No, vaše zkušenost je samozřejmě danná tím rokem 2008, kdy provoz na silnicích zhoustl a technická úroveň aut vzrostla. Já jsem různá provedení dvanáctsettrojky řídil v letech 1974 až 1979. Nejdelší cesta, a víceméně pravidelně jednou měsíčně, bývala z Křivoklátu do Bánovců nad Bebravou. V té době to auto tak nějak zapadalo do kontextu toho, jaké dodávky tu jezdily. Žuk, Nisa, Barkas. A nedělejte si přehnané iluze, že embéčko, nebo moskvič na diagonálkách seděly nějak významně lépe. Nebo, že by dvanácettrojka zdržovala vejtřasky, espětky, stoosmatřicítky, bucegi....Co se týká cviků se šaltrpákou, hlavně mezi dvojkou a trojkou, tak to prostě chtělo jen cit a cvik. ;-) Takže v kontextu doby a vozového parku ČSSR bylo to auto sice trochu zastaralé už tenkrát, ale vzhledem k tomu, že tu soukromníci jezdili ještě i předválečnými aerovkami, pragovkami, škodovkami, tatrovkami a poměrně často bylo možné vidět i trofejní KdF, nebo amíky zanechaný džíp, tak to tenkrát bylo docela přijatelné auto.