Bishop a princip mikromolekularni difuze - zkusenosti s prod

OK, udělám to na tátový Škůdce. Stejně bude potřebovat vyměnit olej, tak to zmáknu při jednom. Jsem si ale (téměř) jistej, že to dopadne tak jak řikám :-) Blok i hlava se samozřejmě taky roztáhnou, ale myslim, že ventily a tyčky (OHV) ještě víc. Vycházim z toho, že při optimálním zahřátí motoru by měla být vůle nulová - to proto, aby se "nerozklepali" konce ventilů, potažmo u OHV zvedací tyčky, koníky a vačka. Proto se za studena ladí vůle která po zahřátí zmizí. Já osobně jsem na Škůdkách nastavoval o 0.05mm víc než doporučuje výrobce. Takže uvidíme, napíšu výsledky - třeba se po zahřátí vůle zvětší...

Pro waltera: Zkus to na nějaké staré škodovce. Osobně jsem ji nezkoušel měřit zvlášť za studena a pak znovu za tepla, ale ten zvuk "šicího stroje", co škodovky vydávají po zahřátí, je podle mne způsoben právě nadměrnou ventilovou vůlí. Samozřejmě souhlasím s Tvým tvrzením o tepelné roztažnosti ventilových tyček o OHV motoru, ale nejsem si jist, jestli se náhodou hliníkový blok motoru a na něm pak (u novějších modelů Formanů a Felicií) i hliníková hlava motoru neroztahují ještě víc... Ne nadarmo přece do nich svého času (po zavedení hliníkových hlav) dávali ne původní ocelové, ale tuším dokonce titanové tyčky!
Jen na okraj poznatek z doby dávno minulé: Měl jsem Fiat 125P 1500 a ventily jsem víceméně pouze kontroloval po 45 tis. km (udělal jsem to 3x, než "šlo auto do světa", a vždy byly víceméně v pořádku. U Š 120 (ještě s litinovou hlavou) jsem musel dělat ventily co 10 tis. km, v případě "výletu do teplých krajin" dokonce co 3 tis. km, a stále bylo co seřizovat! Vždy jsem je seřizoval na vůle podle předpisu výrobce, ale tzv. "na fest", jinak při intenzivním využívání motoru (a tudíž vysokém tepelném zatížení) celý ventilový rozvod hrozně rachotil (pro "šťouraly: rozhodně to nebylo způsobeno nadměrným opotřebením rozvodového řetězu).

walter: jestli jsi z Prahy, můžeš to vyzkoušet na mém :)))

Mitsi, mám problém. Všichni známí co mají OHC motory tam mají hydroštely (a nemají s nima vůbec žádný starosti - Sierra, Scorpio, Mondeo). Tak pokus bohužel asi neudělám...

Pro Profa: Jak souvisi vyfuk s debatou o "zazracnych" vodickach? Prece jsem jasne napsal, ze ucinek trval slibenych 15 tis. km, po tu dobu jsem tam musel lit 98-icku, vse se nasledne samo vratilo do puvodnihu stavu. Mimochodem: auto melo tehdy na konte 70 tis. km a puvodni vyfuk i kat., stejne jako o dva roky pozdeji se 130 tis. km, kdyz jsem ho prodaval. Ledaze by se neco v mezidobi ve vyfukovem traktu vzpricilo a pak zase uvolnilo, a to se mi nezda!

Mitsi, nemáš ucpanej kat, nebo výfuk, nebo jeho nevhodnej průměr? Občas, když někdo šetří a nechá výfuk zavařit a polepit u nějakýho mistra světa, tak se tam najdou docela zajímavýá kreace na téma kouřovod.

No jasně, cvakalo by to jako traktor. R.v. ´86 fakt neni žádnej "fungláč" :-) Možná jestli to není u dieslů stabilnější... Nevim...

Ale jo, časem. Tam se stejně nic neladí, má to ty podložky... Kdyby to ale mělo tu vůli příliš velkou, bylo by to poznat na zvuku.
Jinak, není to zrovna moc současnej motor, mám r. 86 (odhadem tak 300tis. km), a pak r.91 (180tis. km)

Současný motory jsou na tom asi lépe, já jsem si hrál s autama co tady jezdili dřív (škůdky, Favority, Taunusy, CH180, apod.) a u těch bylo vždycky po 10-15000km co ladit. Nechci Ti do toho kecat, ale přeměřit by´s je asi mohl :-)

OK, ten pokus na OHC motoru udělám. Přesvědčim třeba kamaráda, že potřebuje na Sieře udělat ventily. Takže za studena naladim vůle 0.20 na sacim a 0.25 na výfukovym, pak to zahřejem a změříme... A vůle bude větší :-) S hydroštelama osobní zkušenosti nemám, ale co znám lidi, nemaji s nima nejmenší problémy. Chápu, že můžou odejít a přiznávám, že netušim co se s nima může stát. Přestanou těsnit a otevíraji málo ventily ?? Přidřou se a přestanou vymezovat vůle ?? V tom se nechám poučit...

"Tak to je neštěstí - neudělat 45kkm ventily". Jéje, já už je nedělal dobrých 60tis. A hned tak je ani dělat nebudu, pokud ještě někdy vůbec, na tomhle motoru. Na minulém jsem je po 60tis akorát změřil, a vůle byla OK, tady to bude asi podobně. No, až budu mít náladu, možná to radši přeměřim... (motor Peug. 1,8D - OHC)

Je videt, ze jste jeste asi nikdy nemel problemy s hydraulickymi vymezovaci ventilove vule. Pripad, ktery jsem popsal, byl z r. 1992. Od te doby jsem mel nekolik vozu s "hydrostely" a kdyby mi dnes dal nekdo vybrat, rad se vratim k "cipkum s matickou" na vahadlech (naopak tzv. "hrnicky a na miru brousene podlozky" jsou pekna pakarna...). Proste jednou za cas udelam ventily a mam pokoj.
PS: Pokud jde o vase pochybnosti o zavislosti ventilove vule na teplote, zkuste u motoru OHC s vahadly udelat ventily za studena a pak je za tepla premerte. Uvidite sam, ze vule vzroste.

Tak to je neštěstí - neudělat 45kkm ventily. Asi si hoši mysleli, že máš hydroštely :-))) Jinak že by se ventilová vůle zmenšovala s klesající teplotou se mi moc nezdá. U většiny materiálů (kovů) funguje teplotní roztažnost, to znamená že když se třeba ventil (a hlavně na výfuku) ohřeje, mírně se natáhne a vůle kterou máš naladěnou za studena (několik 0.1mm) prakticky zmizí. Když je vůle malá a nedej bože když máš OHV (na druhý straně koníků ještě dlouhý tyčky který jdou teprve někam dolu na vačku a taky se roztahujou) a motor se přehřeje, myslím že se může stát, že se ventily přestanou dovírat... No, doufám že moje další vozidlo už bude mít hydraulický samoštelováčky :-) Pryč je doba, kdy mě bavilo vrtat se v motoru s měrkama a ladit. A to bych se chtěl zeptat BORIGINALA, jestli jsou jeho přípravky schopné ošetřit i hyrdoštely. Dovedu si představit, že se něco pozitivního (díky přísadám do oleje) stane ve válcích nebo na klice - kde jsou obrovské tlaky a teploty, ale "nahoru" k ventilům (kam se hrne olej z vany řekněme max.150stC) a jenom se to tam tak nějak "proplachuje", mám pocit že to asi žádné účinky mít nemůže... Nebo by měla přísada vytvořit nějakou vrstvu na všech dílech bez závislosti na teplotě a tlaku ??

Take jedno z moznych vysvetleni, ktere ovsem jen potvrzuje mou domnenku, ze komprese po pouziti "zazracneho" pripravku skutecne vyrazne vzrostla. S temi ventily to vsak bylo prave naopak: s rostouci teplotou se vule zvetsovala, s klesajici naopak zmensovala. A to vim naprosto urcite: mel jsem problemy pri -20 st.C, kdy to spatne startovalo. Diagnoza? Ve trech ze ctyrech valcu nebyla dostatecna komprese v dusledku absence vule na sacich ventilech - vysledek to prace servismanu, kteri meli serizovat ventilovou vuli kazdych 15 tis. km pri pravidelnych garancnich kontrolach, ale po celych 45 tis. km na to nikdo ani nesahl!!! Inu, do te doby nebyly krute zimy...

No to fakt odpovídá malýmu předstihu - točit se nechce, ale v nízkejch jede jako "parní stroj" :-)
Takže další možnost: při přehřátí (resp. při využívání max. výkonu) se Ti rozžhavily svíčky (třeba se špatnou tepelnou hodnotou) nebo někde vevnitř nějakej kousek karbonu, došlo k (více či méně) samozápalům a tudíž k "detonaci", čidlo to vyhodnotilo jako klepání a elektronika ubrala předstih. A to všechno začalo když jsi přísadou do oleje zvýšil komprese a stlačoval jsi směs tolik, že byla schopná se o žhavej karbon zapálit... Snad to nezní jako úplná kravina ?? Kdyby to bylo naopak - nešel by v nízkejch ale točil by dobře, tipoval bych ventily. Při přehřátí by jim zmizela vůle a nedovírali by se. Obě možnosti jsem kdysi zažil při přejezdu Alp ve Škodě-wagen 120L :-))

Mit smulu na spatny benzin po dobu cca 15 tis. km, to snad ne? Netankoval jsem prece nekolik mesicu z jedne cisterny... S nadmorskou vyskou sice souhlasim (byl jsem autem napr. az ve 2775 m nad morem - chladici kapalina vrela, aniz by se to na teplomeru projevilo pohybem rucicky smerem nahoru), ale to se projevovalo naprosto plynulym ubytkem vykonu, kdy si motor naopak nechal vice libit - napr. podtaceni. Mnou popsany fenomen vsak byl o necem uplne jinem: neochota vytacet se a podavat vykon ve vyssim rezimu otacek, tj. zhruba nad 4000/min.

A neměl jsi jen smůlu na špatný benzín? Taky ten nižší tah mohl být způsoben vyšší nadmořskou výškou, což je známá věc. Někde jsem na to viděl tabulku - pokles výkonu s nadmořskou výškou.

Ještě před aplikací přípravku (a při podstatně nižším km proběhu) jsem zkoušel jezdit na 91 okt. benz. a kromě znatelně snížených dynamických vlastností se nedělo vůbec nic. Naopak po použití a nástupu účinku onoho přípravku (název si už nepamatuji, ale byl na bázi oxidů stříbra, tuším francouzské výroby) se při výrazném zatížení motoru (jízda v horách, naplno po dálnici atp.) stalo, že jsem měl najednou "pod pedálem plynu" k dispozici jakoby jenom poloviční výkon - oproti normálnímu stavu, resp. pocitu při jízdě. Pokud jsem "přestal tlačit na pilu", potíže postupně mizely, lépe řečeno - neobjevovaly se tak často (ovšem v horách se tomu člověk těžko vyhnul...). Zkoušel jsem kde co, až jsem (spíše náhodou) zjistil, že při použití 98 okt. benz. se tento problém vůbec neobjevuje. Moje vysvětlení: V důsledku výrazného zvýšení stupně komprese docházelo při vysokém tepelném zatížení motoru k tak významnému detonačnímu spalování, že to elektronika nemohla řešit jinak, než maximálním (z hlediska jejího nastavení) snížením předstihu zážehu (tomu odpovídala i změna zvukového projevu motoru v těchto chvílích). Pro úplnost dodávám, že motor měl kompresní poměr v dnešní době směšných 9:1, přesto byl vždy mimořádně citlivý na kvalitu/oktanové číslo používaného paliva.

Mitsi, k Tvému motoru: nevim co jsi tam nalil, ale patrně se jednalo opravdu o zázrak !! Dovedu si představit, že přísada do oleje (ať je to Bishop nebo cokoliv jiného) může nějakým způsobem utěsnit spalovací prostory ve starším motoru a zvýšit tak kompresní tlaky. Nemyslím si ale, že by bylo možné dosáhnout kompresí vyšších než v optimálním stavu - na novém (resp. perfektně zaběhnutém) motoru, kde se tlak díky dokonalé těsnosti teoreticky vůbec neztrácí. Hypoteticky je to těsnost 100% a řekněte mi někdo, jak by mohlo být něco těsnější ?? Zvýšení kompresí nad úroveň nového motoru lze "vyrobit" pouze snížením hlavy, nižším těsněním pod hlavou nebo zmenšením spalovacího prostoru, atd.. Ani jednu z těchto možností dle mého (snad zdravého rozumu :-)) sebelepší přísada do oleje neudělá... Tudíž nechápu nutnost provozovat motor na palivo s vyšším oktanovým číslem než doporučuje výrobce do nového vozidla - s novým a dokonale těsným motorem. Nehledě na to, že moderní motory vybavené čidlem "klepání" a elektronickým systémem který operativně (podle kvality benzínu) dolaďuje předstih si většinou nechají bez problémů líbit i palivo s okt. číslem 91. Nechci znevažovat Tvojí osobní zkušenost, ale co ten motor vlastně po aplikaci dělal špatně ?? Na natural 95 klepal ??

To jbubo: Nařkl jste mě z toho, že si příspěvky píšu sám. Každý příspěvek má konkrétního autora s telefonními čísly, na které si můžete kdykoliv zavolat. Jestli jste přesvědčen, že si vymýšlím stanoviska zkušeben, které v současné době provádějí oficiální měření ( OCHL Most, Univerzita Pardubice, Elf ANAC), tak jste na velkém omylu. Přitom tyto zkušebny potvrdily účinky přípravků Bishop´s Original a to ne po ujetí 2500 km, ale 130000 km. Škoda, v případě člověka, který moc nevěří , je třeba postupovat trochu jinak. Váš motor jsme mohli měřit od začátku a pak byste měl k dispozici důkazy o stavu motoru. Teď už nemám podklady k porovnání, tj. vzorky oleje z výměny před aplikací přísady.Doufám, že zůstanete v objektivní diskuzi.