FORD MONDEO 2,2 TDCi .

Dodatek: Výkonové grafy se dělají při maximálním zatížení, protože chování při max zatížení je omezující veličinou. Když nejsi na maximu, tak se dá naregulovat dycky přímka (ale závisí to na typu interpretace odezvy plynového pedálu, neb tu lze realizovat více než jedním způsobem).

On není nijak zvláštní problém to udělat. Je to ale naprosto zbytečné :-)

HOONZO, to nemyslíš vážně, že když mám klimu na ECO tak ńefunguje předehřívání motoru !! Já tak jezdím celou zimu !!! A libuji si , jak to pěkně topí !!

No ano, rozumime si. Zatizenim samozrejme nemyslim nalozenej naklad >:D
Nicmene ted si tak uvedomuju, ze mnou poptavanej prostorovej graf asi neni mozny vytvorit, protoze chybi jak bych tak rekl jednotna definice protistrany. Proto se asi vykonovy grafy uvadi jen pri maximalnim zatizeni (seslapnutim pedalu).

Jestli tím zatížením myslíš zatížení auta, tak odpověď zní ne. Když mluvím o zatížení, tak mám na mysli procento z točivého momentu dosažitelného při daných otáčkách. Taková základní vstřikovací mapa obsahuje:
- souřadnici požadavku (poloha pedálu)
- aktuální otáčky motoru

a z toho plyne souřadnice třetí - množství vstříknutého paliva, které je přímo úměrné zatížení motoru. Lze vlastně říci, že vstříknuté množství a zatížení je jedno a totéž. To se dále koriguje podle všemožných teplot, tlaků a jiných vazeb z nejrůznějších senzorů - to může být buďto přímo součástí mapy jako další souřadnice, nebo to může řj na základě odezvy senzorů dopočítávat v reálném čase.

Faktem ale je, že moderní řídicí jedotka nikdy neudělá přesně to, co jí přikážeš pedálem. Vždycky si to poupraví s ohledem na nejrůznější faktory - např. emise či plynulost nárůstu/poklesu momentu.

Chci se zeptat, daji se u beznych spalovacich motoru najit prostorovy vykonovy (momentovy) charakteristiky, kde treti rozmer je zatizeni? Ptam se protoze u koncernovych motoru (hlavne atmosfer) mam vzdycky dojem, ze pri castecnym zatizeni jedou trochu vic nez bych chtel a naopak pri plnym zatizeni min - v podstate jakoby porad stejne. Na druhou stranu moje auto pri castecnym zatizeni pocitove nejede, ale pri plnym knedliku se kone probouzi daleko ochotneji...

Celý ten systém se nastavuje tak, že je elektrická podpora preferována a vypíná se až když neni šťáva. Při zrychlení tak elektromotor dělá vždycky všechno, co může, a spalovací motor řeší ten zbytek. Jelikož Prius má převodovku typu CVT, je jakákoli provozní oblast spalovacího motoru dosažitelná v jakýkoli okamžik. Když chceš určitý výkon, tak ti převodovka okamžitě najede odpovídající otáčky spalovacího motoru, tedy kompenzuje nedostatek točivého momentu benzínového motoru zvýšením jeho otáček. Proto bude synergický efekt obou konceptů shodný.

Kutil: neříkám že nefunguje. Říkám že těžké baterky budou dříve vycucnuty, protože musí benzínovému motoru mnohem více vypomáhat. Tudíž synergický efekt s dieselem vydrží déle (hlavně při dálničních jízdách, kdy jsou baterky u Priusu obvykle vybité a Prius má spotřebu v tento moment vyšší než teoretický Prius nehybrid.)

Hooonza: Diky. Mohlo me to trknout, ze software v externi navigaci neni propojeny s ridici jednotkou.
Musim koncit. Jdu koukat na "Potkali se u Kolina"

Ten hybrid s benzínem funguje, elektromotor má velký moment v nízkých otáčkách, benzínový motor zase ve vyšších a tak se doplňují. [odkaz]

Kdysi jsem dělal na projektu dieselelektrického pohonu, testovali se jak benzínové, tak dieselové motory. A je pravda, že ty benzínové motory se dají častěji vypínat a rychleji se ohřívají. Nakonec se projekt stopnul z důvodu poruchovosti mototrů v kolech a problematickým bateriím. Benzínový motor byl tišší. Rozdíl proti běžnému režimu byl běh motoru konstantními otáčkami v oblasti maximálního momentu. Auto jezdilo buď na baterie nebo na dieselgenerátor. Motor dost často neběžel nebo běžel jen na volnoběh.