Je to o tom, na co jsi zvyklý, co od toho očekáváš a co jsi ochoten tomu autu odpustit, aby Ti to jinde bohatě vrátilo. Městské nerovnosti u nás až na pár retardérů řešit nemusím, takže v pohodě. S autem se díky jeho jasně definovaným krabicoidním tvarům dobře parkuje i couvá, limitující je jen horší výhled a odhad vzdálenosti dozadu, parkovací senzory by pomohly. Po Brně a Praze a tamních tramvajových kolejích a kostkovicích jsem toho zatím moc nenajezdil, ale nevzpomínám si, že by mě to působilo nějaké trauma. Co tomu autu vadí, jsou hlavně rozbité asfaltky a kostkovice s četnými "shupy" při vyšších rychlostech. Jsou-li tam zatáčky, o to hůř, za mokra a sněžení už je potřeba hodně opatrně. Je to možná více o pocitu, než o reálném nebezpečí, ale na hranice, které mám v sobě se v těchto podmínkách dostávám často. Pěkná asfaltka je pak úplně v pohodě a vzhledem k tomu, že i Mercedesem jsem jezdil řekněme hodně lidsky, mě tu vlastnosti wranglera nijak neomezují. Po sjetí z asfaltu pak auto nemá chybu snad vůbec žádnou. Jakákoliv nerovnost, samozřejmě v rámci a díky rychlostem, kterýma se v takových místech jezdí, mě zatím nepřišla, že by autu nějak ubližovala, nebo způsobovala výrazné a obtěžující nepohodlí.