PĚTIKARÁT
Snad po pěti letech píšu na tyhle stránky. Píšu proto, že tak kvalitní text se tu jen tak nenatrefí. Věty kloužou jak po másle a člověk postupně zakrojuje do zkušeností s daným autem.
Bohužel, resp. bohudík se ukazuje jedna zásadní věc - dojem z auta v rozhodné míře zajišťuje motor. Tohle platí samozřejmě nejen v prémii, sedni si do základní Octavie v naftě a přelez do benzínového eresa. Nebe a dudy.
Takže základní výběrový problémek spatřuji v motoru. Šetiválec (i v naftě) by vyřešil dobrých osmdesát procent negativ. Pamatujme si základní poučku - U Rolls-Royce musíš postavit kovovou dvacetikorunu hranou na kapotu, nastartovat motor a ta dvacka nesmí spadnout. To je cíl. Jak moc se mu ve svém autě přiblížíš, tak "moc" budeš spokojen.
Gumy. Dojezdové jsou vhodné přesně na to, na co jsou - na dojetí. Dále jde o velikost. Konstruuji do toho rovněž kvalitu našich silnic, pak se snižujícím se profilem fatálně narůstá nespokojenost s jízdním komfortem. Kontraargument výbornou agilitou je důvodný jenom potud, pokud ji umíš a chceš využít. Mimochodem, podívej se na jezdce E-klasse. Znalci jedou na "balonech" o průměru 16´´. Proč myslíš?
Individuální výbava je holt dramatem výběru pro každého z nás.
No a ještě k řazení. Nahoře se rozplýváš nad tím, že řazení automatu je tak dobré, že ho vlastně ani nepoznáš. To má být ten rajc řazení? Kup si elektrického golfa. Obecně si řekněme, že (pominu-li zácpy a poskakování v nich) je pro jezdce přece to nejkrásnější za volantem, když řadí manuálem, jde tedy o tu sladěnost noh a ruky. Tohle je podle mého ten pravý jezdecký rajc. Automat je tu pro ulehčení dřiny za volantem, jde o komfort, ovšem na úkor jízdního zážitku, na úkor prolnutí jezdce a auta. Proto tam, kde je možná volba mezi manuálem a automatem vol manuál.
Jsem velmi překvapený ze závěrečného hodnocení, ta tvrzená "rozlámanost, vyžvejkanost a drnčivost" auta po šedesáti tisících, to je snad černý humor, ne?