Renault Clio (II)

eeeeh, diky orine a kdo, ja se tam uklepl, samozrejme jsem tam myslel nedotacive :-)) Asi uz mi z toho sly oci a prsty sejdrem :-)))

kdo: za a) domnivas se spravne a za b) ja to tam taky pisu :-) Mozna vysvetleni .. vozem nedotacivym beru automaticky vuz s prednim nahonem a paklize to neupresnim jinak, podobne pretacivym beru auto s nahonem na zadku.


Kdyz si chces definovat tyhle vztahy a hledat spravnou cestu, jak z problemu ven, staci si uvedomit dve veci:


1) a) zrychleni zatizi zadek a odlehci predek, b) vyslapnuti spojky ponechava zatizeni predni a zadni napravy beze zmeny, c) povoleni plynu (tzn. brzdeni motorem se zarazenym rychlostnim stupnem) je decentnejsi forma brzdeni, tedy mirnejsi merou zatezuju predni napravu a mirne odlehcuju zadni, no a za d) brzdeni brzdovym pedalem znatelne zatezuje predni napravu a znatelne odlehcuje zadni. Tahle definice plati u kazdeho vozu, at ma hnanou kteroukoliv napravu, at je to treba 4-kolka.

2) Pneumatika umi prenest pouze dva vektory, kde pominu-li vektor ve smeru vahy odshora dolu, zustava vektor dopredu pro zrychleni, dale pak do boku pro rizeni a treti vektor dozadu na brzdici funkce, schopnosti pneumatiky. Zaroven nemuze pneumatika ucine prenaset soucasne brzdici sily a zrychleni, to je logicke. Cili bud muze sve vlastnosti uplatnit pri zrychlovani, nebo pri zrychlovani soucasne s rizenim, nebo pri zpomalovani soucasne s rizenim, nebo pouze pro brzdeni.


Tusis uz, kam temihle vztahy mirim? Pak uz neni tezke si uvedomit dusledky pro konkretni situace. Paklize Te postihne nami zminovany smyk v zatacce na predni napravu, mas nedotacive auto, tak patrne resis problem jednak s tim, ze budes "dlouhy" do zatacky, takze potrebujes zpomalit vuz a zaroven resis problem, ze chces ziskat adhezy na predek (tzn. prenest zatizeni dopredu) a zaroven jde-li o zatacku, tak potrebujes velkou merou ridici schopnosti pneumatiky. Zrychleni je presne proti duchu toho, ze jsi dlouhy, pouze brzdeni je zase proti tomu, ze pneumatika bude orientovana ciste na brzdici ucinek, ale uz ne na ridici, ktery taky nutne potrebujes. Takze pak zbyde bud vyslapnuta spojka nebo brzdeni motorem. Oboji neni vyslovene chybou, ale lepsi je brzdit motorem, protoze jednak zatizis predek a jednak i mirne zpomalis a pritom bude porad dost vlastnosti pneumatiky pouzito pro rizeni. Podobnym zpusobem pak dokazes odvodit pro jine situace vyslovene nevhodne postupy a zustanou Ti postupy, ktere jsou prijatelnejsi. :)

Diky Ajvne. Bolo to vycerpavajuce. Nasiel som tam chybicku kde oznacujes pretacave, vozy s hnanou prednou aj zadnou napravou, ale v kontexte to bolo opravitelne. Este raz thanks.

Ajvn: Tročku si se do toho zamotal, tak opravím a doplním. "Pretacive vozy jsou charakteristicke tim, ze maji hnanou predni napravu" - správně mělo být nedotáčivé. "A jak BMW, tak Mercedes, ackoliv maji hnanou zadni napravu, jsou svoji povahou nedotacivi, protoze nedotacivost je bezpecnejsi nez pretacivost a ta nedotacivost je u obou znacek dosazena jen a ciste elektronicky" protože mám starší BMW, tak vím, že co se trakce týče, žádná elektronika to neřídí, ale dle rozložení sil by se mělo spíš jednat o neutrální chování, ale... V zimě, nebo na kluzku se to při rozjezdu chová přetáčivě (zadek (Dane Ty ne) má tendence předbíhat (možná taky :-)))), ale při prudké změně směru se těm hmotám, které visí na přední nápravě nechce zatáčet, takže nedotáčivé. Jóó, z toho v průměru opravdu vyjde neutrální chování vozu.
Jinak se dá ta charakteristika definovat, že nedotáčivé vozy musí mít př. kola jakoby víc vytočené do zatáčky a přetáčivé méně.

orin: A jeje :-) No ja se Ti priznam, ze jedna vec mi taky neni jasna .. jak se meni chovani napr. u aut pohanenych zadni napravou, ovsem kde ten jeden ma motor vpredu a druhy vzadu :-) Tam bych se nechtel poustet do rozboru, jake sily kde pusobi vic, kde min. Jinak obecne za pretacive vozy se povazuji ty, ktere maji hnanou zadni napravu a ktere nejsou elektronikou kontrolovany do te miry, ze se jejich charakteristika takhle umele zmeni. Tim narazim na BMW a Mercedes, kde dle slov trenera (to jsem sam nevedel, tak snad to tak asi je) tyhle dve automobilky jdou svoji "originalni" cestou zadni hnane napravy, zkratka se vymezuji od ostatnich, ackoliv je z mnoha duvodu ostatnimi vyrobci preferovana predni hnana naprava jako dnesni standard. A jak BMW, tak Mercedes, ackoliv maji hnanou zadni napravu, jsou svoji povahou nedotacivi, protoze nedotacivost je bezpecnejsi nez pretacivost a ta nedotacivost je u obou znacek dosazena jen a ciste elektronicky. Takze tim jsem zminil vyjimky potvrzujici pravidlo :-)

Obecne se za pretacive vozy povazuji vozy s hnanou zadni napravou, typicky napr. Skoda 120 (motor vzadu), Zigul (motor vpredu), kde dochazi ke smyku prevazne na hnane naprave, cili v tomto pripade na zadku vozu a jelikoz zadni naprava neni riditelna a pusobi na ni nize uvedene sila, tak dochazi k tomu, ze zadek utika mimo smer vozu do boku a ma snahu predbihat samotny vuz, cimz neni-li na tento smyk vcas reagovano, dojde k hodinam. :-) Pretacive vozy jsou charakteristicke tim, ze maji hnanou predni napravu, a umocneno je to tim, ze byva motor zpravidla vepredu. Smyk tam pak vypada tak, ze auto jakoby odmita zatocit a tezky predek vozu si jede stale rovne. :-) Tolik zjednodusene receno. Z jineho pohledu .. na pretacivy vuz muze negativne pusobit predevsim odstrediva sila, ktera je pri prujezdu zatackou na zadni cast vozu znacne vyvijena. Paklize zadni kola ztrati adhezi s vozovkou (naledi, olej, ale i prudsi seslapnuti plynu, kdy se kola protoci), potom vlivem odstredive sily muze putovat zadek do boku mimo drahu vozu. Naopak na nedotacivy vuz (s tezkym predkem) muze pusobit negativne setrvacna sila, kdy pri ztrate adheze kol s vozovkou (opet naledi, olej, ale napriklad neadekvatni prudke zatoceni volantu, kdy kola ztrati prilnavost) dochazi k tomu, ze pres nasi snahu zatocit, tzn ze kola jsou natocena do zatacky, vuz pokracuje stale v doprednem smeru. Takze dalsi zobecneni by mohlo byt takove, ze nedotacive vozy se mohou dostat do problemu zpravidla ve snaze zatocit, zatimco pretacive vozy se ocitaji v uzkych az v prubehu zataceni. Nicmene nic neni tak absolutni, a proto muze za urcitych okolnosti postihnout nedotacive vozidlo i smyk zadni napravy, stejne jako muze Skoda 120 dostat smyk na predek.

Ajvn: stejně mi to nedá... "OVSEM z toho plyne, je-li auto nedotacive, varianta s brzdou motorem a nevyslaplou spojkou neni chybou. Tohle je napriklad doporucene reseni pro smyk predni napravy v zatacce", toto se asi vztahuje k přednímu pohonu, protože pokud se jedná o hnaný zadek, tak se domnívám (možná blbě), že tímto tu nedotáčivost jen zvýrazním.

kdo: CHlape, jen polemizuj :-) Musim verit tomu, ze jsem si z toho skoleni opravdu vse podstatne zapamatoval, at tu pak nebalamutim pulku naroda hovadinama :-))) Jinak at to nevypada, ze jsem sezral koze petrzel a rozum :-) (pozn.autora: nesezral) :-)) .. tak vsechny ty manevry jsme zkouseli na te extremni kluzne pokropene plose .. takze na klasickem asfaltu se to auto taky chova urcite nejak jinak, ikdyz asi zakladni principy jsou stejne ..fyzika je preci jen jedna :-) Jenze to uz se mi zkouset nechce, jak se to chova na asfaltu, neb by mi bylo lito mych pneumatik :-)

Ajvn: Čeče, Ty by ses mohl živit jako novinář :-))), díky za vysvětlení, ale... v původním příspěvku si použil obrat "vyšláplý plyn", což mně zmátlo (vím, že teď s tebou nemohu polemizovat anžto jsi nacucán informacemi :-))

Ajvn, poprosim Ta, skus mi vysvetlit vlastnosti, resp. aj typy(znacky) pretacaveho a nedotacaveho vozidla, vcera som sa o tom bavil s kolegynou, ale nedokazal som jej to presne definovat. Dik.

kdo: Kdepak, myslel jsem opravdu ubrany plyn, tzn. brzdeni motorem, ale zaroven dodam .. je to od dane situace .. paklize neni VUBEC potreba brzdit, pak je samozrejme lepsi volba vyslapla spojka, v tu chvili pneumatiky 100%ne ridi a obe napravy jsou zatizenim v rovnovaze. OVSEM z toho plyne, je-li auto nedotacive, varianta s brzdou motorem a nevyslaplou spojkou neni chybou. Tohle je napriklad doporucene reseni pro smyk predni napravy v zatacce. NAOPAK je tomu u auta pretaciveho, kde se prave velmi doporucuje pri smyku v zatacce spojku vyslapnout a samozrejme okamzite kontra. Duvod, proc Ti leti u pretaciveho auta zadek do haje, je ten, ze mas odlehcenou zadni napravu, a potom jak brzda, tak i brzda motorem tuhle ztratu adheze jeste vic umocni! Takze je-li to mozne v dane situaci (paklize se clovek neriti proti zdi, stromu, atd:), tak pak vyslapnout spojku a pres kontra, resp. serii kontra:) srovnat vuz do stopy. Tohle NENI sice nejkvalitnejsi postup, ale JE pro bezneho smrtelnika nejjistejsi. Kvalitnejsi zpusob, jak se dostat ze smyku zadni napravy, je kontra a PRESNE davkovani plynem (cimz se odlehci predek a zatizi zadek, coz potrebujeme), ale tohle TEMER ovladaji nejlepsi spicky rallyoveho sportu, ovsem v nenadale situaci za bezneho provozu, ne na zavodech, pry i tihle mistri volantu uvadi, ze by jim stres nedovolil tohle reseni v leknuti zvladnout. Trenuji to 350dni v roce a umi to, a ne 100%, pri zavode, kdyz ten smyk zadni napravy SAMI CHTEJI vyvolat a pocitaji s nim. Tolik male tlumoceni toho, co jsem se dozvedel .. z me hlavy to neni, ale protoze to zni rozumne, tak se k tomu hlasim :)) Jinak jeste zajimavost. Nutili nas tam zkouset umyslne i chybne postupy, abychom videli, jak se pak auto opravdu chova, ale taky jsme si zkouseli i tu variantu s davkovanim plynu, kdyz jsme si pres rucni brzdu umele vyvolali smyk zadni napravy. Samozrejme vsichni jsme meli auta s prednim pohonem, ikdyz nektere kombiky tam byly k tomu pretoceni nachylnejsi :-) Muj subjektivni nazor je ten, ze u nedotaciveho auta, kdyz uz se stane, ze ustreli zadni naprava, nezkouset si hrat s plynem, nehrat si na "profika", protoze efektivnejsi je to opravdu uridit pres kontra a vyslaplou spojku. Ten efekt, ze u nedotaciveho auta se prenese zatez na zadni napravu davkovanim plynu, je minimalni a pri chybe hrozi jeste ztrata adheze a doprovodny smyk na predku. Ono se to sice uridit da (paklize teda clovek uz nejde do hodin), ale bez plynu se clovek muze lepe soustredit na spravnou praci s volantem a to reseni je rozhodne snazsi. Podobny pocit jsem mel, kdyz jsem zkousel se ze smyku predni napravy dostat s pomoci obcasne korekce smeru rucni brzdou. Nejaky patrny efekt tam je, ovsem ma to hacek. Do toho testovaciho prostoru jsem najizdel s pripravujici se rukou k rucni brzde. OVsem v realne nahodile situaci pak nevi, kam dat driv ruce a nejaka rucni brzda .. pchhh .. takze se priklanim k tomu resit to opravdu jen citlive volantem, nezpanikarit, jen se z toho snazit dostat volantem s vyslaplou spojkou a necha se to. Samozrejme velkou roli hraje najezdova rychlost, ale to uz je veci kazdeho z nas, jestli jezdime do zatacek jako vypatlane mozky s nohou na plynu, anebo rozumne :-))

matuS: Hm .. muzes mi nejak bliz vysvetlit, protoze zatim jsem to v tech Tvych dvou prispevcich neobjevil (mozna blbe cumim:), v cem vidis vyhodu brzdeni pouze motorem? Co je tam jako "bonus" oproti te me variante, kdy se brzdi na vsechny ctyri kola s vyslaplou spojkou? Resp. co je na te me variante kontraproduktivni pro reseni mnou zminovane situace?

Pro rekapitulaci .. bavime se o vyhybacim manevru "losi test". Paklize bychom se bavili napr. o smyku predni napravy v zatacce, pak ano, pak je nejlepsi reseni pouze stahnout nohu z plynu, brzdit motorem a vicemene nechat volant v puvodne urcenem smeru a ty kola by se mely (paklize nepojedeme po "ledu":) chytit a auto se pak stabilizuje. Samozrejme paklize vidime, ze je to marne a ze letime ven ze silnice, pak nastupuje krizovy management a brzdime na krev, aby se minimalizoval ucinek mozneho stretu s prekazkou, s vozidlem, atd. Ale tohle je jina situace nez ta, o ktere se primarne bavime.

Kdyz tak o tom premyslim, tak v tom mem reseni ma vyslapla spojka samozrejme jeste jednu roli a vlastne souvisi s tim, ze pneumatikam das nejaky potencial pro rizeni. Kdyz bys brzdil celistmy a zaroven motorem, tak bude zadni naprava o neco vic odlehcena, tzn. vic ztrati adhezy, nez v pripade, ze brzdis jen celistmy brzd. Z toho ale plyne, ze s vyslaplou spojkou to auto v te dane konkretni situaci bude lepe riditelne z pohledu zadni napravy a hrozi mene, ze by autu ustrelil zadek v tech dvou prudkych eSickach. Mozna namitnes, ze v pripade brzdeni pouze motorem je ta zadni naprava ale jeste mene odlehcena, protoze se tolik nepresouva zatizeni na predni napravu, ktere brzdeni logicky generuje. Kdyz si pak vemes situaci, ze jedes po meste 60 (coz je oblibena rychlost velke casti ridicu:), tak pak je ovsem neco jineho, jestli se budes vyhybat diteti, ktere Ti skoci do silnice 15 metru pred Tebou, pri rychlosti 59.5 km/h, anebo jestli se Ti podari tu rychlost v prubehu tech par metru snizit ALESPON reknu .. at je to realny cislo .. na 54-55km/h. Pri 60tce urazis za vterinu 17 metru, stret mas za 0.90 sec., 0.20 sec. trva jen technologicka ztrata, nez se sevrou celisti a nemluvim o reakci cloveka, ktera v NEJLEPSIM pripade bude "jen" 0.5 sec. Volantem zacnes reagovat mozna a DOUFEJ driv, nez po pul vterine, takze prostor na rizeni mas o neco vetsi, ovsem pocitej stejne s prodlevou aspon 0.25 sec., mozna i delsi. Ale i za ten cas se zkrati ta Tva vzdalenost od toho ditete na 10.75 metru ! Samozrejme muzeme spekulovat, jak hluboko do vozovky Ti staci to dite vbehnout, ale pocitej s tim, ze za tou micudou Ti treba staci bez vlastniho sebezachovneho pudu dobehnout az na stredovou caru, to za tech 0.9 vteriny bohuzel stihne. A kdyz jsi v tu chvili tech 10.75 metru od nej, tak je secsakramentsky znat, jestli mas na tachomeru 59.5 nebo 54-55 km/h, abys mel sanci udelat oblouk, kterym se mu pokusis vyhnout. Skoro se obavam, ze ani na suchu se Ti v tehle rychlosti nepodari VZDYCKY se mu vyhnout 100%, ale porad je rozdil, jestli mu zlomis nohy, panev a bokem vozu ho odhodis do strany, anebo jestli ho vemes celne a on si rozbije lebku o predni sklo. :-( Takze proto ta varianta brzda+spojka. Docela drsna simulace, co? :-/

Ajvn: "tak pak pouze vyslapnuty plyn neni chybou", zřejmě si myslel spojku, že? Četl jsem to (rád se přiučím), ale IMHO to platí pro přední náhon, při poháněné zadní nápravě a absenci ABS :-(( je možná lepší spojku nevyšlapovat, protože brzdné síly zajišťuje víc předek a i motorem bržděný zadek trochu nahrazuje ABS a tím snižuje riziko smyku zadku. Co se pohybů volantem týče, lze jen souhlasit, i když je to víc o podvědomí.

lenze auto sa sprava uplne inac,ked brzdia vsetky 4 kolesa, ako ked brzdi len pohanana naprava "motorom"

matuS: a protoze jsem psal, ze bych to rozdelil, tak jeste ta druha varianta:-) .. Paklize ta situace neni tak vypjata a neni nutne vyrazne menit rychlost, tak pak pouze vyslapnuty plyn neni chybou, protoze pneumatiky jsou v tu chvili orientovane nejvetsi merou na stranove riditelne vlastnosti (coz potrebujes pro vyhybaci manevr) a zaroven auto mirne zpomaluje. Ale presto bych nikomu neradil poustet se do velkych mysek pri vetsich rychlostech. Najedes na olej, na listi, na kluzky povrch a pri tom Sku to auto muzes dostat do pretaciveho chovani jedna dve, ackoliv mas auto charakterem nedotacive. Uridit smyk predni napravy neni tak nevyzpitatelne a je snazsi, nez zvladnout smyk zadni napravy v situaci, kdy to necekas.

matuS: Ja bych to rozdelil. Samozrejme paklize Ti nehrozi, ze Ti nekdo vlitne do Tveho kufru, je vzdy lepsi ten manevr, ktery ma za cil stabilizovat vuz, provest az do konce. Nicmene uvazujeme situaci, kdy ten "losi test" delame prave proto, ze v BEZPROSTREDNI blizkosti musis reagovat na prekazku na silnici a kdy nejedes tak pomalu, ze je NUTNOST soucasne brzdit, abys vubec mel sanci tu prvni mysku do jineho pruhu udelat a nestretl se s prekazkou celne nebo zcasti jeste bokem. V takovem pripade musis kriticky brzdit, abys max. snizil rychlost vozu. Zaroven samozrejme uvazujeme auto s ABS. Na Fieste bez ABS nam ukazovali, ze auto bez ABS pri kritickem brzdeni proste neuridis, to jede porad rovne .. zatimco s ABS muzes celkem dostatecne manevrovat. No a proc zaroven vyslapnuta spojka? Protoze kdyz bys jen brzdil brzdou, tak veskere Tebou ovladane vektory sil hovori ve 100%-ni prospech pouze brzdicich schopnosti pneumatiky. Brzdeni celistmi brzd a brzdeni motorem. Problem je v tom, ze potrebujes nechat cast schopnosti pneumatiky taky pro stranove rizeni, takze cast toho brzdiciho ucinku, diky vyslapnuti spojky, venujes na schopnost zatacet. V praxi to je overeny :-) Az na tu jednu mou minelu pri te velke rychosti jsem si ozkousel, ze v 55-60km/h se necha tech poctivych 15 metru do prekazky vybrzdit i pomerne plynule se vyhnout. Predpoklada to ale hodne vlacne a jemne zachazeni s volantem .. nesmis lehnutim ty kola pretacet vic. Co uz tezko rict, jak se to auto chova na suchem povrchu, protoze my jsme tohle zkouseli na extremne kluzkem na vode. Ale tipnu si, ze na suchem musi byt stejne tak silny duraz na tom klidnem ovladani volantu, abys to auto neroztancoval. Hlavne se vyvarovat te chyby, ze zacnes delat dalsi manevr ve chvili, kdy tomu autu (sice casto i nechte), ale udelis velkou energii (v mem pripade to bylo zcasti povoleni brzdy po maximalnim brzdeni).

ja som si vzdy myslel, ze losi test sa robi bez brzdenia, ze iba uvolnis akcelerator...

Bubo: Na Slovensku primo nevim, ale relativne blizko Slovenska je na Morave Sosnova a tam se podobne akce taky konaji. Podobne "setkani" tam dela cas od casu i Cesky rozhlas a jeho Zeleni andele.

Su taketo "autodromy" aj niekde na Slovensku???

Protože moje Clio mělo docela omlácené hrany dveří, koupil jsem si lakovou tužku (origoš Ranault). Ale nemám metalízu, jen červenou 727, takže mi ze sady přebývá průhledný lak, kdybyste ho někdo potřeboval...?

Tak jsem byl v pondeli na skoleni Bezpecne jizdy na zminenem autodromu. Co dodat? Doporucuju to kazdemu, i za sve penize by se to urcite vyplatilo, ackoliv me vyslal zamestnavatel, cimz mu dekuji :-) Sice jsem byl ze sedmi aut jediny s letnim obutim, ale presto jsem si v zaveru vyslouzil od "trenera", .. teda ja, vlastne muj Clious si vyslouzil velkou pochvalu, ze sice s Renaulty tam nemaji ty nejlepsi zkusenosti (zminoval konkretne Megane, ktery je paradoxne horsi, nez Scenic), ale ten muj Clio ho presvedcil o opaku, jevil se mu chovanim na trenovanych "atrakcich" kvalitnejsi, nez zucastnene Octavie a Fabia Combi. :-) Tak me to zahralo u srdicka. :-))

Ale zazil jsem si tam infarktovy moment. Vse se udalo na cvicisti brzdne drahy .. kropilo se kropilo na tu kluzkou bilou drahu, zkouseli jsme si na tom slalom, samotne brzdeni, v ruznych rychlostech .. pak doslo i na losi test, prekazka 15 metru pred reakcnim mistem. OK. Testovali jsme to od 40 do 55km/h. To se nechalo. Pak rekl, ze si to muzeme na zaver zkusit z vyssi rychlosti, pri 70km/h a kuzelky (reakcni misto) odtahl o takove tri ctyri metry dal, cili cca na 18-19 metru? od simulovane prekazky. Samozrejme v protismeru byla "umistena" ve forme pryzovych kratkych kulu ze zeme i simulovana Tatra, aby nas to donutilo dokoncit manevr :-)). Ten molitan, pryz, nebo z ceho to maj je dobry, autu to neublizi :-) Bohuzel rovinka na zrychleni nebyla moc dlouha, takze nebyl usek na ustaleni rychlosti a auto melo tendenci akcelerovat. Nakonec mi radar ukazal ne 70, ale dost prepisknutych 77km/h. Nasledovalo prvni S do protismeru .. krasne jsem se vyhl pri prudkem brzdeni, a pak jsem udelal osudovou chybu. Asi me to uchlacholilo, tak jsem brzdu trochu zpatky povolil a zacal jsem druhou pulku manevru, tzn. druhe S zpatky do praveho pruhu. Kolik tam to auto mohlo mit? Nevim..60? Na tom mokrem kluzkem to chvili trva, nez to brzdeni zacne jit rychleji k nule. Kazdopadne auto dostalo tezke hodiny na zadek, letel mi doleva, provedl jsem obrat o 945 stupnu, pri kterem jsem proletel skoro celou treninkovou plochu. V poslednim necelem otoceni jsem se dostal na suchy asfalt napravo od kluzne drahy, kde se kola zakously, jenze jsem byl v tu chvili stoceny zadkem dopredu a do strany. Jeden pruh asfaltky, maly melky prikop jako odvodni kanalek na vodu, dal uz jen dva metry travy a plot. Trener pres vysilacku rval at brzdim, doslova cloveka zmobilizuje a vyhecuje k maximu .. musim mu zpetne i timto podekovat :-) .. a ac je to k nevire, pres predchozi usilovne brzdeni jsem v pudu sebezachovy nasel jeste 2-3cm, o ktere slo na krev stisknout brzdovy pedal a auto se zastavilo, resp. v zaveru docouvalo metr a ctvrt vedle plotu. Uff. :-) Takze velka rada zni, samozrejme nejezdete rychle :), ale hlavne, kdyz uz musite udelat nejaky stabilizujici manevr, tak ho udelejte az do konce a ne na pul .. nebo tam priste nebude unikova zona, ale budou tam treba svodidla, chodnik, topoly :-) No nakonec jsem si vyslouzil z tehle minely aspon podekovani, ze jsem ostatnim ukazal, co se muze v takove chvili stat a co je nutne pak delat. Jak s oblibou rikal, pak prichazi na radu krizovy management :))

Jo ale chro chro zalezitost, v ktere si Clious liboval, byl najezd do pokropene smyklave utazene zatacky do kopce pri 50km/h. :o) Lidi, ale v realu to nezkousejte, od toho jsou takovehle polygony. Hlavni je, ze clovek dneska uz vi, co to auto snese, kde jeste podrzi a kdyz uz nepodrzi, co delat. Sice pak takova situace prijde necekane, takze se clovek mozna pos**e strachy, ale mozna si clovek tech par zasad stihne uvedomit, resp. podle nich konat. Ikdyz radeji jezdeme tak, at neni duvod si na nic vzpominat.:))