16V motory - jsou naprd nebo ne?

Magicu, oceňuji, že jsi uznal svoji chybu, to se může stát každému. Mě se ale zdá, že Ty si
pleteš údaj z lambda sondy s veličinou, která se jmenuje součinitel přebytku vzduchu a označuje se řeckým písmenem lambda (tady nemůžu napsat ). Součinitel přebytku vzduchu charakterizuje směs, tedy to, co je ve válci před spálením. Naopak lambda sonda sleduje množství zbytkového kyslíku ve výfukových plynech a z toho řídící jednotka motoru pozná, zda motor spaluje chudou, nebo bohatou směs.
Pokud totiž motor spaluje chudou směs, to znamená, že ve směsi je více vcduchu, než je potřeba k dokonalému spálení všeho paliva, tak je součinitel přebytku vzduchu (lambda) větší než 1. U bohaté směsi je tomu naopak, lambda je tedy menší než 1. Dál píšeš, že lambda je rovna 0, když je ve výfuku 100% kyslíku. Magicu, to je přece blbina, to by podle tebe motor v tomto režimu produkoval čistý kyslík. Pokud by součinitel přebytku vzduchu lambda byl =0, pak by směs tvořilo jen samotné palivo. To ale samozřejmě nejde zapálit.
Pokud je souč. přebytku vzduchu lambda =1, pak má směs právě stechiometrické složení. To znamená. že na 14,7 kg vzduchu připadne 1 kg paliva a toereticky ve směsi shoří všechen kyslík i všechno palivo. Druhý extrém je při součiniteli přebytku vzduchu lambda = nekonečno, to znamená, že směs tvoří jen samotný vzduch.
Dál máš samozřejmě pravdu, že ve výfukových plynech je nespálené palivo. To se označuje jako HC (nespálené uhlovodíky) a je to jeden z emisních limitů. Množství HC ve výfukových plynech se udávává v jednotkách ppm, to je ale jednotka velmi malá (miliontina z celku), to znamená, že nespálených uhlovodíků je tam velmi málo. Hodnoty u běžných motorů se pohybují kolem 180-220 ppm. Nespálené uhlovodíky se ale vyskytují i při spalování chudé směsi (teoreticky by tam být neměly). To je dáno extrémními podmínkami při spalování. Maximální teplota ve válci kolem 2400 stupňů, maximální tlak se u benzínového motoru pohybuje kolem 4-6 MPa , u naftového motoru to může být až dvojnásobek. Zvláštní skupinu pak tvoří přeplňované motory . Dál je to pak velmi krátká doba hoření a další parametry motoru. Dál ještě musím říct, že to co tady píšu platí zejména pro běžně seriově vyráběné motory. Problematika spalování u závodních motorů je samozřejmě poněkud odlišná. á.
Doufám Magicu, že už v tom máš jasno (nemyslím to nijak ironicky) a oceňuji když někdo uzná svoji vlastní chybu. Měj se a motorům zdar.

Nevedel jsem, proc ze me ty a cmt delate vola, tak jsem si po sobe precetl svuj prispevek a udelalo se mi nevolno. Samozrejme lambda neni 1 kdyz je pomer spalin vuci nespalenemu kysliku 50/50, ale 0,5. Chybi tam cely konec + jedna veta. Tak to fakt sorry. To neni dobry ani do ty kotelny. Ale na rozdil od tebe - my jsme se teda ucili, ze lambda = 0 kdyz je ve vyfuku 100% zbytkoveho kysliku a 1 kdyz je ho 0%. Ze motory pracuji v rezimu kolem 0,97 az 0,98 (vyjma EGR a GDi), coz je mirne chuda smes (vyjma studenych startu) a ze L nemuze byt vetsi nez 1 protoze zaporna hodnota pomeroveho mnozstvi neexistuje. Ze napeti vznika pomerove vuci vzduchu uvnitr sondy a tudiz nemuze byt pres 100%. A ze pro vysokovykonne motory se nemohou pouzivat klasicke tricestne rizene (rizene = prave ta L) a musi se pouzivat plnoprutokove katalyzatory, ktere se neucpou, nebot u takovych motoru pracujicich s prebytkem paliva by se ten kat ucpal, atd... Mozna jsme se to ucili blbe, ale zatim jsem se nesetkal se situaci, ktera by to vyvracela. A pokud chces videt, ze nespalene zbytkove palivo je pritomno ve vyfukovych plynech, tak ti mohu predvest svoje auto, nebo spoustu jinych muzes videt ted na Rally Cesky Krumlov. V beznem motoru - to s tebou souhlasim - se nevyskytuje (opet krome rezimu sytice), nebot je smes mirne chudsi.

Magicu prosím Tě, já to jzkusím uvést na pravou míru. Ty jsi psal, že lambda snímá poměr benzínu a vzduchu na výstupu z válce. Nevím jestli jsi studoval spalovací motory, nebo něco jiného, ale zdravě uvažující člověk ví, že na výstupu z válce není ani vzduch ani benzín. Lambda sonda je čidlo, které je citlivé na volný kyslík. Pokud je ho tam velmi málo, lambda sonda dodává elektrický signál o napětí cca 100 mV. V tomto režimu motor spaluje bohatou směs.
Pokud obsah kyslíku ve výfukových plynech stoupne, na výstupu z lambda sondy se objeví napětí cca 900 mV. PPro řídící jednotku motoru je to signál, že směs nasávaná do válců je chudá.
Tento skok napětí sna sondě se vyskytuje při stechiometrickém poměrru, tj. 1 hmotnostní díl benzínu na cca 14,7 hmotnostních dílů vzduchu. Tento poměr se označuje lambda = 1.
Pokud je směs bohatá, je lambda menší nnež 1 a pokud je chudá, je lambda větší než 1.
Moderní motory se vstřikováním a katalyzátorem musí pracovat v režimu mírně bohaté směsi, protože bohatá směs se spaluje nedokonale a vzniká CO (oxid uhelnatý), který je potřeba ke katalyzační reakci.
Tolik k lambda sondě . Hawgh domluvil jsem.

Já myslím že ne.Neboť jsou živjejší,ovšem je pravdou že se musí víc točit,ale to mi nevadí.
Každý má své plus i mínus.8V jdou lepší od spodu.
To je těžko.Vzdávám se.

Ano, delam a na topeni mam povesenou lambdu, ktera mi kontroluje pomer spalin a spalin (takhle jsi to totiz v podstate napsal). A pokud se cela katedra spalovacich motoru v Brne bavi, tak se asi u vas prednasi neco jineho nez v Praze. Uvedes me kydy tedy na spravnou miru?

Zdravim všechny kavárníky, jsem čerstvě zaregistrovaný.
Musím Ti Magicu říct, že cmt , já i celá katedra spalovacích motorů na VUT FSI Brno jsme se nesmírně pobavili při čtení Tvých bludů o lambda sondě. Začni prosímtě přemýšlet hlavou a ne zadnicí a uvědom si, že kdyby ta lambda reagovala podle toho jak si myslíš Ty, tak by výfukovým potrubím proudila smšs spalin a benzínu v poměru cca 1:1. Jak by asi dopadl ten katalyzátor a celá výfuková soustava ?
Dost by nás s cmt zajímalo co jsi zač, jestli náhodou neděláš kotelníka v domově důchodců.

Formule po Česku
Neuplynulo ještě mnoho vody od otřesných zážitků při sledování „přímého přenosu“ z GP Brazílie
Formule 1 na TV Prima a už je na světě něco podobného, i když pravda je že „kabaret Brazílie“ zůstane již
zřejmě navždy nepřekonán.
Tentokrát se jedná o sestřih závodu amerických formulí CART vysílaný 19.4 2000 na české verzi
Eurosportu. Komentáře se zhostil Vladimír Dolejš, který je z televizní obrazovky znám a považuji ho za muže na svém místě. Bohužel z jeho komentování bylo cítit, že ho závod moc nezajímá a o CART toho neví mnoho.
Jeho komentář spočíval v tom, že dlouhé chvíle, kdy byly slyšet jen motory formulí přerušoval tím,
že popsal to co vidí na obrazovce ve stylu:

„první jede xxxx, za ním xxxx a za ním xxxx a tak dále a tak dále“
Aby to nebyla zas taková nuda, přečetl občas psané informace, které se objevují na obrazovce, tedy jaké se právě jede kolo a průběžné pořadí. Rozhodující moment závodu, kdy se Tracy z 12. místa dostal najednou díky žlutým vlajkám a zastávce v boxu na místo druhé aby nakonec vyhrál nechal prakticky bez povšimnutí.
I když umím anglicky prachbídně, mohu tvrdit, že při sledování stejných závodů v původním znění
jsem se dozvěděl daleko více. Proto aby komentář nebyl zas až tak nudný ho pan Dolejš občes zpestřil zkomolením jména, nebo záměnou jmen jezdců které sledovala kamera. Na závěr přenosu ještě přeložil frázi, kterou zřejmě slyšel v původním komentáři, že

„vítězného Tracyho to nechává naprosto chladným“
, jenže nepochopil, že pro amíky to byla slovní hříčka kdy Tracy zůstal COOL – tedy chladný, ale zároveň jeho tým se jmenuje KOOL Green Team.
A na závěr jedna perla, za kterou pan Dolejš nemohl a to když oznámil, že příští závod který se jede 30.4 můžeme sledovat na obrazovkách Eurosportu 10.5, tedy za 10 dní. Bohužel si myslím, že tou dobou již obrázky nebudou příliš aktuální.
Marsa@seznam.cz

S týmto s tebou plne súhlasím.Je veľa "tiež odborníkov",ktorý vyberú pamať(nemyslím tým zásah do riadiaceho programu),videl som to na vlastné oči,ktrorú vložia na to uspôsobeného emulátora,z neho paticu vložia namiesto pamate v RJ a vozia sa na aute,menia dáta cez klávesnicu,tak že zadájú adresu prísluš. regstra a modifikujú dáta asi takým systémom ide to lepšie,nejde to lepšie(tzv.interaktivny tuning),ale zbytočne rozšahajú mapy a trpí tým elektronika a hlavne motor.Týto luďia si neuvedomujú že tie mapy výtvarajú vo fabrike optimalizovaním na stolici s príslušným vyhodnocovaním pomocou špecálneho softu(pekne mastného!!),špeciál.senzormi a potom sa to ešte doľaduje v reálnej prevádzke.A to čo stojí milióny mariek sa nedá urobiť lepšie výbavou za cca 10000 DM.Ono je sice pravda že dnes hlavným limitovacím kriteriom sú emisie a spotreba(Magic však tie nové motory už tak neťahajú ako dakedy?),s ktroými sa dokážu vyhrať špecializovaný ladiči a ponúknu chipy aj TUV.

Jasne. Samozrejme vzdy jde o to, co je to "ladeni motoru". Kazdy si pod tim predstavuje neci jineho. Chci-li zvysit vykon o 20 koni, dam tam jen CPU a ten zahrnuje program na zkreslovani vstupnich udaju (nejen z L-sondy, ale treba mnozstvi vzduchu, atd). Tim vznikne bohatsi smes a posune se rezim prace celeho motoru. Jenze odpalim kat, nicim motor rezimem, na ktery neni staveny, atd. Jiz jsem o tom psal v rubrice tuning motorov a karoserie. Jde mi jenom o to, aby si kazdy "umelec" uvedomil, ze "tuning" a "tuning" mohou byt velice rozdilne pojmy a ladit motor na skutecne smysluplny rezim je pekna facha a ne zalezitost jednoho dne. A hlavne to stoji spoustu penez, ne nejakych 30 tis. Je to samozrejme vec kazdeho, at si nici co chce, kdyz je to jeho. Jen mi je tech aut nekdy lito, a hlavne nemam rad, kdyz nekdo dela z vyrobcu aut idioty.

Magic nechcem sa už vracať k tomu stechiometrickému pomeru,a súčiniťeľu prebytku vzduchu.Ale ja som to myslel nasledovne:Lambda sonda meria súč.prebyku vzduchu na výstupe,tak že zo rozdielom koncentracie kyslíka vo výfukových plynoch a vonkajšieho prostredia vzniká na elektrodach rozdiel potenciálov(napatie).No a charakteristika toho napatia je taká že pri lambda menej ako 1(bohatá zmes),je cca 900mV,potom skokovite prejde na 100mV pri lambda viacej ako 1(chudobná zmes)a ten skok je pri lambda=1 a defacto lambda na výstupe pozná iba chudobnú,alebo bohatú zmes alebo ideálnu,proste to stále osciluje a managment sa snaží priblížiť korekciou základného vstreku(samozrejme že vždy s podlavou pre dobu prúdenia plynov).No a tých 450mV som uviedol preto lebo keby si to niekdo chcel overiť multimetrom tak by mal pri funkčnej sonde takýto údaj(Stredná hodnota,pokiaľ by nemal podstane drahší s meraním min a max hodnoty,alebo osciloskop).A ono tá 0 a 1 je už vlastne po spracovaní v RJ za komparátorom,vlastne dvojstavový signál.Ono keby bol napr.vždy konštantný diferenčný tlak medzi saním a tlakom paliva a totálne presný senzor hmotnosti vzduchu by tá lambda nemusela ani byť,lebo RJ by dokázala presne vypočíťať lambda na vstupe a nepotrebovala
by spatnú vazbu na korekcie na výstupe,nie?K tej mierne bohatej zmesi,áno dosahuje sa max.výkon pri závodných motoroch,ale tie emisie,však.A magic suhlasím s tebou že je potrebná na chladenie ventilov,turba,spaľovacích priestorov(je to však podstané pri závodných motoroch,kde nie sú klasické konvenčné katalizátory,pri ktorých musí lamdba sonda striehnuť stechiometrický pomer aby bolo naúčinejšie "čistenie emisíí"),ale tieto fyzikálne závislosti si mnohý neuvedomia.Petous a to napr.nevieš že neustálym obtekaním paliva v palivovom čerpadle sa chladí resp.,odoberá teplo elektromotoru a čepadlu.Magic a ivo ste študovaný ľudia preto sa rád nechám poučiť(ja sa len stále učím).Také niečo o čom sa bavíte mi ukazoval kamarát keď bol ladiť u Manzela Calibru Turbo,bolo to graficky znázornené krivkami,prevodové pomery nárast výkonu,zrýchlenia rýchlosť(veľmi som tomu nevenoval pozornosť,len viem že to komplet stálo 700000DM),ale určiťe sa to dá simulovať compom,len je treba mať na to vyhodnovací soft,stolicu a meranie,ale klobúk dole ak sa na to chytáte.A z tej Mahy sa to určite dá exportovať do notebooku cez RS232 len ide o ten vyhodnocovací soft.

No, to by chtelo se spojit s nekym, kdo ty prachy ma a timhle se zivi. Mne slo napr. o to, ze treba AutoTip meri na brzde auta. Meri i nejaka zrychleni, ale treba s namerenymi hodnotami jinych zahr. casopisu je to nekompatibilni. Odpor vzduchu si myslim, ze neni takovy problem, nektere automobilky udavaji v press-kitech i Cx.S, takze z toho se da vyjit. Valivy odpor pneumatik bych zanedbal nejakym koeficientem v zavislosti na rozmeru. Nevim, jestli by bylo zadouci, aby to behalo on-line na internetu, ale mozna by mohl byt zajem prave v mot. casopisech. Treba ne jen pro periodicka cisla, ale hlavne treba pro rocni katalogy. Zeptam se. Problem je jen v tom, ze se auta lisi kus od kusu a to uz eliminvat nelze. A sehnat vic kusu od jednoho modelu je u nasich importeru utopie, navic by to neslo ani fyzicky zvladnout.

Zatim se ty body zadavaji diskretne, podle toho kolik jich mas k dispozici, takze nevidim problem zadat nejaka merena data. Mam vypsanou bakalarskoun praci, jejiz naplni by melo byt vytvorit databazi aut na Netu se vsemi potrebnymi udaji a pomoci Java appletu umoznit klientum si z prohlizece spoustet simulace. Myslim, ze by se timto zpusobem dala vyresit spousta diskuzi az hadek na tema komu to lepe jezdi. On bude problem s ruznymi odpory (cx, pneumatiky) atd., ale pro potreby priblizneho srovnani by to mohlo stacit. Myslim, ze kazdy trochu racionalne myslici clovek by tak mohl vedet, co si jde koupit a to jenom z vykonu motoru nevyctes. Idealni by bylo najit nejake financovani takoveho projektu, ale na to je nase ekonomicka sfera prilis pasivni...

Aha, odtud tedy ten program na integraci vykonove krivky. Ale jakou formou tam zadavas parametry? A myslis si, ze existuje nejaka moznost datoveho exportu z brzdy Maha na Jarove treba do notebooku s tim tvym programem? Potom by pri zadani prevodovych pomeru bylo mozne v kazdem rozsahu otacek zjistit akceleracni schopnosti daneho auta. To by byl slusny narez.

Ja ucim na VS informatiku, ale background mam i z mechaniky. Moje kandidatska disertacni prace byla o pocitacovem modelovani dynamickych jevu mechanickych soustav.

Diky, jsem vzdycky rad, kdyz nekdo mysli hlavou. Ty jsi studoval taky autarinu? Mam alespon takovy dojem z Honda Clubu.

Musim se Magica zastat, protoze skutecne namitky k jeho prispevku byly nekorektni. Nejsem odpornik na spalovaci motory, ale jeho tvrzeni maji logiku a jsou konzistentni.

No nic, ja ty "bludy" uz sirit nebudu. Se stechiometrickym pomerem mas pravdu (i kdyz to neni zdaleka tak jednoduchy), ale to hovoris o tom, co do valce vstupuje a ne o tom, co z nej vystupuje. Ale to je celkem fuk, pojem jako dojem. Jsem rad, ze vam nechybi sebevedomi a ze mame u nas v republice takove odborniky. Proc se tem autum nevenujete, kdyz jste tak chytri? Treba proto, ze ty "bludy" siri nekdo uplne jinej?

Už chápu. Asi proto ti ta Lancia žere 35l/100.

Magicu, nezlob se, ale ty jsi normální vůl. Co tu píšeš za hovadiny?! Ty jsi se snad rozhodl, budeš šířit tady v motor kafé samé takové bludy jako teď o té lambda sondě nebo o tom, že nespálené palivo chladí spalovací prostor!!!. To jsem si všimnul již ve více rubrikách, že šíříš mezi námi takové nesmysly, že to není možné!!! Prosím tě, kup si nějaké knihy o autech a dobře si je přečti. Pak uvidíš, jaké tu píšeš nesmysly. A pokud chceš uplatnit svou bujnou fantazii, najdi si na internetu literární kroužek. Tam si můžeš vymýšlet jak chceš. Pro ostatní - nevěřte mu ani slovo!!!!
Naštěstí takoví lidé jako petous se nenechají zmást. Zdar.

Opravdu to myslíš vážně s tím poměrem palivo vzduch 1:1 ? Nás ve školce učili, že je třeba na 1 díl paliva 14.5 dílu vzduchu, což je tzv. stechiometrický poměr, čili lambda 1. Když je lambda menší než 1, je toho paliva více a naopak. Teda přesně obráceně než říkáš. Pal možná používal lambda sondu v testérech už řádku let, ale dávno před ním ji používali metalurgové ke stanovení zbytkového kyslíku v tavenině a chemici v průtokových analyzátorech plynů. Je známá cca 100let. Bosch ji zavedl pro zpětnovazebnou regulaci vstřikování pro typ LE-Jetronic v 70.tých letech, první ji hromadně používalo snad Volvo pro auta na vývoz do USA.