Prodeje dieselů v Evropě narostly o 7% na 49%

Radim, neviem kde okrem Ukrajiny a Ruska si take busy videl regulerne a kazdodenne premavat, ale ked si zoberies ich litrovy vykon a mernu spotrebu, bude asi tragicka. Ked spominam, ze by taky motor bol tazko zostrojitelny, mam na zreteli najma ekonomicnost prevadzky - aby bol vobec nejako porovnatelny s dieslom. A uz vobec nehovorim o vojenskych aplikaciach :-)
Este aj v takych USA, ktori su nadseni fanusikovia benzinu a davaju ich do kadecoho mozneho, sa autobusy robia dieslove. Pred 40-imi rokmi sice boli aj benzinove, ale vykapali.
Osobne som casto riadil sedemlitrovy VAN, ktory mal 15 sedadiel (a obcas az 22 ludi vnutri a ja vodicak iba na B-ko...). Zvezenie to bolo dobre, akceleracia super, ale zivit by som to nechcel, papalo to cez 20 litrov. A to teplo, co z toho motora salalo by stacilo na vykurenie jedneho panelaku :-)

Ono uz aj medzi 1000 a 2000 W/m2 je velky rozdiel, nieto este medzi 2000 a spominanymi 164-mi v priemere. :-)

tv - ty tu píšeš o velkých zážehových motorech (např. do autobusů) jako by to byla nějaká nesestrojitelná atrakce a ony se přitom běžně vyrábějí.

Citácia:
A o kolko by sa nam zvysila produkcia odpadov vdaka mensej (kratsej) vydrzi benzinoveho motora a nasledneho spojkoveho a prevodoveho ustrojenstva, ktory sa musi tocit vo vyssich otackach, aby dosiahol ten isty vykon?

mám Mondeo TDCI a rád bych se nechal hřát myšlenkou, že vznětový motor má delší životnost než B. Škoda že pro toto tvrzení žádný důkaz neexistuje a zkutečným HARDCORE členům diesel fanklubu by stálo za to připomenout maličkost: Už dávno nežijeme v době jednoduchých komůrkových prastrojů ála mercedes 200D z roku 68. Dnešní diesely přecpané elektronikou a plnícími tlaky dokonce někdy nedokážou přečkat bez rozsáhlé opravy ani záruku vlastního výrobce.
Argument masivnější konstrukce dieselu taky neobstojí. Osobně nemám pochyby o tom který typ motoru vydrží v konečném důsledku víc
ad spojka : spojka se neopotřebovává vysokými otáčkami za předpokladu že uživatel nemá během jízdy spojku napůl vyšlápnutou
V prvom rade som vychadzal z predpokladu, ze hovorime o nahrade dieslov v nakladnych autach a autobusoch za benzinove motory. Osobne auta su tu nepodstatne, pretoze kvoli hmotnosti, cene a X dalsim faktorom je ich zivotnost naprogramovana tak "akurat" - niekomu to "akurat" vyjde az po totalnej havarii alebo zosrotovani, niekomu tesne pred a niekomu nanestastie ovela skor, ako by si zelal.
Ale "heavy duty" motory pre nakladne auta a autobusy su ina rozpravka. Keby museli nakladaky chodit na prehliadky a opravy co 20-30 tisic km, to by ich asi nikto nekupoval, to by vecne stali niekde v servise.
A v tomto pripade prichadza do uvahy pocet pracovnych cyklov. Kedze ma naftovy motor vyrazne nizsie otacky ako benzinovy, tak k jeho totalnemu opotrebeniu dojde neskor, pokial by boli oba konstruovane na priblizne rovnaky vykon. Toto nie je moje mudro, to som vycital z jednej dost mudrej knizky :-) A to uz nehovorim o potrebe velmi dosledneho vyvazenia tak velkeho klukoveho mechanizmu beziacom vo vyssich otackach.
Potom je tu dalsia nezanedbatelna vec: s linearnym vzrastom rozmerov vzrasta plocha s druhou mocninou a objem s tretou. Takze ak motor o objeme 1000 kubikov ma odpadove teplo take a take (povedzme 50-60kW v zavislosti od typu jazdy), tak benzinovy motor o objeme 10000 kubikov by mohol mat teoreticky desatnasobny vykon, ale ako by sme mohli uchladit tych 500 az 600kW cez radovo nizsi pomer vykonu na plochu valca? Asi by sa to odrazilo na mensom litrovom vykone.
Dalsi faktor (suvisi s predchadzajucim bodom) - objem jedneho valca benzinoveho motora. Najekonomickejsie je, ked jeden valec benzinoveho motora ma zhruba stvrt az po litra. Pod tymto objemom su vyznamne straty trenim, nad tymto objemom je problematicke chladenie. Takze taky desatlitrovy motor by musel mat - haha, aspon 20 valcov. Sila, nie? Uz si viem predstavit hviezdicovy motor so 4-ma valcami v rade a piatimi radmi, pre zjednodusenie konstrukcie vzduchom chladeny... Alebo by mohlo byt valcov menej, lenze to by potom museli mat bud nizsi kompresny pomer, alebo inym sposobom znizeny litrovy vykon, naco by to potom cele bolo dobre? Takemu motoru by bol stary motor zo ZILa celkom zdatnou konkurenciou :-)
Dalej - pumpovacie straty v nasavacom potrubi. Obrovske. Uz pocujem namietku - turbo. Ale to (na rozdiel od naftaku) pracuje v benzinovom motore iba prilezitostne a relativne kratkodobo, pri poziadavke najvyssieho vykonu, lebo sa musi dodrzat prisny pomer zlozenia zmesi. O tom, ako zlozite by bolo dodrzat spravne premiesanie zmesi so vzduchom ani nehovorim. Tu by vsak pomohlo riesenie s priamym vstrekom benzinu a turbom, to by mohlo mat zmysel, ale inak nie.
Zjednodusene povedane, je naivne mysliet si, ze vezmeme patlitrovy V8 motor, zvacsime ho dvojnasobne v kazdom smere a mame postarane. Nie, nemame...
A je dalsich X faktorov, ktore prichadzaju do uvahy...
Ale neberte ma vazne, ja len tak spiritizujem, ja nie som konstrukterom aut, ja som len obycajny uctovnik... :-)

Davor: "Ide o to, ze v USA (a Kanade) je ovzdusie veeelmi znecistene" No a teď si představ, že by tam byl podíl dieselových motorů jako např. ve Francii. To už by bylo zřejmě k nepřežití....

davor - jenomže já nejsem na vědecké konferenci a to je právě ten rozdíl! Ty mi vkládáš do úst, že mi nevadí zvířený prach, že mi nevadí CO2, že mi nevadí hluk. Co to je prosímtě za nesmysly? Nic takového jsem nenapsal!
Pokud jde o zvířený prach, tak píšu že při diskusi diesel&benzin je zvířený prach nepodstatný, z důvodu toho, že nemá ve vztahu k oběma porovnávaným druhům pohonu žádnou souvislost. Nikde nepíšu, že mi nevadí CO2, naopak už jsem asi 5krát napsal, že z litru nafty vznikne více CO2 než z litru benzinu a proto i z tohoto důvodu by měla být daň z nafty vyšší než z benzinu. No a pokud jde o hlučnost, tak o té vůbec nikde nemluvím, na to vůbec nevím jak si přišel......
Já se o ničem čemu nerozumím nebavím. Já v tom mám naprosto jasno. Z dávných dob, kdy se na emise vůbec nekoukalo, nafta byla prakticky zadarmo a jezdila na ni jenom nákladní auta, přetrvává v Evropě jakási nesmyslná představa, že nafta má být levnější než benzin. Z tohoto důvodu je zdaněna nižší daní (i když její největší uživatelé jsou pak paradoxně zatíženi dalšími - mnohem méně spravedlivými daněmi (silniční, dálniční a pod.)), i když všechny objektivní důvody ke zdanění ukazují pravý opak.... tato nižší cena nafty pak má za následek nesmyslné a zbytečné rozšíření dieselových motorů.... toť vše.

Ide o to, ze v USA (a Kanade) je ovzdusie veeelmi znecistene.

Ok, pohladam, ale typicky priklad moze byt to ze ti nevadi CO2 ale len NOx, pritom oboje ma negativny vplyv na zivotne prostredie. Vadi ti NOx ale nevadi ti zvyreny prach a hluk z toho mnozstva aut.
To co mne vadi, opakujem, je ze sa bavime o niecom comu nerozumieme. A ked uz sa chceme bavit tak pouzivajme presne informacie. Ziadne, ze v kontexte to nieje dolezite. Znecistenie ovzdusia je veda, a tak budme vedecky a presny. Vyskusaj prist na vedecku konferenciu a povedat, toto mozme zanedbat. Ver mi jedna z prvych troch otazok bude, a kolko to teda je? A preto su exaktne vedy tak daleko.

davor - no mě zase nedává smysl tvá reakce o návštěvě Kanady a americkém spolucestujícím, takže bohužel....

davor - uveď příklad, kdy si odporuju a uveď příklad kdy nadávám. Má trpělivost s tebou je nezměrná a tak ještě jednou opakuji, že netvrdím, že 1=2, ale že v kontextu toho článku to bylo nepodstatné. Mám pocit, že jsi takovej ten kousavej týpek co rád chytá lidi za slovo a pak z toho vyvozuje dalekosáhlé závěry..... Ale mě to neva...

Mohol by si toto vysvetlit blyzsie?
Nicméně pokud bych si měl vybrat, volím jednoznačně americký přístup - čistý vzduch, oproti evropskému - méně CO2.
Akosi nerozumiem spojeniu Amerika a cisty vzduch. Zazil som Kanadu a raz som letel s nejakym Americkym zelenym profesorom, a preto mi to zmysel nedava.

Nie Radim, nesnazis sa diskutovat, snazis sa nadavat na naftu a presvedcit vsetkych aka je zla.
Ok ak podla teba nieje rozdiel medzi 1000W/m2 a 2000W/m2 tak potom ako mozes vydiet rozdiel medzi limitmy pre naftu a benzin? Inak by si sa divil keby na zem dopadalo 2000W/m2 (tolko je to na Venusi a vies ako to tam vyzera)...
Najvacsi problem mam s tym, ze si vela krat odporujes a nevies o tejto problematike zhola nic ale poznas vinnika za znecestinie ovzdusia a ponukas univerzalne riesenia. Taky ako ty narobia monohokrat viac skody ako uzitku (pametaj: Cesta do pekla je vydlazdena dobrymi umyslami). Prikladom su zeleny co bojovali za veterne elektrarne tuto za hranicami v Rakusku a teraz bojuju za ich zrusenie lebo zabijaju vtakov (tusim, ze doslo k premnozeniu hlodavcov), hluk rusi ludi a zver v okoli a vraj to spati krajinu. A samozrejme ked sa o tom diskutovalo, tak tvrdili, ze niet sa coho obovat, ze to bude super atd.

ještě, že nejsem ani v jedné z těch nesprávně zacílených skupin. Nicméně pokud bych si měl vybrat, volím jednoznačně americký přístup - čistý vzduch, oproti evropskému - méně CO2.

Rád bych podotkl že oxidy (kysličníky) dusíku jsou zcela přirozenou součástí životního prostředí.
Zdaleka nejvíc jich vzniká v atmosféře při bouřkách působením blesků. Problémem NOx není jejich přítomnost všeobecně, ale jejich přítomnost v přízemní vrstvě, kde žijeme.
Zde je vidět nesprávný pohled na CO2 (skleníkový plyn) a NOx (zdraví škodlivé plyny):
jedna skupina je zacílená pouze na škodlivé plyny (co se s námi dějě právě teď a tady), druhá skupina zase vidí pouze CO2 (co se velmi pravděpodobně s námi bude dít v budoucnosti).
Ani jeden přístup není správný, pro mne je ale bližší pohled dobudoucna - a to jsou nižší emise CO2. A ty mají diesely bezesporu nižší.
Problém vzniku NOx v dieselových motorech je řešen, a to velmi intenzivně. Dále vzhledem k vývoji vstřikovací techniky jsou průběžně dramaticky zpřísňovány emisní normy pro NOx, což je dobře.

Vzhledem k tomu, že se NOx u zážehových motorů velice přísně omezuje i za cenu jejich vyšší spotřeby (tedy více CO2)!, je zřejmé, že NOx škodlivý je. Kdyby nebyl nebylo by potřeba těchto omezení. Pokud jde o koncentraci je zřejmé, že odborníci zjistili, že se jedná již o koncentrace, které mohou být způsobeny automobilovou dopravou. Proto ta přísná omezení emisními normami, které jsou pro dieselové motory bohužel třikrát měkčí.

davor - no nevím kdo se tu ztrapňuje. Já se tu snažím přátelsky diskutovat a ty odpovídáš tímto způsobem? (v tom příspěvku bylo naprosto nepodstatné jestli je to 1000 a nebo 2000, prostě šlo o to, že je to hodně). No nic - radši čau.

To je fakt, motor při správném zacházení přežije celé auto. Ostatně rekord v počtu najetých kilometrů drží benzínové Volvo s motorem 1.8

A o kolko by sa nam zvysila produkcia odpadov vdaka mensej (kratsej) vydrzi benzinoveho motora a nasledneho spojkoveho a prevodoveho ustrojenstva, ktory sa musi tocit vo vyssich otackach, aby dosiahol ten isty vykon?

mám Mondeo TDCI a rád bych se nechal hřát myšlenkou, že vznětový motor má delší životnost než B. Škoda že pro toto tvrzení žádný důkaz neexistuje a zkutečným HARDCORE členům diesel fanklubu by stálo za to připomenout maličkost: Už dávno nežijeme v době jednoduchých komůrkových prastrojů ála mercedes 200D z roku 68. Dnešní diesely přecpané elektronikou a plnícími tlaky dokonce někdy nedokážou přečkat bez rozsáhlé opravy ani záruku vlastního výrobce.
Argument masivnější konstrukce dieselu taky neobstojí. Osobně nemám pochyby o tom který typ motoru vydrží v konečném důsledku víc ;-)
ad spojka : spojka se neopotřebovává vysokými otáčkami za předpokladu že uživatel nemá během jízdy spojku napůl vyšlápnutou ;-)

to omik: aha, mě zmátlo to 2.3T. Jinak tam nešlo o srovnání pružnosti turbobenzín vs TDI, ale o názorné předvedení, jak se mění zrychlení z 80-120 při různých převodových stupních u benzínu, tedy že podřazením na 3ku je akcelerace poloviční. Vzhledem k tomu, že jsem saabista a že mám hodně informací, tak jsem jako příklad uvedl toho Saab 9-3 2.0T. Šlo tedy o vyvrácení faktu, že diesel o obsahu 1.3 je pružný jako benzín o obsahu 1.8 - 2.0, viz předchozí příspěvky.

Radim_77 uz prestan len sa strapnujes:
tv - CO2 vytváří efekt skleníku. Tj. aby se teplo ze Slunce neodrazilo spátky do vesmíru a my jsme nezmrzli. CO2 je tedy velmi užitečný - nesmí ho být ale moc. Uvědom si že na každý metr čtvereční zemského povrchu (a že jich je), dopadá od Slunce výko 2000W. Z tohoto pohledu je teplo uvolněné lidskou činností (natož náhradou nějakých motorů) zanedbatelné.
Pri optimalnych podmienkach je to ~1000W/m2. Priemerne na celej zemi 164W/m2.
[odkaz]
Sekcia "Collection of Solar Energy".
Najdes to aj v kazdej knizke o solarnej energii a ucebniciach fyziky.