Alfa Romeo
Zařazení: Všechna fóra > Diskusní fórum "MotorCafé" > Alfa Romeo
-
"-- skrytý --" 05.06.01 09:57
« Re: 147
Na druhu stranu priznajme si, ze europanom nikdy elektronika nesla u ziadnej znacky :-) vid. napr. RJ od siemensu v Opeli :-) mercedes new C a jeho klimatizacia :-) a urcite je kopec dalsich prikladov. Inak mame dalsi objekt s menom 147 na skumanie, kamos to kupit pred mesiacom (ani som nevedel :-) takze pri najblizsom pive ho trosku postengrujem nech prezradi... -
"-- skrytý --" 04.06.01 19:31
« Re: Nova 156
zreprodukujem to zenskou recou :-) tak ako to bolo povedane: najskor svetla svietili stale aj ked sa vytiahol klucik, potom to 2 dni opravovali, potom svetla nesvietili najma v noci, co dost nahneva, zase to opravovali 2 dni, potom z nicoho nic prestali fungoval kontrolky (pravdepodobne :-) palubovka), to uz opravovali 3 dni, potom zase zacali svietit vsetky kontrolky (3 dni), potom sa nedalo nastartovat... tento monolog bol velmi dlhy a poucny, najma od cloveka, ktory ma presviedcal, ze ta nova 147 je uplna supa :-) Treba podotknut, ze medzi tymito chybami boli tak 1 az 2 tyzdnove rozostupy. Bola to sice jedna z prvych 147, dokonca je mozne namietat, ze ju jazdila zena :-) Najviac sa mi paci ale to, ze narozdiel od matuSovej 166 jej akosi nemozu povedat, ze sa to neda opravit :-) alebo je to mimo zaruky :) -
« Re: Nova 156
Doufám, že do "nové" AR156 dají i 1.9JTD 16V s cca 103kW (co má být ve Fiatu Stilo). To by mohla být ideální motorizace AR156 pro milovníky nafty - přece jen 2.4 JTD se mi zdá na tohle auto moc těžký.
Jinak už u současný AR156 je nabídka dieselů obecně trochu širší než se u nás prezentuje. Dle Bervida (www.bervid.cz) lze usuzovat, že v Německu mají 1.9JTD s 77 a 81 kW (85 kW ?), zatímco 2.4JTD nabízejí s 100 a 103 kW. -
"-- skrytý --" 25.05.01 14:35
« Re: Sekvencni prevodovka
To Villenevue> to sice ano, ale to je vlastne jakasi "dotovana" cena - tedy cena ciste za vyrobni naklady. Nejsou tam vyvojove ani marketingove naklady - temi je reklama znackoveho poharu. U WRC se ceny pohybuji (udajne) od 3 do 5 mil. korun. Ale je nutno prave pocitat s tou zivotnosti a tedy nutnymi repasemi + nastavovacim software + stalymi prevody, atd. Je to opravdu drahy spas. Ale prave u Octavie neni nejdrazsi - Kopecky tvrdil, ze nejdraz ho pri prestavbe z poharove Octavie na soutezni prisly brzdy. -
« Re: Sekvencni prevodovka
Ja jsem si myslel, ze to co zavedlo Ferrari u 355 a pozdeji to prevzala Alfa je obycejna primo razena skrin, ktera je misto radici paky ovladana nejakou hydraulikou nebo motory. Proste kdyz da ridic signal k prerazeni, tak pocitac prevezme kontrolu nad plynem a spojkou a pomoci nejake hydrauliky simuluje razeni pakou. Ale nejsem si tim jisty.
Jinak jsem nekde cetl, ze sekvencka, co se pouziva v Octavia Cupu stoji asi 750.000Kc -
wolff 25.05.01 10:20
« Bez nadpisu
Jo a to ještě spousta aut právě těch 240 km kvůli převodovce ani nedojede. O M3 nic nevím, porpavdě mě ani nezajímá. Auto, které stojí pomalu tolik co Ferrari s mnohokráte horšími jízdními vlastnostmi mě nemůže zajímat.
A životnost celé M3 by možná taky stála za povšimnutí. -
"-- skrytý --" 24.05.01 12:21
« Sekvencni prevodovka
Hele, nechci vam brat iluze, ale ani F355/360 ani BMW M3 ani nic podobnyho nepouziva sekvencni prevodovku tak, jak funguje u F1 nebo WRC. Tam se jedna o prime "nastrelovani" zubovych spojek a soucasne hydroelektricke vypinani (vetsinou dvou- az trikotoucovych, nekdy i kuzelovych) spojek. Systemy v osobnich autech makaji zpravidla bud na principu ruznych menicu (vetsinou hydrodynamickych), nebo variatoru. Reklamni slogany o casech prerazeni za 0,0000000000...s nelze brat vazne. Vyrobce musi nejak zduvodnit narust ceny o nekolik set procent. Navic je to pohodlne, efektni a vytvari to image sportaku. Zatim jsou vsechny tyto systemy pomalejsi, nez dobre udelane mechanicke skrine treba Ackovych autaku. Tam se ale zase pouzivaji prime zuby a specialni keramicke kuzely pro razeni bez spojky. Zivotnost treba sestikvaltu Abarth ale vetsinou vyrazne nepresahne 15.000 -20.000 km, podle toho, jake procento razeni probiha bez spojky (uvedomme si, ze ma-li trat rally 650 km, RZ z toho tvori kolem 250 km a razeni bez spojky byva kolem 30-50%) -
"-- skrytý --" 23.05.01 13:40
« Re: 2wolf
wawrik ma pravdu, ale smesuje se tu cosi rozdilneho: u 166 jsem mel na mysli automat klasicky (hydrodynamicky menic jako takovy) a ten aktivni mod ma umoznit nastaveni meznich hodnot automatiky v zavislosti na predchozim manualnimn rezimu. To ale snad vubec nefunguje. Selespeed je uplne jiny system a 166 jej nepouziva. To, co psal wawrik o trhnuti pri razeni pod plynem a meziplynu pri prerazovani, je proste fakt. Ze je selespeed mnohem a mnohem pomalejsi, nez manual, je taky fakt. To neni zaujatost. Udavane problemy pri podrazovani o 2 rychlostni stupne jsem nepozoroval, tam bych videl nejakou chybicku konkretniho kusu, nebo mozna velmi razantni zachazeni, nevim. Kazdopadne Selespeed, ac vypada velmi podobne, jako sekvencni spajzka u WRC, je stale jenom automat a nic vic. Moznost "sekvencniho" razeni je jen jakousi perlickou pro pseudosportovni pocity. Zivotnost plnokrevnych sekvenci se pohybuje mezi 4-6.000 km. To by nebylo pro cestovni vuz moc prakticke, ze? Navic sekvencka se nepouziva ani tak proto, ze by byla rychlejsi (to se totiz nikdy neprokazalo), ale hlavne proto, aby pilot radil i tam, kde by s manualem neradil a aby se eliminovaly chyby jezdce. -
« Re: 2wolf
Je pravdou, ze som si za tych ca. 500 km zvyknut ani nemohol, ale takisto je pravda, ze sa mi za cely ten cas nepodarilo zaradit tak, ako som si predstavoval. Skusal som radit pod plynom, bez plynu, pockat s plynom, ale na princip som nedosiel. Za prve to strasne autom trhalo pri kazdom preradeni hore, pri zradovani si to urobilo nieco ako medziplyn (pedal som mal pusteny, samozrejme), resp. otacky vybehli na 4k5-5k, a to mu trvalo strasne dlho. Brzdit motorom velmi neslo, ale to je asi vlastnost a nie chyba, tu pojde len o zvyk. Ked som potreboval prudko zrychlit, napriklad som mal pri 50-60-tke stvorku, lebo som sa vliekol, a zrazu som uvidel dieru - to si pyta dvojku, cize dvakrat cvaknut lavym. Prve cvaknutie, a cakam, nic sa nedeje, tak cvaknem druhykrat - to si clovek mysli, ze to prvykrat nejako zle stlacil (vysvetlim nizsie), tak to zradilo, a ked som citil, ze to ide dole (myslel som, ze ide zo 4 na 3) tak som cvakol este raz, aby tam bola dvojka, a ona jednotka. Zrazu to zaradilo bleskovo. Tie "falosne" radenia, ked clovek citi v packe, ze nieco cvakne, ale spinac to nebol, boli dost caste. Alebo bol, ale ku kontaktu nedoslo. Mozno zalezitost kusu, neviem, nemozem posudit, ale dojem zo samotneho radenia bol otrasny.A aby som rozptylil tvoje obavy z predpojatosti voci Alfam - som zaryty alfista, ale za kazdu cenu ju teda chvalit nebudem. -
wolff 22.05.01 23:17
« Bez nadpisu
Sem s tím teda nejel to je pravda, ale vtechnickych podkladech se o sekundě rozhodně nepíše a časy uváděné a ověřené jsou zhruba poloviční až třetinové od klasuckého řazení. Nevidím důvod proč by to mělo mít spoždění. Možná ten jeho pocit vyplynul z toho, ze cekal, že bude mit 5 zařazenou za sekundu jak ve formuli. Ale on ten 2,0 taky nemá výkon 400 koní. To sou kecy o h... s prominutím Matusi. Jestli mysliš, že selespeed je na nic, tak prosím, ale já mám takovej pocit, že zatím do sériového auta nic lepšího udělanýho nebylo. A pokud jo tak o tom nevím. Jestli myslí, že multitronic v A6 je lepší, tak prosím. Myslet si to můžeš...ale asi nebudeš mít pravdu... -
"-- skrytý --" 22.05.01 08:52
« Re: nove AR
Uz jsem o tom psal nekolikrat drive - takze jen ve zkratce se jedna o nevyrovnany beh naprazdno, zhorsena dynamika pri akceleraci z nizsich otacek, vysoka spotreba paliva, atd. u 166 k tomu pribyla poruchovost ridicich a kontrolnich systemu, ve verzi s automatem spatna funkce manualu, neustala datova pretizenost aktivniho modu automatiky, atp. Vetsina problemu byla ale bezplatne opravovana v ramci zaruky a nadale se uz zpravidla neobjevuji - od verze 2000 snad zadne. Prvni modely 2.0 TS (do 97) mely nachylnost k porucham gufera na klice, ale k nam jich prislo velmi malo. Zde vsak pri pokusu o reklamaci bylo jednani Fiatu velmi nestastne a odradilo nekolik zajemcu o nakup noveho vozu. Kompenzace vsak prisla z italske strany zvyhodnenim zarucnich podminek od modelu 2000. -
"-- skrytý --" 15.05.01 16:28
« Re: Re:
AR pouzivala Magneti-Marelli jenom u motoru s vyssi zatezi - hlavne u preplnovanych (155 Q4, 164 R4 TB a V6TB). Ostatni modely maji elektroniku Bosch, s niz byvaly obcas u 1.6 TS a 1.8 TS potize. Prvni verze 166 3.0 V6 24V take mely nejake detske nemoci, ve verzi s automatem snad mozna i pretrvavaji. -
« Re:
modra s cervenou? uff, hosi bavite se tu o alfach, to chce styl. no, cervena je cervena (svetla, nesvetla), k tomu klasicke alfacke stribrne litary s kruhovymi otvory, prevodovka selespeed, 2.0 motor s primim vstrikovanim benalu, sedacky recaro (ani nevim jestli se do toho dodavaji, ale mam je ted v aute a jsou super) a kdyz do toho daji po faceliftu pristrojovku jako je v AR147 (ta stavajici pusoby ponekud plastove), tak to skoro nema chybu. -
wolff 11.05.01 19:47
« Bez nadpisu
perleťová, ona z různýho pohledu mění barvu - nuova a ještě jedna, že by aura?
No, ale, kdybych si měl vybrat já tak jedině červenou (i přes ten zánik červených světel vzadu). No ten problém by se dal vyřešit natónováním těch svítilen třeba do modra. Do modra tónovaný hliníkáče...no balada... -
« Re: Která barva jí nejvíc sluší? (AR156)
Heh ta bledomodra farba co beha po cestach (ak je to ta co myslim ja) je draha ako svina priplatok k zakladenj cca 60000 sk.. oproti mar tisic za metalizu sa mi to zda dost..
Je to nejaka specialna farba.. ale viac o tom nefiem -
« Bez nadpisu
Dneska jsem se takhle hnal za AR 147, co by šlověk neudělal, aby se za ni pověsil ( i když pohled zepředu je ještě o něčem jinym).
Ještě k těm AR 156 v Brně - byl jsem na měřeným tréningu, zrovna když začalo dost pršet a podle očekávání měly veškerou konkurenci smést čyřkolky Audi. Ve skutečnosti ale zase vyhrály AR 156. Možná ještě jedna hnaná náprava u Audi by to zachránila. -
« Re: Která barva jí nejvíc sluší? (AR156)
Co se týče barev AR156, hodně jí sluší červená, ale má tu chybu, že při pohledu zezadu zanikají krásně tvarované zadní světlomety (rovněž červené). Hodně jí sluší i černá (pak vypadá vskutku majestátně). Kupodivu je dost často vidět i ve světle modré metalíze, což je vysloveně chladná barva. No mít na ni peníze, tak by to nebyl lehký výběr. -
« Která barva jí nejvíc sluší? (AR156)
Nějak to tady usíná. Tak což takhle pokecat o barevných provedeních krasavice jménem Alfa Romeo 156. Abych se přiznal, je to auto, který mě nejvíc bere za srdce. Jen ho (ji) zahlédnu ve zpětném zrcátku nebo před sebou, tak se přestávám věnovat řízení a okolnímu provozu a okukuji tenhle estetický skvost, nutím manželku, aby se na ní podívala, riskantně předjíždím, abych si ji prohlédl ze všech stran apod. Design AR156 se mi jeví jako skvělá kombinace sportovního ducha a majestátního vzhledu.
-
"-- skrytý --" 20.04.01 12:41
« Re: Re:Euro STC
to Villeneuve: Mas pravdu, samozrejme je to o minutu vic. Vsechno vcetne Ferrari Challenge a Octavii. Faktory, ktere uvadis jsou samozrejme rozhodujici (nejvic hmotnost, brzdy a podvozek, nejmin ta sekvencka). Casy mokro/sucho bych nevidel jako uplne relevantni, velka cast zavodu GT se jela taky za sucha, stejne jako druha STC. Volba pneumatik v prvnim zavode rozhodla jednoznacne pro Hondu. Jako podstatny - i kdyz je to velmi zjedodusene receno - bych videl prave ten minimalni rozdil mezi 8 litrovym Viperem a 2 litrovou AR. Budes-li merit vykon, kroutak, zrychleni z 0 na 100 km/h, maximalni rychlost a dalsi "casopisove" hodnoty, nebude mit ta Alfa nebo Honda sanci. A presto je v praxi temer stejne rychla. A o to mi jde: ze nelze auta hodnotit podle tabulek lacinych pseudomotoristickych casopisu. Rychlost auta je dana mnohem vice faktory, nez vetsina lajku ocekava. A tady mas "blbuvzdorny" dukaz (i kdyz trochu demagogicky podsunuty), ze to neni tak jednoznacne a tak jednoduche, jak se podle casopisu zda. -
"-- skrytý --" 19.04.01 12:29
« Re:Euro STC
Larini, Nanini, Gionavardi...je celkem sranda sledovat pocinani tymu Nordauto Euro STC na trati. Tymova taktika = vystrcit z trati vsechny stajovy kolegy, nebot jsou hlavnimi favority (protoze jezdej taky na Alfach). Jen jsem nepochopil jednu vec: V Brne loni jezdili GT kvalifikacni casy kolem 1 min, STC kolem 1.08 az 1.12. Pochopite nekdo, jak muze byt na tom okruhu osmilitrovy auto jen o cca 1 s rychlejsi nez dvoulitr? Ja teda ne. I kdyz beru do uvahy hmotnost a rozdil v predpisech (i cene)! Nase1.8 litrove Octavie to zvladly kolem 1.26 s, zhruba stejne jako Ferrari Challenge. -
"-- skrytý --" 18.04.01 12:58
« Re: AR 155/75
Porad stejny zapory: predni ramena, elektrika, brzdy. Sestivalec nebrat - maly uhel opasani vacky, nevejde se to tam a tak kvuli kazdy pitomosti musi motor ven. 16v chlasta mnohem vic, nez o kolik jezdi lip. Mizerny plasty v interieru. Stejny klady: prostor, kufr, podvozek, motory 1.8 a 2.0 TS vynikajici, solidni vyroba, od r. 1994 slusne tuha kastle. Co se tyka 75 jsou vsechny benzinovy motory vyborny, spickovy podvozek, ktery jen tak nekdo neprekona, lehky, robustni a pritom celkem prostorny auto. Ale nevyhody: kardan, na 6V a turbu nestihaji brzdy, mizerna prevodovka, elektrika, vyfuk pod zadni napravou a u 6V i pod predkem casto zadrhne o zem, slozity opravovani - jen zadni desticky jsou porod, u 6V tecou napinaky jako u 155 a 164. 75 nesezenes nebouranou a kdyz tak strasne drahou. Slusna 155 byva i levnejsi.
Přihlásit se • Zaregistrovat Pro přispívání do této diskuse musíte být přihlášeným registrovaným uživatelem!
Škoda
Volkswagen
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Seat
Fiat
