Škoda Fabia

to mracek: tady je to skutecne jak u blbejch na pude. Na hmnotnosti nezalezi, pokud jsou dostatecne dimenzovane brzdy. Tedy pokud jsou dimenzovane na plnou zatez toho auta. Pak zabrzdi plne i prazdne auto v idealnim pripade stejne. Brzdy z Fabie na plne nalozeny MB-S rozhodne dimenzovane nejsou! Nikdo nerikal, ze MB-S zabrzdi treba s bubnovkama stejne jako s tema kotoucema, co ve skutecnosti ma!!!!

to peekaa: takze jinymi slovy uznavas, ze kdyby oba kamiony brzdily smykem (zablokobana kola), pak by rovnost platila. Proc podle tebe tedy neplati rovnost, brzdi-li na hranici smyku, tedy napr. pomoci ABS? ABS se vzdy spina v ten okamzik kdy hrozi zablokovani kol, tedy prave na hrane smyku. A smykova (treci) sila je zavisla na hmotnosti steje jako sila setrvacna ... A jsme zase u te rovnosti.

hasic-tady ale nikdo netvrdi, ze pokud je jedno auto 3x tezsi, tak zastavi na 3x delsi draze nez to lehci auto! Tady je receno to, ze pokud je obsazeni jen ridicem, tak ma kratsi brzdnou drahu, nez auto nalozene peti 100kg tezkyma strejdama s bagazi v kufru!

to HUFNAGL: nepomoze vic osvicencu jako Howard. Tiez som studoval 17 roku a mam v tom uplne jasno a mozem potvrdit Howardovu teoriu. Ako hovoris, vzdy sa najde niekto, kto bude nieco spochybnovat a tvrdit svoju "pravdu". Jednoducho mu ju nevyvratis, tak to je. Samozrejme 30tonovy kamion nezabrzdi rovnako ako 10tonovy, takisto ako s tym istym kamionom nezabrzdis 2-krat rovnako, to je snad jasne kazdemu. Ale ak si niekto mysli, ze s tym 30-tonovym zastavi na 3x dlhsej drahe nez s tym 10-tonovym, tak to moze rovno zabalit.

Kdyz na hmotnosti nezalezi, proc nema treba MB S-tridy brzdy jako Fabie? Vzdyt na hmotnosti nezalezi, ne? Hufe, jsi fakt uz k smichu... :-)))

to huf - rozklady sil používaj hlavně děti na zš a sš


:-)


doufám že nezačnet argumentovat množinou hrušťiček a jablíček :-)

PeeKaa

to Howard: samozřejmě že jde ta dráha brzdná vypočítat - a není to ani na půl dne počítání :-(

ja jsem si fyziky užil - deset semetrů - více než je zdrávo :-(


Mimochodem asi jsem pochopl co vás mate - vy předpokládáte, že auto brzdí tím stylem, že při sešlápnutí brzdy se zaseknou kola a zbytek brždění se děje ve vztažné soustavě pneu/vozovka. Pokud by tomu tak bylo, pak byste měli (téměř) pravdu :-)). Ale jelikož jste všcihni v autě už seděli, nemusím vám určitě říkat že tomu tak není...

:---)))

PeeKaa

Předek podložka 1,5 cm na každé straně vzadz 2 cm na kazdé straně, Kdo mi vyotáhne blatníky? Nebo jinak rozšíří a za kolik?

Howard -> tohle všechno chápu a máš v podstatě pravdu, ale zapomínáš (stejně jako Huf) na setrvačnou sílu !! I když vše ostatní ponecháš konstantou, tedy vyloučíš všechny vnější vlivy včetně tření, vždy bude setrvačná síla závislá na hmotnosti ! To je opravdu fyzika základní školy, není třeba vzpomínat na VŠ.

A vracet diplomy už vůbec není třeba. Já se nechtěl s nikým hádat, jen říkám jak to je, někdo s tím nesouhlasí a má jiný názor, od toho jsme lidi. Jenže v tomhle případě je pravda jen jedna a když se budeme hádat, stejně se k ní nedostaneme, jen to sklouzne bůhvíkam. Tvou poslední větu bych klidně mohl použít taky, s naprostým klidem. Jsem si jist.

Není to blbost, je to jen jiné vyjádření síly, potřebné ke zpomalení/zastavení čehokoli. Nechápu, proč sem pleteš motor ! Mluvím pouze o vyjádření té síly ! Už bohužel nevím, jak to říct jinak.

Tvá analogije je naprostá blbost. Pokud nemáš v tom voze motor, jehož výkon je trvale schopen protáčet všechna hnaná kola, nelze ji použít.

Dík za podporu. Víc takových osvícenců, jako Ty! Člověk sem příjde s jasnou věcí a půl motorcafé se mu to snaží vymluvit. Jinak, samozřejmě, jak jsem již 100x podotkl, jde o ideální stav - teoretickou hladinu problému. Praxe je podobná, leč extarnalit je zde povícero ;o)

aTTim> No snad jeste jeden priklad s tvymi voziky, ktery to vysvetli lip:
Mas 2 voziky, kdy 1 je tezsi. Brzdi se tak, ze zablokujes kola kolikem - tedy smykem. No a co se ted deje - u tezsiho voziku na kolik pusobi vetsi sila, coz te ale nezajima - kolik to vydrzi (timto jsem se zbavil vlivu reseni brzd, ridice apod.) Brzdna draha nyni zalezi pouze na materialu kol a podlozky, jak se meni jejich soucinitel treni v zavislosti na uvolnene energii (predpokladam pouze teplotu, ostatni zanedbavam). Takze napr. pokud se pri zvysujici se teplote bude soucinitel treni linearne zvetsovat, ubrzdi vzdycky tezsi vozik driv. Ted uz jen zalezi na opravdovych vlastnostech materialu (tedy krivkach soucinitelu pri jednotlivych teplotach, tlacich...) - tedy pri materialech s idealne stejnymi soucinitely pri vsech teplotach ubrzdi vzdy stejne. Ve skole se pocitalo s konstantou, ale ona to konstanta nikdy neni. Opravdove krivky bych predpokladal u pneu nejake Gaussovy krivky (do urcite teploty se zvetsuje, pak zmensuje).

Kdo ani tohle nepochopi a chce se hadat, prosim necinte tak, ja diplomy kvuli vam vracet neminim. Zkratka mi verte nebo se vratte do skoly, bych pouzil s dovolenim Hufova slangu :o)

aTTim> No a prave tady nemas pravdu, protoze ten kamion nechytas rukama, kdy by vetsi kineticka energie u tezsiho kamionu mela na tebe vetsi ucinek, ale diskuse byla o brzdeni treci silou gum o vozovku, ktera se v zavislosti na hmotnosti tez zvetsuje, takze v idealnim pripade hmotnost nema vliv. O tom, si myslim, diskuze byla. Ovsem musi se zanedbavat spousta veci. A vlastne bych se vratil tam, kde diskuze zacala a to nechci :o)

Zkratka Huf mel pravdu a ty si musis trosku jinak definovat otazku, na kterou chces odpovedet. A jak to bude v realu, zalezi na konstrukci a vlastnostech materialu jednotlivych trucku a vozovky (muzes je zkonstulovat tak, ze jednou ubrzdi driv tezsi, podruhe lehci nebo oba stejne, zalezi na tobe).

pardon, ale co je tohle za debatu?? tohle z fyziky musi znat i sestak...!!! achjo

A ještě doplním, že to platí i naopak - tedy pokud se tyto 2 kamióny naplno rozjíždějí, ten lehčí bude v pomyslném cíli dřív. To je analogie, jen z druhé strany.

Ono to nebylo ani tak o tom, jestli někdo umí spočítat brzdnou dráhu. Spor byl o tom (pokud se nemýlím), jestli hmotnost má vliv na brzdnou dráhu. A tady tvrdím, že vliv má. Již zmiňovaný příklad s kamiony je skoro ideální, pokud mám 2 stejné kamióny (lhostejno, jestli jsou standardní nebo nejlepší na světě), jeden má 10t a druhý 30t, tak ten lehčí zabrzdí podstatně dřív (samozřejmě vynechávám vnější vlivy jako je řidič, povrch vozovky, pneu - předpokládám stejné hodnoty). Tohle je dle mého základní fyzika, tedy větší kontra menší síly (v našem případě síly decelerační) a odstředivá síla.

Vezmu to ještě trochu jinak: představme si, že máme 2 vozíky, jeden naložený a jeden prázdný. Oba pustím postupně z kopce a dole je budu chytat a předpokládám, že jejich rychlost dole bude stejná. Na ten těžší budu potřebovat mnohem větší sílu k jeho zastavení. A u těch kamiónů je to úplně stejné.

Setrvačná síla je prostě svině :-) a fyzika snad už základní školy.

Snad jenom doplnim - ne vzdycky se da vyjit se zakladnimi rovnicemi a zjednodusenimi. Ja mam fyziku rad a prvni ctyri semestry na vysce jsem si ji (te "slozitejsi") uzil vic nez dost, presto nemam znalosti na vypocet presne brzdne drahy. Musel bych zjednodusovat, zanedbavat a odhadovat. Toto se zkratka presne vypocitat neda (dle meho :)

Nechci prilivat olej do ohne, ale kdyz uz jsem se prokousal takovou spoustou prispevku, neodpoustim si nereagovat.

1. Huf ma pravdu, ze pri brzdeni, ciste podle zakladnich fyzikalnich rovnic, nezalezi na hmotnosti.

2. Jako priklad - pokud budu zjednodusovat, vezmu idealni materialy (brzdice, pneu, vozovka), ktere nemeni sve vlastnosti v zavislosti na teplote plus ostatni zjednoduseni na zakladni rovnice, ubrzdi 40 tunovy kamion na originalnich galuskach z meho kola vcetne pouzitych brzd stejne jako s originalnim obutim i brzdami o 20 tun lehci.

3. V praxi neni zadna (rekneme skoro, zalezi jak hluboko se ve vypoctech a zanedbavani X nezanedbavani dostaneme) konstanta konstantni, ale jeji hodnota se meni v zavislosti na spouste podminek. Tudiz muzeme najit v pohode pripady, ze ze 2 stejnych aut ubrzdi drive to tezsi jakoz i lehci. Zalezi, jak jsou auta udelana (navrhnuta).

4. Co se tyka praxe, tipl bych si, ze standardni prazdny kamion opravdu ubrzdi o neco driv nez plny, ale na diskutovane tema to myslim nema vliv a s lepsimi materialy tomu v budoucnu muze byt jinak (ci lepsi, ovsem nakladnejsi konstrukci).

5. Reseni - priste si diskutovanou otazku lip definujte, abyste si ji mohli i overit (napr. Ubrzdi auto typ XY s takovou konfiguraci a s takovym zatizeni a tak rozlozenym a na takove vozovce lip nez prazdne?)

Pokud se tyka fyzikalnich zakonu - vse funguje podle nich ci presneji jsou udelany tak, aby vysvetlovaly realitu. Ze vsechno jeste neumime vypocitat a musime delat spoustu pokusu (viz aerodynamcke tunely aspol) svedci o jedinem, ze pokud chcete simulovat realitu, dostavate se do rovnic s tolika promennymi a neznamymi, ze to spocitat presne nejde (nebo jde, ale diky odhadovani promennych je vysledek nedostatecne presny). Zkratka vlivu je prilis mnoho a je lepsi to overit praxi. Jinak me celkem pobavily nektere neznalosti ci predstavy jednotlivych diskutujicich (jmenovat pro jistotu nebudu, neb nemam cas a hlavne chut na plane diskuze :)

Do Berlinga ano!
PS.: "A" je anonym zkuste "a" a heslo "a"!

di do * i s tvym berlingem... ty u neho i onanujes co?