BMW M2 F87

Hodnoceno: 9× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

V lednu 2018 jsem se konečně zbavil Renaultu Espace IV, určitě nejhoršího auta, které jsem kdy vlastnil a jelikož jsem na podzim předešlého roku pořídil Škodu Superb III, se kterou jsem dodnes nadmíru spokojen, nebylo již třeba velkého auta pro rodinu. Tak jsem začal hledat nějaké hravé, možná sportovně laděné, druhé auto do rodiny. Sledoval jsem všemožné testy a hlavně YouTube kanály. Nakonec vyhrálo VW Polo GTI. V únoru jsem ho objednal, s příslibem dodání do 3 měsíců. Bohužel ani po půl roce nebylo auto na salónu. Zřejmě k tomu přispěl přechod na normu Euro 6D. Nastal čas, kdy bylo skutečně druhé auto potřeba, tak po vrácení zálohy, jsem na rychlo koupil skladovou Mazdu CX3. Avšak Mazda byla pro mě naprostým zklamáním. Žádná hravost a hbitost se nekonala. Dle prodejce údajně nejrychlejší auto na salónu. To jsem netušil, že je na tom Mazda tak špatně. Na tomhle uskákaném a uřvaném SUV vlastně nebylo nic moc dobrého, možná relativně nízká spotřeba a dlouhodobá spolehlivost, ale tu jsem neměl možnost ověřit, jelikož jsem ji po více jak roce prodal s najetými 16tis. km. Mimo jiné, za deset měsíců od objednávky mi volali z VW, že auto dostali na salón, jestli bych neměl ještě zájem. Neměl. Začal jsem hledat něco skutečně zábavného. Vlastnil jsem přes třicet aut, různých značek (Opel, Audi, Fiat, KIA, Ford,……). Nejvíce jsem byl spokojen s několika BMW (jízdní vlastnosti + spolehlivost), hlavně E91. Hleděl jsem převážně tímto směrem. I když jsem pokukoval i po Porsche. Po tom co jsem shlédl stovky videi na YT jsem se rozhodl pro BMW M2.
Koupil jsem dvouleté, po prvním majiteli (BMW Renocar Brno) s 30 tis. na tachometru, záměrně s automatem. Tabulková cena nového vozidla 1 915 000Kč. Tímto děkuji své tolerantní manželce za souhlas s koupí této překrásné hračky. Po půl roce společného soužití a nejetými 5 000km, mohu hodnotit. Pořád jsem nadšen a těším se na každou novou jízdu. Samozřejmě má své chybičky, ale přednosti je zastíní. Nejvíce mne překvapilo, jak je auto praktické na každodenní použití.
Slušný vnitřní prostor, dostačující objem kufru a prvotřídní ergonomie. Konečně se mohu posadit tak, abych mohl natáhnout své dlouhé nohy a přesto bez problému přitáhnout volat k tělu. Vše je v optimálním dosahu. Sedí se nízko (možná i díky mechanickému ovládání sedačky), pro mne naprosto ideální poloha ve skvělých, sice kožených sedačkách. Co se týče ovládacích prvku, nemám co BMW příliš vytknout, kromě snad nepohodlných tlačítek volantu a ovládání multimédií (chybějí přímá tlačítka na další a předchozí skladby). Ovládání palubního systému je téměř dokonalé, hodilo by se sice ovládání hlasitosti jako v Mazdě, ale funguje skvěle. Jeden z telefonů sem, tam způsobí restart. Co se týče interiéru, rozčiluje mně chybějící aretace posuvu sklopených předních sedaček, takže proti kopci se neustále tlačí do své zadní polohy a znesnadňují výstup a nástup do zadní části. Nemožnost výškového nastavení pásu znepříjemňuje život řezáním do krku. Také mi příliš nevyhovuje pohyblivá středová opěra, která se při větším tlaku lokte nepříjemné posouvá a ztrácí na opoře. Středové zrcátko by mohlo být v této verzi bezrámečkové, tohle působí dosti archaicky. Na nakonec mně překvapily rezonující kryty horní kotvy ISO sedačky.
Exteriér nebudu stejně jako interiér hodnotit z estetického hlediska, ale podle funkce. Největší problém jsou otloukající se zadní blatníky ve spodní části, odletujícími kamínky od předních kol, díky rozdílnému rozchodu zadní nápravy a vybouleným blatníkům. Ty jsou sice chráněny jakousi fólií, ale nedostatečně. Zmírnil jsem to předními zástěrkami, ale ideální to není. Nejsem zastáncem bezrámových oken dveří, jelikož se domnívám, že efekt nepředčí nevýhody.
Zavazadlový prostor je dobře přístupný a využitelný, s objemem 390l, se sklopnými opěradly.
Osvětlení je krom zpátečky kompletně LED, čelní světla adaptivní LED Matrix. Svítí slušně, ale občas mně někdo problikne, to v Superbu s Matrixy výjimečně. Možná je to menším výkonem a citlivostí na něj.
V motorovém prostoru mi chybí měrka oleje. Nevím co vedlo konstruktéry k tomu, že hladinu oleje musím měřit elektronicky, na stojícím vozidle s nastartovaným motorem po ujeti cca. 20km, po dobu asi 60 sekund. O pohon se stará řadový šestiválec s dvoustupňovým turbodmychadlem, se zvýšeným výkonem na 301kw a točivým momentem krátkodobě až 580N/m. Zrychlení z 0-100 km/h za 4,3 s je hodně závislé na kvalitě a stavu podkladu, není to 4WD. Ve spodní části otáčkového spektra řekněme do 2,5 tis. otáček motoru trošku trvá než se nadechne, ale po té má síly opravdu na rozdávání. Auto je schopno při podřazení v osmdesáti na suchu podhrábnout zadní kola, skrze samosvorný diferenciál. Jeho sametový chod trošku kazí na mně příliš hlučné výfuky i v komfortním režimu. Když po ránu startuji auto v garáži, je to až nepříjemné. Ani sousedi nejsou z takového hluku nadšeni. Více by mi vyhovovalo mít auto tiché a jen v okamžiku, když je nálada a dovolují to okolní podmínky, přepnout klapku výfuku na burácení.
Podvozek tvoří s karoserií jeden pevný celek. Když přejíždím v garáži pryžovou rohož cítím to. To se mi u žádného jiného auta nestávalo. Citlivost je úžasná, ale člověk jí musí kompenzovat omezeným komfortem cestování. Zavěšení kol je hliníkové, jak je u BMW zvykem, tlumiče mají dva stupně tuhosti, tvrdý a velmi tvrdý. Při křížení karosérie nedochází k žádnému slyšitelnému vrznutí. Když se posadím na hranu kufru se svými 110kg, auto se ani nezhoupne.
Převodovka je sedmistupňová, dvouspojková s automatickými meziplyny. Funguje bez větších připomínek, ale není příliš vhodná na popojíždění v kolonách. Miluju její pákové ovládání, které mnozí zatracují, nezažil jsem lepší. Jediné co bych uvítal, že pokud si podřadím pádlem pod volantem v automatickém módu, aby v něm převodovka zůstala a nepřepínala se do manuálního. Také mi vadí dlouhá prodleva při přepínání mezi D a R. Při otáčení na silnici se díky tomu dají zažit horké chvíle. Jízdní vlastnosti jsou skvělé. Perfektně ovladatelné za všech okolnosti a díky slušně nastavenému ESP i relativně bezpečné. S vypnutou stabilizací se M2 stává na běžných silnicích velmi nebezpečné a je třeba opravdového citu v pravém kotníku. Obecně tohle auto vyžaduje velkou pozornost. Při předjíždění jsou tam hned více než dvojnásobné hodnoty maximálních dovolených limitů českých silnic.
Spotřeba se dlouhodobě pohybuje kolem 10,5l/100km 98 oktanového benzínu, „popojížděčky“ za 25l. Co se týče hmotnosti vozidla, výrobce udává 1595kg včetně 75kg zátěže, provozních kapalin a palivové nádrže (52l) natankované na 90%. Hmotnost je samozřejmě cítit, ale není to nic vážného, auto reaguje hbitě na pokyny volantu a jeho přesné řízení dovoluje s grácií směřovat Mdvojku tam kam chcete. Ve volantu cítíte téměř vše i když občas ve vyjetých kolejích nepříjemně tahá, to je asi daň za cit. Brzdy jsou kompozitní s odvětrávanými, plovoucími kotouči. Fungují naprosto skvěle. Já osobně je nedokážu utahat. Komfort mně překvapil, auto je samozřejmě tvrdé, ale né nekomfortní, přijde mi pohodlnější než pseudo SUV CX3 od Mazdy. Tohle auto není samozřejmě o nějakém cestování na dlouhé trasy.
BMW je v záruce, tak mně zatím snad nečekají nějaké zásadní náklady na opravy.
M2 je skvělé auto. Doporučují ho zkušenějším řidičům, milujícím jízdu silným čtyřkolovým miláčkem, s potřebou vozit až 3 spolujezdce, se slušnou zásobou zavazadel a skvělým zvukem šestiválce.

Silné stránky

Ovladatelnost, výkon, univerzálnost.

Slabé stránky

Hlučné, vyšší náklady na provoz, nevhodné na dlouhé trasy.