Dieselové motory - tipy a triky

Já jsem viděl jenom pro benzín a tove spojení s kompresorem či turbem.

IMHO by neměl být problém zmíněnou součást koupit na vrakáči (nebo novou), trubky totéž.

Problém je však se správným nastavením čerpadla (u mechanicky řízeného vstřiku), případně s novým softwarem v elektronické řídící jednotce (zde by mohl pomoci např. software pro chiptuning).

Další úskalí je pravděpodobně v nastavení max. tlaku turbodmychadla (nevím jak na to mechanicky), ale elektronicky to lze.

Existuje nějaká firma, který vyrábí mezichladiče jako kity i pro auta, která je sériově nemají k dodatečné montáži (něco jako kity od K&N filtru)?

Pokud se shodneme na tom, ľe intercooler k něčemu je, tak pak pojďme psát o tom, na jakém principu v kterém autě to pracuje. Jinak řečeno, co se pouľívá jako ochlazovací medium a jak je konstruován vlastní mezichladič. PTD

2cokes> dik za link, zbezne som to precital a okrem znizenia NOx som tam pre auto ziadne velke pozitiva nenasiel. skor ta spominana korozia, a potom tam su opisane vyhody skor pre letecke motory, ktore idu na ine palivo...ale ak som tomu zle porozumel, tak ma oprav, niesom moc zbehly v angl...

Taky si myslím, že u starších TD jako je to moje 1.9TD/66kW od Fiatu by při selhání (nebo snížení) funkce "intercooleru" došlo ke snížení výkonu a nárůstu kouřivosti. Vstřikovací čerpadlo "ví" jen o tlaku v sání a podle toho přes korektor tlaku upravuje vstřikovanou dávku. Neví ale jak teplý ten vzduch je - tj. zda má při fungujícím inercooleru např. 25 C nabo při nefungujícím např. 80 C. Jenže vzduchu teplého 80 C se do válce dostane menší hmotnost a tak část nafty špatně shoří a dochází k zesílené kouřivosti a snížení výkonu. Otázka je zda vstřikovací soustavy moderních motorů (TDI,...) nemají i korekci na teplotu vzduchu v sacím traktu - skoro bych se vsadil, že mají. U nich by pak při selhání "intecooleru" došlo jen k poklesu výkonu, ale ne už k takovému nárůstu kouřivosti. Kdo ví?

Přesně na to se mne ptali u statnic, co by se stalo, kdyby prestal fungovat mezichladic. Odpovedel jsem, ľe by klesl výkon a stoupla kouřivost. Nikdo mi nerekl ani ano, ani ne.... vąichni v komisi jen moudře pokyvovali hlavama, jako ľe jo...Tak vlastně do dneąka pořádně nevím. Prakticky vzato, při běľných plnících tlacích do jedné atmosféry asi nic moc. Potíľ nastává kdyľ chceą z 2,0i benzinoveho turbo motoru dostat 800koní (jsou i tací...) pak to ale větąinou rupne někde jinde...MountPeak. PTD

Naprosto souhlasím a podotýkám, že od určité hranice plnícího tlaku nelze jinak, než použít mezichladič, popřípadě dva, tři, čtyři :-)))..., protože nastává nebezpečí samovznícení paliva (mluvím o benzínu) ještě před vstupem do spalovacího prostoru.

Bohužel si momentálně nedovedu představit, co by se dělo v případě vznětového motoru. Zřejmě velice tvrdé detonační spalování spojené s vysokým ohřevem. Třeba by věděl PTD, když to studoval.

S tím smrTTelným Audi mne taky napadla jedna věc. Všimli jste si taky, že když má příslušné auto vysokotlaké přeplňování (chiptuning motoru VW 1.8 turbo, třeba) jako auta typu WRC, střílí občas do výfuku?

Doplnil bych trochu teorie k chladičům stlačeného vzduchu za turbodmychadly vznětových nebo zážehových motorů. Taky si myslím, že u žádného motoru neslouží "intercooler" k odstraňování vlhkosti z nasávaného vzduchu. Další "perlu" k této problematice jsem slyšel před pár lety - a to, že vzduch za turbem je třeba chladit, protože se ohřívá od výfukových plynů v turbínové části (vedením tepla přes stěny a hřídel). To samozřejmě není "jádro pudla" a kdyby bylo, tak by nebylo problém zlepšit tepelnou izolaci mezi turbínkou a dmychadlem a nekomplikovat si život instalací "intercooleru". Jádro pudla je ten fakt, že nasávaný vzduch se stejně jako každý jiný plyn při sltačování ohřívá (a opačně při rozpínání ochlazuje - viz. například sifonové bombičky, orosené lahve při svařování plamenem atd.). Ve dmychadle se jedná o víceméně adiabatickou kompresi. Osvěžil jsem si příslušný vzorec z termomechaniky a pro ilustraci spočetl, že pokud se vzduch o teplotě 20 C stlačí o 1 atmosféru, tak se ohřeje na 84 C. Takže vzduch je za turbem ohřátý a tím pádem má menší hustotu (kg/m3) a do válce by "se ho vešlo míň" (hmotnostně). Tak se za turbo dá chladič a ten vzduch ochladí zpátky do blízkosti teploty okolí. To umožní nasát do válce větší hmotnost vzuchu a potažmo pak do něj vstříknou víc paliva . Takže se vykoná víc práce a motor má při daných otáčkách větší výkon . Což je cílem při používání "intercooleru" (viz např. zvyšování výkonu u Audi TT 1.8T s pomocí přidání druhého "intercooleru").

matuS: O vstřikování vody lze spoustu věcí najít tady

[odkaz]

Tady specielně v oddílu 7.13:

[odkaz]

Mno a až si to přečteš, mohli bychom toto téma uzavřít...

To matus: neber to tak vážně. O tom vstřikování vody jsem kdysi četl a udajně to fungovalo. Myslím, že to i dnes zkouší Japonci.

JO, PTD

Diky matuSi !!
Jestli mate jeste nekdo zkusenosti z brzdovym
pedalem u seatu tak piste.

2residents> do *, to je fakt prehladnutelna nevyhoda :)) Jediná nevýhoda byla, že jim rezavěly motory som sa skvele pobavil.
to akoby si napisal, ze gumy z formule1 su super, ale po 500km sa musia menit...

mitch> mame v robote seat inca, a tam je dlhy brzdovy pedal uz od narodenia. teda nie ze je dlhy, ale ked ho zoslapnes asi do stvrtky, tak nebrzdi a potom to zas brzdi jak svina. treba si na to zvyknut...

Mezichladič tam není kvůli kondenzaci par, ale proto, že zchlazený vzduch se dá daleko více stlačit a tudíž dosáhnout daleko většího výkonu. To vstřikování vody není blbost. Údajně to měli americké Jeepy již za války. Jediná nevýhoda byla, že jim rezavěly motory.

Muzete mi nekdo rict jestli motor 1,9 D - 47 KW -
v seatu cordoba je stejny jako ve felicii 1,9 D.
Je casta zavada u seata cordoby dlouha draha
brzdoveho pedalu, nez auto zacne brzdit? Staci
odvzdusnit brzdy nebo se jedna o neco zavaznejsiho.
Prosim poradte! Diky

Na chladičui stlačeného vzduchu žádný špunt nikdy nebyl :-).

BTW já nemluvil o lití vody do válce, já mluvil o vstřikování malého množství vody..., určitě to má vliv na výkon i emise.

S tou kondenzovanou vodou to je zajímavý. Teoreticky při poklesu teploty vzduchu pod 100Cels by mohlo dojít ke kondenzaci. Rozhodně to ale není důvod proč se dělají mezichladiče. Problém bude v tom, ľe proud vzduchu v mezichladiči je tak silný, ľe by s sebou strhnul i celé kapičky vody. PTD

wawrik> hm, *, ale mne to povedal doc,ing, csc z chemie, tak snad netrepal somariny...alebo to bol zasa len nejaky posrany teoretik? :(

2Matus: E? Na klime sa kondenzuje voda zvonku, ale to, co popisujes ty v medzichladici, by vyzadovalo kondenzaciu vnutri. Ozaj ide iba o ochladenie zmesi kvoli rozdielu teplot a vacsiemu objemu vzduchu.