HALDEX - A3, S3, TT, Octavia, Golf, Bora, ... - vaše zkušeno

Neuvěřitelný den v mém životě / The incredible day in my life
Na tomto místě bych vám chtěl popsat včerejší den, co se dělo, co jsem zažil a všechno prožil. Bude to fejetonske povidani nebo mala povidka. Pri cteni nasleddujicich radku doporucuji poslouchat ceskou skupinu CHAOZZ a jeji tvorbu, nejlepe vsak POLICIEE a Z * KLIKA! Toto vse muzete naleznout a poslechnout si na [odkaz] Dale se chci omluvit za chybejici diakritiku a obcasne preklepy, snad vam to moc nebude vadit. Z duvodu zavaznosti nekterych skutecnosti nebudu moc "konkretni", smysl to vsak neohrozi. Preji prijemnou cetbu!
Vyrostl jsem a ziju v jednom hezkem meste v České republice. Mym velkym konickem je uz delsi dobu motorismus a vse co s nim souvisi. Je tedy prirorozene ze i velmi rad ridim cokoliv motoroveho, zvlaste však automobily – proste mi to dela dobře(krome jinych veci J). Osud mi však obecne moc nepreje, a tak sedim za volantem auta jednou az dvakrat za 14 dnu, coz mi je lito. Dalo by se rici, ze asi nejsem moc dobry ridic, ale opak je pravdou. Pry na svůj vek ridim velmi dobře. Tolik asi o mne a o vsem, co je dulezite k nasledujicimu textu, tj. jak z nazev vypovida, jak jsem prozil vcerejsi den.
Včera jsem mel narozeniny, coz je samo o sobe takova radosnejsi udalost a dále me cekalo spousta vyrizovani nejruznejsich veci ve meste. Bylo toho na cely den, a protože nebylo moc prijemne počasí a ani nebylo (technicky) mozne cestovat na kole, malem motocyklu ani autobusem, pujcil jsem si auto. Je to auto z poloviny devadesatych let, tenkrat za zhruba ˝ milionu, takze zadna sracka. Cekal me tedy den v aute, coz me pohladilo na srdci, protože toto se mi moc často nestava. Rano jsem jel rovnou na pohovor kvuli budoucimu zamestnani do jedne prosperujici a zname firmy v kraji, která obchoduje s automobily. Pohovor dopadl „tak nejak“, ja jsem predem tusil, ze tato práce pro me nebude asi to super, nicmene když tam clovek pujde a nevezmou ho, tak tim nic neztrati. Ještě predtim jsem volal do radia, aby motoristum vzkazalo, kde je policejni hlidka, kterou jsem cestou zahledl. Když jsem jel zpet, tak uz tam nebyli. Jinak jsem cele dopoledne zarizoval vse potrebne a najezdil (v aute) jsem docela hodne kilometru. Vse jsem zvladl a prijel jsem dom po 13h. Při obede jsem si vzpomnel, ze mam dneska odpoledne rande s jednou znamou z inetu. Protože jsem se ještě predtim potreboval stavit v nemocnici pro nejake leky a bylo uz malo casu, opet jsem si vzal auto a odjel jsem to zaridit. V nemocnici uz nikdo nebyl, a tak jsem vyrazil na rande. Prisel jsem sice malinko pozdeji, ale slecne to nevadilo. Hezky jsme si popovidali, bylo to asi na 3 hodiny, ale ne bych si stezoval, obcas se cloveku taky ulevi, když vi, ze se blbe nemá jen on. Domluvili jsme se, ze spolu pujdeme do kina, a tak dnes uvidim, jak to vsechno dopadne. Mam trosku vetsi obavy nez jindy, protože ja sam nevim, jak to ještě dneska bude a ona taky rikala, ze ji to mozna kvuli zraneni z treningu nevyjde. Kdyztak uvidime, jak se to bude v dalsich dnech vyvyjet… Prijel jsem domu tedy az vecer a uz jsem spechal taky na trening. Protože jsem toho na ten den najezdil pomerne hodne a ti, od kterych si auto pujcuji, jsou na najete kilimetry celkem haklivi, nasedl jsem na maly motocykl (na který musite mit jako * ochranou prilbu!!!) a dojel jsem zmrzlej jak ruskej kralik na trening. Trening byl docela super, dobrej program i lidi. Mj. me i potesilo, ze jsem pro urcitou skupinu lidi mezi 15 a 17 lety jakousi vudci osobnosti, clovekem, ktereho mají radi a když prinese i nejakou spatnou anekdotu, tak poslouchaji. Je to spodivem, protze jsem se s timto ještě nikdy nesetkal a protože se v nicem jako vudci osobnost neangazuju. Musim ale uznat, ze to je prijemne zjisteni. Po treningu jdeme téměř vždy splachnout zizen do prilehle restaurace, ridici to však mají horsi… Ja jsem nesel, protože uz jsem mel domluveno „splachnuti zizne“ nekde jinde. Dojel jsem tedy na malem motocyklu do oblibene zarizení, kde jsem se se znamym sesel. Zamerne jsem dojel a maly moto zaparkoval před zarizenim, protože potom to mam domu co by kamenem dohodil (domov mam téměř na dohled), a tak risk, ze by me příslusnici Policie CR(dále jen PCR) zastavili, zkontrolovali doklady a provedli zkousku obsahu alkoholu, je téměř mizivy i proto, ze toto nedelam poprve. UZ desitky mesicu predem jsem si rikal, ze by pro me bylo nejvetsi hanbou a zklamanim, kdybych prišel o RP prave na malem motocyklu. Rikam to i proto, protože jsem v aute platil pokutu jen jednou a na malem moto kvuli nejruznejsim * uz asi 10x. To je prece nedustojne, sice i na malem moto se da spachat mnoho prestupku, ale jinak to je nedustojne ve srovnani s osobnim automobilem. Po nejakem pivu jsme se s kamaradem rozesli a ja zacal startovat moto, abych dojel ten kousicek domu, jak to obcas, ale ne poprve, delam. Nosim bryle a ty se nasouvaji na nos přes integralni prilbu dost blbe, a proto jsem si řekl, ze se na ni na ten kousek jízdy vyseru. PCR si na me pockali ve vedlejsi ulicce a po parmo metrech me zastavili a uz se to vezlo: „Proc nemate prilbu, doklady, dejchnete do balonku, dejchnete do digitalniho pristroje, zaparkujte vozidlo a pojedete s nami podat vysvetleni!“ Toto vse a ještě další se odehravalo v pozdni noci. Dále pak „druhé dychnuti do digit. pristroje, vypoved“ a po otazce, „jak to bude nadale probihat“, nasledovala odpoved, „ze to bude resit spravni organ, RP mi nemohou na miste odebrat, atd, ale bude asi nasledovat docasne odebrani RP“. PCR si na me pockali v postranni stinne ulicce mezi zaparkovanymi auty. Mam asi 10% jistotu, ze si pockali primo na moji osobu, 80% jistotu, ze cekali na toho, kdo si pro moto prijde a pak se na nej podivaji, protože stalo před zminenou provozovnou a asi 5% jistotu, ze hlidkovali v prilehle ulici (Sice nechapu co tam mohli delat, ale budiš.) Zbylych 5% jde na Akta-X. Cela peripetie trvala asi hodinu. Ja, protože me „bavi“ motorismus, mam tedy urcite vyvinutou urcitou odpovednost, jako každý obcas porusime nejake to narizeni, i ja ho porusim, ale napr. nikdy nejedu na cervenou nebo vždy zastavim na STOPce(tady však jen proto, ze jinak by to bylo velmi drahy). Mohu rici, ze sem v noci usnul az za svitani…
Tolik tedy, co vse jsem prozil za jediny den, doufam, ze jsem vas prilis nenudil, spise pobavil… Cely ten den, veskera ta fakta, mi pripadala jako neuveritelna souhra nejruznejsich paradoxů, které dohromady davaji pomerne vymrdanou naladu! Ještě uvidim, jak to fsechno dopadne, drzte mi palce… :-/