Renault Clio (II)

yyyyy: Ja vedel, ze se na ty letadla nekdo chytne :-)) No zacalo to tim, ze jsem nekdy ve treti tride, kdy moji spoluzaci cetli povinnou cetbu jako Cug a Geg, tak ja uz mel prectene z knihovny vsech pet dilu od Nemecka "Vojenska letadla 1-5" :-) Pak se do toho casem primichala snaha lepit letadla, modely, ale na to jsem nemel az tolik casu, tak zustalo prevazne u te teorie nad knizkama :-) Ja prosel ruznymi obdobimi .. nejvic me asi oslovily vrtulaci z 2.svetove, ale pak i proudova era, predvalecna, prvovalecna .. a kdyz mi i to bylo malo, tak jsem zacal kreslit sam vlastni letadla (to vsechno na zakladni skole) :-) V te dobe jsem byl slusne nabuseny, sem tam jsem uzemnil znalostmi i profesionalni vojaky hodne vysokych sarzi pri ruznych besidkach v kasarnach a na vojenskych letistich .. jooo, to byly casy :-) Ale od takovych 18ti se tomu uz nevenuju :-( Takze bys me mozna dneska nachytal na tom, rozpoznat podle siluety od sebe jednotlive Beaufightery .. uz si nepamatuju, ktery byl s radovymi a ktery s hvezdicovymi motory :), ale takova ta klasika, rozpoznat jednotlive verze Spitfire II, V, IX, XIV, Mezky, 190tky a mohl bych mozna dlouho pokracovat .. v tom bych se mozna po letech jeste vytahl :-) Ale jestli uz si neco tolik nepamatuju, tak jsou to soucasne zbranove systemy. Uz nevim presne, kolik kterych klasickych bomb, GBU, AIM, AGM a jinych hracicek na kterem konkretnim podvesu ktera masina unese :)) A na co jste byli v detstvi "ujeti" Vy? :-)

> o letadla < O CO???? ... napis viac, v Citroen klube sme sa bavili o fotakoch, tu sa mozeme o lietadlach ... tak von s tym ... citroenaci nesmejte sa ... :-)

yyyyy: No uprimne, ten obrazek toho povi vic, nez Tva analogie s voziky :-)))

No ja se za technickeho ignoranta nepocitam :-) (kurna to je samochvala :), jen s cim jsem si jeste nehral, o tom se bojim prohlasovat jako king, ze tomu rozumim,.. tak radeji delam hloupeho, abych se neco dozvedel do sbirky :)) Jen ty me uvahy o prejizdeni snehove bariery jsem z casti postavil na spatnem predpokladu (fungovani diferaku), ale to jsem zase od zacatku daval najevo, ze mozna kecam :-)) Hm .. a nejen ze samochvala, ale jeste alibismus :-))))
No jo, co naplat, holt je videt, ze jsem se v mladi zajimal spis o letadla nez o auta :)

OK, tak uz vieme, ako funguje diferak a teraz nieco o tom prechadzani snehovej bariery... :-)

yyyyy: Takze si rozumime. Mluvil jsi o motoru to
ja pochopil jako motor auta. U modelu bych ocekaval
spise jiny nazev pohon. No nic, slo mi jen o to, jestli
jsem jen neco nepochopil. Ale jestli jsi to
myslel takhle, v tom pripade s tebou souhlasim :-)

este detail - mozno sa ozaj nerozumieme - diferncial sam o sebe prevod nerobi - sam o sebe ma prevod 1:1 (tanier, planety, poloosy), len jeho NAHON ma nejaky prevodovy pomer ...

pisal som o MATEMATICKOM MODELI, nie o realnej konstrukcii ... bavime sa ako sa prenesie moment z taniera na kolesa, nie co vsetko je este pred tym ... aj ked v realnej konstrukcii tam jedno ozubenie VECSINOU je ... keby tam bola retaz 1:1 alebo tanier bol sucastou motora uz to nie je diferencial??? :-)

yyyyy: Neco mi neni jasne. Pises "...sucet otacok poloos je dvojnasobkom
otacok motora..." Ted si nejsem jisty, jestli
jsem neco nepochopil, ale tvrdis, ze soucet
otacek poloos za diferakem je stejny jako otacky
motoru? A neuvazujes ruzne prevody? Vzdyt i sam
diferak je "prevodovka" (talir, kolme kolo, planetky...). Co jsi tim chtel tedy rici?

a hlavne piste sem seci po jednom a pomaly kua ... nech tu neni secko 3x

Ajvn> mozno tvojmu humanitnemu vzdelaniu lepsie ulahodi matemeticky model: diferak je taka vecicka co rozdeluje moment od motora na dve poloosi tak, ze sucet otacok poloos je dvojnasobkom otacok motora ale nie je pravda ze su si rovne navzajom, a druha vlastnost, ze moment na oboch poloosach je rovnaky. To druhe znamena ze ak jedno koleso nechas v lufte naprazdno - teda nedodava moment, tak ani to druhe nijaky moment nedoda (aby dodalo, musel by si ho pribrzdit - proste ked to nejde do zeme, pojde to do brzdy). Rukolapnejsi model je tahat dva voziky na tyci, voziky su po stranach a tyc ke kolma k smeru pohybu a ty ju drzis v strede a mozes ju tlacit, nie natacat - ak jeden vozik ide lahko, tak ani na druhy nebudes vediet posobit silnejsie ako na ten co ide lahko. Teda ten co ide lahko pojde 2x tak rychlo ako ty, a ten co ide tazko bude stat, no a potom si uz lahko predstavis tie kolecka a planetky atp ... to su tie voziky a tyce len chodia furt dookola ... :-) ... fsimas si ze som nenapisal nic o technickom ignorantovi ze? :-))) ... to je ako s tym Lufom ftedy :-)))

to all: Moc diky vsem za ochotu, vazne :).. a kdo, Ty nelituj, ze sis omlatil prsty, bylo to k necemu dobre, aspon pro me :-) Juknul jsem peclive na ty animace, na obrazky, pak si znova precetl ty Vase prispevky a presne to sedi. Mate to u me :)

Ajvn: máš pravdu, než jsem si tu omlátil všechny oba prsty, mohl jsem se na to podívat a bylo by.:-)) ach jóó

Ajvn: Sakra, jsem moc rychlej s odesíláním, takže dodám: Diferák nic nehodnotí. Pokud přijde zatáčka, nebo jakákoliv změna rychlosti jednotlivých kol, prostě se pootočí a jedem dál. Přesněji řečeno vnější kolo jede rychleji o totéž, co vnítřní pomaleji ve vztahu k vozu a to eliminují ty planetové pastorky, ale sílu přenáší stejnou. Proto je vnitřní kolo náchylnější k prokluzu. Pokud se to stane, o co víc se točí jedno, o to míň zbude na druhé. Jinak ty samosvorné diferáky mají různé viskózní, či odstředivé spojky mezi poloosami a ty právě samy přenášejí výkon při prokluzu na druhou stranu.

Kdo: No jses vzornak, popisujes to naprosto presne, protoze pred chvili jsem na to koukal na te chytre strance, kde se to hezky otaci, pekna animace a presne to tam tak vypada :)) No kazdopadne zjistuju, ze jsem mel pekne pomylene predstavy :-) Tak aspon jsem se tu zase neco chytreho priucil .. teda jeste to musim z tech nekolika stranek poctive nastudovat :))

Ajvn: k tomu fungovani diferaku se podivej na ten (impactuv?) odkaz
na howstuffworks. Jsou tam pomerne dobre (i pohyblive) obrazky.
Snad to pochopis :-)

Ajvn: předpokládám, že než to naťukám, bude někdo rychlejší a možná i přesnější, ale ... V digekáku není nic skrutného (jak bys potom držel to kolo a druhé by se točilo? - do ulomení?) Zjednodušeně - přestav si dvě poloosy a na jejich vnitřním konci takový talířek s vějířovým ozubením po vnějším obvodu směrem dovnitř a mezi nimi jsou proti sobě dva ozubené pastorky (kolmo na osu poloos) na společné hřídelce. Pokud je rychlost poloos stejná, pastorky s hřídelkou rotují spolu s poloosami a na té hřídelce se neotáčí. Pokud se však otáčky poloos mění, pastorky se na hřídelce pootáčí a odvalují se po vějířovitém ozubení talířků na poloosách. Toto celé je v takové kleci v ložiskách, která je poháněna hřídelí přes tzv. stálý převod (talíř a hruška) od převodovky. Teď bys mně měl vidět, jak to tu mastím a přitom tu mávám rukama, abych to popsal co nejlíp. :-)))))

Ajvn: navážu na impacta - dá se použít takový fígl ke zlepšení svornosti (nemyslím to Se Sovetským Svazem atd.). Pokud se Ti stane, že zastavíš jedním kolem třeba na zamrzlé kaluži, většinou se nerozjedeš, protože diferák bude výkon pouštět do toho kola na ledu a druhé bude stát. U zadního náhonu používám v takové situaci ruční brzdu, která, když ji trochu přitáhneš, simuluje zmíněné systémy a pomůže Ti se rozjet. U předního náhonu zase stačí levou nohou trochu přibrzdit pedálem a brzdy na předku udělají stejnou službu.

Diky, ze mate se mnou takovou trpelivost :-) Tak hned toho vyuziju k dalsim otazkam, at to zacnu chapat v komplexu. :)
Mozna bylo spravne chtit znat konstrukcni reseni diferaku .. neni tam nejaka zkrutna mrcha, ktera podle toho, jaky tlak (akce) je na ni z ktere strany vozu vyvijen, takovou vraci reakci (usmernovani vykonu pro tu kterou polovinu)? Cili kdyz by to tak bylo, je diferak ciste mechanickou zalezitosti a chovani diferaku tedy nejde umele zmenit, paklize jsou stejne "akcni" hodnoty, je to tak? No a tim se dostavam k te vete, co me zaujala: "kvůli průjezdu zatáček (vnější kolo jede po delší dráze)" A ma otazka: Diferak sleduje ujetou drahu toho ktereho kola, jak by tahle veta napovidala? Anebo fakt, ze auto je v zatacce, diferak vycte jinak.. jak jsem ja nastrelil, ze na tu vnejsi cast vozu pri prujezdu zatackou pusobi vetsi tlak, ktery pak pusobi na nejakou tu zkrutnou mrchu v diferaku?
Dal pises, ze do kola, ktere ztrati adhezi, pusti diferak vic. Sice si nemyslim, ze je to primo o adhezi, ale asi chces rict, ze v zatacce tou stranou byva ta vnitrni? Takze vnejsek dostane mene, vnitrek dostane vic? Ja bych to intuitivne cekal presne opacne .. ta vic zatizena strana je vnejsi a ta by mela dostat vetsi dil, zatimco ta vnitrni ma brnkacku :), tak te dat mene :-) Chci Vas dotlacit k odpovedi .. ktere strana v zatacce dostava vic a ktera min? Ta vnejsi nebo vnitrni? Ted mi dochazi, ze i logika veli, aby vic mel vnejsek ..kdyz se vratim k te delce ujete vnejsimi koly a delce (kratsi) ujete vnitrnimi koly.

oprava ne srovnava, ale porovnava... :-)

Ajvn-no ono to ASR neni zas tak jednoduchy! EDS se stara o ty brzdy, ale jen do te doby, dokud se nevyrovnaji otacky obou kol-k tomu vyuziva cidel ABS a RJ to vyhodnocuje. ASR navic srovnava i otacky zadnich kol a popripade pokud je rozdil mezi napravou predni a zadni velky, zasahne snizenim vykonu motoru! Proto Ti ASR nedela pretacivost, ale naopak se snazi byt co nejvice neutralni!