zajistit i pri velke deformazi karoserie "zivotni" prostor". -
"-- skrytý --" 06.10.06 09:28
« Re: crash testy
Pánové, nenechte s tím zrychlením a hodnotou G zmýlit na zcestí. Soutěžní auta mají deformační zóny minimální, protože tam se naopak staví všechno na maximální tuhost a pevnost. Zpevňuje se úplně všechno - počínaje převařováním nosníků, přes tuhou příčnou příčku až po zvyšování počtu svarů na každém karosářském dílu. soutěžní auta mají deformační zóny podstatně menší než jejich sériové předlohy a přesto jsou nesrovnatelně bezpečnější!
Jedním ze základních prvků "nebezpečnosti" u sériových automobilů jsou samonavíjecí pásy. Tělo je bezvládně vrženo vpřed a poté zastaveno - tam je hlavní zdroj vnitřních zranění. Jenže statické šestibodové pásy nejsou nepohodlnějším způsobem cestování (vzpoměňme na doby, kdy byly statické pásy běžnou součástí auta - nikdo je nepoužíval, protože se musely pořád přenastavovat). Dále jsou na většině aut problematická sedadla, neboť rotace po nárazu způsobuje vychylování hlavy a tím poškození páteře. V bočním směru - obzvláště v oblasti krční páteře - nemají většinou sedadla nic (s výjimkou některých modelů s výbavou Recaro). O přilbách ani nemluvě - nárazy spánkem do sloupku nebo přímo do kotevního úchytu pásu není u sériovek nic výjimečného. Dalším faktorem je zcela tuhá bezpečnostní klec, vevařená do skeletu karoserie, která jej zpevní asi 6x oproti běžnému sériovému vozu. Přitom nárůst hmotnosti nepřesáhne 30 kg a cena se pohybuje od 10.000 Kč. Jenže není to právě pohodlný způsob cestování na dovolenou...
Takže když to shrnu - nejnebezpečnější na autě je jeho luxus. Kdo chce bezpečné auto - ať si ho nechá upravit dle soutěžáckých předpisů. Je to nejlacinější a přitom nejúčinnější způsob, jak zajistit bezpečnost posádky. Jen se z toho téměř nedá vystoupit.
A ked sme u toho motosportu. Minulu sezonu sa na Rally GB zabil Michael Park, po tom co doslo k bocnej kolizii, po smyku, so stromom. Kto videl fotky alebo video (zostrich co chodi na Eurosporte), vie ze auto nebolo nijak vyrazne zdemolovane. Napriek tomu bol Park na mieste mrtvy.
Mala fyzikalna vsuvka:
[Zrychlenie je definovane ako zmena rychlosti za cas (cize ako rychlo sa meni rychlost telesa) a zaroven ako pomer medzi silou a hmotnostou. Cize cim vacsie zrychlenie (spomalenie) tym vacsia sila na vas posobi. Je to prave tato sila co zabija. Nieje to nic ine (Ak sa nebavime o tom, ze sa na nieco napichnete) co cloveka zabije. Je to prave tato sila ktora posobi na vase vnutorne organy a v podstate ich rozpuci.]
Treba si uvedomit, ze pri naraze musia vase organy, spomalit na rovankej drahe (vzdialenosti) ako auto (vdaka airbagom, a bezp. pasom na o nieco vacsej). Takze na nich posobia velke sily (tlaky). Zoberte si, ze pri zrazke sa vas mozok snazi pokracovat nadalej rovnakou rychlostou (zakon zotrvacnosti), avsak po niekolkych milimetroch celne laloky narazia na kosti vaseho cela, ktore brania tomu aby vam vas mozok nevyletel z hlavy. Ale medzimozog, stredny mozog a mozocek sa stale snazia pokracovat dalej a tak tlacia (velkou) silou/tlakom na predne laloky. Za normalnych okolnosti, ked dostanete pestou v krcme, su tie sily a dlzka trvania velmi kratke. Vysledkom je to comu sa hovori otras mozgu. V pripade silnejsieho narazu, napr. ak ste dostali od trenovaneho boxera, moze dojst k vacsiemu poskodeniu mozgu a vy upadnete do bezvedomia. Ak je ten naraz velmi silny, napr. naraz do betonoveho nosnika vo velkej rychlosti, su tie sily take, ze dojde k takemu tazkemu poraneniu mozgu, ze ten nieje schopny dalsej cinosti (=mozgova smrt).
Je to ak s jablkom. Ked vam padne na zem, tak sa sice trochu obyje a vznikne na nom ten znamy hnedy flak (znamena to poskodenie buniek v danom mieste). Ked ho vsak hodite o zem dostatocne silno tak sa rozpuci, pricom sa moze rozpucit tak, ze cast ktorou dopadlo na zem je uplne na cucky ale druha cast v podstate neposkodena. A presne tak isto je to aj s mozgom a vsetkymi vnutornymi organmi.
Ak by vas zaujimalo akemu zrychleniu ste vystaveny pri naraze. Tu je jednoduchy navod. Nech L je dlzka 'predku' vaseho auta (predpoklada sa, ze je dokonale deformovatelny) a V je vasa rychlost v km/h. Vysledne zrychlenie A (v m/(s2) je):
A = 0.0386 * (V*V) / L
Ak vas zaujima kolko je to G, tak vysledok podelte 10. Ak vas zaujime, aka sila v kg posobi na vasu hlavu tak to vyratate nasledovne:
F = A * 0.5 [kg]
Takz ak mate pred sebou vo svojom aute 1.5m plechu, a narazite pri 100km/h do betonoveho stlpa, tak zrychlenie je 257m/s2 alebo inak povedane 25G. A je to ako keby sa na vasu hlavu v okamihu zavesilo 128kg! Neviem ci tu je niekto kto si mysli, ze by mu to nesposobilo velmi tazke ak nie smrtelne porarenia krcnej chrbtice.
P.S. Navacsie namerane pretzenie na cloveku bolo 45G, pocas vyskumu spomalovania v USA vedeneho plukovnikom J.P. Stappom.
Zdroje:
[odkaz]
[odkaz]%C3%A1kon_zot… /> [odkaz]%C4%8Diary_po… /> pre tych co nedoveruju wiki:
[odkaz]
[odkaz]
[odkaz]