jak se zachovat v pripade nevyhnutelneho narazu?

Zařazení: Všechna fóra > Diskusní fórum "MotorCafé" > Potřebuji poradit

  • « 00 Reagovat !

    foto dcgsd

    dcgsd 09.10.06  12:36

    « Re: Re:

    Neznam konktretni osoby ale docela nedavno (max pul roku) byla nehoda kdy Ford Scorpio v zatacce vjel do protismeru a "idealne" celne! se stretl se Skodou Favorit. Zemrelo 5 lidi, prezila 1. Rychlost Scorpia byla 70 a Favorita 50. rychlost je posudek znalce. Pripoutani byli udajne vsichni ucastnici teto nehody. Opticky byl Favorit kratsi odhadem o 50cm a Scorpio asi o 30cm. Takze auta poskozena mechanicky "moc" nebyla a rozhodne se neda mluvit o umrti vsech v dusledku deformace prostoru pro cestujici. Maximalne posun pristrojovky znamenal ohrozeni nohou coz nebyva primo smrtelne zraneni. Vsimnete si ze se motor u favorita moc "neuhnul" a Scorpio ma zadni nahon a motor podel takze deformacni zony v tomto pripade moc nezafungovaly (motor na motor).
    [odkaz]
    [odkaz]
    [odkaz]
    Dalsi ktery zemrel na nasledky pretizeni je zrejme Hlinka ktery zemrel udajne na vnitrni zraneni - utrzena tepna...
    jeste k tem zavodni autum a F1. Bezny clovek by neprezil to co Häkkinen
    [odkaz]
    prikladu urcita najde kazdy kdo hleda mnoho.
    samozrejme takoveto "deformace je tezke prezit
    [odkaz]
    [odkaz]
  • « 00 Reagovat !

    foto

    "-- skrytý --" 09.10.06  12:07

    « Re: Re: Re: Re: Re:

    PS: Jo, nedočetl sem do konce. Ten infarkt mě taky napadl. ;-)
  • « 00 Reagovat !

    foto

    "-- skrytý --" 09.10.06  12:06

    « Re: Re: Re: Re: Re:

    Ale vždyť to spolu souvisí!
  • « 00 Reagovat !

    foto

    "-- skrytý --" 09.10.06  12:05

    « Re: Re: Re: Re:

    Mitsi: a jsi si jistý, že neprdla v důsledku uzavření tepny bezpečnostním pásem nebo že se nejednalo o stresový infarkt?
  • « 00 Reagovat !

    foto

    "-- skrytý --" 09.10.06  11:57

    « Re: Re: Re:

    Tak já zrovna znám případ, kdy v Chrysleru Stratus zemřel PŘIPOUTANÝ spolujezdec na zadním sedadle, jelikož mu v důsledku přetížení prdla aorta. Řidič to ale přežil - jestli byl nebo nebyl připoutaný, to bohužel nevím...
  • « 00 Reagovat !

    foto

    "-- skrytý --" 09.10.06  11:46

    « Re: Re:

    Jen z poslední doby, minulej týden zemřelo "v důsledku přetížení" oněch 5 poláků, keří ve 150 km/h narazili do odstavenýho kamionu. Přestože byli připoutaní a auto to na poměry přečkalo relativně v pohodě. Je jasný, že se asi nestane, aby auto zůstalo netknutý a přesto osádka umřela. Při rychlostech, kdy přetížení zabíjí, bude už auto řádně pobitý, ale zranění, který osádce způsobí vlastní konstrukce vozu, nemusí být vždycky smrtelný. Myslím, že de ale pouze o teoretickej problém. Při těch rychlostech by už asi člověk umřel i bez přetížení. Ale jen tak na okraj. Proč myslíš, že výrobci začali do aut montovat předpínače a omezovače tlaku? Jako estetickej doplněk určitě ne...
  • « 00 Reagovat !

    foto

    "-- skrytý --" 09.10.06  11:38

    « Re:

    Opakuji - hlavní důvod, proč člověk při nehodě zemře je podle mých zkušeností nezachování potřebného prostoru k přežití (proniknutí části auta do těla), zlomený vaz, oheň. Nehodlám tím zpochybnit vliv přetížení, ale vidím jej spíše v rovině teoretické - nezažil jsem za cca 20 let, aby člověk zemřel v autě pouze vlivem přetížení. Tím netvrdím, že to není možné, ale považuji to za statisticky zanedbatelné.
    Shi, davor: hovoříme každý o něčem jiném. Já o nehodě a o bezpečnosti vozidel, vy hovoříte o rozkladu sil ze základní školy a v návaznosti na to o důsledcích zpomalení. Nejde o to, že bych neuměl rozkládat síly dle směru, to snad umí každý kdo ZŠ absolvoval, ale o to, že právě tento náhled na bezpečnost vozidel považuji za vysloveně nešťastný a všechny závěry z neho vyplývající za chybné. Protože - krom teoretických výpočtů - je z hlediska praxe takový model zcela zanedbatelný. Kolmých nárazů na překážku je velmi málo (nedovolím si procentuální odhad, ale bude se jednat o statisticky zanedbatelné číslo). Praxe zcela jasně hovoří zcela v neprospěch těchto teorií, stačí konzultace s jakýmkoliv hasičem nebo lékařem RZP.
    Nechápu, jaký důkaz mám předložit? Neznám přesné statistiky příčin úmrtí, tak jsem si vybral to, co znám. 20 let v rally nezemřel jediný člověk vlivem přetížení. U F1 to nevím, ale zkušenosti posledních cca 10 let hovoří velmi podobně. O úmrtí v autě vysloveně a pouze vlivem přetížení jsem v životě neslyšel ani v jednom jediném případě. Tím nechci tvrdit, že neexistuje, ale nemyslím si, že má cenu se takovou hypotézou zabývat.
    Nebo je tu někdo, kdo má opačnou zkušenost = zemřel někdo z jeho známých, příbuzných nebo z nějakého celkem důvěryhodného zdroje pouze a jenom v důsledku přetížení?
  • « 00 Reagovat !

    foto

    09.10.06  11:23

    « Re:

    Teorie je jedna věc, praxe druhá. V případě nárazu bych určitě netvrdil, že je nejlepší naplno se čelně srazit. V případě přesazeného nárazu se celá energie nespotřebuje v jednom okamžiku, auta se o sebe více/méně otřou/odrazí a zůstane jim ještě nějaké energie/rychlost, se kterou se pohybují dál. Při tom se obvykle auto otluče ze všech stran, takže se využije několik deformačních zón a navíc postupně, ne jenom přední část a najednou. Samozřejmě po prvním kontaktu už jsou auta neovladatelná a prostě někam dorotují, když bude v cestě betonový sloup a trefí ho na dveře, tak je to smůla, ale stejně tak když ho to odhodí na práznou louku, může to přestát s pár škrábanci.
    Při plném čelním nárazu se ale auta taky někam odrazí, i když už většinou s podstatně menší energií. Trefit se přesně do protijedoucího auta není moc pravděpodobné, většinou tam nějaký malý přesah je.
    Osobně bych se plnému čelnímu nárazu snažil za každou cenu vyhnout.
  • 00 Reagovat !

    foto

    "-- skrytý --" 09.10.06  10:53

    « Bez nadpisu

    magic: Davor psal o vektorech. Když jedeš 200 km/h a vrazíš do zdi pod úhlem 15 stupňů, tak složka rychlosti kolmá na stěnu je cca 53 km/h, zatímco dopředná složka je cca 193 km/h.
  • « 00 Reagovat !

    foto

    "-- skrytý --" 09.10.06  10:46

    « Re:

    Uz ma to zacina unavovat, pripomina mi to UFO diskusiu.
    Magic, uved jasne dovody, preco sa teda Schumi nezabil! Co je dovodom toho ze clovek pri nehode zomrie?!
    Doteraz si neuviedol, ziaden poriadny argument, podlozeny co i len jedinym vedeckym faktom! Cital si vobec ten clanok a vyskume deceleracie na wiki? Asi nie.
    A znovu k tomu Schumimu, jasne som napisal, ze jeho rychlost mohla byt 200km/h ale rychlost kolmo na barieru (lebo ta je rozhodujuca), mohla byt kludne napr. 50km/h. Mas snad nejaky problem s citanim, alebo so stredoskolskou fyzikou? Ak je pre teba stredoskolska fyzika nepochopitelna, tak si to najprv nastuduj, lebo to je zakladom toho aby sme sa mohli bavit nehodach!
  • 00 Reagovat !

    foto

    "-- skrytý --" 09.10.06  10:33

    « Bez nadpisu

    davor: to si doufám děláš legraci, že ten Schumacher jedoucí v onom oblouku k 300 km/h narazí do zdi rychlostí 50 km/h, přičemž vzdálenost byla cca 50 metrů? Já bych to odhadl nejméně na 180 km/h nárazovou rychlost, ale spíš to bude víc. Zpomalené video není moc repre. te'd si vezmi svoje předchozí počty a výsledek musí být jasný - podle tvých propočtů nemohl přežít, protože se mu rozpoltily všechny orgány. Reálně přežil s dočasným pohmožděním páteře. F1 žádnou deformační zónu nemají, to, že z toho lítají kusy při sebemenším nárazu nesouvisí s bezpečností (naopak, vymýšlejí se způsoby jak ty věci udržet u auta tak, aby nelétaly vzduchem a nezabíjely - viz. smrťák traťového komisaře v Imole), ale je tam prvotní hledisko hmotnosti.
    Můžeme pokračovat Makkinenovou ránou na Korzice, kde ani nebrzdil a na videu zevnitř vozu je jasně vidět tuším 137 km/h v okamžiku nárazu. A tak dále...
    Obávám se, že takto to opravdu počítat nelze a že je spíš potřeba se zamyslet nad rozdíly, proč civilní auto jde do kopru při rychlosti téměř nulové ve srovnání s těmito těžkými haváriemi.
    Jakékoliv výzkumy, zvláště vázané na testy EuroNCAP, jsou zajímavé do chvíle, než jde člověk po tom, kdo a proč je dělal. myslím, že celá tato cesta je špatná, ale chápu,m že je laciná a velmi efektivní z hlediska výrobců.
    Můj návrh je jasný - víme evidentně dost přesně, jak udělat auto, v nemž zůstane posádka nezraněna při více jak čtyřnásobné ráně než dnes. Takže ideálním řešením by podle mě bylo přiblížit co nejvíce civilní auta soutěžním při kompromisu mezi bezpečností a kombinací užitných vlastností a komfortu. Ale jak na to tak koukám, nějak tento trend ne a ne vidět. Kde je problém?
  • « 00 Reagovat !

    foto

    "-- skrytý --" 09.10.06  10:11

    « Re:

    K ABS:
    - Ještě jsem v žádné instrukční knížce nečetl výrazným písmem vyvedené upozornění typu: "Bacha, když už se ABS seplo, je třeba v každém případě došlápnout plnou silou pedál brzdy". Namísto toho vznikl vynález se zkratkou BA, event. BAS, tedy "brake assist."
    - Zrovna tak jsem nečetl pokud možno ještě výraznější upozornění typu: "Když to OPRAVDU klouže, s ABS to zřejmě vůbec neubrzdíš, takže počítej s nouzovým využitím ruční brzdy". Na tohle však ještě nebyl vymyšlen vhodný "kontrasystém", snad s výjimkou "speciálních ABS" na SUV a velkých 4x4 tzv. "pro sjíždění prudkých kluzkých svahů", což je vlastně jen úprava SW v ŘJ ABS, který ABS pod určitou úrovní rychlosti otáčení kol částečně nebo zcela deaktivuje.
    Závěr: Výrobci nechtějí říct zákazníkům o ABS úplnou pravdu, tj. že se jedná o "dobrého sluhu, ale zlého pána"!
    Ke "králičímu syndromu": (Možná se jedná o "zaječí", ale to je jedno). Jde o to, že když honíte králíka/zajíce, tak do určitého momentu před vámi sice bude utíkat, ale když bude mít fyzicky dost nebo pochopí, že na vás (jako protivníka) prostě nemá, vyloučí se mu do krve tetrodotoxin (bůh ví, kde se u toho králíka vezme) a jeho tělo bude najednou jako úplně mrtvé, byť mozek zůstane OK (ve smyslu, že "neupadne do bezvědomí"), což řadu útočníků odradí od pokračování v útoku. A stejně je tomu u podstatné části lidské populace (a to to dokonce i bez tetrodotoxinu): po prvotní "akci" (v daném případě šlápnutí na brzdu) následuje "strnulost", tj. nulová návazná akce při stále sešlápnutém pedálu brzdy. Já jsem to nevymyslel, takže sorry. Samozřejmě jsou i jiné teorie psychologického členění (např. "udeř nebo uteč"), ale "králičí syndrom" mi připadá asi nejtrefnější.
    A nakonec něco pro magica: Ano, výrobci postupně opustili od "pevné příčky mezi podběhy vpředu", ale až poté, co ji nahradili "deformovatelným zavěšením" agregátu, kteréhož využívají jako součást přední deformační zóny. A tak kdybych neviděl "výsledek" na vlastní oči (poté, co manželka trefila betonový sloup přesně na prostředek čumáku v rychlosti 57 km/h (k tomu se dopočítal znalec v oboru), tak také neuvěřím...
  • 00 Reagovat !

    foto

    "-- skrytý --" 09.10.06  08:35

    « Bez nadpisu

    magic:
    1. Podstatné je že je jedno jestli děláš bojové umění, jezdíš na koni, nebo jezdíš rallye - při každém z těchto sportů jsi soustavně naklepáván jako řízek, tělo se tomu brátí tím, že vytváří svaly a tělo tak tuhne. Já mám záda taky v pr..., ale to je jiné téma.
    2. Davor má pravdu v tom, že nárazy profíků jsou málkody kolmo do stěny. Na tréninku bojového umění nám pravidelně vtloukali do těla, že 100x lepší než jakýkoliv náraz je změnit pád na kotoul nebo na rotační pohyb. Dokonce i kolmý pád rovnou ne zem se dá udělat měkce - této dokonalosti jsem bohužel nikdy nedosáhlm ale viděl jsem to na vlastní oči.
    Totéž platí u parašutistů, ti také po dopadu dělají kotoul a důvodem není to že by měli nějakou rychlost vůči zemi, ale oni kinetickou energii sestupného pohybu odvedou jiným směrem, místo aby ji v podobě nárazu tlumili nohama. Ve WRC/F1 vozech je posádka uchycena poměrně pevně, takže jim tolik nehrozí, že se v autě při kotrmelcích umlátí. Většina profi řidičů dokáže bourat taky, aby auto někam pokračovalo dál. Samozřejmě snáz bude někam dál pokračovat auto, které má i po nárazu tvar auta. Auto co se kolem stromu omotá už nikam moc pokračovat nebude.
    pkod: Časování airbagů
    Vyhodnocení že došlo k nárazu:
    6 - 13 ms (boční náraz)
    15 - 25 ms (čelní náraz)
    Nafouknutí airbagů:
    20-30 ms (boční a okenní airbagy)
    45 ms (čelní airbagy)
    Zdroj: [odkaz]
    Co se týče předpínačů pásů, tak ty mají omezení tahu na ekvivalentu 400 až 600 kg
  • « 00 Reagovat !

    foto dcgsd

    dcgsd 09.10.06  07:28

    « Re: Re: Re: davor

    Davor: jo naprosty souhlas jen hlava nevazi 0,5kg ale minimalne 2,5kg. Dalsi detail je delka deformacni zony ktera je u "beznych"aut cca 70cm a u hodne velkych osobaku 1m. A to jeste neni vysledne zpomaleni rovnomerne jak se s nim ve vzoreccich pota ale pri narazu je vyrazny narust pretizeni behem "deformace"motoru a nasledne dalsi narus pri postupu deformace k tuhemu prostoru pro cestujici. I kdyz budu positat linerni rozlozeni zrychleni behem deformace tak pri 1m deformacni zony coz odpovida autu s cumakem mezi 1,5 a 2m vychazi pretizeni z rychlosti 100km/h na 39,2G, pri 70cm deformacni zony ktere odpovidaji cumaku 1m az 1,5m 56,5G. Pokud jeste ted uz odhadem zhodnotim nelinearitu prubehu deformace bude pri narazu pretizeni rust z hodnoty cca 10G az na hodnotu 100G. Nehoda bude jiste (99%) pro pasazery smrtelna. Pro lepsi predstavu auto s 1m deformacni zony zastavi za 0,072s a se 70cm za 0,05s coz neni cas pomalu ani na nafouknuti airbagu.
    No ale praxe je jeste horsi tim, ze auto nikdy neboura idealne a tak vysledna cisla statisticky jeste porostou. Dalsi priblizeni, pasy pri tomto narazu musi cloveka vaziciho 75kg drzet silou odpovidajici zavesenemu zavazi o hmotnosti 3000kg respektive 4500kg. Myslite si jeste ze na brise unesete 4500kg zavesenych na pruhu latky sirokem 5cm?
  • « 00 Reagovat !

    foto

    "-- skrytý --" 09.10.06  01:28

    « Re: Re:

    Není polovina těch keců, proč má být předek auta měkký spíš snahou vytahat z lidí prachy i za drobný ranky, aby na autě bylo co nejvíc škody a buď stála oprava hodně peněz nebo se koupilo auto nový?
    Nie, nieje. Bohuzial vsetky statistiky a vyskumy ukazuju jednoznacne, ze deformacne zony zvysuju sancu prezitia. Mam kdesi studiu ktoru robili svedsky vedci a dali do korelacie pocet hviezdiciek v EuroNCAP a umrtnost pri havarii, pricom v uvahu brali hmotnost auta a vysledky sa brali len z urciteho typu havarii.
    Neviem ci ma vyznam to rozoberat este viac, ale ako sa vravi fyziku neoj.bes. Aj ked rozny "tuzeri" si myslia opak. Akokolvek sa to niekomu moze zdat neuveritelne, to co som napisal v predchadzajucom prispevku je vedecky fakt, podporeny vyskumami. Iste mozno sa jedna o velke sprisahanie vsetkych vedcov, vyskumnych ustavov, automobiliek a ropnej loby. Dokonca aj Ralph Nader bol nastrcenou figurkou automobiliek aby sa z ludi vytiahlo viac penazi, vo forme "bezpecnejsich aut".
    Ale vazne. Neviem o ktorej havarii Ralfa v Indianapolis hovoris, lebo som nasiel dve, jednu z 2004 a jednu z 2005. Video je tu:
    2004:
    [odkaz]
    [odkaz]
    2005:
    [odkaz]
    [odkaz]
    Ale v oboch pripadoch, jeho rychlost kolmo na stenu nebola zas az taka velka (teda ani nasledne zrychlenie). Treba si uvedomit, ze rychlost a aj zrychlenie su vektorove veliciny. Cize ak Ralf isiel trebars rychlostou 200km/h, do bariery nenarazil kolmo ale sikmo pod nejakym uhlom. Kludne jeho rychlost kolmo na barieru mohla byt 50km/h (a pozdlzne bariery by bola ~193km/h). Treba si aj vsimnut, ze pri ziadnej z tych havarii ralfovo auto nezastavilo na fleku, ale doslo k ciastocnej rotacii, cize nebolo to ako z fleku zastavit na mieste o betonovu barieru pri 200km/h, a to je velmi dolezity fakt!
    Inak aj F1 ma deformacne zony. Kokpit, kde sedi pilot je super tuhy, ale predna cast je pomerne krehka aby pri naraze absorbovala co najviac energie. Samozrejme pilotom (a myslim, ze aj jazdcom WRC), poskytuje ochranu krcnej chrbtice golier spolu s prilbou. Bez nich by bolo velmi vela havarii smrtelnych (zlomenie vazov).
  • « 00 Reagovat !

    foto

    "-- skrytý --" 08.10.06  23:09

    « Re:

    Chlapi, myslete. Podle vašich fyzikálních úvah by přeci úplně každá bouračka v rally vedla neodvratně ke smrti. A třeba ve WRC máme jednoho mrtvýho po cca 20 letech! Ale ran do stromů, domů, skal, kotrmelců, atd. máme každou sezonu desítky, takže těch mrtvých bychom museli mít podstatně víc. Matematická pravděpodobnost vylučuje vaše teorie. A kdo takovou šupu někdy viděl tak ví, že proti tomu je EuroNCAP dětská hra.
    Nechci tím rozhodně zpochybňovat vliv tíhového zrychlení na lidské tělo. Rozhodně nehodlám tvrdit, že člověk vydrží jakékoliv zrychlení - to v žádném případě. Ale takto to prostě počítat nejde!!! Takový Ralf Schumacher nemohl matematicky přežít ránu do zdi v Indianě a přesto žije a jezdí dál. Spočítej si jeho nárazovou rychlost, rychlost rotace, to přetížení a musí ti vyjít jediné - někde je v těch úvahách zásadní chyba!
    Projděte si to ještě jednou, mrkněte na videa a věřte mi, JE to strašně moc v autě! Ty deformační zóny - dobrý - ale tam, kde nejsou se kupodivu výsledky až tak zásadně neliší směrem ke zhoršení, ale často dokonce naopak. Není polovina těch keců, proč má být předek auta měkký spíš snahou vytahat z lidí prachy i za drobný ranky, aby na autě bylo co nejvíc škody a buď stála oprava hodně peněz nebo se koupilo auto nový?
    K těm krčním svalům - ono je to spíš naopak. Nejen já, ale většina kluků, který kdy soutěže jezdili má naopak trvalý problémy s páteří. Vydržíme naopak mnohem míň než ty, když pravidelně trénuješ judo nebo něco jiného. Mně už dneska stačí na 15 minut vlízt pod auto, povolit pár šroubů a nejmíň tejden mě musí žena mazat kostivalem.
  • 00 Reagovat !

    foto

    "-- skrytý --" 07.10.06  15:13

    « Bez nadpisu

    TomasMarny: Obávm se že pravdě se spíš blíží davorův příspěvek.
    Tělo vydrží řekněma 60g po dobu 25 ms celkem v pohodě, ale bude-li těch 60 g trvat dalších 25 ms, tak už to je fatální. Proto je snaha dělat deformační zóny takové aby řízená deformace trvala co nejdéla a dlouhotrvající přetížení bylo co nejnižší.
    Je to asi tak, že například 60g vydržíš těch 30 ms, ale 90g vydržíš jen 10 ms.
    Žíví "crash test dummies" se používají i dnes, jen se nenaráží rychlostí 65 km/h , ale třeba jen 30 km/h. Výsledky na lidech slouží ke zdokonalování mechanických dummies.
    Spoustu výzkumů na živých "dummies" prováděly armády během 2sv. války a v následných letech. Mechaničtí crash test dummies samozřejmě nejsou dokonalí, ale ono je dost jedno jestli ti při crash testu mechanický dummie změří, že jeho hlava trpěla přetížením 90 g po dobu 30 ms se špičkovou hodnotou 120g, nebo jestli do auta posadíš živého člověka, namontuješ na něj snímače a díky tomu navíc zjistíš, že mu skutečně mozek vytekl očima, přesně jak předpovídali tabulky vytvořené během 2sv. války díky testům na zajatcích.
    Koho zajímá kolik snese lidské tělo - sekce II od str. 40:
    [odkaz]%20Ref4.pdf
  • 00 Reagovat !

    foto

    07.10.06  13:58

    « praxe je jiná...

    davor: to, o čem píšeš z fyziky je naštěstí v praxi nepříliš použitelné. říkám naštěstí, protože z tohoto hlediska by musela každá havárie ve větší rychlosti mít fatální následky. naštěstí tomu tak vždy není. v tvých výpočtech nejsou zakalkulovány některé důležité faktory.
    předně: to přetížení nepůsobí v jediném nekonečně krátkém okamžiku, ale postupně narůstá v řádech milisekund až sekund. např. když vůz (resp. řidič) začne před srážkou intenzivně brzdit, těla posádky jsou již v tuto chvíli vystaveny přetížení a jsou vůči vozu jakoby napřed po dráze které jim dovolí pásy (ještě bez předpínačů). tedy v okamžiku nárazu tělo nezrychluje z bodu nula, ale pouze zvýší zrychlení. v tuto chvíli teprve přijdou na řadu prvky pasivní ochrany (deformační zóny, přepínače, airbagy). Neznám přesně technologii zkoušek ENCAP, ale přepokládám, že těsně před nárazem vůz nezačne brzdit a tudíž jsou výsledky zkreslené. mnohem lépe by odpovídalo, kdyby při zkouškách vůz jel např. rychlostí 120 km/h a dobrzdilo před nárazem na třeba 60 km/h. výsledky by byly přesnější. toto pochopitelně platí jen v přípdě čelního nárazu.
    dále:lidské tělo i při své křehkosti má některé obranné prvky své pasivní bezpečnosti. při nebezpečí nervový systém aktivuje velmi rychle svalstvo, které se napne a tělo se zpevní, samozřejmě i vnitřní orgány. nejsem doktor, ale myslím, že se tomu říká atak paniky, nebo tak nějak (zachovejte paniku, nepodléhejte klidu). to samozřejmě neplatí o mozku, ten prý dokáže "prošplouchnout" skrze oční důlky ven z lebky. tady je opět limit crash test dummies panáků, na kterých se maximálně dá změřit, co by se poškodilo u mrtvol. ale to by museli při testech bourat živoly.
  • 00 Reagovat !

    foto

    "-- skrytý --" 07.10.06  13:31

    « Bez nadpisu

    magic: Rally sice může jezdit kdekdo kdo má trochu peněz, to je fakt. Ale s tvým zpochybnění vlivu fyzičky dost zásadně nesouhlasím - když jsem začal pravidelně chodíval na tréninky, kde jsem každý týden absolvoval minimálně 150 pádů na tatami, tak jsem sledoval jak se mé tělo postupně stává tužší a odolnější vůči nárazům a pádům.
    Ze začátku mi každý pád otřásl celým tělem a všemi orgány a bylo to hodně nepříjemné, postupně si však tělo si začalo tvořit svaly, které ho držely pohromadě. Když jsem v tomto mírně natrénovaném stavu potom absolvoval lehkou bouračku, tak já to vnímal jako celkem lehké trhnutí tělem (rozlomil jsem přitom holení nebo kolenem palubku, takže rána to asi byla slušná) zatímco pro ostatní v autě (včetně řidiče) to byla rána, po které je potom bolely zejména svaly, které drží hlavu. Já byl naprosto v pohodě - mou hlavu zcela bez problémů udržely svaly jinak zvyklé bránit tomu, abych hlavou netřískal do tatami, když se mnou někdo říznul o zem.
    Ze záběrů které jsem viděl v TV se domnívám, že WRC je pěkný kostitřas a aby to řidič a navigátor ustáli, tak se jim rovněž tvoří svaly, které drží jednotlivé kousky těla pohromadě. Možná to není fyzička toho typu, že uběhnou kilometr a ani se nezadýchají, ale jejich tělo je natrénované na otřesy a na vibrace a to v případě bouračky pomáhá. Navíc pokud v autě čekáš náraz, tak zatneš svaly a zpevníš tělo, ale aby to fungovalo tak musíš mít na správných místech správně rostlé svalstvo a domnívám se, že to ti lepší pravidelně jezdící soutěžáci mají.
    Navíc svoji roli hraje tak torchu i štěstí - s nárazem je to co se týče srdce podobné jako s úrazem elektrickým proudem - hodně záleží na tom ve které fázi srdečního cyklu úder přijde. Když máš štěstí tak to se srdcem jenom pořádně cukne, když máš smůlu tak tě to zabije.
    Z vásledků různých výzkumů vyplývá, že lidské tělo snese po dobu několika milisekund přetížení nad 60g (jenomže při těchto údajích se vždy uvádějí percentily (5%, 50%, 90 % apod), tj. existuje významná šance že to tělo přežije, ale šance, že to nepřežije už taky zanedbatelná není.
    Kdysi se u crash testů prováděných v USA daly stáhnout celé mnohastránkové protokoly k jednotlivým vozům četně s grafů zrchylení jednotlivých částí těla a bývalo to velmi zajímavé čtení. Teď to nemůžu najít tako možná někoho zaujme aspoň tohle: jak se vyhodnocují EuropNCAP testy a s jakými silami se při nárazu počítá.
    [odkaz]%20Assessment…
  • « 00 Reagovat !

    foto

    07.10.06  11:55

    « Re: Re: Re: davor

    davor, magic: myslim, ze oba dva mate kus pravdy. Pretizeni zabiji o tom nei pochyb, ale dobre ukotvene a stabilizovane telo (jako je v autech WRC nebo v raketoplanu) urcite snese vice nez kdyz to nekam prasknete v bezne sedacce byt s "dobrym bocnim vedenim". 5 ci 7 bodove pasy, a usi na sedacce urcite omezi pohyb hlavy nezadoucim smerem. Ne nadarmo zabijaci lamou vaz cuknutimna stranu a ne dopredu ci do zadu.
    Udelejte mi dostupnou destskou sedacku ve velkym >:D a rad si ji do auta namontuju. Jsem presvedcen ze pro moji bezpecnost tobude mnohem vetsi prinos nez airbag kde se da vcetne popelniku
Přihlásit se Zaregistrovat Pro přispívání do této diskuse musíte být přihlášeným registrovaným uživatelem!






Blesk.cz

Hlasová asistentka Alexa vyzvala dívku (10), aby strčila minci do zásuvky

Hlasová asistentka Alexa vyzvala dívku (10), aby…

Virtuální asistentka Alexa od americké společnosti Amazon vyzvala desetiletou dívku, aby přiložila minci k…

Vrácení, výměna i reklamace vánočních dárků: Nejčastější otázky a odpovědi, největší fígle prodejců!

Vrácení, výměna i reklamace vánočních dárků:…

Radost z vánoční nadílky se může snadno změnit v rozčarování, stres a vztek. Stačí najít pod stromečkem nevhodný…

 

iSport.cz

Za čtyři flopy jeden Lischka. Prosadí se umělec Falta líp než křídla před ním?

Za čtyři flopy jeden Lischka. Prosadí se umělec…

Výdaje na Rudolfa Reitera, Milana Lalkoviče, Romana Potočného a Pepeho Menu, čtyři nedávné neúspěšné akvizice…

Přípravy na ligu ONLINE: Slávista Bah má covid, Beran trénuje s Bohemians

Přípravy na ligu ONLINE: Slávista Bah má covid,…

Jarní část fotbalové FORTUNA:LIGY odstartuje 5. února 2022, jednotlivé týmy už proto v prvním lednovém týdnu…

 

Reflex.cz

Omikronem se do konce týdne nakazí až dvacet milionů Čechů, nastínil Dušek pesimistický scénář

Omikronem se do konce týdne nakazí až dvacet milionů…

Přední český covidový scénárista Ladislav Dušek, který během pandemie zveřejňuje různé scénáře vývoje, opět…

Poučení z odchodu Angely Merkelové. Voliči ztrácejí zájem o „všeuměly“

Poučení z odchodu Angely Merkelové. Voliči ztrácejí…

Angela Merkelová odešla ze světové politiky v plné slávě a dalo by se očekávat, že její úspěchy svědčí o tom, že…