16V motory - jsou naprd nebo ne?

Magic nechcem sa už vracať k tomu stechiometrickému pomeru,a súčiniťeľu prebytku vzduchu.Ale ja som to myslel nasledovne:Lambda sonda meria súč.prebyku vzduchu na výstupe,tak že zo rozdielom koncentracie kyslíka vo výfukových plynoch a vonkajšieho prostredia vzniká na elektrodach rozdiel potenciálov(napatie).No a charakteristika toho napatia je taká že pri lambda menej ako 1(bohatá zmes),je cca 900mV,potom skokovite prejde na 100mV pri lambda viacej ako 1(chudobná zmes)a ten skok je pri lambda=1 a defacto lambda na výstupe pozná iba chudobnú,alebo bohatú zmes alebo ideálnu,proste to stále osciluje a managment sa snaží priblížiť korekciou základného vstreku(samozrejme že vždy s podlavou pre dobu prúdenia plynov).No a tých 450mV som uviedol preto lebo keby si to niekdo chcel overiť multimetrom tak by mal pri funkčnej sonde takýto údaj(Stredná hodnota,pokiaľ by nemal podstane drahší s meraním min a max hodnoty,alebo osciloskop).A ono tá 0 a 1 je už vlastne po spracovaní v RJ za komparátorom,vlastne dvojstavový signál.Ono keby bol napr.vždy konštantný diferenčný tlak medzi saním a tlakom paliva a totálne presný senzor hmotnosti vzduchu by tá lambda nemusela ani byť,lebo RJ by dokázala presne vypočíťať lambda na vstupe a nepotrebovala
by spatnú vazbu na korekcie na výstupe,nie?K tej mierne bohatej zmesi,áno dosahuje sa max.výkon pri závodných motoroch,ale tie emisie,však.A magic suhlasím s tebou že je potrebná na chladenie ventilov,turba,spaľovacích priestorov(je to však podstané pri závodných motoroch,kde nie sú klasické konvenčné katalizátory,pri ktorých musí lamdba sonda striehnuť stechiometrický pomer aby bolo naúčinejšie "čistenie emisíí"),ale tieto fyzikálne závislosti si mnohý neuvedomia.Petous a to napr.nevieš že neustálym obtekaním paliva v palivovom čerpadle sa chladí resp.,odoberá teplo elektromotoru a čepadlu.Magic a ivo ste študovaný ľudia preto sa rád nechám poučiť(ja sa len stále učím).Také niečo o čom sa bavíte mi ukazoval kamarát keď bol ladiť u Manzela Calibru Turbo,bolo to graficky znázornené krivkami,prevodové pomery nárast výkonu,zrýchlenia rýchlosť(veľmi som tomu nevenoval pozornosť,len viem že to komplet stálo 700000DM),ale určiťe sa to dá simulovať compom,len je treba mať na to vyhodnovací soft,stolicu a meranie,ale klobúk dole ak sa na to chytáte.A z tej Mahy sa to určite dá exportovať do notebooku cez RS232 len ide o ten vyhodnocovací soft.

No, to by chtelo se spojit s nekym, kdo ty prachy ma a timhle se zivi. Mne slo napr. o to, ze treba AutoTip meri na brzde auta. Meri i nejaka zrychleni, ale treba s namerenymi hodnotami jinych zahr. casopisu je to nekompatibilni. Odpor vzduchu si myslim, ze neni takovy problem, nektere automobilky udavaji v press-kitech i Cx.S, takze z toho se da vyjit. Valivy odpor pneumatik bych zanedbal nejakym koeficientem v zavislosti na rozmeru. Nevim, jestli by bylo zadouci, aby to behalo on-line na internetu, ale mozna by mohl byt zajem prave v mot. casopisech. Treba ne jen pro periodicka cisla, ale hlavne treba pro rocni katalogy. Zeptam se. Problem je jen v tom, ze se auta lisi kus od kusu a to uz eliminvat nelze. A sehnat vic kusu od jednoho modelu je u nasich importeru utopie, navic by to neslo ani fyzicky zvladnout.

Zatim se ty body zadavaji diskretne, podle toho kolik jich mas k dispozici, takze nevidim problem zadat nejaka merena data. Mam vypsanou bakalarskoun praci, jejiz naplni by melo byt vytvorit databazi aut na Netu se vsemi potrebnymi udaji a pomoci Java appletu umoznit klientum si z prohlizece spoustet simulace. Myslim, ze by se timto zpusobem dala vyresit spousta diskuzi az hadek na tema komu to lepe jezdi. On bude problem s ruznymi odpory (cx, pneumatiky) atd., ale pro potreby priblizneho srovnani by to mohlo stacit. Myslim, ze kazdy trochu racionalne myslici clovek by tak mohl vedet, co si jde koupit a to jenom z vykonu motoru nevyctes. Idealni by bylo najit nejake financovani takoveho projektu, ale na to je nase ekonomicka sfera prilis pasivni...

Aha, odtud tedy ten program na integraci vykonove krivky. Ale jakou formou tam zadavas parametry? A myslis si, ze existuje nejaka moznost datoveho exportu z brzdy Maha na Jarove treba do notebooku s tim tvym programem? Potom by pri zadani prevodovych pomeru bylo mozne v kazdem rozsahu otacek zjistit akceleracni schopnosti daneho auta. To by byl slusny narez.

Ja ucim na VS informatiku, ale background mam i z mechaniky. Moje kandidatska disertacni prace byla o pocitacovem modelovani dynamickych jevu mechanickych soustav.

Diky, jsem vzdycky rad, kdyz nekdo mysli hlavou. Ty jsi studoval taky autarinu? Mam alespon takovy dojem z Honda Clubu.

Musim se Magica zastat, protoze skutecne namitky k jeho prispevku byly nekorektni. Nejsem odpornik na spalovaci motory, ale jeho tvrzeni maji logiku a jsou konzistentni.

No nic, ja ty "bludy" uz sirit nebudu. Se stechiometrickym pomerem mas pravdu (i kdyz to neni zdaleka tak jednoduchy), ale to hovoris o tom, co do valce vstupuje a ne o tom, co z nej vystupuje. Ale to je celkem fuk, pojem jako dojem. Jsem rad, ze vam nechybi sebevedomi a ze mame u nas v republice takove odborniky. Proc se tem autum nevenujete, kdyz jste tak chytri? Treba proto, ze ty "bludy" siri nekdo uplne jinej?

Už chápu. Asi proto ti ta Lancia žere 35l/100.

Magicu, nezlob se, ale ty jsi normální vůl. Co tu píšeš za hovadiny?! Ty jsi se snad rozhodl, budeš šířit tady v motor kafé samé takové bludy jako teď o té lambda sondě nebo o tom, že nespálené palivo chladí spalovací prostor!!!. To jsem si všimnul již ve více rubrikách, že šíříš mezi námi takové nesmysly, že to není možné!!! Prosím tě, kup si nějaké knihy o autech a dobře si je přečti. Pak uvidíš, jaké tu píšeš nesmysly. A pokud chceš uplatnit svou bujnou fantazii, najdi si na internetu literární kroužek. Tam si můžeš vymýšlet jak chceš. Pro ostatní - nevěřte mu ani slovo!!!!
Naštěstí takoví lidé jako petous se nenechají zmást. Zdar.

Opravdu to myslíš vážně s tím poměrem palivo vzduch 1:1 ? Nás ve školce učili, že je třeba na 1 díl paliva 14.5 dílu vzduchu, což je tzv. stechiometrický poměr, čili lambda 1. Když je lambda menší než 1, je toho paliva více a naopak. Teda přesně obráceně než říkáš. Pal možná používal lambda sondu v testérech už řádku let, ale dávno před ním ji používali metalurgové ke stanovení zbytkového kyslíku v tavenině a chemici v průtokových analyzátorech plynů. Je známá cca 100let. Bosch ji zavedl pro zpětnovazebnou regulaci vstřikování pro typ LE-Jetronic v 70.tých letech, první ji hromadně používalo snad Volvo pro auta na vývoz do USA.

Andy, Andy, ten prispevek jsem psal proto, aby si prave vsichni, kdo premysleji o prasarne zvane Chiptuning uvedomili, ze jakekoliv zkreslovani udaju z lambdy je NESMYSL a nikdy nepovede k dobrym vysledkum. Je asi treba osvetlit pojem "soucinitel prebytku vzduchu": tedy, jedna se o pomer vzduchu vuci palivu na vystupu ze spalovaciho prostoru, jinymi slovy kolikrat je vzduchu ve vyfukovych plynech vice, nez paliva. Lambda sonda pracuje v rezimu od 0 (na 1 cm3 vzduchu 0 cm3 paliva) do 1 (na 1 cm3 vzduchu 1 cm3 paliva). Nikdy nemuze pracovat s pomerem napr. 1,15 cm3 paliva vuci 1cm3 vzduchu, protoze to je vic nez 1 (1,15). To znamena, ze nemohu pracovat s pomerem smesi vetsim nez 1, tedy nemuze byt paliva nekdy vic, nez vzduchu (nevradim-li prave obvod pro nasobeni techto udaju, nebo nenahradim-li cele klopnym obvodem). A to je zakladni predpoklad pro ladeni vysokovykonnych motoru: paliva musi byt vzdycky vic, nez kolik staci shoret, nebot zbytkove neshorene palivo slouzi jako chladivo pro spalovaci prostor, zejmena pak vyfukove ventily a vyfukove potrubi (casto i turbinu). To je ale u automobilu s konvecnim katalyzatorem nepripustny rezim, nebot zbytkove palivo shori v katu a kat vypali, cimz ho totalne znici. To je dalsi dulezita vec: nelze ladit motor pri zachovani konvecniho katu! A tak bychom mohli pokracovat. K temto ucelum existuji zcela specialni systemy a katalyzatory. K te lambde - cely svet nechapal, proc vlastne Pal u svych testeru rady JT (Jiskra Tabor) pouzival na vstupu prave lambdu. Zdanlive to nemelo smysl. Po zavedeni katalyzatoru ve vyfuku se ale z tohoto systemu stal ten nejpouzivanejsi na celem svete. Pal to samozrejme nepouzil u auta (nebo o tom alespon nevim).

Magic vela som toho preštudoval a nenšiel som o tom zmienku.Možno že to PAL použil v nejakom testeri na meranie súčiniteľa prebytku vzduchu,ale pri vsterkovaniach??Treba sa mrknúť na patentový úrad,nie magicu?Po lopate povedané magic a petous je to toisté,len peťous to povedal trochu odbornejšie a ste sa nepochopili.Robí sa to vlastne tak,že po vypočítaní základnej dĺžky vstrekovacieho impulzu z poľa dát základných charakteristík riadiaci program vykoná jeho korekciu z poľa dát korekčného faktoru (tu lamdba regulácie),takým spôsobom,že vstupnému zdigitalizovanému analógovému signálu lamdba sondy sa priradí binárna hodnota z poľa charakteristiky lamdba regulácie a potom ridiaci program vykoná korektúru vypočítanej dĺžky vstrek.impulzu jeho vynásobením koeficientom(peťous a v asembleri sa nedá realizovať násobenie nejakej hodnoty koeficientom,či len podľa teba sa dá ním realizovať riadiaci program.Uvedom si že ten riadici program vykonáva inštrukcie(napr. aritmetické operácie) ščítanie násobenie hodnôt registrov) podľa naprogramovanej závislosti fyzicky uloženej v pamati v registroch pod adresou ako dáta čiže konštanty.No a ladič na určitej adrese registra v hexa tvare povedzme FFH zmení dáta 3A na napr. 5F.Takže obidvaja máte pravdu,len máte na to rôzny uhol pohľadu.Magic a čo si myslel tým 0-1??!Súčiniteľ prebytku vzduchu?!Keď ty tak rád chytáš za slovo.Čo máš na myslíš tým že L-sondu musíš odpojiť.To máš pravdu,že hlavne závodné motory(kde samozrejme nezáleží na spotrebe) musia,máť mierne bohatú (cca 0.85-0.95 lamdba),kedy sa dosahuje max. výkon.To robíš na svojej Integrálke.Prečo nam nevrazíš medzi computer a lambdu nejaký "Power box",ktrorým ho oklameš?Zase zábudaš že nie každý managment to znesie bez ujmy(napr. aj motronic na mojom opli to znesie bez problému,len to o kus viac žere,keď nechám lamdbu vo vzduchu a stabilne je pre katalyzátor obohatená zmes o 0.6%).Ale skús to urobiť napr. na Audine ktorá sa prepne na núdzový režim so totálne zníženým výkonom a pri prudkom zošliapnutí plynu to cuká.Tak nedávaj luďom takéto rady.

Jak si na ten PAL přišel ? A to co píšeš o násobení signálu je taky pěkná blbost. Většina komerčních úprav se týká změn v datové mapě ale ne v algoritmu řídícího programu. Tuneři ani kolikrát neuměj assembler, aby si mohli dovolit takovéto úpravy dělat.

Co sew tyka Lambdy - mimochodem vynalez z PALu - jeji omezeni je hlavne v jejim rezimu. Pracuje v rozmezi 0 - 1, takze v pripade, ze chci, aby motor pracoval s prebytkem paliva, musim lambdu vyradit. U vetsiny komercnich cipu pro zvyseni vykonu dochazi ke zkreslovani udaju z lambdy nasobenim predem naprogramovanym koeficientem. Takze, pokud to nekomu po zasahu do ridici elektroniky dela paseku, at se nedivi.

Zdravím všetkych.Trochu vám do toho vsúpim a ozrejmím niektoré fakty.Po prvé vyhotovenie lambda sond.Jedovodič stará koncepcia,signálový vodič.Trojvodič to isté plus vyhrievanie(voltáž cca 50mV-1V,pri správnej regulácii by to malo oscilovať okolo 450mV,takže neviem kde ste namerali 6V apod.,asi ste merali nesprávne) no a štvorvodič,to isté plus extra kostra z dovodu starnutia a tým zvyšovania prechodového odporu spojenia lamdba-kostra,kde býva posunutý prah regulačného pásma(voltáž cca 700mV-1700mV).Najnovšie lambdy sú na báze polovodičov,o ktorých ešte veľa neviem.Chcem podotknúť,áno lambda je senzor obsahu zbytkového O2 vo výfukových plynoch a je to akási spatná vazba pri obohacovacich režimoch(akcelerácii),kde sa uplatnuje ako signál korekčneho charakteru.Čiže najvačší význam na spotrebe má pri akcelerácii a tým škrtí nadmerné obohacovanie zmesi.Managmet si priebežne kontroluje prítomnoť signálu,jeho medzné hodnoty a zodpovedajúci údaj podľa iných prepočtov.Pri výpadku si dokáže signál nahradiť pri mierne zvýšenej spotrbe,alebo ide na núdzový režim a potom cuká.Samozrejme že to záleží od konkretneho riešenia výrobcu a nedá sa dávať univerzál rady.Napr.na mojom opel motronicu 2.5 "odišla lamdba" takým sposobom že regulovala okolo 100mV čo bola akože pre computer chudobná zmes a doslova čúral benzín do valcov a sprostá vlastná diagnostika hlásila príliš chudobná zmes,haha spotreba plus 3l.To je ale extrém,kedy doslova oklame počítač a nevyblokuje ju.Ale podotýkam všetko zaleží od riešenia výrobcu.Na audi napr.computer zistí že niečo nie je v poriadku tak automaticky ide motor na srevisný režim zo zníženým výkonom,kým sa to nevymaže na VAGečke.Dalšia doležitá vec.Lambda nereguluje asi cca 2 min po studenom štarte,pretože sa iba zohrieva vyhrievaním(funkčná od 300 C).Takže zbytočné dohady že je vlhká,zoskratovaná atď.No a ako je riešená spatnovazobná smyčka.Signál z lambda sa po ošetrení v tvarovacích ochranných obvodoch zosilný a potom zrejme na A/D prevodník a daľej sa spacúva digitálne,kedy sa podľa charakteristického poľa(mapy)slúži ako dáta korekčného faktoru.Samozrejme je to onoho komplikovanejšie.Osobne mám šesnásťventilového opla a som s ním nadmieru spokojný(nemá spodok,ale na ten výkon vynikajúca spotreba).Mám tiež vybratý katalyzator a vloženú rúru toho istého priemeru(to je dolezite).Na dvojlitri to robí cca 3PS.

to: mila¨
to mas uáplnou pravdu resil sem to taky tak (trubku misto katu) a zda se mi ze to i lip jelo. po 200 tisicich km je uz stejne ten kat v pekle Jinak mi to tu pripada spis jako tema na katalizatory a ne na 16V o kterych si myslim, ze sou v pohode (ale az po VTEC)

s tou klapkou se mi stalo to sami a protoze se mi nepovedlo ji nikde sehnat, tak sem pak vzal smirgl a kousek sem ji ubral, aby nedrhla a vod ty doby to bylo v pohode. Jeste snad ze mi v zadnym servisu nebyli schopny rict, co stim je, az sem stim musel zajet do znackovyho servisu BMW, kde to napichli na diagnostiku a bylo to jasny. za 2500 Kc zatim se mejte

Cau Mila,
pokud nemate vstrikovani se zdvojenou vazbou na O2, tedy lambdu pred a za katem, tak je nejakej kat uplne nepodstatna vec. Az na to, ze Vam auto nesplnuje emise. Ale jeste se mi nestalo, ze bych se na emisich nedomluvil. Takze si myslim, ze debaty typu ...a nemuze se mi poskodit katalyzator kdyz... jsou podle me uplne zbytecne.
Tolik muj nazor :-)
Mila

To čo píše petous je pravda. Len by som ho chcel doplniť, že napr. u BMW používajú odporovú sondu (polovodičovým materiálom je TiO₂). Zmenou koncentrácie prázdnych miest O₂ v mriežke oxidu sa mení objemová vodivosť polovodiča. Tak napríklad pri lambda=1,1 je úbytok napätia cca 3,8 V. Takáto sonda však musí byť zohrievaná až na 500 °C.

Lambda sonda by mala vydržať asi 150kkm a katalyzátor 100kkm. Ale to by snáď servisáci mohli povedať presnejšie. Principiálne katalyzátoru nevadí okrem príliš vysokej teploty, olova a veľkého množstva sadzí nič. Akurát keď idete na plný plyn, tak už nemá 90% účinnosť, ale len okolo 50%.